Prolhat se k vítězství?

21. 2. 2022 / Karel Dolejší

Čirou náhodou krátce před dnešním mimořádným jednáním ruské národněbezpečnostní rady v rozšířeném formátu ruská média oznámila, že prý došlo k ostřelování pohraničního stanoviště zákeřnými Ukrajinci.

Záběry ukazují jakousi neurčitou unimobuňku 150 m od hranice, která měla údajně náležet službě FSB - k níž Putin během "reformování" přičlenil ruské pohraničníky. Neexistují žádné záběry dokumentující údajný útok - a objekt nepůsobí příliš dojmem majetku jedné z nejštědřeji placených bezpečnostních složek Putinova režimu. Navíc se zjevně nacházel příliš daleko od postavení ukrajinských jednotek, od nějž jej dělí území ovládané tzv. separatisty. 

Ale to nevadí. Tato fáze kremelské dezinformační kampaně je určena pouze domácímu publiku. Má je jen vybavit záminkou k rozpoutání války, které by mohl průměrný ruský mediální konzument uvěřit.

Zhruba dvě třetiny ruských poddaných přitom získávají informace o světě výhradně z režimem kontrolovaných sdělovacích prostředků, především ze státní televize. Pokud ještě dnes přežívají některá kritičtější média, většina z nich musí být povinně vybavena upozorněním, že jde o "zahraničního agenta" - a to nejen kdesi v tiráži, ale u každého článku, dokonce u každého jednotlivého příspěvku na Twitteru či VKontakte.

Standard dezinformací určených pro předem dobře zpracované a nenáročné domácí publikum tedy může zůstat relativně nízký. Málokdo si dohledá nějaký kritický komentář k oficiální zprávě - a ještě méně lidí si troufne sdílet jakékoliv pochybnosti se svými přáteli a známými.

Incident s údajnou pohraničnickou unimobuňkou je takřka opsán přes kopírák z jiné dezinformační kampaně, která předcházela přepadení Finska v roce 1939.

26. listopadu zmíněného roku došlo k ostřelování postu v těsné blízkosti tehdejší hranice mezi SSSR a Finskem v Mainile (Leningradská oblast). Sedm dělostřeleckých granátů dopadlo asi 800 m hluboko do sovětského území a usmrtilo několik pohraničníků. Finské dělostřelecké baterie se v té době prokazatelně nacházely mimo dostřel a bývalý generální tajemník KSSS Nikita Chruščov teprve v roce 1970 odhalil, že ostřelování Mainily zařídil tehdejší maršál dělostřeleckých vojsk Grigorij Kulik.

Nicméně v listopadu 1939 se mainilský incident stal záminkou k přerušení diplomatických vztahů mezi SSSR a Finskem a k vyhlášení války. Poté SSSR Finsko vojensky napadl. Mluvčí ruského prezidenta Peskov, který v neděli veřejně prohlásil, že Rusko "nikdy na nikoho neútočilo", tedy zřejmě chyběl v dějepise. Anebo jenom pochopil, že v Kremlu už si na nějakou pravdu ani nehrají?

Od Putina dost možná nemůžeme očekávat nic takového jako otevřené vyhlášení války. Není však důvod pochybovat o tom, že i současný případ zfalšovaného ostřelování ruských pohraničníků může být nakonec využit jako casus belli.

Ovšemže je v tuto chvíli únavné a dokonce obtěžující na pozadí hromadění 200 000 ruských vojáků v ukrajinském pohraničí podrobně sledovat všechny nesmysly, kterými Kreml prostřednictvím služebných médií krmí své poddané.

Nicméně udělat se to musí. Až totiž přijde fáze náročnější dezinformační kampaně zacílené na západní mediální konzumenty, nebude lepšího protijedu nežli katalogu toho, co všechno už Kreml ve věci připravovaného útoku proti Ukrajině drze nalhal.

Bude třeba nedovolit mu, aby se - podobně jako v české politice jeho poskok Miloš Zeman - prolhal k vítězství.