3. 11. 2017 / Ivan Větvička
Od druhého listopadu kina promítají film Milada režiséra Davida Mrnky o přední političce Miladě Horákové, která byla popravena na základě rozsudku ze soudního procesu zinscenovaného komunistickou stranou. Uvedení snímku provázejí projevy postkomunistického antikomunismu. Kritické zhodnocení totalitních let je prospěšné, ale svoji pozornost bychom neměli upírat jenom ke snadnému a bezpečnému boji proti režimu, který uhnil před třiceti lety, protože aktuální hrozba pro Českou republiku se skrývá jinde: Stále se rodí dost lidí, kterým k ospravedlnění jakýchkoli činů stačí, aby „měli své příkazy.“ Je výmluvné, že toto tvrzení názorně dokázal personál pražského paláce Lucerna právě před premiérou filmu Milada.
Dobrou chuť!
V úterý 31. října měla v Lucerně kromě filmové premiéry proběhnout také vernisáž výstavy Fotky a kurtichy v Lucerně výtvarníka Kurta Gebauera. Výstava sice byla zahájena, ale již po dvaceti minutách návštěvníky nevybíravě rozehnali pikolíci, kteří do sálu vtáhli stoly a začali chystat hodovní tabuli pro premiérové publikum. Někteří hosté se však nenechali vypudit ani neomalenými řečmi sebevědomého ramenatého manažera žranice a dále si prohlíželi fotografie. Pikolíci tedy zhasli. Kdo na vernisáži vytrval až do hořkého konce, mohl v galerii Lucerna zavzpomínat na atmosféru předrevolučních restaurací IV. cenové skupiny a dočkal se ještě bonusu: pikolíci prostřeli i na koncertním křídle, jehož struny sotva umlkly.
Protesty profesora Gebauera i pořadatele výstavy Ladislava Snopka ramenáč odbyl konstatováním, že má své příkazy. To měli příslušníci Veřejné bezpečnosti, kteří rozháněli kulturní akce před rokem 1989 také... Arogantní manžer však s ohledem na svůj věk musel získat pracovní návyky až po převratu, stejně jako jeho mladší podřízení. Česká republika není ohrožena návratem komunismu, ale skutečností, že se stále rodí dost lidí, kterým k ospravedlnění jakýchkoli činů stačí, aby „měli své příkazy.“
Poznámky
Profesor Kurt Gebauer vystudoval sochařství na Akademii výtvarných umění v Praze. V 70. letech se pohyboval v „šedé zóně“ výtvarné scény, mezi výtvarníky, kteří nebyli členy Svazu československých výtvarných umělců. Tito lidé nemohli vystavovat ve všeobecně známých galeriích a museli hledat alternativní formy prezentace mimo centra velkých měst. Až v roce 1981 se jim podařilo alespoň nakrátko proniknout do středu Prahy na výstavě Sochy a objekty na malostranských dvorcích. Kurt Gebauer následně vybudoval hřiště v Ostravě – Fifejdách, nejprve jako černou stavbu. V 90. letech vytvořil nepočítaně objektů a krajinných úprav u nás i v zahraničí. V letech 1990 – 2013 vedl Ateliér veškerého sochařství na pražské UMPRUM.
Magistr Ladislav Snopko vystudoval archeologii na Univerzitě Komenského v Bratislavě. Praxi absolvoval na vykopávkách na Děvíně, vedl výzkum a restaurátorské práce ve starověkém římském táboře Gerulata u Bratislavy. Organizoval kulturní akce (Blues na Dunaji...). Jeho aktivity sledovala StB. Spoluzakládal Veřejnost proti násilí (VPN) a v letech 1990 – 1992 byl ministrem kultury Slovenské republiky.
Diskuse