Skoro jako v Česku? Vlna dezinformací plyne prasklinami v britské demokracii

30. 9. 2020

čas čtení 3 minuty
Foto: Londýnští bojovníci proti karanténě

Premiér je beznadějně neschopen proti tomu cokoliv dělat


Chcete-li najít zlomy ve společnosti, sledujte na internetu automatické roboty, píše Raphael Behr.  Podvodné účty na sociálních sítích se záměrně soustřeďují na všechna témata, která nás rozdělují, šíří lži a zmatek. Na každého člověka, který ventiluje na Twitteru a na Facebooku autentický pocit křivdy, existuje celá armáda automatických zesilovačů hněvu a zuřivosti. Jsou pro nebo proti, jsou pro pravici nebo pro levici, na tom nezáleži, když je cílem maximální polarizace. Automatičtí roboti na internetu identifikují materiál, který vyvolává nejvášnivější reakce, a pak ho šíří co nejširšímu publiku.

 

Než vědci identifikovali přesná fakta o covidu-19, internet byl přeplněný křiklavými konspiračními teoriemi. Jedna americká studie analyzovala 200 milionů tweetů debatujících o koronaviru a zjistila, že asi 45 procent těchto výroků generovaly mechanizované, automatické účty.  Z 50 účtů na Twitteru, které měly na síti největší vliv, jich 41 bylo falešných. Ostatní platformy na sociálních sítích jsou nakaženy podobným způsobem.

Nejintenzivněji pracující motory šířící dezinformace jsou ruské, ale Írán a Čína jsou v této oblasti také vlivnými hráči. Nejrozšířenější teorie, podporované Kremlem, jsou, že covid-19 byl vyroben v čínské nebo americké laboratoři na biologické zbraně a že neexistuje (příznaky jsou vyvolávány stožáry mobilní sítě 5G).

Velmi rychle se to pak proměňuje v text na transparentech demonstrantů protestujících proti karanténním opatřením. Tisíce těchto lidí demonstrovaly o víkendu v Londýně.

Tito vzbouřenci jsou podivnou směsicí. Nejfundamentalističtějšími jsou ideologičtí libertariáni, kteří předpokládají, že stát dělá víc škody než užitku, i když se snaží ochránit občany před zlou nemocí.  Povstání je oživováno resentimentem vůči nekompetentnímu chování Borise Johnsona během pandemie.

Ovšem je řádový rozdíl mezi kritikou vládní reakce na pandemii a zpochybňováním existence tohoto viru. To první je argument v rámci existujícího politikého systému, založený na faktech. To druhé je kampaň proti systému, podminovávání základny faktů.

Konflikty v polarizované společnosti si nevymysleli trollové ani automatičtí roboti. Dezinformace je solí, která pálí, protože ji sypou do otevřených ran. Ta technika funguje, protože vyvolává nedůvěru a ochromuje přesvědčení, že politické rozdíly v názorech je možno překonat a zvládnout kolektivním národním úsilím. Pak je obtížné dosáhnout dohody o čemkoliv.

Británie se vydala na tuto cestu možná bez zahraniční pomoci. Johnsonova Downing Street zná temné umění jak vyvolávat konflikty pro taktický zisk a Johnson šíří zmatek na tiskových konferencích, i když se snaží mluvit jasně.

Ovšem neschopnost kultivovat solidaritu během pandemie je znepokojující z dlouhodobějšího hlediska. Tento virus nemusel zanítit všechna místa a všechny orgány politického světa. Možná je to jen náhodná, jednorázová a nešťastná epizoda špatné vlády. Možná je to ale také varování, že se Británie stává zemí, které nebude možno vládnout.

Kompletní článek v angličtině ZDE  

0
Vytisknout
8220

Diskuse

Obsah vydání | 6. 10. 2020