Vietnam stupňuje úsilí o převzetí vedoucí role ve sdružení ASEAN

12. 8. 2020

Vietnam se ujal předsednictví Sdružení států Jihovýchodní Asii vloni v listopadu. Možná že letošní rok je pro takový úkol vůbec nejnáročnější. Koronavirová pandemie změnila charakter diplomacie, zejména poněkud staromódní styl, který ASEAN upřednostňovalo: Časté konzultace, neformální jednání a budování důvěry na jednáních a v letoviscích. Nic z toho není v současnosti možné, upozorňuje Huong Le Thuová.

Ale ještě větší výzvu běžnému diplomatickému stylu ASEAN představuje napětí mezi USA a Čínou. Sílící soupeření ohrožuje obchod v regionu a ekonomickou spolupráci a přispívá k pocitu konfrontace a nepředvídatelnosti mezinárodního jednání. Jak Washington i Peking eskalují konflikt a bilaterální kanály se uzavírají, multilaterální fóra se stávají prostředníky velmocenských sporů.

Vietnam se na tyto výzvy připravoval - nejen na předsednictví ASEAN, ale také na post dočasného člena Rady bezpečnosti OSN. Již prokázal schopnost pořádat důležitá mezinárodní fóra a dokonce jednání na nejvyšší úrovni s globálním významem, jako obtížný loňský americko-severokorejský summit v Hanoji. Ještě nedávno se přitom nacházel v relativní diplomatické izolaci, z níž se dostal normalizací vztahů s USA a vstupem do ASEAN v polovině 90. let. Avšak kromě formálního předsednictví mnozí také doufají, že by se Vietnam mohl ujmout silnější vedoucí role v ASEAN.

ASEAN již nějakou dobu postrádá vedení, což vedlo k otázkám ohledně jeho efektivity.

Absence formálního vedení byla záměrnou součástí organizace a měla zajistit rovnost členů, ale stala se její slabinou. Indonésie má tradičně k takovému postavení de facto lídra nejblíže, ale spíše kvůli své velikosti než kvůli autoritě a legitimitě. Odvrat Jakarty od této role pak přineslo vakuum. Mnozí v ASEAN si myslí, že nejlepší vyhlídky na vedoucí pozici má nyní Vietnam.

Ten zabodoval časnou reakcí na koronavirus a i diplomaticky přebírá centrálnější roli. Pokud jde o spory v Jihočínském moři, je de facto v první linii, protože jeho spory s Pekingem jsou zde nejsilnější, ale také patří mezi těch několik států, které prosazují silnou roli ASEAN. Vietnamské vedení zahrnuje velký význam norem ASEAN a konzistentní zahraniční politiku a snaží se seznámit s těmito normami další novější členy.

Vzhledem ke krizi zasahující celý svět je hlavním cílem vietnamského předsednictví v roce 2020 zachování jednoty a solidarity v ASEAN a zabránění další erozi organizace. Očekávání ostatních členů a partnerů v dialogu odráží důvěru v diplomatické schopnosti Vietnamu. Hanoj je strategicky rafinovaná a je si vědoma hodnoty i omezení organizace. Je nicméně odhodlána ji zachovat a investovat do ní více diplomatického kapitálu.

Vietnam se choval neústupně v územních sporech v regionu v době relativní diplomatické izolace. Letos to ovšem vypadá, že se mu to vyplatilo. Hanoj stála za silným společným prohlášením 36 summitu ASEAN, které otevřeně odráželo napjatou situaci v regionu - což reprezentuje rozchod s obvykle vyhýbavými prohlášeními organizace. V zahajovací řeči summitu vietnamský premiér Nguyễn Xuân Phúc vyzval k "úplnému a přísnému dodržování" pravidel v Jihočínském moři a označil ASEAN za toho, kdo "podniká veškeré úsilí" pro vznik efektivního kodexu chování, pokud jde o Čínu.

Společné prohlášení opakuje, že úmluva OSN z roku 1982 o námořním právu je "základem pro určování námořních nároků, suverénních práv, jurisdikce a legitimních zájmů v námořních zónách". Vietnam dále trvá na tom, že tato dohoda je i základem pro vyjednané kodexy chování. Vše toto se dotýká posilující čínské vojenské přítomnosti v Jihočínském moři a opakovaných jednostranných blokád průzkumu ropných a plynových ložisek, stejně jako zpráv o záměru Pekingu vyhlásit zde identifikační zónu protivzdušné obrany.

Je možné, že konzistentní politika v Jihočínském moři stála Vietnam několik diplomatických bodů a vážné peněžní ztráty z narušených výzkuných projektů v partnerství s mezinárodními společnostmi. Ale pokus Číny ukousnout si příliš velké sousto možná vedl ke zlomu, jak indikuje vlna formálních stížností v OSN odmítající přehnané čínské nároky. V posledních měsících Malajsie, Filipíny, Indonésie, Austrálie a dokonce i USA podaly stížnosti výslovně odmítající formální nárok Pekingu na práva těžby u pobřeží a suverenitu nad skupinou ostrovů "Čtyři Ša" - což je neslučitelné s úmluvou OSN o námořním právu a nálezem arbitrážního tribunálu v Haagu z roku 2016.

Hanoj to bude považovat za úspěch své snahy internacionalizovat spory a udržet situaci v Jihočínském moři coby téma regionální bezpečnosti místo dvoustranného tématu mezi Čínou a jednotlivými jihoasijskými státy. Když se Vietnam ujal role, o niž stálo jen málo členů ASEAN, stal se přinejmenším zčásti bezpečnostním lídrem organizace.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
1890

Diskuse

Obsah vydání | 18. 8. 2020