Ruská agrese na Ukrajině: Zelenskij vyzývá k urychlení dodávek zbraní, boje v Doněcku jsou "velmi tvrdé"

30. 1. 2023

čas čtení 14 minut

'Čas musí být naší zbraní,' říká Zelenskij ve výzvě k urychlení dodávek zbraní; Bachmut, Vuhledar a Doněcká oblast jsou  pod "neustálými ruskými útoky


- Ukrajina vyzývá k urychlení dodávek zbraní

Volodymyr Zelenskij vyzval ukrajinské spojence, aby urychlili dodávky nových zbraní a pomohli tak jeho jednotkám překonat ruskou invazi.

Ukrajinský prezident ve svém nedělním projevu uvedl, že čas by měl být využit jako zbraň.

"Rychlost dodávek byla a bude jedním z klíčových faktorů této války.

    Rusko doufá, že válku protáhne, že vyčerpá naše síly. Proto musíme z času udělat naši zbraň.

    Musíme urychlit události, urychlit dodávky a otevření nových potřebných možností vyzbrojení Ukrajiny."

Zelenskij rovněž upozornil na "významné výsledky obrany" v oblasti podpory vojenské pomoci v uplynulém týdnu ze strany Spojených států, Německa, Polska, Kanady, Belgie, Norska a Itálie.

"Musíme se snažit, aby příští týden byl pro naši obranu neméně silný," dodal.

Při řešení situace na bojišti Zelenskij označil situaci za "velmi těžkou".

"Bachmut, Vuhledar a další oblasti v Doněcké oblasti jsou pod neustálými ruskými útoky. Neustále dochází k pokusům o prolomení naší obrany," řekl.

"Nepřítel ... udržuje vysokou intenzitu útoků."

- Podle washingtonského thinktanku zpoždění při poskytování západních palebných systémů dlouhého dosahu, moderních systémů protivzdušné obrany a tanků Ukrajině omezilo její schopnost využít příležitostí k větším protiofenzivním operacím

Západní zpoždění v poskytování nezbytné vojenské pomoci zhoršilo "patové" podmínky a schopnost získat zpět významné části území, uvedl Institut pro studium války.



- Kreml varuje, že posílání dalších zbraní na Ukrajinu "pivede k výrazné eskalaci"

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že další dodávky zbraní na Ukrajinu ze strany Západu povedou pouze k "výrazné eskalaci" konfliktu.

Kyjev "požaduje další a další zbraně", řekl Peskov. "Je to slepá ulička: vede to k výrazné eskalaci, vede to k tomu, že se země NATO stále více přímo zapojují do konfliktu - ale nemá to potenciál změnit běh událostí".

- Francie a Austrálie oznámily plány na společnou výrobu munice pro Ukrajinu

Francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu uvedl, že se obě země dohodly na spolupráci při výrobě "několika tisíc" nábojů ráže 155 mm na pomoc Ukrajině, které by se podle něj mohly začít dodávat v prvním čtvrtletí tohoto roku.

Lecornu hovořil po setkání se svým australským protějškem Richardem Marlesem, neboť obě země usilují o posílení obranné spolupráce. Austrálie bude dodávat prach, zatímco francouzská společnost Nexter bude vyrábět munici.

Marles novinářům řekl, že toto rozhodnutí má být "prohlášením o tom, jak důležitou roli Austrálie a Francie hrají při podpoře Ukrajiny v současném konfliktu".


- Ukrajinská armáda utratí v roce 2023 za bezpilotní letouny (UAV) téměř 550 milionů dolarů   a s ukrajinskými výrobci již bylo podepsáno 16 smluv o dodávkách, uvedl v pondělí ministr obrany Oleksij Reznikov.

"Ukrajina získala významné dodávky bezpilotních letounů od svých partnerů, ale Kyjev se nyní snaží zvýšit domácí výrobu. Nezávislost vojensko-průmyslového komplexu je jedním z faktorů obranyschopnosti země," napsal Reznikov.

- Britský ministr obrany Ben Wallace uvedl, že tanky darované Ukrajině dorazí na frontu před létem.

Na otázku v parlamentu, kdy bude 14 tanků Challenger, jejichž dodávku Británie odsouhlasila, nasazeno na bojišti, Wallace odpověděl:

    Bude to začátkem nebo v květnu - pravděpodobně to bude v době Velikonoc.

Dodal, že mu bezpečnostní důvody brání stanovit harmonogram výcviku ukrajinských sil v používání tanků.

Výcvik začne výukou obsluhy jednotlivých vozidel a poté se přejde k tomu, jak bojovat ve formaci, řekl.


- Nová velvyslankyně USA v Rusku Lynne Tracyová byla při vstupu na ruské ministerstvo zahraničí v Moskvě, kde měla předložit své diplomatické pověřovací listiny, terčem protestu davu lidí, kteří skandovali protiamerická hesla.

Skupina držela ručně malované transparenty s nápisy kritizujícími Washington, na jednom z nich stálo "Vaše tanky zabíjejí civilisty".

Agentury poznamenávají, že protesty v Rusku - zejména v otázkách souvisejících s válkou - jsou zakázány, pokud nemají podporu úřadů.

- Prezident Volodymyr Zelenskij uvedl, že se v jihoukrajinské oblasti Mykolajiv setkal s dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou a jednal také o dopadech ruských raketových a bezpilotních úderů.


- Volodymyr Zelenskij vyzval k rychlejšímu zásobování západními zbraněmi v době, kdy ruské síly pokračovaly v útocích na pozice na celé frontě u východních měst Bachmut a Doněck.

Ve svém nočním projevu ukrajinský prezident uvedl, že Rusko doufá, že válku  protáhne a vyčerpá schopnost Ukrajiny  vzdorovat útočníkům.

"Proto musíme z času udělat naši zbraň. Musíme urychlit události, urychlit dodávky a otevření nových potřebných možností výzbroje pro Ukrajinu," řekl Zelenskyj a varoval, že Rusko podniká "neustálé pokusy o prolomení naší obrany".

Minulý týden se Německo a USA dohodly na vyslání tanků západního standardu na Ukrajinu, ačkoli do země dorazí nejdříve za dva měsíce, před očekávaným kritickým obdobím války na jaře příštího roku.  

Americký think-tank Institute for the Study of War varuje, že postupné tempo dodávek zbraní ze Západu, kdy byly nové zbraně posílány po týdnech či měsících debat, brzdí ukrajinské obránce.

"Zpoždění v poskytování západních systémů dálkové palby [dělostřelectva], pokročilých systémů protivzdušné obrany a tanků Ukrajině omezilo schopnost Ukrajiny využít příležitostí k větším protiofenzivním operacím, které představují nedostatky a selhání ruských vojenských operací," varoval.

- Kreml popírá, že by Putin hrozil Borisi Johnsonovi raketou

Kreml prohlásil, že bývalý britský premiér Boris Johnson lhal, když uvedl, že mu ruský prezident během telefonického rozhovoru vyhrožoval raketovým úderem v souvislosti s tím, co Moskva nazývá svou "speciální vojenskou operací" na Ukrajině.

Mluvčí Vladimira Putina Dmitrij Peskov novinářům řekl, že to, co Johnson řekl, není pravda, nebo "přesněji řečeno, je to lež".


- Ukrajinský státní energetický operátor Ukrenergo uvedl, že v důsledku škod způsobených ruskými raketovými útoky existuje v energetickém systému země "značný" deficit


- Poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak obvinil Mezinárodní olympijský výbor  z toho, že je "propagátorem války, vražd a ničení" poté, co výbor uvedl, že zváží způsob, jakým by se ruští sportovci mohli zúčastnit olympijských her v Paříži v roce 2024.


- Očekává se, že ruská agrese  na Ukrajině zatíží dlouhodobou poptávku po energii a urychlí přechod světa na obnovitelné zdroje a nízkouhlíkovou energetiku, protože země zvýší domácí dodávky energie, uvedla v pondělí ve své zprávě společnost BP.

Ve svém srovnávacím výhledu pro rok 2023 BP uvedla, že válka na Ukrajině zpomalí globální ekonomickou aktivitu do roku 2035 přibližně o 3 % oproti loňské prognóze v důsledku vyšších cen potravin a energií a také snížené obchodní aktivity, píše agentura Reuters.


- O situaci v regionu, a zejména ve Vuhledaru, informoval Pavlo Kyrylenko, ukrajinský doněcký gubernátor. Ve svém každodenním operativním briefingu na aplikaci pro zasílání zpráv Telegram napsal:

"Ve směru na Volnovachu pod palbou z Vuhledaru, Novoukrainky a Prechystivky nebyl nikdo zraněn. Ve směru na Doněck bylo Kurachove ostřelováno pětkrát - poškozeno bylo pět soukromých domů. [Za poslední den] Rusové zabili jednoho obyvatele Doněcké oblasti, dalšího zranili."

Vůdce samozvané Doněcké lidové republiky (DLR) Denis Pušilin prohlásil, že proruské síly pokračují v postupu ve Vuhledaru. Jeho slova cituje ruská státní tisková agentura Tass:

"Naše jednotky pokračují v postupu směrem na Vuhledar. Nyní můžeme říci, že se jednotky ve východní části Vuhledaru usadily a akce probíhají i v okolí.

Tass dále uvádí, že "Pušilin upřesnil, že je příliš brzy na předpovědi o ovládnutí Vuhledaru, protože nepřítel nedostal rozkaz k ústupu a měl čas se ve městě uchytit".


- Rusko si ponechává otevřenou možnost dalšího kola mobilizace: Britské ministerstvo obrany

Podle britských zpravodajských služeb si ruské orgány pravděpodobně ponechávají otevřenou možnost dalšího kola mobilizace

Ve své poslední denní zprávě britské ministerstvo obrany uvedlo, že ruské vedení "s vysokou pravděpodobností nadále hledá způsoby, jak uspokojit vysoký počet personálu potřebný k zajištění jakékoli budoucí velké ofenzívy na Ukrajině a zároveň minimalizovat domácí nesouhlas".


- Podle zprávy agentury Reuters citující ruské noviny Vedomosti má v únoru Moskvu navštívit čínský ministr zahraničních věcí.

Vysoký čínský diplomat Wang Yi možná navštíví ruského prezidenta Vladimira Putina, citoval list jeden ze zdrojů.


- Šéf NATO naléhá na Jižní Koreu, aby zvýšila vojenskou podporu

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg vyzval Jižní Koreu, aby zvýšila vojenskou podporu Ukrajině, a navrhl jí, aby přehodnotila svou politiku nevyvážet zbraně do zemí, kde probíhá konflikt.

V pondělním projevu na Chey Institute for Advanced Studies v Soulu Stoltenberg poděkoval Jižní Koreji za její nevojenskoí pomoc Ukrajině, ale vyzval ji, aby udělala více, a dodal, že je "naléhavě potřeba" munice.

Jižní Korea podepsala od začátku války významné dohody o poskytnutí stovek tanků, letadel a dalších zbraní členskému státu NATO Polsku, ale jihokorejský prezident Yoon Suk-yeol uvedl, že zákon jeho země o zákazu poskytování zbraní zemím v konfliktu ztěžuje poskytování zbraní Ukrajině.

Stoltenberg poznamenal, že země jako Německo, Švédsko a Norsko měly podobnou politiku, ale změnily ji.

"Pokud nechceme, aby zvítězila autokracie a tyranie, pak potřebují zbraně, taková je realita," řekl s odkazem na Ukrajinu.

- Náměstek ruského ministra zahraničí podle místních médií vyloučil jednání s Ukrajinou nebo jejími západními spojenci

Vzhledem k tomu, že se USA rozhodly dodávat Ukrajině tanky, nemá pro Rusko smysl jednat s Kyjevem nebo jeho západními "loutkovodiči", citovala v pondělí ruská státní tisková agentura Ria náměstka ruského ministra zahraničí Sergeje Rjabkova.

Podle Rjabkova nikdo na Západě nepřišel s žádnou seriózní iniciativou ohledně řešení ukrajinské krize.

Ruský představitel dodal, že k tomu, aby se Moskva a USA přiblížily k dohodě o dvoustranných otázkách, bude zapotřebí "malých kroků".

"Doufáme, že taktika malých kroků nám umožní dospět k oboustranně přijatelným řešením v nejdůležitějších otázkách bilaterální agendy," řekl Rjabkov agentuře Ria.


- Erdogan řekl, že Turecko bude zřejmě souhlasit s přijetím Finska do NATO bez Švédska


Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan poprvé prohlásil, že Ankara by mohla přijmout Finsko do NATO bez jeho severského souseda Švédska.

Erdoğanovy televizní komentáře zazněly několik dní poté, co Ankara pozastavila přístupové rozhovory s oběma zeměmi do NATO.

Finsko a Švédsko upustily od desetiletí trvajícího vojenského neangažmá a požádaly o vstup do obranné aliance v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Turecko a Maďarsko zůstávají jedinými členy, kterým se nepodařilo obě nabídky ratifikovat hlasováním v parlamentu.

"V případě potřeby můžeme poskytnout jinou odpověď týkající se Finska. Švédsko bude šokováno, když dáme jinou odpověď ohledně Finska," řekl Erdogan.

Zopakoval také svůj požadavek, aby Švédsko vydalo podezřelé osoby hledané Ankarou.

"Pokud se chcete připojit k NATO, vrátíte nám tyto teroristy," řekl Erdoğan.

Švédsko má větší kurdskou diasporu než Finsko a vážnější spor s Ankarou.

Obě země se snaží zlomit Erdoğanův odpor prostřednictvím několikaměsíčních delikátních rozhovorů.

-  Ruské ostřelování obytných oblastí v jižním ukrajinském městě Cherson si vyžádalo nejméně tři mrtvé a pět zraněných, uvedly místní úřady. Chersonská oblastní vojenská správa na svém kanálu Telegram uvedla, že ruské síly se v neděli při úderu zaměřily na nemocnici, školu, autobusové nádraží, poštu, banku a obytné budovy.

- V Charkově, druhém největším ukrajinském městě, zasáhla střela obytný dům a podle oblastního gubernátora zabila jednu osobu a další zranil
a. Oleh Synehubov uvedl, že raketa v neděli zasáhla centrum města.

- Ukrajinská armáda i ruská soukromá vojenská skupina Wagner tvrdí, že mají kontrolu v oblasti Blahodatne ve východní Doněcké oblasti.
"Jednotky ukrajinských obranných sil odrazily útoky okupantů v oblasti ... Blahodatne ... v Doněcké oblasti," uvedla ukrajinská armáda a dodala, že její síly odrazily útoky také v dalších 13 sídlech v Doněcké oblasti. Vagner, označený USA za nadnárodní zločineckou organizaci, v sobotu v aplikaci pro zasílání zpráv Telegram uvedl, že jeho jednotky převzaly kontrolu nad Blahodatným.

- Vladimir Putin je  otevřen kontaktům s německým kancléřem Olafem Scholzem, ačkoli žádný telefonát nební naplánován, uvedl mluvčí Kremlu pro státní tiskovou agenturu Ria Novosti. Scholz řekl berlínskému deníku Tagesspiegel: "S Putinem budu také znovu mluvit - protože je třeba mluvit."

- Kyjev a jeho západní spojenci vedou "urychlené" rozhovory o možnosti vybavit Ukrajinu raketami dlouhého doletu a vojenskými letadly, uvedl vysoce postavený poradce ukrajinského prezidenta. Mychajlo Podoljak uvedl, že stoupenci Ukrajiny na Západě "chápou, jak se válka vyvíjí", a potřebu dodávek letadel schopných zajistit krytí obrněných vozidel, které přislíbily USA a Německo.

- Američtí vojenští představitelé údajně naléhají na Pentagon, aby Ukrajině dodal letouny F-16, aby se mohla lépe bránit před ruskými raketami a bezpilotními letouny.

Zdroj v angličtině ZDE

0
Vytisknout
4209

Diskuse

Obsah vydání | 2. 2. 2023