Jak se chodí kolem horké kaše snížených daní

23. 5. 2022 / Boris Cvek

čas čtení 3 minuty
 

V nedělních Otázkách V. Moravce jsem se zájmem sledoval debatu guvernéra ČNB Rusnoka, ekonomky Horské a šéfa ČMKOS Středuly o inflaci, mzdách, rozpočtu. Shodli se na jedné věci: snížení daní fyzických osob v souvislosti se zrušením superhrubé mzdy bylo velkou chybou. Paní Horská mluvila o tom, že tak vzrostly lidem příjmy o 7%, ale zapomněla dodat, že těm chudým to nepřineslo prakticky nic.

Já vím, píšu o tom pořád dokola. Je to sto miliard ročně. Jsou to peníze, které zůstaly těm, kdo mají nadbytek a kdo je utrácejí, aby se vyhnuli inflaci, což tu inflaci pohání výše. Další shoda mezi zmíněnými diskutujícími byla v tom, že velká část české inflace je domácího původu a že dlouhodobě se bez zvýšení daní neobejdeme, ale v tomto volebním období to podle pana guvernéra asi není nutné a zejména politicky reálné.

Nikdo z diskutujících, dokonce ani odborář Středula, se tématu nevěnoval nijak zevrubně nebo s velkým nasazením. Člověk měl skoro pocit, že mysleli na své vlastní mzdy. Velký spor nastal samozřejmě v otázce, zda zvyšování mezd v ČR vedlo k inflaci. Pan Středula to logicky a velmi rezolutně odmítal. Pan Rusnok a paní Horská růst mezd naopak jako jeden ze zdrojů inflace viděli.

A tady mi zase chybělo to základní rozlišení na lidi s nízkými mzdami a se mzdami vysokými, neboť Rusnok i Horská se tvářili, jako by samotné zvyšování minimální mzdy bylo proinflační a problematické. Nějaké kompenzování inflace prý třeba je, zejména to cílené pomocí sociálních dávek. Nicméně dobře víme, jak jsou sociální dávky v této zemi neúčinné. Sociologové dlouho kritizují systém „na chudé je třeba přísnost“ nebo „chudé je třeba od dávek odradit jejich složitostí“. Paní Horská řekla celkem trefně, že nikdo nemůže čekat, že by současná vláda byla schopna v situaci tolika krizí reformovat státní správu.

Z hlediska nápravy snížení daní lidem s vysokými příjmy není politická soutěž moc velkou nadějí, protože hlavní konkurent současné vlády, Hnutí Ano, bylo také tím, kdo toto snížení daní spolu s ODS a krajní pravicí prosadil. TOP09, lidovci i STAN a piráti byli proti, ale teď jsou ve vládě s ODS a drží pusu a krok. V tom ohledu je komické číst na Facebooku novou kampaň pirátů, kteří se prohlašují za jedinou liberální stranu v ČR, která prosadí manželství pro homosexuály. V koalici s lidovci a ODS? Se čtyřmi poslanci ve Sněmovně?

Piráti, pokud se chtějí ještě zachránit, musejí odejít z vlády a stát se tvrdou opozicí, která se vymezí jak proti Babišovi, tak proti ODS, případně i proti lidovcům. Na to ale nemají. Naopak preference ODS úžasně rostou a je celkem pochopitelné, že nemá důvod nějak měnit svou politiku, reflektovat případné chyby, kát se za snižování daní ve spolupráci s Babišem.

Můžeme považovat za pravděpodobné, že na podzim pod zvyšujícím se sociálním tlakem začnou preference ODS klesat, anebo také ne: lidi na hraně bídy nejsou jejími voliči a její růst je dán tím, že luxuje své koaliční partnery. Může to být také tak, že sociální krize prohloubí příkop ve společnosti a spojí pravicový elektorát pod střechou ODS někde kolem 35 nebo 40%. Ti druzí se asi budou muset spokojit s Babišem nebo Okamurou. Levice není a piráti nebudou. Mnozí chudí možná ani nepůjdou k volbám.

2
Vytisknout
4014

Diskuse

Obsah vydání | 26. 5. 2022