Na Krymu vězní Putin 115 politických vězňů. Organizuje agresi proti Ukrajině s cílem potlačit zbytek svobody v Rusku

18. 2. 2022

čas čtení 3 minuty
 
Ruský prezident Vladimir Putin hrozí Ukrajině masivním nahromaděním vojáků na ukrajinské hranici. Zdůvodňuje to údajnou bezpečnostní hrozbou, kterou by pro jeho zemi představovalo potenciální členství Ukrajiny v NATO, píše Washington Post. To je zjevně nepravdivé; Putinovy hrozby navíc porušují několik článků mezinárodního práva, počínaje územní celistvostí Ukrajiny, která je uznaným členem OSN. Mnohem pravděpodobnějším důvodem Putinovy bojovnosti je jeho obava, že úspěšná prozápadní demokracie hned vedle Ruska by mohla být příkladem, který by občané jeho autoritářské kleptokracie mohli považovat za přitažlivý - dokonce inspirující. Mezi agresí ruské vlády v zahraničí a jejími represemi doma existuje souvislost.

 A tak není překvapivé, že Putin pokračuje v potlačování domácích politických odpůrců, zatímco v Evropě vyvolává geopolitickou krizi. Ještě méně překvapující je skutečnost, že se rozhodl vybrat si Alexeje Navalného, známého protikorupčního bojovníka, který už byl odsouzen do vězení na základě vykonstruovaných obvinění - poté, co v roce 2020 sotva přežil zjevný pokus o vraždu otrávením zorganizovaný Kremlem. V úterý byl Navalnyj předvolán do soudní síně v trestanecké kolonii, kde si odpykává trest, který mu má vypršet příští rok, a bylo mu sděleno, že čelí dalším vykonstruovaným obviněním a že bude odsouzen na dalších 15 let.

Soud na Krymu, na ukrajinském poloostrově, který Rusko v roce 2014 protiprávně anektovalo, ve středu odsoudil nezávislého zpravodaje Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda Vladyslava Jesypenka k šesti letům vězení. Jeho údajným trestným činem bylo nezákonné držení a přeprava výbušnin, což odsouzený popírá. Rozsudek byl vynesen po jedenácti měsících vazby, během níž byl Yesypenko mučen. Prezident RFE/RL Jamie Fly prohlásil, že tento případ je "parodií práva" namířenou proti novináři, který "neměl být vůbec zatčen". Pro krymský soud, který je od roku 2014 plně součástí ruského "soudnictví", mohlo být skutečným proviněním pana Jesypenka zveřejnění otevřeného dopisu s podrobnostmi o porušování lidských práv Ruskem na Krymu, který jeho manželka přečetla na ukrajinském velvyslanectví ve Washingtonu během loňské návštěvy. V dopise vyzvala prezidenta Bidena, aby se zasadil o propuštění přibližně 115 politických vězňů, které Rusko na tomto poloostrově zadržuje.

Další paralela mezi situací na Ukrajině a situací Putinovy vnitřní opozice spočívá v tom, že v obou případech se ruský prezident snaží zlomit jejich odpor, a to prostřednictvím neustálého psychologického nátlaku. Ať už se stane cokoli jiného, odmítnutí Navalného a Jesypenka ustoupit, stejně jako odmítnutí Ukrajiny vzdát se politické nezávislosti, představuje pro Putina skutečnou - i když nehmotnou - porážku. "Urazil jsem vašeho temného pána, Putina, nejen tím, že jsem přežil, ale i tím, že jsem se vrátil," řekl v úterý soudci a prokurátorům  Navalnyj, který se vrátil do Ruska poté, co mu lékaři v Německu pomohli zotavit se z pokusu o otravu. "Nyní mi navždy prodlouží vězení. Ale věřím, že nejhorší skutečný zločin, který bych mohl spáchat, je, kdybych se začal bát vás a toho, kdo za vámi stojí."

Komentář v angličtině ZDE

0
Vytisknout
5360

Diskuse

Obsah vydání | 22. 2. 2022