Těžké psychické následky násilného potlačování demonstrací v Bělorusku

5. 10. 2020 / Kateřina Duchoňová

čas čtení 4 minuty

V posledních dnech jsem vedla online rozhovory s běloruskými kolegyněmi, které se mimo jiné věnují péči o duševní potíže vzniklé u lidí v rámci násilného potlačování demonstrací po pravděpodobně zmanipulovaných prezidentských volbách v srpnu tohoto roku.

Od začátku protestů v Bělorusku dochází podle psychiatričky Evženie z Minsku k nárůstu psychických poruch u demonstrujících, kteří se dostali do střetu s policií, u lidí propuštěných po násilných výsleších a věznění, ale i u příbuzných těchto lidí a dalších občanů přihlížejících demonstracím a jejich násilnému potlačování.    

Během demonstrací již někteří lidé přišli o život nebo utrpěli velmi vážná zranění. Mezi lidmi obecně narůstá nedůvěra a paranoia, protože i v rodinách a na pracovištích jsou lidé různých politických názorů. Mají čím dál větší obavy z udání i někým z rodinných příslušníků nebo přátel.

U Bělorusů, kteří aktivně vystupují proti Lukašenkovu režimu a netransparentnímu průběhu voleb, díky brutálním zásahům policie propukají úzkostné poruchy nebo poruchy nálady v návaznosti na obrovský stres, kterému musí čelit. Ozbrojenci přitom nešetří ženy ani seniory. Část lidí propadá nedůvěře a apatii, mají obavy se se svým stavem komukoliv svěřit, aby jejich rozpoložení nebylo jakýmkoliv způsobem zneužito.

Někdy může vysoká míra stresu vyvolávat i poruchové chování až agresi nebo stavy zmatenosti. Lidé, kteří si prošli únosem a vězněním, také často trpí masivními úzkostmi, výkyvy nálady, ale i psychotickými atakami. To znamená, že se u nich rozvíjí i paranoidní bludy nebo sluchové halucinace, kdy i po návratu do relativního bezpečí nadále slyší houkání policejních aut, hlasy policistů nebo vojáků, střelbu a podobně. To vše potvrzuje lékařka Olga.                                                                                                                                  

Mnoho z nich se přitom obává vyhledat psychiatrickou pomoc, protože mají obavy z opětovných represí, zatčení nebo nedobrovolné léčby. Navíc zde přetrvává stigmatizace oboru psychiatrie, která může být i důvodná. V minulosti se v médiích objevilo podezření, že je na některých místech v Bělorusku psychiatrie zneužívána k politickým účelům a likvidaci politických oponentů režimu.    

Místní lékařky odhadují, že pomoc vyhledá jen zhruba 10 až 15% lidí s psychickými potížemi. Přitom přetrvává riziko rozvoje trvalých psychických potíží včetně rizika posttraumatické stresové poruchy nebo psychotických poruch. Toto vše může vést k výrazně snížené kvalitě života, invalidizaci a podobně. Zvláště pokud se lidem nedostane adekvátní pomoci.               

Mnoho lékařů a psychologů se snaží poskytovat pomoc zdarma a v anonymní podobě nad rámec svých pracovních povinností. Tímto způsobem to praktikují i přes riziko vlastního zatčení také v některých státních nemocnicích. Takové riziko dobrovolně podstupuje i Evženie, která už byla vyšetřována pro poskytování pomoci demonstrantům. Říká, že jí může hrozit uvěznění každým dnem, ale svoje jednání považuje v tuto chvíli za jediné správné a poctivé. Přeje si i větší informovanost lidí v zahraničí a chce nadále otevřeně mluvit o svých zkušenostech.

Hodně pomáhají privátní nemocnice, ale v zemi je jich minimum. Lékaři a dobrovolníci se sdružují v rámci různých iniciativ a pomáhají během protestů v terénu nebo v utajení na různých místech. To se týká i krizové intervence nebo terapeutických pohovorů.                                                                                                            

Od kolegů v zahraničí by si přáli především šíření informací o současné situaci v jejich zemi. Potom pomoc v podobě online seminářů, videokonferencí nebo supervizí jejich práce, kterou nemají možnost dostatečně konzultovat. Navíc jim chybí zkušenosti. S tak velkým náporem lidí s akutními psychickými potížemi se dosud nesetkali. Také v případě možností finanční podporu svých aktivit, aby je mohli nadále poskytovat a rozšiřovat.         

V ohrožení nejsou samozřejmě jen specialisté na duševní zdraví poskytující pomoc perzekvovaným a napadeným demonstrantům, ale i lékaři všech dalších odborností, kteří se jim snaží pomáhat. Na prvním místě jsou to traumatologové ošetřující často závažná zranění způsobená bezpečnostními složkami.

Pokud by někdo z čtenářů chtěl jakkoliv pomoci, tak mohu na běloruské lékaře zprostředkovat kontakt.

0
Vytisknout
6619

Diskuse

Obsah vydání | 9. 10. 2020