Ruská agrese na Ukrajině: USA a OSN odsoudily brutalitu a eskalaci po vlně smrtících raketových úderů na Ukrajině

10. 10. 2022

Forbes: Rusko vypálilo v pondělí na Ukrajinu 84 raket, které stojí dohromady kolem půl miliardy dolarů. 43 jich ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila. @Aktualnecz @hospodarky

— Martin Novák (@novakmartin) October 11, 2022

- Ruská tisková agentura Interfax uvádí, že po trase přes Kerčský průliv mezi Ruskem a Krymem nyní jezdí čtyři trajekty. Linka jezdí každé dvě hodiny, uvádí Interfax, a zpáteční cesta trvá čtyři hodiny. Má nahradit silniční a železniční spojení Kerčského mostu, který o víkendu zasáhl výbuch a způsobil částečné zřícení jedné jeho části. 14.

- Ukrajinské záchranné služby: Při pondělních útocích zemřelo 19 osob a 105 bylo zraněno.

Služba rovněž uvedla, že do hašení požárů a záchranných operací se včera zapojilo přes 1 000 lidí a 120 jednotek. Naznačují, že bez proudu zůstává asi 300 osad ve čtyřech oblastech.

Lvovský gubernátor Maksym Kozytskyi na Telegramu uvedl, že dodávky elektřiny byly obnoveny všude v oblasti a že dodávky elektřiny a vody byly plně obnoveny ve městě Lvov. Tyto oblasti včera postihly výpadky po ruských úderech, které vedly k výpadkům proudu, jež se v jednu chvíli týkaly i hraničních přechodů mezi Ukrajinou a Polskem.

Vitalij Kim, gubernátor Mykolajova uvedl počet obětí za posledních 24 hodin v Mykolajivu: jedna žena byla zabita. 

- Při útocích v Kyjevě zahynulo šest lidí a 51 bylo zraněno

Při ruském raketovém útoku na Kyjev v pondělí ráno zahynulo šest lidí a dalších 51 bylo zraněno, uvedli představitelé města.

V aktualizované zprávě na Telegramu se uvádí:

Celkově podle ukrajinské policie při raketových útocích na celé Ukrajině zemřelo nejméně 11 lidí a 89 jich bylo zraněno.

Čtyři lidé zemřeli v Dněpropetrovské oblasti a po jedné osobě bylo zabito v Poltavské a Kyjevské oblasti, dodali úředníci.

- Polské úřady prověřují stav protiatomových krytů v zemi a připravují se na nejhorší možný scénář, uvedl náměstek ministra.

    V celé zemi máme 62 000 protiatomových krytů. Hasiči kontrolují jejich stav, zda jsou vybavena a zda jsou způsobilá k použití. Pokud ne, podnikneme kroky k jejich úpravě.

Polsko není ohroženo, ale připravuje se na nejhorší možný scénář, dodal.

- Po ruských raketových úderech Biden odsoudil Putinovu "naprostou brutalitu" 

Americký prezident Joe Biden řekl, že USA "důrazně odsuzují" ruské raketové údery na města po celé Ukrajině, které jsou důkazem "naprosté brutality" Vladimira Putina vůči ukrajinskému lidu.

Ve svém prohlášení Biden dodal:

    Tyto útoky zabily a zranily civilisty a zničily cíle bez vojenského účelu. Znovu ukazují naprostou brutalitu nezákonné války Vladimíra  Putina proti ukrajinskému lidu.

    Vyjadřujeme soustrast rodinám a blízkým těch, kteří byli dnes nesmyslně zabiti, a přejeme uzdravení těm, kteří byli zraněni.

Dnešní útoky jen dále posilují odhodlání USA stát na straně ukrajinského lidu "tak dlouho, jak to bude nutné", pokračoval Biden.


V pondělí ráno byly v důsledku kybernetického útoku dočasně vyřazeny z provozu webové stránky více než desítky amerických letišť, přičemž k odpovědnosti za narušení se přihlásili rusky mluvící hackeři.

Cílem útoku se stalo asi 14 veřejně přístupných internetových stránek řady velkých letišť, včetně letiště LaGuardia v New Yorku, které byly pro veřejnost nedostupné. Většina z nich byla od té doby znovu zprovozněna.

Vysoce postavený úředník sdělil televizi ABC News, že útoky neměly vliv na řízení letového provozu, interní komunikaci na letišti ani na další klíčové operace. Úředník však uvedl, že přerušení způsobilo "nepříjemnosti" cestujícím, kteří se snažili získat přístup k informacím.
 

    V prohlášení se uvádí, že Medveděv, nyní místopředseda ruské bezpečnosti, je hledán podle té  části trestního zákoníku, která se zabývá pokusy o narušení územní celistvosti Ukrajiny a nedotknutelnosti jejích hranic. Na seznamu je většina členů ruské bezpečnostní rady.

V prohlášení se uvádí, že na seznamu hledaných osob figurují další významní Rusové, včetně ministra obrany Sergeje Šojgua, předsedy dolní komory parlamentu Vjačeslava Volodina, předsedkyně horní komory Valentiny Matvijenkové a tajemníka Rady bezpečnosti Nikolaje Patruševa.

"Bezpečnostní služba Ukrajiny potvrzuje, že Dmitrij Medveděv, zástupce předsedy Rady bezpečnosti Ruska a bývalý prezident agresorského státu, je vyhlášen za hledanou osobu," uvádí se v prohlášení SBU.


Blinken uvedl, že útoky jsou "nepřijatelné", a vyzval mezinárodní společenství, aby se vyslovilo na podporu Ukrajiny.


- Prezident Vladimir Putin uvedl, že vlna úderů na Ukrajinu byla reakcí na útok na Kerčský most spojující Rusko a Krym. Ruský vůdce varoval před ještě "tvrdší odvetou" v případě dalších ukrajinských útoků. "Nepochybujte," řekl Putin v televizním komentáři adresovaném své bezpečnostní radě, "pokud budou pokusy o teroristické útoky pokračovat, bude odpověď Ruska tvrdá."

- Prezident Volodymyr Zelenskij prohlásil, že jeho země "má co do činění s teroristy", a obvinil Rusko, že po raketových útocích útočí na energetická zařízení a civilisty. "Záměrně si vybrali takovou dobu, takové cíle, aby způsobili co největší škody," řekl ukrajinský vůdce.

- Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg odsoudil "strašlivé a nevybíravé" raketové útoky Ruska na civilní cíle na Ukrajině. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že je ruským útokem na Ukrajinu "šokována a zděšena". Její protějšek v Evropské radě Charles Michel jednoznačně označil dnešní akce Ruska za válečné zločiny.

- Členové skupiny sedmi a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij budou v úterý mimořádně jednat o situaci na Ukrajině, potvrdil mluvčí německé vlády. Prezident Zelenskij potvrdil, že se obrátí na vedoucí představitele skupiny G7, a dodal, že hovořil s německým kancléřem Olafem Scholzem o zvýšení tlaku na Rusko i o pomoci Ukrajině.

- Běloruský prezident Alexandr Lukašenko uvedl, že Bělorusko a Rusko rozmístí na západních hranicích země společnou vojenskou jednotku v reakci na to, co označil za vyostření napětí.  Polsko vydalo pokyny, v nichž doporučuje svým občanům v Bělorusku, aby zemi opustili.

- Mezinárodní výbor Červeného kříže potvrdil, že jeho týmy z bezpečnostních důvodů pozastavily svou práci v terénu na Ukrajině. Norská rada pro uprchlíky rovněž uvedla, že pozastavila své humanitární operace na Ukrajině, dokud nebude bezpečné je obnovit. "Naši humanitární pracovníci se skrývají před palbou bomb a ve strachu z opakovaných útoků," uvedla.

- Vladimir Putin se tento týden na summitu v Kazachstánu možná setká s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem, uvedl Kreml. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov novinářům řekl, že je "možné", že by dvojice mohla diskutovat o tureckém návrhu na uspořádání rozhovorů mezi Ruskem a Západem o Ukrajině.

- Evropská unie oznámila, že prodlouží celoblokový systém ochrany ukrajinských uprchlíků do roku 2024. Ukrajinci v EU, kteří se rozhodnou vrátit do své země, si budou moci i nadále zachovat status uprchlíka, pokud svůj krok oznámí příslušné zemi EU, uvedla komisařka EU pro vnitřní záležitosti Ylva Johanssonová.

- Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsola prohlásila, že Evropská unie "by měla a mohla udělat více", aby pomohla Ukrajině poskytnutím většího množství vojenského vybavení ve světle nedávné eskalace agrese ze strany Ruska.

V rozhovoru pro televizi CNN Metsolaová uvedla:

"To, co jsme dnes viděli, ukazuje, že Rusko bude pokračovat v další eskalaci... Jak budeme reagovat? Pokud naše reakce nebude úměrná eskalaci, pak budeme jen svědky toho, jak bude zabíjet další lidi."

Sankce EU podle ní "zjevně nestačí" a vyzvala členské státy, aby se spojily a poskytly více výzbroje, konkrétně tanků, o které Ukrajinci požádali.


- Šéfka ukrajinského Centra pro občanské svobody, kterému byla minulý týden udělena Nobelova cena míru, sdílel video s následky ruského raketového útoku na dětské hřiště v Kyjevě.


Vyzvala mezinárodní společenství, aby uznalo Rusko jako státního sponzora terorismu a poskytlo Ukrajině moderní systémy protivzdušné obrany, aby "zastavilo tento kruh beztrestnosti" a pohnalo k odpovědnosti Vladimira Putina a jeho běloruský protějšek Alexandra Lukašenka a další údajné válečné zločince.

- Šéf německé kybernetické bezpečnosti může čelit vyhazovu kvůli údajným vazbám na ruské zpravodajské služby, citovala agentura AFP vládní zdroje.

Arne Schönbohm, šéf spolkové agentury pro informační bezpečnost BSI, byl v nedávném vyšetřování televizní stanice ZDF obviněn z kontaktů s Ruskem prostřednictvím německé Rady pro kybernetickou bezpečnost.

Schönbohm byl spoluzakladatelem sdružení, mezi jehož členy patří i německá společnost, která je dceřinou společností ruské firmy zabývající se kybernetickou bezpečností, kterou založil bývalý zaměstnanec KGB, uvedla zpráva.

Ministerstvo vnitra uvedlo, že "bere oznámené skutečnosti vážně a komplexně je prošetřuje" a "zkoumá všechny možnosti, jak situaci řešit".

Plánované společné vystoupení Schönbohma a německé ministryně vnitra Nancy Faeserové, kteří měli představit zprávu o německé kybernetické bezpečnosti, bylo zrušeno, protože ministerstvo se snaží obvinění objasnit.

- "Při plnění bojových úkolů v Sýrii jsme ani na minutu nezapomněli, že bráníme Rusko," řekl Sergej Surovikin, nový  ruský velitel na bojišti na Ukrajině, shromážděnému davu příslušníků elitní armády na slavnostním ceremoniálu v Moskvě již v roce 2017.

Surovikinovo "hájení" zájmů Moskvy v Sýrii zahrnovalo desítky leteckých a pozemních útoků na civilní objekty a infrastrukturu, uvádí zpráva organizace Human Rights Watch z roku 2020, podle níž ruské síly pod jeho velením zasáhly syrské "domy, školy, zdravotnická zařízení a trhy - místa, kde lidé žijí, pracují a studují".

V pondělí ráno, pouhé dva dny poté, co byl Surovikin jmenován prvním celkovým velitelem pro válku na Ukrajině, použil svou násilnickou syrskou příručku, když provedl sérii raketových útoků na civilní cíle po celé Ukrajině, mezi něž patřil i hlavní silniční uzel vedle univerzity a dětské hřiště v parku.


- "Nejsem překvapen tím, co se dnes ráno stalo v Kyjevě. Surovikin je naprosto bezohledný, bez ohledu na lidské životy," řekl Guardianu jeden bývalý úředník ruského ministerstva obrany, který se Surovikinem spolupracoval. "Obávám se, že jeho ruce budou zcela pokryty ukrajinskou krví."

Surovikin se poprvé proslavil během pokusu o státní převrat v roce 1991, který zahájili sovětští zastánci tvrdé linie, když vedl střeleckou divizi, která projížděla barikádami postavenými prodemokratickými demonstranty. Při střetu byli zabiti tři muži, z nichž jeden byl rozdrcen.

Jeho nemilosrdná pověst vzrostla v roce 2004, kdy ruská média informovala, že plukovník, který pod ním sloužil, spáchal sebevraždu poté, co od Surovikina dostal ostré pokárání.

Jeho kolegové mu od té doby dali pochmurnou přezdívku "generál Armagedon" pro jeho tvrdý a neortodoxní přístup k vedení války.


- Ruská popová zpěvačka Alla Pugačevová uvedla, že je v Izraeli, tři týdny poté, co veřejně kritizovala invazi Vladimira Putina na Ukrajinu, když Moskva prohlásila jejího manžela za "zahraničního agenta".

"Děkuji své mnohamilionové armádě fanoušků za jejich lásku a podporu, za schopnost rozlišit pravdu od lži," uvedla třiasedmdesátiletá Pugačevová, známá jako "královna sovětské pop music", v pondělním příspěvku na Instagramu.

"Ze Svaté země se modlím za vás a za mír," vzkázala svým 3,4 milionu příznivců. "Jsem šťastná!"

Pugačevová, která prodala více než 250 milionů desek, se stala nesmírně populární v sovětské éře a zůstala jí i během své více než 55leté kariéry. Mezi nejznámější osobnosti ruskojazyčného světa ji proslavily hity jako píseň Milion šarlatových růží z roku 1982 a film Žena, která zpívá z roku 1978.

Její manžel, televizní moderátor a komik Maxim Galkin, se v září připojil k novinářům, aktivistům za lidská práva a odpůrcům Kremlu, kteří byli za svůj odpor k invazi označeni za "zahraničního agenta".