Milada a řezničtí psi v Lucerně
3. 11. 2017
/
Ivan Větvička
čas čtení
3 minuty
Od druhého listopadu kina promítají film Milada režiséra
Davida Mrnky o přední političce Miladě Horákové, která byla
popravena na základě rozsudku ze soudního procesu zinscenovaného
komunistickou stranou. Uvedení snímku provázejí projevy
postkomunistického antikomunismu. Kritické zhodnocení totalitních
let je prospěšné, ale svoji pozornost bychom neměli upírat jenom
ke snadnému a bezpečnému boji proti režimu, který uhnil před
třiceti lety, protože aktuální hrozba pro Českou republiku se
skrývá jinde: Stále se rodí dost lidí, kterým k ospravedlnění
jakýchkoli činů stačí, aby „měli své příkazy.“ Je
výmluvné, že toto tvrzení názorně dokázal personál pražského
paláce Lucerna právě před premiérou filmu Milada.
Dobrou chuť!
V úterý 31. října měla v Lucerně kromě filmové
premiéry proběhnout také vernisáž výstavy Fotky a kurtichy
v Lucerně výtvarníka Kurta Gebauera. Výstava sice byla
zahájena, ale již po dvaceti minutách návštěvníky nevybíravě
rozehnali pikolíci, kteří do sálu vtáhli stoly a začali chystat
hodovní tabuli pro premiérové publikum. Někteří hosté se však
nenechali vypudit ani neomalenými řečmi sebevědomého ramenatého
manažera žranice a dále si prohlíželi fotografie. Pikolíci tedy
zhasli. Kdo na vernisáži vytrval až do hořkého konce, mohl v
galerii Lucerna zavzpomínat na atmosféru předrevolučních
restaurací IV. cenové skupiny a dočkal se ještě bonusu: pikolíci
prostřeli i na koncertním křídle, jehož struny sotva umlkly.
Protesty profesora Gebauera i pořadatele výstavy Ladislava Snopka
ramenáč odbyl konstatováním, že má své příkazy. To měli
příslušníci Veřejné bezpečnosti, kteří rozháněli kulturní
akce před rokem 1989 také... Arogantní manžer však s ohledem
na svůj věk musel získat pracovní návyky až po převratu,
stejně jako jeho mladší podřízení. Česká republika není
ohrožena návratem komunismu, ale skutečností, že se stále rodí
dost lidí, kterým k ospravedlnění jakýchkoli činů stačí,
aby „měli své příkazy.“
Poznámky
Profesor Kurt Gebauer vystudoval sochařství na Akademii
výtvarných umění v Praze. V 70. letech se pohyboval v
„šedé zóně“ výtvarné scény, mezi výtvarníky, kteří
nebyli členy Svazu československých výtvarných umělců. Tito
lidé nemohli vystavovat ve všeobecně známých galeriích a museli
hledat alternativní formy prezentace mimo centra velkých měst. Až
v roce 1981 se jim podařilo alespoň nakrátko proniknout do
středu Prahy na výstavě Sochy a objekty na malostranských
dvorcích. Kurt Gebauer následně vybudoval hřiště v Ostravě
– Fifejdách, nejprve jako černou stavbu. V 90. letech
vytvořil nepočítaně objektů a krajinných úprav u nás i
v zahraničí. V letech 1990 – 2013 vedl Ateliér
veškerého sochařství na pražské UMPRUM.
Magistr Ladislav Snopko vystudoval archeologii na Univerzitě
Komenského v Bratislavě. Praxi absolvoval na vykopávkách na
Děvíně, vedl výzkum a restaurátorské práce ve
starověkém římském táboře Gerulata u Bratislavy.
Organizoval kulturní akce (Blues na Dunaji...). Jeho aktivity
sledovala StB. Spoluzakládal Veřejnost proti násilí (VPN) a
v letech 1990 – 1992 byl ministrem kultury Slovenské
republiky.
13635
Diskuse