Cizinci opět ťukají na české dveře, Fiala jim zakáže vstup

28. 9. 2022 / Pavel Veleman

čas čtení 6 minut

 

"Jen se ohřejeme a hned zas půjdeme." Tady být opravdu nechceme…Fašistické uzamčení i těch "chvilkových odpočíváren" před další cestou je děsivé selhání i té minimální lidskosti, kterou od nás tito zoufalí lidé žádají…


"Můžeme si lehátko na pláž stavět tak často, jak jen chceme a pak křičet na blížící se vlny, aby se držely dál, ale příliv nás stejně neuposlechne a moře neustoupí…"

(Robert Winder)


Zase už spí "cizinci"u bran nejen vlakového nádraží v Praze…Romy jsme ještě začátkem léta nechali alespoň v hale, na podzim už zavíráme i ty čekárny na vlak a vyženeme rodiny s dětmi ven, teplota pod deset stupňů…. Nelegální emigrace, chápete? Nevím, jak může být emigrace ze Sýrie nebo Libanonu, kde je humanitární katastrofa nelegální, ale určitě by mi to ministr vnitra Rakušan sofistikovaně a jasně vysvětlil….


 

Vše lidské a humanitní opět supluje "Iniciativa Hlavák", která pochopitelně zase prosí veřejnost o deky, karimatky, teplé oblečení…Já jsem v květnu 2022 pochopil, že již tito mladí lidé reprezentují jiný myšlenkový svět, než je můj…A pochopitelně mají skoro ve všem logickou pravdu.


Oni dokáží neustále a donekonečna klidně, citlivě, neemočně sbírat dary od veřejnosti, kterým ještě nezarostlo srdce sádlem a penězi. Shromažďují sušenky, staré mobily, autosedačku, radují se za každou maličkost, kterou jim pošlete nebo donesete, jsou neuvěřitelně chápající a přívětiví nejen ke klientům (v tom se s nimi stoprocentně shodnu), ale i k mlčící veřejnosti, za minimálního zájmu médií, k politikům, kteří „by tak rádi pomohli, leč, vždyť víte, byla by to moje politická smrt….Ale držíme palečky!“ A tady jsem již někde jinde!


Patřím do generace lidí, kteří byli formováni koncem osmdesátých let, můj vzor navždy bude nejen Václav Havel, ale i Ivan "Martin" Jirous… Jeho manifest " Tak už dost", po vraždě Pavla Wonky byl zásadním výrokem ohledně tvrdé, možná i trochu zjednodušené pravdy o konkrétních osobách. Leč ve chvíli, kdy jde o život a smrt lidí ( bližních), je tato tvrdost plně ospraveditelná a mravná! Pavel Wonka byl vyhublý člověk na invalidním vozíku, který byl odsouzen "vlastně" k trestu smrti dodnes soudící a profesně úspěšnou tehdy mladou soudkyní. Leč ve chvíli, kdy jde o život a smrt lidí (bližních), je tato tvrdost plně ospraveditelná a mravná!


Prostě tady stojím a nemohu mluvit a jednat jinak. Ivan "Martin" Jirous tehdy jasně popsal fakta: nazval vraha vrahem, zbabělce zbabělcem, pokrytce pokrytcem a ukázal, že právě v této i pro mnohé disidenty zjednodušující pravdě je nesmírně osvobozující, jasná pravda….A vší silou se snažit o to, abych na té příští petici - nebyla ta moje taktizujicí a chápající skupina kamarádů a kamarádek…


A takový člověk mi dnes v této jistě skvělé společnosti mladých lidí na Hlaváku chybí, stýkám se s desítkami skvělých, hodných, pečujících, bojujících lidí, leč když se dostanu přímo mezi ně, je tam najednou jakýsi myšlenkový blok…A já raději odcházím!


Já opravdu neřeším detaily sušenek, rukavic a dek (to není nafoukanost). Takovými věcmi se zabývám jako sociální pracovník dnes a denně v individuální práci a jsem za to placen. Já bych na místě "Hlaváku" velmi důrazně požadoval po desítkách státních organizací, kteří mají systémovou péči o lidi v humanitární krizi na starost a za kterou jsou dobře placeni, aby ji konečně vykonávali…


Dále bych vyzval, aby se na místo dostavil přímo v noci ministr vnitra, primátor, policejní president a další desítky politiků odpovědných za tuto zoufalou situaci. Když by se nechtěl dostavit, možná bych je i z postele vytáhl a dotáhl je z jejich vil přimo na místo činu. Aby se podívali těm zkřehlým lidem, zoufalým lidem do tváře a řekli jim osobně: "Tady na té louce je Vaše místo a buďte rádi, že Policie ČR Vás zde nechá ležet a nebude Vás nutit spát vestoje…."


A právě proto už nikam raději nechodím a nekomplikuji těmto opravdu hodným, skvělým, mladým lidem jejich práci, jelikož výsledek by byl stejný jako v květnu 2022…Policie ČR by na jejich příkaz odvedla mne…


Jiné světy se tomu říká. Já jsem si prostě z mládí odnesl radikálnost a bojuji stejnými zbraněmi, jako jsem bojoval za komunismu proti politickému útlaku a dnes bojuji proti sociální nespravedlnosti (považuji ji totiž za stejně děsivou, jako je ta politická - v důsledku končí vždy zničeným životem nebo smrtí jedince).


Mám totiž sobecký strach, že pánu Bohu bude jednou úplně jedno, až se budu před ním vykrucovat a vymlouvat na standardní právní předpisy a demokratické mechanismy komisí a podkomisí, když se mne přímo zeptá: "Proč jsi nezabránil smrti Pavla Wonky ve vězeňské cele nebo proč jsi nezabránil podchlazení dětí u vlakového nádraží, které pak na to zemřely?“


Toho Wonku jsem již prošvihl, naštěstí moji zbabělost nahradili lidé daleko odvážnější, pevnější a schopni opravdového odporu.


Dnes však nikoho podobněv odvážného ve společnosti nevidím. A proto jsme tam, kde jsme. U sbírání dek, sušenek a starých mobilů…Díky Bohu za to. Tito lidé jsou skvělí, jen jsou pro mne moc chápající onen dnes existující státní systém...









1
Vytisknout
5896

Diskuse

Obsah vydání | 3. 10. 2022