Jak se Čína snaží uvalit karanténu na pravdu o koronaviru

12. 2. 2020

čas čtení 4 minuty
Lze v plném rozsahu pozorovat uplatnění autoritářského scénáře - cenzuruj, odváděj pozornost, lži, napsali Peter W. Singer, Peter Wood a Alex Stone. Čínská vláda ve svém boji o zadržení koronaviru přijala širokou škálu opatření, od uzavření měst až po využití bezpilotních prostředků k monitoringu dodržování svých výnosů ohledně veřejného zdraví. Ale režim vede také druhou bitvu: Kampaň ohledně kontroly světové debaty o boji s virem.


Zbraněmi v této informační válce jsou masivní kontrolní mechanismy v médiích a online. Tři převažující taktiky - až příliš obvyklé u autoritářských režimů a šířeji u online válčení - jsou cenzura, odvádění pozornosti a lži. Čínské úsilí ukazuje, jak boj za veřejnou bezpečnost online občas funguje v neprospěch veřejného zdraví - a ukazuje na priority autoritářského režimu.

Když se koncem prosince objevily zprávy o epidemii online, úřady ve Wu-chanu si pospíšily je potlačit. Dokonce zadržely a vyšetřovaly osm lékařů, kteří na sociální média umístili zprávy o viru. Lékaři obvinění ze šíření "ilegálních a falešných" informací museli 3. ledna podepsat dopis, v němž se uvádí, že "vážně narušili sociální řád". Státní média to doprovodila připomínkou policie, že si posvítí na každého, kdo by šířil pověsti.

Jden z těchto osmi, čtyřiatřicetiletý doktor Li Wen-liang krátce poté na virus onemocněl, byl hospitalizován a 7. února zemřel. Následná reakce ukazuje problémy spojené s touto taktikou kontroly. Selfie, na níž Li leží nemocný v nemocniční posteli, se stala virální a vyvolala v Číně široké rozhořčení.

Pokusy odvést pozornost k nesrovnatelné kauze americké chřipkové epidemie posloužily čínské propagandistické mašinérii relativně dobře. Kdyby se nepodařilo odvrátit pozornost k problémům jiných zemí, Peking by možná tvrdil, že čínští občané jsou stejně zranitelní chřipkou - a zdůraznil by důležitost preventivních opatření k odvrácení chřipky i nového koronaviru.

Jak se koronavirus dále šíří, v neděli překročil hranici 40 000 nakažených a 900 mrtvých v Číně, čínská sociální média se začala obracet proti oficiální propagandě. Někteří uživatelé vyzývají k ukončení debaty o americké chřipce, aby se neodváděla pozornost od situace doma, zatímco další upozorňují, že chřipka a epidemie koronaviru nejsou události stejného řádu. Vláda se snaží podpořit hněv vůči USA, jejichž představitelé podle ní "vytvořili chaos a rozšířili strach" stažením diplomatického personálu z regionu a omezením cestování.

Posledním prostředkem typicky používaným ke tvarování online diskusí a tedy změně přesvědčení a jednání v reálném světě je prosazování falešných narativů. Aby režim čelil hněvu veřejnosti ohledně počáteční pomalé reakce na epidemii, trvá na tom, že opak je pravdou, vláda reagovala rychle a nemocniční zařízení byla v lepším než adekvátním stavu. Tato taktika obracení pravdy naruby je někdy označována jako gaslighting. (Ve filmu Gaslight z roku 1944 se hlavní padouch (Charles Boyer, známý ještě později mj. z filmu Hoří už Paříž?) snaží přesvědčit manželku (Ingrid Bergmanová), že se zbláznila, záměrným měněním intenzity domácího plynového osvětlení, o němž obratem tvrdí, že svítí stále stejně - pozn. BL.)

Například jeden vysoce postavený představitel, Li-ťien Čao, zástupce generálního ředitele informačního oddělení čínského ministerstva zahraničí, tvrdí, že nová nemocniční budova v epicentru onemocnění byla postavena za pouhých 16 hodin. Toto tvrzení poté opakovaly listy jako People´s Daily, největší deník v Číně, a Global Times, čímž zasáhlo zprávy a sociální média na Západě. Jak si média mimo Čínu záhy povšimla, fotografie ve skutečnosti zachycovala obytnou budovu na jiné straně země.

Shrnuto, epizoda představuje dobrou ilustraci toho, jak zdravotní i informační pandemie mohou být tvarovány a jak se vymykají kontrole.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
12395

Diskuse

Obsah vydání | 14. 2. 2020