Říci, že Ukrajina nebude v nejbližší době v NATO, není ústupek. Je to realita.

18. 2. 2022

čas čtení 5 minut

Nad Ukrajinou se vznáší zřetelná ironie. Hlavním cílem potenciální ruské invaze je zajistit, aby Ukrajina nevstoupila do NATO. Ale i kdyby Rusko svá vojska poblíž ukrajinských hranic neseskupilo, neexistovala by v blízkém až střednědobém horizontu reálná vyhlídka, že Spojené státy a jejich spojenci přijmou Ukrajinu do svých řad. V jistém smyslu se obě strany shodují, že tato země v současné době do západní aliance nepatří, píše ve Washington Post Michael O'Hanlon.

Jsem nesmírně vděčný za každý závan racionality v předních amerických médiích, která už dva měsíce cynicky a nezodpovědně víří válečné bubny. Ukazuje se rovněž, že za „psychologickým nátlakem“ Moskvy na Západ je mnohem pravděpodobněji úsilí o získání bezpečnostních garancí, a nikoliv chuť po ukrajinské krvi, soudí Daniel Veselý.

Pozn. JČ: Je nutno opravit věcnou chybu ve výše uvedené poznámce Daniela Veselého. Spojené státy totiž žádné válečné bubny nevíří. Mnoho týdnů až měsíců, stejně jako jiní představitelé západních demokracií, neúnavně jezdí do Moskvy a snaží se přesvědčit Vladimíra Putina, aby proboha ustoupil od agrese vůči Ukrajině. Zároveň, chvýlyhodfně, zaznamenávají a široce zveřejňují brutální Putinovy vojenské přípravy. Netuším, jak to může někdo interpretovat jako "víření válečných bubnů". Američané přišli k problému Rusko-Ukrajina jak slepí k houslím. Biden chtěl po převzetí amerického prezidentství řešit Čínu! Ukrajina stejně jako Česká republika má plné právo rozhodovat o svém sebeurčení a nikdo nemá právo do toho zasahovat. Před několika lety neměli Ukrajinci ani zájem vstoupit do NATO. Podobně jako u neutrálních zemí Švédsko a Finsko, vyvolal touhu po vstupu do NATO a po jeho ochraně právě svou agresivní politikou Vladimír Putin. Putin a jeho kumpáni jsou zločinci. Není to prosím levicový režim.

Je zřejmé, že NATO nemůže v reakci na Putinovy požadavky a hrozby bezpodmínečně slíbit, že Ukrajině navždy odepře členství. Přesto by východiskem pro diplomacii mělo být následující: Ukrajina v dohledné době v žádném případě do NATO nevstoupí. Některé členské státy NATO byly vždy proti; a pro Rusko je tato myšlenka natolik hrozivá, že se stala jeho hlavním argumentem pro případnou invazi.

Pokud se nám podaří vymyslet jiný způsob, jak zajistit bezpečnost Ukrajiny, členství v NATO možná nebude nikdy potřeba - což bychom měli Moskvě naznačit již nyní.

Uznat tuto skutečnost neznamená vzdát se rozhodnosti v odporu proti ruskému chřestění šavlemi. Pokud něco, pak by se v zájmu posílení našeho odstrašujícího účinku měla zintenzivnit hrozba přísných ekonomických trestů – pokud Rusko na Ukrajinu nakonec zaútočí. Případná odveta by mohla zahrnovat plán USA, Evropské unie a NATO, jehož cílem by v příštích pěti letech bylo odstavení Západu od ruské ropy a plynu. Prezident Biden v případě ruské invaze navrhuje odstavení plynovodu Nord Stream 2.

Nicméně pokud bude perspektiva Ukrajiny v NATO smetena ze stolu, může se diplomatické opět soustředit na řešení sporu o dvě separatistické oblasti na východě Ukrajiny, které se Rusko snaží ovládnout.

Tímto problémem by se měl zabývat minský proces. Ten by měl sporným regionům udělit určitou místní samosprávu poté, co v nich proběhnou legitimní volby. Na oplátku by Ukrajina získala zpět kontrolu nad těmito oblastmi i nad hranicí s Ruskem.

Třebaže minské dohody prosazuje francouzský prezident Macron, Spojené státy by se mohly znovu postavit do čela nové diplomatické iniciativy a usilovat o to, aby podmínky dohody byly pro Ukrajince rozumnější.

Putin byl dosud ve svých požadavcích týkajících se Donbasu neochvějný. Může však změnit názor, jestliže mu Spojené státy soukromě naznačí, že nový bezpečnostní systém pro Ukrajinu - který by samozřejmě zahrnoval ověřitelný odchod ruských jednotek ze separatistických regionů - by pomohl učinit členství země v NATO zbytečným.

Biden samozřejmě nemůže mluvit za budoucí prezidenty. Může však učinit slib vztahující se na zbytek svého mandátu; může také požádat ostatní země NATO, aby učinily stejný slib. Tento diplomatický slib by nebyl závazným závazkem, o který Putin usiluje, ale vzhledem k obrovským negativním stránkám války, které by pro něj zahrnovaly potenciálně tvrdý vojenský boj i tvrdé ekonomické sankce, by mohl stačit k tomu, aby přinesl východisko ze současné krize (Krym ovšem Rusko nevrátí).

Po dosažení dohody v otázce separatistických regionů a po stažení ruských vojsk - za monitoringu Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě - by Spojené státy a jejich spojenci ukončili dodávky vojenské pomoci ukrajinským ozbrojeným silám. Některé sankce vůči Rusku by byly rovněž pozastaveny a poté zrušeny.

Říci, že Ukrajina v nejbližší době (pokud vůbec někdy) nevstoupí do NATO, není ústupek Putinovi, ale uznání reality. Přijetí nové země do NATO vyžaduje jednomyslné hlasování 30 současných členů a myšlenka přijetí Ukrajiny byla kontroverzní, přestože NATO v roce 2008 prohlásilo, že dveře jsou Kyjevu otevřené.

 

Kompletní text v angličtině ZDE

-1
Vytisknout
6996

Diskuse

Obsah vydání | 22. 2. 2022