Provede Putin vojenskou invazi do Běloruska?

31. 8. 2020

Rusko údajně utvořilo policejní záložní jednotky, které mají intervenovat v Bělorusku, pokud to bude nutné, i když taková alternativa v této chvíli není příliš realistická. Běloruský bezpečnostní aparát je stále loajální prezidentu Alexandu Lukašenkovi a dál denně zatýká desítky demonstrantů, novinářů a opozičních aktivistů, i bez zásahů Ruska, píše Nikola Mikovič.

Podle ruského prezidenta Vladimíra Putina, který od zpochybňovaných voleb z 9. srpna hovořil s Lukašenkem několikrát, nebudou ruské jednotky použity v Bělorusku, pokud se tam situace nevymkne kontrole.

I když někteří analytikové zastávají názor, že Rusko Lukašenka zachrání, Putinova rétorika v této věci by neměla být brána zcela vážně.
 

Ukrajinský precedent

V rozhovoru zveřejněném v ruské televizi r. 2018 přiznal Vladimír Putin, že během ukrajinské krize v  letech 2013-2014 jeho "drazí západní partneři" požadovali, aby vyvinul nátlak na ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče, aby nepoužil síly proti násilným, Západem podporovaným demonstrantům. Putin souhlasil a Janukovyč byl 22. února svržen.

Je dobré si pamatovat, že v roce 2014, když vypukla ukrajinská krize, Janukovyč údajně poslal žádost Putinovi, aby použil ruské armády a obnovil na Ukrajině zákon a pořádek. Putin přislíbil ochránit etnické Rusy na Ukrajině, a parlament použití ruské armády na Ukrajině schválil, ovšem ruské jednotky svržení ukrajinského prezidenta nezabránily.

Namísto toho využila Moskva v regionu Donbas, bohatém na zdroje energie, své náhradní jednotky. Tento region nyní ovládají samozvané Lidové republiky Doněcka a Luhanska. Ty vyvážejí uhlí z Donbasu do Ruska, a Moskva ho pak prodává Ukrajině. Je to lukrativní byznys, oligarchové na obou stranách na tom podstatnou měrou prý vydělávají.

Kromě svých aktivit v Donbasu Kreml okupoval Krym - který má ložiska zemního plynu - a začlenil ho do Ruské federace.

Jenže Bělorusko, na rozdíl od Ukrajiny, nemá žádné přírodní zdroje, a tak není velmi pravděpodobné, že by tam Rusko vojensky zasáhlo "na ochranu svých slovanských bratří".

I kdyby Moskva nakonec poslala svá vojska do Běloruska, jejich prvotním cílem bude ochránit ruskou vojenskou infrastrukturu v této zemi, ne prezidenta Lukašenka.

Rusko má v Bělorusku dvě základny: Radarovou stanici Hantsavičij, která má identifikovat odpálené balistické střely ze západní Evropy, a námořní komunikační středisko Vilejka, důležité centrum pro odesílání rozkazů ponorkám v rozsahu velmi nízkých frekvencí.

Podle některých zpráv plánovalo Rusko otevřít v Bělorusku leteckou základnu, avšak Lukašenko tento návrh r. 2018 odmítl. Nyní, když je jeho postavení oslabeno, zřejmě bude muset Kremlu učinit ústupky. Uvidíme, zda vybudování další ruské základny bude na programu.

Vzhledem k tomu, že celostátní protesty a generální stávka už stály kolabující běloruskou ekonomiku 500 milionů dolarů, a místní měna rekordně devalvovala, Lukašenko nemá jinou možnost než hrát s ruskou kartou. V červnu 2019 bylo Bělorusko největším dlužníkem Ruska, dlužilo mu 7,55 miliard dolarů a nyní Moskva a Minsk vyjednávají o refinancování jednoho dluhu ve výši 1 miliardy dolarů.

Loni si Bělorusko půjčilo z Číny 600 milionů dolarů, aby mohlo uhradit své dluhy Rusku. Vzhledem k potlačování protestů je velmi nepravděpodobné, že by Lukašenko získal pomoc od Mezinárodního měnového fondu, takže to znamená, že běloruská ekonomika bude ještě více závislá na Rusku.

Pokud by byl Lukašenko svržen a Bělorusko by se orientovalo na Západ, Rusko by pravděpodobně nikdy nedosáhlo splacení jeho dluhů. Ukrajina také odmítá splatit své dluhy Rusku.

Na druhé straně by se Kreml zbavil dalšího "energetického upíra", který neustále vyžaduje levou energii, hlavně zemní plyn a ropu. Avšak z politické perspektivy by potenciální ztráta Běloruska byla interpretována jako další porážka pro Rusko, i když kremelští propagandisté by to vylíčili jako velké geopolitické vítězství.

V této chvíli vliv Ruska v běloruské krizi sílí, protože politické přežití Lukašenka silně závisí na Moskvě. Opozice, podporovaná Západem, dosud Moskvu nekritizuje, ale pokud by Kreml opravdu vyslal svá vojska do Běloruska, protiruské nálady by tam vzrostly exponenciálně.

To by bylo zřejmě začátkem procesu oddělení Běloruska od Ruska.

Podrobnosti v angličtině ZDE

 
0
Vytisknout
3060

Diskuse

Obsah vydání | 2. 9. 2020