Vědci našli rostlinný toxin, "novou zbraň" ve válce s bakteriemi pomocí antibiotik

30. 1. 2023

čas čtení 4 minuty
Sdělují, že albicidin jim umožnil udělat obrovský krok vpřed k vytvoření nové řady účinných antibakteriálních léčiv.

Albicidin, silný rostlinný toxin s jedinečným způsobem ničení škodlivých bakterií, se stal jedním z nejsilnějších kandidátů na antibiotika za poslední desetiletí.


Vědci objevili rostlinný toxin, jehož jedinečný způsob likvidace bakterií by mohl být využit k vytvoření nové silné řady antibiotik. Vyhlídku na vývoj nových antibakteriálních léků tímto způsobem uvítali lékaři, kteří již mnoho let varují, že neustálý nárůst multirezistentních patogenů, jako je E.coli, představuje nebezpečnou hrozbu pro zdravotnictví na celé planetě.

Nové antibiotikum - albicidin - napadá bakterie zcela jiným způsobem než stávající léky, odhalila skupina britských, německých a polských vědců v článku nedávno zveřejněném v časopise Nature Catalysis. To podle nich naznačuje, že by se nová cesta mohla využít v boji proti bakteriálním onemocněním.

"V laboratoři se nám nepodařilo vyvolat žádnou rezistenci vůči albicidinu," uvedl Dmitrij Ghilarov, jehož výzkumná skupina působí v John Innes Centre v Norwichi. "Proto jsme opravdu nadšeni - protože si myslíme, že pro bakterie bude velmi těžké vyvinout rezistenci vůči antibiotikům odvozeným od albicidinu."

Albicidin produkuje bakteriální rostlinný patogen Xanthomonas albilineans, který vyvolává ničivé onemocnění, známé jako popálení listů, u cukrové třtiny. Patogen využívá albicidin k napadení rostliny, ale před několika desetiletími bylo také zjištěno, že je velmi účinný při hubení bakterií.

"Problém byl v tom, že jsme tehdy nevěděli, jak přesně albicidin na bakterie útočí, a tak jsme ho nemohli použít jako základ nových antibiotik, protože ta by mohla v lidském těle vyvolat nejrůznější komplikace," řekl Ghilarov. "Než jsme to mohli udělat, museli jsme přesně určit, jak bakterie zabíjí - a to se nám nyní podařilo."

Ve spolupráci s vědci z Technische Universität Berlin v Německu a Jagellonské univerzity v polském Krakově Ghilarov a jeho tým použili řadu pokročilých technik, aby odhalili, jak albicidin zabíjí.

"Nyní máme strukturní znalosti, můžeme vytvořit modifikace albicidinu, abychom zlepšili jeho účinnost a farmakologické vlastnosti," řekl Ghilarov. "Věříme, že se jedná o jednoho z nejzajímavějších kandidátů na nová antibiotika za mnoho let. Má mimořádně vysokou účinnost v malých koncentracích a je vysoce účinný proti patogenním bakteriím - dokonce i proti těm, které jsou rezistentní vůči široce používaným antibiotikům, jako jsou fluorochinolony."

Světová zdravotnická organizace varovala, že rezistence vůči antibiotikům se stala jednou z největších hrozeb pro celosvětové zdraví, potravinovou bezpečnost a rozvoj. Nerozlišující nadužívání antibiotik způsobilo, že si na ně bakterie vyvinuly rezistenci, což vedlo k vývoji některých kmenů mikrobů, které se staly mnohem obtížněji odstranitelnými, což následně vedlo k vyšším nákladům na léčbu, prodloužení pobytu v nemocnici a zvýšení úmrtnosti.

Jedna z nedávných studií naznačila, že tento problém nyní zabíjí přibližně 3 500 lidí denně, přičemž v roce 2019 jich v přímém důsledku bakteriálních infekcí rezistentních vůči antibiotikům zemřelo více než 1,2 milionu.

"Jedním z problémů je, že farmaceutické společnosti jednoduše neprovádějí dostatečný výzkum a vývoj nových antibiotik," uvedl profesor Tony Maxwell, který rovněž působí v John Innes Centre. "Dříve přicházely na trh stále nové sloučeniny, ale to už neplatí. Na antibiotikách pracuje stále méně velkých farmaceutických společností, a tak jich západní úřady pro léčiva schvalují stále méně. Problém je, že na antibiotikách se už nevydělává.

Na druhou stranu není nic lepšího pro léčbu bakteriálního onemocnění než antibiotikum, takže tato práce, která otevírá celou řadu nových léků založených na našem novém pochopení toho, jak albicidin funguje, musí být dobrou zprávou. Může trvat roky, než se vytvoří klinicky účinné verze, ale naznačuje to, že jednoho dne můžeme mít ve výzbroji novou zbraň."

Tento názor podpořil i Ghilarov. "Aby se věci daly do pohybu, musí do toho vstoupit vláda, jako to udělala v případě vývoje vakcín. Musí poskytnout pobídky nebo zřídit specializovaný institut pro vývoj antibiotik."

Zdroj v angličtině ZDE

2
Vytisknout
4741

Diskuse

Obsah vydání | 2. 2. 2023