Babiš po volební porážce slibuje pokračovat v boji

31. 1. 2023 / Albín Sybera

čas čtení 4 minuty
 


Drtivé vítězství Petra Pavla v českém prezidentském klání, kde ve druhém kole zaznamenal 58,3 % hlasů proti lídrovi opozice Andreji Babišovi, vyvolalo otázky nad politickou budoucností populistického miliardáře a jeho politického nástroje, strany ANO, kterou založil v roce 2011 a jejímž je šéfem.

 
Babiš a jeho nejvyšší funkcionáři v ANO, které od parlamentních voleb v roce 2017 nezaznamenalo žádné jasné vítězství, rychle odmítli obvinění, že strana a její lídr jsou na odchodu.

Po své porážce Babiš vyzval své voliče, aby "v parlamentních volbách v roce 2025 dali ANO stejný počet hlasů". Dodal, že ANO, které označuje za "hnutí" občanů bez volebního práva, "je jediný [politický subjekt], který lidem pomáhá a je tu pro ně. A na mě se můžete spolehnout. Budu vám pomáhat i nadále," dodal.

Na Babišova slova navázal v diskusi v Českém rozhlase Radek Vondráček, jeden z místopředsedů ANO. Vondráček označil Babišovu podporu 2,4 milionu voličů, tedy 41,3 % voličů , za "motivující" a "volební potenciál". Pokud by jí dosáhl v parlamentních volbách v roce 2025, "znamenalo by to zcela jiné postavení ANO v Poslanecké sněmovně", kde je již nyní se 72 poslanci zdaleka nejsilnější politickou formací.   

Patrik Nacher, který v loňských komunálních volbách v Praze, kde je ANO obvykle slabé, dovedl ANO k téměř 20% zisku, si posteskl, že "ze střednědobého hlediska nás nyní čeká poctivá práce parlamentní opozice". Navíc "z dlouhodobé perspektivy" vidí jako "hlavní úkol pro ANO" práci "na zvýšení koaličního potenciálu".

Kombinací, které by Nachera mohly napadnout z hlediska zvýšení koaličního potenciálu, je hned několik. Mohlo by jít o tolik obávané spojenectví ANO s krajně pravicovou stranou SPD, jejíž lídři sice Babiše ve volbách otevřeně nepodpořili, ale jejíž voliči tak zřejmě do značné míry učinili, možná přilákáni tím, že Babiš učinil "mír" na Ukrajině a jednání s Kremlem jedním ze svých hlavních poselství.

Další kombinací by mohlo být pokračující koketování s neoliberální ODS premiéra Petra Fialy, které by rozbilo blok tří středopravicových stran SPOLU. O něco takového se Nacher již pokusil v Praze s plánem na sestavení nové městské vlády se SPOLU, i když tento pokus nakonec ztroskotal.  Obě strany také podpořily Babišovu kontroverzní daňovou reformu z konce roku 2020, která do značné míry zvýhodnila osoby s vysokými příjmy a oslabila veřejné finance.

Role války na Ukrajině se ukázala být jedním z nejdůležitějších aspektů volební kampaně. Jak poznamenal Jurij Pančenko, spoluvydavatel zpravodajského serveru European Pravda, který se zaměřuje na evropskou integraci Ukrajiny, "současné volby v České republice se staly v podstatě referendem o zahraniční politice země. A naprostá většina voličů hlasovala pro pokračující podporu Ukrajiny."

Volby lze také obecněji vnímat jako referendum o postoji Česka k EU a NATO. V tomto smyslu se Babišova agresivní strategie vykreslit Pavla jako "válečného štváče" vymstila a ve skutečnosti posílila bývalého generála, kterého podpořil mnohem pestřejší elektorát než Babiše, zahrnující nejen středopravicové a liberální voliče, ale také voliče ANO a ty, kteří hlasovali pro strany, jež se nedostaly přes 5% hranici pro vstup do parlamentu.

Jak však Vondráček suše poznamenal, volby také nastínily potenciál ANO v parlamentní politice, neboť Babišovi se podařilo přilákat radikálnější elektorát z řad SPD. Pokud by ANO podobný výkon zopakovalo i před parlamentními volbami v roce 2025 a konsolidovalo krajně pravicový elektorát se svými středovějšími či středolevicovými voliči, mohlo by se stát jasným favoritem.

Původně vyšlo v angličtině na serveru IntelliNews ZDE

0
Vytisknout
5380

Diskuse

Obsah vydání | 2. 2. 2023