Otevřený dopis ministru Petříčkovi k plánované izraelské anexi části Západního břehu

26. 5. 2020

Vážený pane ministře,

při poslední videokonferenci s ministry zahraničí EU k Blízkému východu konané 15. května 2020 jste ve vztahu k hrozbě izraelské anexe části okupovaného Západního břehu Jordánu uvedl, že „Česká republika, stejně jako celá Evropská unie, podporuje dvoustátní řešení v souladu s mezinárodněprávními kritérii. Konečná dohoda a parametry mírového uspořádání musejí být výsledkem přímých rozhovorů mezi Izraelem a Palestinou.“  Navázal jste tak na svá předchozí vyjádření, kdy jste odsoudil „jednostranné kroky, ať z jedné, či druhé strany, které oddalují řešení konfliktu“, a zdůraznil nutnost dohody obou zúčastněných stran, tedy jak izraelské, tak palestinské.

Vážíme si toho, že podobné stanovisko jste vyjádřil i ve společném článku s bývalými ministry zahraničí Lubomírem Zaorálkem a Karlem Schwarzenbergem „Co bude s Palestinci a izraelskou demokracií?“, publikovaném v deníku Právo 23. května 2020, ve kterém jste vyzdvihl hlavní zásadu mezinárodního práva, a sice že cizí území nelze nabývat silou. Vzhledem k hrozící anexi části okupovaného Západního břehu, ke které by podle jednání nové izraelské vlády mohlo dojít již na začátku července, Vás proto vyzýváme, abyste navázal na svá slova, připojil se na mezinárodním poli ke stávajícím iniciativám proti anexi a v orgánech EU usiloval o přijetí takových opatření, která by izraelský zábor odvrátila.

Jelikož se však dá předpokládat, že Izrael, který dlouhodobě porušuje rezoluce OSN, svůj záměr uskuteční a palestinská území navzdory mezinárodnímu právu anektuje, žádáme Vás, abyste v takovém případě anexi jasně odsoudil a se svými zahraničními partnery žádal přijetí podobných opatření, jaká EU schválila v případě anektovaného Krymu – neboť jak správně ve společném článku poukazujete, „dotyčné zásady a hodnoty (mezinárodního práva) nelze ohýbat podle toho, koho se týkají. Musí platit pro všechny stejně.“ Ve vztahu k Izraeli se jedná zejména o prosazení následujících kroků:

-        pozastavení asociační dohody mezi EU a Izraelem, která v článku 2 podmiňuje vzájemnou spolupráci dodržováním lidských práv   

-        zákaz dovozu výrobků z nelegálních izraelských osad na trh EU po vzoru zákazu dovozu výrobků z anektovaného Krymu. Oceňujeme listopadové rozhodnutí Evropského soudního dvora označovat produkci izraelských osad pro jednotný trh EU místem původu, avšak za situace, kdy se osady staly jen předstupněm k nelegální anexi cizího území, považujeme dovoz tamních výrobků na evropské trhy za nepřijatelný.

-        uvalení konkrétně zacílených sankcí („sanctions on individuals and entities“), které jsou základními a nejčastěji užívanými evropskými sankcemi. Vzhledem k ignorování mezinárodního práva ze strany Izraele považujeme tyto sankce za účinný a legitimní nástroj nátlaku.

Vážený pane ministře,

v nedávném prohlášení ministrů zahraničních věcí k 75. výročí konce druhé světové války, které jste signoval, se píše: „Chtěli bychom všem členům mezinárodního společenství připomenout, že trvalá mezinárodní bezpečnost, stabilita a mír vyžadují skutečné a nepřetržité dodržování mezinárodního práva a norem, včetně svrchovanosti a územní celistvosti všech států.“

Chystaná anexe palestinského území je právě takovou skutečností, která mezinárodní bezpečnost, stabilitu a mír ohrožuje.

Česká republika dlouhodobě prosazuje dvoustátní řešení tzv. izraelsko-palestinského konfliktu a hlásí se k němu i Váš společný text publikovaný v deníku Právo, který správně upozorňuje na to, že hrozící anexe území vyhrazeného mezinárodním společenstvím pro budoucí palestinský stát toto řešení znemožňuje. Tento Váš postoj – a nikoliv jeho striktní odmítnutí prezidentem Zemanem – považujeme za dlouhodobě konzistentní stanovisko České republiky.

Vyzýváme Vás proto, abyste v souladu se svými vyjádřeními a s přihlédnutím k dějinné paměti naší země prosazoval odsouzení chystané izraelské anexe i na mezinárodním poli a v případě jejího uskutečnění žádal přijetí příslušných opatření, která by Izrael  přiměla dodržovat mezinárodní právo a závazky z něj vyplývající.  

V úctě

Yasar Abu Ghosh, antropolog

Einat Adar, vysokoškolská pedagožka

Bashar Ashhab, inženýr

Pavel Barša, vysokoškolský učitel

Michaela Beitlová, informační analytička

Tereza Benhartová, překladatelka

Adam Borzič, básník

Jan Cyrus, zahradník

Nikola Čuřík, vědecký pracovník

Dagmar Daňková, učitelka

Dalibor Dimidenko, tesař

Petr Dvořáček, fotograf a publicista

Olga Dzulajová, terénní pracovnice

Romana Ertlová, OSVČ

Jana Gridneva, doktorandka na FF UK

Joe Grim Feinberg, filozof

Marek Haltuf, sociální pracovník

Markéta Hrbková, překladatelka

Marek Hrubec, filozof a sociolog

Klára Choulíková, bohemistka, knihovnice

Roman Janouch, novinář

Zdeněk Jehlička, jednatel

Jiří Kalát, publicista a spisovatel

Pavel Karous, sochař a pedagog

Mona Khademi, lektorka UBVA, filozofická fakulta UK

Lamis Bartušek Khalilová, regionální manažerka

Nadia Klempířová Šafratová, adiktolog a terapeut

Vít Klepárník, historik a politolog

Elizabeth Kovačeva, editorka v Národní galerii

Jan A. Kozák, religionista a vysokoškolský pedagog

Pavla Králová, personalistka, t. č. na mateřské dovolené

Magdaléna Křížová, překladatelka

Petr Kužel, filozof

Tereza Langrová, studentka sociologie

Pavel Letko, technik

Olga Líbalová, interkulturní pracovnice pro ukrajinskou komunitu

Zdeněk Lokaj, novinář a konzultant

Jan Majíček, politolog a publicista

Dani Mawla, inženýr

Matěj Metelec, novinář

Marek Náprstek, režisér animovaných filmů

Robert Netuka, interkulturní pracovník OPU

Majdulin Oostrom, projektová manažerka

Filip Outrata, redaktor, vysokoškolský pedagog

Ondřej Páleníček, vývojář

Helena Petříčková, důchodkyně

Pavlína Reš, instruktor bezpečnosti, bývalá zaměstnankyně UNRWA

Jana Ridvanová, publicistka

Vojtěch Roček, pracovník technologické výroby

Zuzana Schreiberová, manažerka NNO, historička

Prokop Singer, publicista

Raúl Sorrosa, novinář

Vít Souček, analytik

Arne Springorum, kvaker a aktivista XR

Pavel Sterec, vysokoškolský pedagog

Vít Strobach, historik

Martin Šaffek, knihovník

Mirek Šestka, zaměstnanec

Petra Šťastná, OSVČ

Jaroslava Štěpánková, důchodkyně

Peter Tkáč, archeolog

Jan Vaňo, překladatel

Daniel Veselý, novinář

Martin Vrba, doktorský student

Zbyněk Wojkowski, projektový manažer

Jakub Záhora, politolog

 

https://www.petice.com/cesti_obcane_proti_izraelske_anexi?fbclid=IwAR0spdiP8_IFLApaDoM1yfab4LEtz8OoQfF-VJAZLBo8Qt8heRvJf6Y7E_A

 

0
Vytisknout
3046

Diskuse

Obsah vydání | 2. 6. 2020