Zapomenuté oběti koronaviru

27. 5. 2020

čas čtení 4 minuty
Tisíce dětí po celém světě mohou každý den zemřít v důsledku dopadu pandemie na zdravotnické systémy, upozorňuje Jonathan Gornall.


Soucit s těmi méně šťastnými je snadný, pokud je v našem světě vše v pořádku. Právě teď samozřejmě některé z nejbohatších států zažívají to nejhorší z koronavirové pandemie a trpí více jak průměrným podílem z celkových 4,5 milionů globálních onemocnění chorobou COVID-19 a dosud zaznamenaných 300 000 úmrtí.

Pro jednou zažívají občané rozvinutého světa problém ze světa třetího.

Proto Dětský fond OSN (UNICEF) dobře ví, že získat peníze a podporu pro výzvu Save Generation Covid, největší v třiasedmdesátileté historii fondu, nebude snadné.

Výzva následuje šokující predikci, že během příštích šesti měsíců po celém světě každým dnem zemře až 6 000 dětí - ne na koronavirus, ale na nemoci, jimž lze předejít, v přímém důsledku dopadu pandemie na zdravotnické systémy v některých z nejchudších zemí světa.

OSN ve spolupráci s národními vládami a charitativními institucemi strávila velkou část poslední dekády intervencemi s cílem snížit dětskou úmrtnost v deprivovaných částech světa.

Od 90. let, kdy před pátými narozeninami zemřelo každé jedenácté dítě, úmrtnost do pěti let klesla o více jak polovinu. To je jistě velký úspěch, ale je třeba udělat ještě mnohé. V roce 2018 zemřelo před dosažením pěti let věku každé osmadvacáté dítě.

Světu však nyní hrozí kalamita, tvrdí UNICEF, protože dopad koronavirové pandemie na zdravotnické systémy hrozí zrušit veškerý pokrok v omezování dětské úmrtnosti.

Stále ještě každoročně pět milionů dětí umírá na choroby, jimž lze předejít. Během následujících dvanácti měsíců může přibýt dalších dva a půl milionu dětí a 56 700 žen zemřelých při porodech. Tato predikce je založena na výzkumu publikovaném v časopise Lancet Global Health výzkumníky z Johns Hopkins Bloomberg School of Public Health v Baltimore.

Výzkumníci se snažili zhodnotit, do jaké míry odvedla pandemie pozornost od řady běžných, ale vitálních zásahů, od prevence malárie a péče o těhotné či vakcinace až po dostupnost antibiotik k léčbě novorozenecké sepse a dyzentérie.

Výzkumníci modelovali tři scénáře pro každou ze 118 zemí s nízkými či středními příjmy, včetně Afghánistánu, Egypta, Indie, Íránu, Iráku, Jordánska, Libanonu, Pákistánu, Palestiny, Sýrie a Jemenu. Zásadní intervence v oblasti mateřství a péče o zdraví dětí v těchto zemích poklesly o 9,8 - 51,9 %. Akutní podvýživa vzrostla o 10 - 50 %.

Nejméně vážný scénář by vyústil v dodatečných 253 500 dětských úmrtí a 12 200 dodatečných úmrtí matek během šesti měsíců. Nejčernější scénář znamenal smrt dalšího 1,2 milionu dětí a 56 700 matek.

Ačkoliv jsou tyto scénáře založeny na zjednodušujících odhadech, ukazují, že "pokud je narušena rutinní lékařská péče a poklesne dostupnost potravy, v důsledku nevyhnutelných šoků, kolapsu zdravotnického systému nebo záměrných rozhodnutí přijatých v reakci na pandemii nárůst úmrtí dětí a matek bude devastující".

Nejde přitom jen o rozvojové země, kde dochází k zanedbávání nejzranitelnějších. Podle údajů publikovaných britským úřadem Office for National Statistics virus způsobil jen třetinu z 30 000 dodatečných úmrtí zaznamenaných v domovech s pečovatelskou službou, soukromých domovech pro seniory a hospicích v Anglii a Walesu během prvních pěti týdnů pandemie.

Jinak řečeno, jen v samotné Británii bylo dosud ztraceno více jak 33 000 životů kvůli koronaviru, dalších 20 000 lidí ale mohlo žít déle, pokud by pandemie neovlivnila péči, která jim byla poskytována.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
7496

Diskuse

Obsah vydání | 2. 6. 2020