Boris Johnson se snaží vydírat britský parlament, aby schválil předčasné volby na 12. prosince 2019

24. 10. 2019

čas čtení 2 minuty

Aktualizace, čtvrtek 23.30:

Komentátor Nick Cohen:  Nyní vzniklá situace je taková, že Johnson požaduje, aby mu Labouristická strana povolila volby, jinak bude Johnson blokovat svou vlastní dohodu o brexitu tím, že nařídí Konzervativní straně v parlamentu, aby šla do stávky. Jdu spát a už asi nevstanu.

Právník David Allen Green (píšící pro Financial Times): Předpokládám, že stejně jako každému, kdo stávkuje, všem ministrům přestane být od pondělí vyplácen plat?


"Pokud chce mít Dolní sněmovna více času k analýze mé vynikající dohody o brexitu, musí schválit předčasné volby na 12. prosince 2019," vyjádřil se ve čtvrtek v podvečer Boris Johnson.

Podle nedávno schváleného zákona však je zapotřebí k vyhlášení předčasných voleb dvoutřetinové parlamentní většiny.

Je velkou otázkou, zda se jí v parlamentě vysoce nepopulárnímu lháři Johnsonovi podaří získat.

Přitom pokud se brexit neuskuteční do 31. října 2019, jako že se neuskuteční, fundamentalističtí brexitéři Johnsona opustí. Toto je pro tento případ nejnovější průzkum veřejného mínění (až na to, že veškeré průzkumy veřejného mínění jsou v poslední době nespolehlivé). JČ





Rozhovor Britských listů 242. Zachovat svobodu ducha

18. 10. 2019

čas čtení < 1 minuta


Jak se žilo v Československu od šedesátých let gruzínské inženýrce, která si vzala bratra spisovatele Ludvíka Vaculíka, žila v Praze ve společnosti liberálních spisovatelů s Ivanem Klímou a Alexandrem Klimentem, a pak v sedmdesátých letech jako přibuzná "nepřítele národa"? Rozhovor se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 18. října 2019.

První část tohoto dvoudílného rozhovoru s Linou Gvenetadze je zde:




Všechny Rozhovory Britských listů jsou nyní k dispozici ke stažení v audiu jako podcasty, k poslechu na vašem mobilu kdekoli. Informace ZDE

30536

Doufat lze pouze v příčetnost a sílu občanské společnosti, ne v Blanické rytíře, ať už mají jakoukoliv podobu...

Listopad 1989 se nemůže opakovat

24. 10. 2019 / Bohumil Kartous

čas čtení 5 minut


Je možné, že velká část české společnosti cítí 30 let po událostech z listopadu 1989 podobné nutkání změnit leccos podstatného na společenské smlouvě, na politickém vedení, na směrování společnosti. Oproti roku 1989 ale existuje několik zásadních důvodů, které revoluci neumožní. Pokud někdo doufá ve změnu, musí počítat s tím, že bude třeba vynaložit mnohem větší úsilí a že bude třeba mnohem většího angažmá než jen přijít několikrát na náměstí a zachřestit. Nastolit nový systém v okamžiku, kdy se ten nefunkční hroutí, je mnohem jednodušší, než rozvíjet ten, jenž viditelně nekolabuje. Je to o to těžší, že ve věku digitální dimenze a překotného vývoje neznámo kam není možné jednoduše přesvědčit dostatečnou většinu společnosti o tom, že je nutná zásadní změna v pohledu na sebe sama. Že je nutné uvažovat o současnosti a zejména budoucnosti jinak než měřítky a filtry minulosti.

Nepoučili jsme se

1989 a ...

24. 10. 2019 / Beno Trávníček Brodský

čas čtení 4 minuty

Tak jako se v minulosti vysmívali lidem kapitalisté, fašisté či komunisté, zdá se, že obdobné je to u nás dnes s některými novými mocipány. Nebudu je pojmenovávat, protože myšlení tříbí rozum a bylo by prospěšné, kdyby si je každý zkusil najít je sám. S dobami minulými je spojuje nepokora, nabubřelost, hamižnost, plýtvání, přehlížení veřejnosti a vůbec důležitých věcí. Třeba environmentálního rozměru života.

Británie se zhrozila nad smrtí 39 lidí v neprodyšném kamionu

24. 10. 2019

čas čtení 6 minut



Středeční večerní zpravodajství Channel 4 News tématu věnovalo 30 minut z celého padesátiminutového zpravodajského pořadu:



Citujeme z rozhovorů od minuty 23.10:

Moderátorka: Otázka migrace a nebezpečí s ní spojená se stala v posledních deseti letech obrovským světovým problémem. Je deprimující, jak často přicházejí informace o mrtvých lidech, nalezených v kamionech, nebo které vyplavuje moře na evropské pláže. Máme nyní před kamerou Ahmada Al Rašída, který sám prošel nebezpečnou cestou ze Sýrie do Velké Británie a s Mohammedem Yahyou z Rozvojového programu OSN. Ten provádí výzkum, proč migranti podnikají cesty, o nichž vědí, že ohrozí jejich životy.

Proč země, která na vlastní kůži zažila dvě okupace, straní okupačnímu režimu?

24. 10. 2019 / Daniel Veselý

čas čtení 3 minuty

Poslanecká sněmovna předevčírem odsoudila antisemitismus, odmítla zpochybňování práva Izraele na existenci a obranu a rovněž se vyslovila proti bojkotu Izraele. Na rázném odsudku antisemitismu není ani v nejmenším nic špatného, protože jakákoliv forma rasismu je v civilizované společnosti nepřijatelná. Avšak legitimní bojkot země, jež systematicky porušuje lidská práva, přece ani náznakem nelze směšovat s protižidovským rasismem. Co je na tom proboha nepochopitelného? Dokonce ani drtivá většina „progresivních“ pirátů včetně Ivana Bartoše a Mikuláše Ferjenčíka nenalezla dost odvahy na to, aby hlasovala proti usnesení, jehož cílem je diskreditace a možná perzekuce kritiků izraelské okupační politiky.

30537

Papež z favely není sexy

Konzervativní obrana finančního řádu

24. 10. 2019 / Albín Sybera

čas čtení 5 minut


Premiéra filmu Laundromat na Netflixu zatím upoutala větší pozornost skutečností, že se jejímu uvedení snažili právníci zakladatelů panamské společnosti Mossack Fonseca 
& Co. zabránit žalobami. Obsazení Meryl Streep a Antonia Banderase v hlavních rolích tak zůstalo až v druhořadými skutečnostmi vesměs vlažných recenzí samotného filmu. Z českého pohledu je film zajímavý mimo jiné proto, že předkládá zpracování problematiky, která má zásadní dopad na politické fungování v ČR a přitom (anebo právě proto) je naprosto minimálně medializována.

Normalizační nihilismus aneb proč je Putinovo Rusko pro Klause a Zemana neodolatelné

Klaus starší symbolizuje popření práva jako takového, nikoliv jen Ústavního soudu

24. 10. 2019 / Boris Cvek

čas čtení 4 minuty

V souvislosti s vyjádřením Václava Klause st., který vstoupí do dějin České republiky jako symbol ekonomické transformace po roce 1989, která proběhla bez právního rámce, jako symbol tzv. opoziční smlouvy z roku 1998 a abolice ze začátku roku 2013, že by zrušil Ústavní soud, se objevují různé diskuse a kritiky. Někde jsem četl, že bez Ústavního soudu bychom čelili diktatuře většiny. Že by Václav Klaus st. chtěl diktát většiny? Celým svým politickým působením to popírá (tím neříkám, že by diktát většiny byl něco žádoucího… k tomu něco řeknu níže, když se zmíním o liberální demokracii). Klausovi ve skutečnosti vadí právo jako takové. Právo, které by mělo regulovat kapitalismus, politiku a které by mělo zasahovat do životů vítězů transformace (proto abolice).

Peter Oborne: Je absolutním selháním novinářské práce nekriticky šířit vládní lži

24. 10. 2019

čas čtení 5 minut

Moderátor Channel 4 News Krishnan Guru Murthy: Všichni jsme viděli ty tweety, citující "zdroje v Downing Street". Informace, o nichž se pak ukázalo, že byly pravdivé, byly popírány. Nebylo to ale takhle vždycky? Cožpak novináři vždycky nespoléhali a nespoléhají na anonymní zdroje?

Novinář Peter Oborne: Samozřejmě máte pravdu, že novináři vždycky spoléhali a spoléhají na anonymní zdroje, ale to, co je nové, a došlo k tomu okamžitě, jakmile se Boris Johnson koncem července stal premiérem a přivedl si s sebou Dominica Cummingse jako svého vysokého poradce, a skupinu další lidí z bývalé probrexitové kampaně Vote Leave, vznikla naprostá bezskrupulóznost. A chci kritizovat velký počet velmi vysoce postavených britských novinářů, Lauru Kuennsbergovou, hlavní komentátorku televize BBC, Roberta Pestona, editora komerční televize ITV, deník Daily Mail...

Moderátor: Tak neříkejte jména.

Amazonský deštný prales se blíží bodu zvratu

24. 10. 2019

čas čtení 1 minuta



Předpovědi varují, že amazonský deštný prales v roce 2021 přestane vytvářet dost deště na to, aby přežil


Zrychlující se odlesňování spolu s ničivou politikou ultrapravicového brazilského prezidenta Jaira Bolsonara přivede amazonský deštný prales do dvou let do nenapravitelného bodu zvratu, konstatovala prominentní ekonomka.

Gott nahraditelný je, Chramostová či Kryl nikoliv

Monitor Jana Paula: Morální a etické otázky v umění

24. 10. 2019 / Jan Paul

čas čtení 10 minut

Byl zpěvákem, který se sice těšil přízni někdejšího režimu, podepsal antichartu, dokonce veřejně hovořil ve jménu socialismu a míru, ale uměl překrásně zpívat. Byla to skvělá herečka, která sice kdysi podepsala spolupráci s STB, ale nakonec jako signatářka Charty 77 raději vyráběla lampičky, než aby dál poskytovala talent totalitní moci. To jsou v souhrnu dva odlišné názory a přístupy, které oscilovaly ve společnosti a směřovaly k otázce mravnosti a morálky v umění.

29538

Dezinformační šmejdi a jejich souhra s politickými populisty

24. 10. 2019 / Bohumil Kartous

čas čtení 8 minut


Dezinformační obsahy velmi úzce souvisí s politickým marketingem populistů. Ať už jde o globální témata, jako je imigrace, klimatická změna, proxy konflikty, nebo lokální politická témata, populisté synchronizují svou komunikaci s dezinformátory. Dá se dokonce předpokládat, že některé obsahy šířené kanály oblíbenými pro šíření dezinformací, jako jsou řětezové emaily, jsou přímo vytvořeny na zakázku pro konkrétní politické strany či politiky. Prokázat to je ale těžké. Velký problém je, že na první pohled idiotské bludy o snaze EU zakázat české tradice jsou smíšeny s těžko rozeznatelnými manipulacemi, které se týkají zahraničních událostí, o nichž má většina příjemců jen nepatrné povědomí. V celkovém dezinformačním spadu a informačním chaosu se tak spousta lidí jednoduše ztratí. Jde o vysloveně šmejdskou taktiku: zmást a prodat. Řada starších lidí, ale nejen oni, se stávají obětí dezinformačních šmejdů, aniž by to tušili. Naopak, mají tendenci věřit, že jim někdo konečně objasnil pozadí pro ně vzdáleného dění. 

Rozhovor s redaktorkou Zuzanou Hronovou (Aktuálně.cz).

Milí čtenáři a příznivci Britských listů

7. 6. 2020

čas čtení 2 minuty

Je  to poněkud trapné, ale musíme znovu zdůraznit, že za nynější míry finanční podpory od čtenářů Britské listy do několika měsíců skončí.

V nynější stále se zhoršující domácí české politické situaci jsou Britské listy jedním z mála seriozních a nezávislých informačních zdrojů, přinášející do uzavřeného českého prostředí otevřenou debatu z vnějšího světa a neúplatnou analýzu domácích poměrů, která není závislá na žádné kmenové příslušnosti znesvářených domácích aktivistických skupin.

Ano, samozřejmě, nezávislé myšlení bolí. Vždycky se pobavím nad občasnými zuřivými reakcemi od čtenářů s klapkami na očích a uších, kteří nám důrazně oznamují, že přestávají Britské listy číst, jako by jejich čtením dělali NÁM milost. Jestliže se však někdo zuřivě rozhodne odstřihnout se od seriozních, otevřených informací z vnějšího světa, je to jeho blbost... :) 

Vydávání Britských listů není zadarmo. Potřebujeme na jejich provoz přibližně 70 000 Kč měsíčně a v tom ohledu plně závisíme na finanční podpoře našich čtenářů. Zvlášť v dnešní době, když už v kmenově rozdělené české společnosti existuje jen minimum informačních zdrojů, které nejsou závislé na nějakém oligarchovi či politickém seskupení, a je jen málo serverů jako Britské listy, které přinášejí otevřené a věcné informace o situaci v zahraničí, která výrazně ovlivňuje to, co se děje v ČR, je role Britských listů nezastupitelná.

V současnosti však nevybereme měsíčně tolik drobných příspěvků od našich čtenářů, aby nám finanční rezerva neklesala. V takovéto situaci do pár měsíců zkrachujeme.  Pokud si přejete, aby byl i nadále v české společnosti slyšen nezastupitelný hlas Britských listů, prosíme, přispívejte pravidelně na jejich provoz částkou cca 200 Kč měsíčně.

Děkujeme

Britské listy

29710

Intepretace období Karla IV. podle pedagoga Klause ml.

Vykládat multikulturní internacionalismus jako nacionalismus, k tomu potřebujete notnou dávku.. kreativity!

24. 10. 2019 / Jiří Hlavenka

čas čtení 1 minuta

Ilustrace: Jáchym Bohumil Kartous

To s "republikou" je přebrept, ten se stane každému (Klaus mluvil v rozhovoru pro Aktuálně.cz o uspořádání v době Karla IV. jako o "republice", pozn. redakce). Vtip je v tom že šéf Vlajky (oficiálně Trikolory) zaměňuje příčinu a následek. České království bylo za Karla IV. evropsky významné proto, že Karel IV. byl v první řadě velký Evropan: evropský státník, evropský diplomat; nikoli naopak. Karel IV. byl císař svaté říše římské, tedy osobní panovník tehdejší jakési "pra-pra-EU", římsko-německý král, italský (lombardský) král, burgundský král. Kdyby to byl český nacionalista, co si chce "vzít svou zemi zpátky" tak jako šéf Vlajky, zůstal by zalezlý v domácí kotlině, jen by přes hory strašil zbraněmi a zbytku světa by byl pro smích.

České a moravské země byly celoevropsky úspěšné, protože jejich panovník byl multikulturní člověk - pět jazyků plynně, velký cestovatel a diplomat, napůl Čech a napůl Lucemburk, jeho čtyři manželky byly postupně Francouzka, Němka z Bavor, Polka a Němka z Pomořan. Nemával českou vlajkou a nelozil na Říp, vytvářel evropské společenství, otevřené a propojené.

Karel IV. dosáhl slávy Čech nikoli jako český nacionalista, ale protože byl evropský multikulturní internacionalista.


Zapojte se, je vás třeba

Diskutujte na Britských listech

18. 4. 2017 / Bohumil Kartous

čas čtení 2 minuty

Vážení čtenáři Britských listů, rozhodli jsme se zpřístupnit těm, kdo pravidelně přispívají na provoz jednoho z mála nezávislých médií v ČR diskuse pod články. Rozhodli jsme se tak učinit proto, aby lidé, kteří mají velký podíl na více než dvacetileté existenci Britských listů, měli možnost vyjádřit se přímo k jejich obsahu a přispět svým úhlem pohledu. Od omezení na platící čtenáře si slibujeme též minimalizaci nenávistných, bigotních a scestných komentářů, které vytvářejí z internetových diskusí skládku mentálního odpadu. Sledovat diskuse a hodnotit příspěvky v nich bude mít nicméně možnost každý návštěvník.

Není to ale zabezpečení, které by výskyt digitální pitomosti či zneužití pro propagandistické účely dokázalo eliminovat úplně. Budeme proto diskuse redigovat a příspěvky, které budou obsahovat nepřijatelný materiál (e.g. rasistické výzvy, urážky ad hominem, výzvy násilného charakteru, replikaci prokazatelně konspiračních bludů), budou bez pardonu odstraňovány.

Přístup k diskusím je jednoduchý. Pokud budete mít zájem o diskuse, zaregistrujte se v systému a proveďte vybranou platbu (dle doby trvání přístupu k diskusím). Platby probíhají prostřednictvím systému GoPay. Poté budete mít přístup k diskusím na dobu, kterou jste si předplatili. V případě technických problémů se prosím obracejte na programátora Britských listů Michala Panocha: michal@panoch.net.

Prosíme pravidelné přispěvatele Britským listům, aby možnosti využili a aby přenesli své platby do nového systému, jenž jim umožní přístup k diskusím. Zároveň vyzýváme ostatní čtenáře, aby tuto možnost zvážili. Víme, že Britské listy čte řada velmi zajímavých lidí a velmi oceníme, pokud se podaří na webu Britských listů vytvořit silnou komunitu lidí, kterým vyhovuje kritický přístup a unavuje je digitální spad. Zajímavé příspěvky v diskusích budeme redakčně zpracovávat a vydávat jako samostatné texty. 

Vážení čtenáři, věříme, že se naše rozhodnutí ukáže jako správné a že diskuse přispějí jak k pluralitě relevantních názorů, tak k dlouhodobé udržitelnosti Britských listů. 

Jak média sprostě lžou britským čtenářům o brexitu

23. 10. 2019

čas čtení 6 minut

Foto: Naprosto lživý titulek v bulvárním listě Daily Mail: "Exkluzivně: Úřad premiéra vyšetřuje "zahraniční spiknutí" proevropských poslanců"

Níže zmíněný článek odmítla britská média publikovat.

Je to hrůzostrašné. Od Daily Mail, přes Timesy, až po BBC a komerční televizi ITN, všechna média šíří lži a pomluvy z Downing Street. Proměňují své čtenáře v blbce, píše Peter Oborne.

"Premiérův úřad vyšetřuje zahraniční spiknutí proevropských poslanců!" Tento obrovský titulek dominoval první straně bulvárního deníku Daily Mail dne 29. září.

Na straně 2 byl tučným písmem citován "vysoký zdroj z Downing Street č. 10": "Vláda pracuje na rozsáhlém vyšetřování proevropských poslanců Dominica Grieveho, Olivera Letwina a Hilary Benna a jejich spiknutí se zahraničními mocnostmi a financování jejich činnosti. Nikdo neví, které organizace tahají za drátky."

V Británii nalezeno v kamionu 39 mrtvých osob

23. 10. 2019

čas čtení 1 minuta

"Tito lidé někde mají rodiny a příbuzné, kteří je milovali."

Celou Evropou otřásl hrůzný příběh, kdy se v kontejnerovém kamionu udusilo 39 lidí. Komentátoři poukazují na skutečnost, že neexistuje bezpečná cesta do Evropy pro lidi prchající před válkou a pronásledováním.

Guy Verhofstadt: Svobodný pohyb obyvatelstva není problémem v naší Unii. Reálným problémem je ale absence bezpečných, legálních migračních cest. To vedlo k úmrtí těchto 39 lidí. Ať se stane s brexitem cokoliv, EU a Británie musejí vypracovat společný přístup jak zabránit těmto tragédiím.



Ve městě Thurrock v anglickém hrabství Essex nalezla policie v kontejnerovém kamionu v noci z úterka na středu 39 mrtvých osob v  kamionu. Osoby uzavřené ve vzduchotěsném kamionu byly zřejmě ze zemí mimo EU. Přijel z Dublinu.  Pětadvacetiletý muž ze Severního Irska byl zatčen na základě podezření z vraždy. Kontejnerový kamion přijel do Anglie z velšského přístavu Holyhead.


Zdroj ZDE
 

Rozbombardované školy v Idlibu. 150 000 dětí tam nemá možnost chodit do školy. Neumějí číst a psát

23. 10. 2019

čas čtení 5 minut



Videoreportáž ZDE 

Reportér: Škola al Kafír, nedaleko turecké hranice. Zasažená 14. května raketami a barelovými bombami buď od Asadových jednotek, nebo od Rusů. Vybombardovaná znovu v červenci. Kolem nejsou žádné jiné budovy. Věděli jsme, že Asad a Rusové v Sýrii bombardují nemocnice, ale nyní přicházejí důkazy, že také školy. V provincii Idlib bylo od začátku letošního roku zničeno nejméně 100 škol.

Chlapec: Jmenuju se Burhan Gibu. Moje škola je zničená. A my se ale musíme učit. Ale pokaždé, když přiletí stihačky, schováme se uvnitř. Protože ony používají kazetové bomby a kazetové bomby jsou nebezpečné.

Zeman, PKK a mnichovský komplex

23. 10. 2019 / Karel Dolejší

čas čtení 8 minut

Turecký prorežimní list Daily Sabah přinesl zprávu o čerstvě oznámeném úspěchu české BIS a policie v boji s ruskými destabilizačními aktivitami ZDE. Stručně informuje také o letošním ruském hackerském útoku na ministerstvo zahraničí (na nějž ovšem ČR nijak nereagovala) a článek končí upozorněním, že zpravodajské analýzy ruských a čínských hrozeb vyvolávají "kritiku pročínského, proruského, antimuslimského českého prezidenta Miloše Zemana, který vyzval zpravodajskou agenturu, aby místo toho hledala na českém území muslimské teroristy".

Británie: Jak pokračuje sága brexitu?

22. 10. 2019 / Jan Čulík

čas čtení 6 minut

Aktualizace, úterý 21.00: Ve dvojím hlasování v Dolní sněmovně v úterý večer poslanci nejprve v zásadě schválili Johnsonovu dohodu o brexitu relativně vysokou většinu 30 hlasů (329 vůči 299), ale v druhém hlasování odmítli většinou 14 hlasů (322 vůči 308) Johnsonův parlamentní časový plán pro debatu a schválení jeho zákona o brexitu, v jehož rámci chtěl Johnson ultrasložitý zákon o brexitu nechat schválit za pouhé dva dny.

Johnson původně vyhrožoval, že v tom případě zákon stáhne a bude usilovat o všeobecné volby. Byla to manipulativní, planá hrozba, protože k vyhlášení předčasných voleb potřebuje Johnson dvoutřetinovou většinu v parlamentu, a tu nemůže získat.

Po své dramatické porážce Johnson ve sněmovně konstatoval, že schvalování zákona o brexitu nyní pozastaví (musí, jak na to poukázal předseda parlamentu, protože neexistuje žádný časový pořádek) a obrátí se na Brusel, jak ten zamýšlí postupovat.

Opoziční strany v Dolní sněmovně chtějí tohoto dramatického vítězství využít k prezentaci četných dodatků, jimiž chtějí Johnsonovu dohodu o relativně tvrdém brexitu zjemnit, mnozí opoziční poslanci chtějí v rámci schvalovacího procesu Johnsonovi vnutit druhé referendum o brexitu.

Podle komentátora Channel 4 News Garryho Gibbona se však nyní Johnson soustředí na manipulaci oněch vzbouřeneckých probrexitových poslanců, kteří přispěli ke schválení jeho brexitové smlouvy v zásadě onou relativně velkou většinou 30 hlasů.

Problém brexit však zdaleka není vyřešen a sága pokračuje.

* * *

Aktualizace: Johnson pohrozil, že parlamentu nepředloží svůj návrh zákona o brexitu a bude usilovat o všeobecné volby před Vánoci, pokud mu poslanci zabrání v tom, aby byl jeho zákon o brexitu spěšně schválen během tří dnů. (Otázkou je, zda by mu opozice v parlamentu takové volby schválila, protože na ni pro vyhlášení předčasných voleb závisí.) Johnson v parlamentě uvedl, že hlasování proti jeho zákonu o brexitu by znamenalo odklad brexitu na čtvrt roku, pokud by EU takový odklad povolila. Vzbouřenci v Konzervativní straně požadují, aby byl Johnsonův zákon o brexitu pozměněn tak, aby bylo vyloučeno, že Británie vypadne z EU koncem roku 2020 bez dohody. Avšak vzbouřenci jsou nejednotní a není vyloučeno, že se Johnsonovi podaří zákon Dolní sněmovnou prohnat, protože ho mohou podpořit někteří probrexitoví rebelové z Labouristické strany.  ZDE

* * * 

Jak jsme informovali
, na mimořádném zasedání Dolní sněmovny v sobotu, které mělo zpečetit brexit, se Borisi Johnsonovi nepodařilo přimět Dolní sněmovnu, aby hlasováním v principu schválila jeho dohodu s Bruselem o Brexitu. Dolní sněmovna jeho rezoluci v této věci, předloženou pro hlasování, pozměnila a doplnila ji dodatkem Olivera Letwina, požadujícím, aby Johnson zažádal v Bruselu o odklad brexitu. Vládly totiž obavy, že kdyby poslanci v principu Johnsonovu dohodu o brexitu schválili, přestal by platit tzv. Bennův zákon, požadující, aby, pokud dohoda není schválena, Johnson zažádal Brusel o brexit. V takovém případě by po schválení Johnsonovy dohody o brexitu mohli pak brexitéři v Dolní sněmovně odmítnout zákon o brexitu, čímž by Británie před 31. říjnem automaticky vypadla z EU bez dohody, což fundamentalistčtí brexitéři chtějí.

30534

Irové se v důsledku brexitu aktivizují i v USA...

23. 10. 2019 / Milan Kohout

čas čtení < 1 minuta

Posílám z Bostonu zajímavou reakci na brexit, píše Milan Kohout.

Majitel obchodu s alkoholem  v naší čtvrti nedávno obnovil již těžko čitelný nápis na své zdi prodejny:


NESVOBODNÉ IRSKO NEBUDE NIKDY V MÍRU!

* * *

(V důsledku rozvolnění vazeb mezi Velkou Británií a Severním Irskem v důsledku brexitu vzniká v blízké budoucnosti pravděpodobnost možného začlenění Severního Irska do Irské republiky - anebo nových teroristických nepokojů mezi unionisty a nacionalisty.  Irové mají v USA obrovskou moc, a pokud by brexit vedl ke krizové situaci v Severním Irsku a porušení mírové dohody z roku 1998, Irové v USA dohlédnou na to, aby USA nikdy nesouhlasily s obchodní dohodou s Británií. JČ)
 

Skutečnou hrozbou liberalismu není populistická pravice

23. 10. 2019

čas čtení 4 minuty

Zdá se, že svět se občas dělí na dvě skupiny: Na ty, kdo četli Život a osud Vasilije Grossmana a ty, kdo to ještě neudělali, napsal Rupert Darwall. Grossmanův román odehrávající se hlavně v SSSR během bitvy u Stalingradu byl srovnáván s Tolstého Vojnou a mírem. Jeho název vědomě odráží svého předchůdce.

Ve dnech silného znečištění vzduchu umírá o desítky lidí víc na infarkty a mrtvice

22. 10. 2019

čas čtení 2 minuty


Desítky děti i dospělých jsou během dnů vysokého znečištění vzduchu odváženy do nemocnice pro naléhavé nouzové léčení, dokazují nové statistiky z Anglie.

Každý rok anglické záchranné zdravotnické služby zaznamenávají ve dnech vysokého znečištění vzduchů o  120  infarktů více než normálně a o  230 mrtvic více než normálně. Téměř o 200 astmatiků více než normálně potřebuje nouzové ošetření v nemocnicích.

O relativizaci vědy a o postmodernismu

22. 10. 2019 / Boris Cvek

čas čtení 5 minut

Je pravda, že vědci se ve svém bádání často mýlili, mýlí a budou mýlit. Mnozí lidé se z toho dnes snaží vymáčknout jakýsi relativismus typu: protože se vědci mohou mýlit, není úplně jisté, že se Země otáčí kolem Slunce, tedy je možné legitimně držet představu, že se Slunce otáčí kolem Země.

Tohle asi nikdo nebude tvrdit, neboť široká veřejnost zrovna tomuto celkem rozumí. Ono vyvrácení geocentrismu je ikonický příklad vědecké revoluce. Stal se z něho osvícenský příběh pokroku a rozumu. Vítězství světla nad temnotou. Mělo by se to ale číst jinak: tento začátek vědecké revoluce ukazuje obecnou vlastnost moderní vědy ničit srozumitelný svět zdravého rozumu.

O důvodech nezáviděníhodného postavení České televize

22. 10. 2019

čas čtení 2 minuty

Povznesený nezájem o problémy občanů se vymstívá, za televizí pak skoro nemá kdo stát.

Česká televize svou neblahou situací jenom kopíruje průšvih, na který si zadělali liberální a prodemokratičtí politici dlouhodobým nezájmem o sociální problémy a situaci širokých skupin lidí. Nebyla v tom výrazně jiná a tah na zábavu, případně liberální politickou kritiku jí nijak velkou podporu veřejnosti nepřinesl. Proto se teď dají sbírat body rétorikou o její politické nápravě, napsal na Facebooku Ivo Bystřičan.

Strašně přitom chybí ponor do života lidí v nejrůznějších životních situcích, do otázek chudoby, dělníků, gastarbeiterů, odborů, svobodných matek, rodin, seniorů, menšin, bydlení, trhu práce, života obcí, příhraničních oblastí, klimatu, životního prostředí, sociální spravedlnosti, lokální politiky, atd. Občas se to děje, ale je toho málo. Je pár cyklů, které tvoří fazónu veřejné služby jako Náš venkov, Nedej se, Folklorika, Cesty víry – jenže, jak řekl jeden kolega – „to jsou ty poslední, kde jde ještě vidět nějaké normální lidi.“

Facebook zlikvidoval čtyři předvolební falešné kampaně na svých stránkách šířené z Ruska a z Íránu

22. 10. 2019

čas čtení 3 minuty

Facebook v pondělí informoval, že zlikvidoval čtyři nové podvratné zahraniční operace z Íránu a z Ruska, včetně jedné, která byla zaměřena na destabilizaci amerických prezidentských voleb r. 2020 a prováděl je ruský úřad trollů, petrohradská tzv. Internet Research Agency, Agentura pro výzkum internetu (IRA).

Petrohradská kampaň měla "všechny charakteristiky dobře financované operace, která učinila důsledné operační bezpečnostní kroky ve snaze zakrýt svou totožnost a své umístění," napsal Nathaniel Gleicher, šéf Facebooku pro internetovou bezpečnost.

Židovský hlas solidarity vyzývá poslance, aby nehlasovali pro rezoluci odsuzující bojkot Izraele

22. 10. 2019

čas čtení 7 minut

Foto: Obyvatelé Gazy

tisková zpráva Židovského hlasu solidarity

Židé sdružení v platformě Židovský hlas solidarity se obrátili na poslance PSP ČR, aby v úterním (22. 10.) hlasování nepodpořili stanovisko k narůstajícímu antisemitismu, předložené a doporučené Zahraničním výborem. Text stanoviska totiž obsahuje řadu sporných formulací, v nichž jsou kritický postoj k Izraeli a související občanské aktivity nepatřičně směšovány s antisemitismem. Ačkoli to návrh nezmiňuje přímo, je chystané stanovisko parlamentu zaměřeno především proti mezinárodnímu hnutí solidarity s Palestinci a za bojkot státu Izrael, stažení investic a sankcí – hnutí známé pod anglickou zkratkou BDS (Boycott, Divestment, Sanctions).

Demence u fotbalistů: Bývalí fotbalisté na ni umírají tři a půlkrát častěji než ostatní lidé

22. 10. 2019

čas čtení 1 minuta

Foto: Fotbalista Jeff Astle

Důvodem jsou zřejmě hlavičky. Zkoumali to experti na Glasgow University poté, co vyšlo najevo, že útočník fotbalového klubu West Brom Jeff Astle byl postižen demencí a zemřel už ve věku 59 let  v roce 2002.  Pitva dokázala, že opakované hlavičky - nárazy do hlavy těžkým koženým míčem - vyvolaly vznik traumatu v jeho mozku.

Výzkumníci proto srovnali 7676 úmrtí bývalých fotbalistů s úmrtím 23 000 osob z běžného obyvatelstva. Byli to fotbalisté, kteří profesionálně hráli fotbal ve Skotsku v letech 1900-1976.

Julian Assange u soudu potlačoval slzy a nemohl mluvit

22. 10. 2019

čas čtení 2 minuty



Při pondělním vystoupení u londýnského soudu potlačoval Julian Assange, zakladatel Wikileaks, slzy a řekl: "Nejsem schopen řádně myslet". Soud jednal o  harmonogramu řízení o jeho možném vydání do USA.

Assange mumlal, zastavoval se v řeči, koktal a nebyl schopen řádně vyslovit ani své jméno a datum narození. Americká vláda usiluje o jeho vydání. Je obviněn z 18 trestných činů, včetně spiknutí hackersky proniknout do amerických vládních počítačů i z porušování archaického amerického Zákona o špionáži. Pokud by byl odsouzen, stráví v USA desítky let ve vězení.

CNBC: Trump je plně připraven zahájit válku proti Turecku, řekl Pompeo

22. 10. 2019

čas čtení 1 minuta

 

- "Dáváme přednost míru před válkou," řekl americký ministr zahraničí Mike Pompeo. "Avšak pokud bude zapotřebí kinetické akce nebo vojenské akce,  měli byste vědět, že prezident Trump je plně připraven takovou akci podniknout."

- Pompeo odmítl definovat červenou čáru, jejíž porušení by vyvolalo americkou vojenskou reakci proti  Turecku.

- Trump je terčem ostré kritiky, že stáhl americké jednotky ze severní Sýrie a opustil Kurdy, kteří vedli pozemní válku proti Islámskému státu.


Andrew Stroehlein:  Takže vzhledem k tomu, že existuje ve smlouvě o NATO článek 5 - útok na jednoho je útokem na všechny - musely by Spojené státy vojensky hájit Turecko před americkým vojenským útokem?



Slyšeli jste o katastrofálních mužích v historii? To je Boris Johnson...

21. 10. 2019

čas čtení 4 minuty



Sobecké, na sebe soustředěné a bezohledné postoje definují příliš mnoho naší současnosti - i minulosti


Ve své klasické studii O psychologii vojenské nekompetentnosti     analyzoval Norman Dixon britské generály, kteří přivedli své vojáky k nesmyslné smrti - od krymské války až po Arnhem. Jak důvěrně známá je jeho diagnóza, píše Nick Cohen. Dixon identifkoval "arogantní ctižádost zaměřenou na jediný cíl - vlastní kariéru" jako znovu a znovu se v historii objevující chybu - a to je nám důvěrně známé.

Katastrofičtí muži považovali "válku za sport", pokračoval Dixon, a člověk pomýšlí na varování Theresy Mayové z roku 2016, že "politika není hra". Musela mít na mysli Borise Johnsona. Pro něho politika je jenom hra a vyhrát znamená všechno. Loni řekl Johnson na konferenci severoirské strany demokratických unionistů (DUP), že hranice mezi irským ostrovem a hlavním britským ostrovem by "poškodila strukturu britské Unie". Burácel: "Musím vám říci, že žádná britská konzervativní vláda by takovou dohodu nikdy nemohla podepsat."

Mezitím v Absurdistánu 108:

Po volbách vylézají šílenci PiS znovu z děr. Polská pravice šokována udělením Nobelovy ceny Olze Tokarczukové

21. 10. 2019 / Tomasz Oryński

čas čtení 12 minut

Výsledky voleb v Polsku překvapily málokoho. Největší opoziční koalici, vedené Občanskou platformou, se nepodařilo  nad stranou Právo a spravedlnost zvítězit. Výsledky ostatních opozičních seskupení - Levice, PSL a Kukizu a extremně pravicové Konfederace - dokázaly to, co vědí všichni, s výjimkou šéfů Občanské platformy, už po mnoho let: Na to, abyste zvítězili ve volbách, nestačí strašit voliče stranou Právo a spravedlnost. Voliči chtějí slyšet konkrétní návrhy ohledně toho, jak Polsko změnit.

Miliony jablek hnijí v Británii. Kvůli brexitu je nemá kdo sklízet

21. 10. 2019

čas čtení 1 minuta


Britští zemědělci jsou nuceni nechat shnít miliony jablek a mnoho dalšího ovoce a zeleniny, v sadech a na polích, protože mají nedostatek pracovníků pro sklizeň.

Sto tun ovoce už tuto sezónu zůstalo v Británii nesklizeno. Znamená to, že bylo ponecháno shnít 16 milionů jablek v důsledku nedostatku zemědělských pracovníků, způsobeného brexitem.

Sezónní sklízeči ovoce a zeleniny, jich je 99 procent ze zemí Evropské unie, pracují nyní namísto v Británii v Holandsku, v Dánsku či v Německu v důsledku oslabení libry a zmatku ohledně nových vízových předpisů.

Rozhovor Britských listů 241. Byla jsem kosmopolitní zločinec v poststalinském Rusku

11. 10. 2019

čas čtení < 1 minuta


Jaké to bylo být Gruzínka a studovat technologii v Leningradě v padesátých letech? Jan Čulík hovoří s inženýrkou Linou Gvenetadze, odbornicí na elektroniku a švagrovou nedávno zemřelého spisovatele Ludvíka Vaculíka, o jejích zkušenostech ze studia v poststalinském Sovětském svazu, o životě v Gruzii a o tom, jak se seznámila se svým budoucím manželem Emilem Vaculíkem a jak se dostala do Československa. Rozhovor se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 11. října 2019.

Všechny Rozhovory Britských listů jsou nyní k dispozici ke stažení v audiu jako podcasty, k poslechu na vašem mobilu kdekoli. Informace ZDE

Hospodaření OSBL za září 2019

14. 10. 2019

čas čtení 2 minuty

V září 2019  přispěli čtenáři finančně na Britské listy celkovou částkou 66 175,04 Kč, výdaje byly 84 130,50 Kč.

MNOHOKRÁT děkujeme všem věrným čtenářům, kteří na provoz Britských listů finančně přispívají, - ale jak vidíte z výše uvedeného grafu,  směřujeme k nule. Trvale potřebujeme poněkud vyšší, pravidelnou finanční podporu. Děkujeme.

Potřebujeme normálně cca 80 000 Kč měsíčně na provoz. STAČILO BY, KDYBY Z 218 000 UNIKÁTNÍCH ČTENÁŘŮ BL ZA KAŽDÝ MĚSÍC JICH PŘISPÍVALO KAŽDÝ MĚSÍC 400 ČÁSTKOU 200 KČ.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno   zaslat  na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.


23106