Putin by tleskal Bidenově nepřítomnosti nna švýcarském mírovém summitu, říká Zelenskyj

29. 5. 2024

 
Konference je pořádána na Zelenského žádost s cílem zajistit „spravedlivý a trvalý mír“, ale Rusko na ni nebylo pozváno, takže zůstává nejasné, čeho může dosáhnout.

Pozváno bylo více než 160 delegací, včetně členů skupin G7, G20, EU, Rady Evropy a OSN. Zelenskyj uvedl, že očekává odpověď také od Číny a Brazílie, a zdůraznil, že záleží na každé účasti. „Věřte mi, že každý hlas je důležitý.“

Belgie se zavázala poslat na Ukrajinu do roku 2028 30 stíhaček F-16, přičemž první dodávky by měly dorazit ještě letos. Zelenskyj uvedl, že dodávka stíhaček v roce 2024 „posílí náš postoj“, ale vyjádřil frustraci z omezení západních spojenců ohledně použití zbraní proti cílům na ruském území.

Uvedl, že ukrajinští vojáci byli zabiti nebo nuceni ustoupit, když na ně ruské síly útočily od hranic u Charkova. O víkendu bylo nejméně 12 lidí zabito a desítky zraněny, když Rusové zaútočili na obchod se stavebninami v obytné čtvrti Charkova.

Zelenskyj s odkazem na tento útok řekl: „Všechno vyletělo do povětří, děti, lidé, civilisté, a vy nemůžete odpovědět (Rusku). Dostáváte satelitní snímky od vaší rozvědky, ale nemůžete nijak reagovat. Myslím, že je to nespravedlivé. Ale - a to je fakt - nemůžeme riskovat podporu našich partnerů. Proto nepoužíváme zbraně našich partnerů k útoku na ruské území. Proto vás žádáme, abyste nám k tomu dali povolení.“
 
O několik hodin později Putin prohlásil, že Západ vyprovokoval nejnovější ruskou ofenzívu do Charkovské oblasti tím, že ignoroval varování Moskvy, aby nedovolil Ukrajině udeřit na přilehlou ruskou oblast Belgorod. Údery na ruské území zbraněmi, které Západ dodal Ukrajině, byly možné pouze s pomocí specialistů ze západních zemí, uvedl Putin podle agentury Reuters a dodal, že to může vést k vážným důsledkům.

Zelenského výzvu k ukončení omezení západních zbraní podpořil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, který uvedl, že nastal čas, aby členské státy EU zrušily omezení úderů na ruské území ze strany Ukrajiny.

Stoltenberg poukázal na to, že někteří spojenci omezení na zbraně zasílané na Ukrajinu nezavedli: „Domnívám se, že nastal čas tato omezení zvážit, v neposlední řadě s ohledem na vývoj války, na vývoj ve válku, která se nyní skutečně odehrává podél hranic, což jim ještě více ztěžuje obranu.“

Umožnit Ukrajincům útočit na vojenské objekty na druhé straně fronty v Rusku je legitimní, řekl Stoltenberg a zopakoval tak poznámky šéfa diplomacie EU Josepa Borrella, který řekl, že je to v rámci pravidel války, pokud je to v souladu s humanitárním právem.

Podle podmínek dohody o F-16 s Belgií nebude Ukrajina smět používat belgické stíhačky k útokům na cíle uvnitř Ruska.

Belgický premiér Alexander De Croo uvedl, že Belgie pracuje na tom, aby dodala první letouny F-16 co nejdříve, aniž by upřesnil, kolik jich letos dorazí. „Skutečnost, že můžeme sami přidat naše letouny již v tomto roce, je velmi důležitým signálem, aby bylo naprosto jasné, že Ukrajina bude mít v následujících měsících a letech plnohodnotnou kapacitu založenou na stíhačkách,“ řekl De Croo.

Belgie přislíbila stíhačky loni v říjnu a Zelenskyj uvedl, že je to poprvé, kdy byl upřesněn přesný počet stíhaček F-16, které mají být dodány Ukrajině do roku 2028.

Zelenskyj byl v Bruselu, aby podepsal dlouhodobou dohodu o podpoře a bezpečnosti mezi Ukrajinou a Belgií, která má podle něj letos hodnotu 977 milionů eur. Na základě dohody poskytne Belgie vybavení pro vzdušné síly a obranu, námořní bezpečnost, odminování, vojenský výcvik a munici.

Dohoda se dotýká posílení sankcí vůči Rusku, spravedlnosti, odškodnění a hospodářské obnovy. Obě strany rovněž prohloubí spolupráci v oblasti zpravodajských služeb, kybernetické bezpečnosti a boje proti dezinformacím.

V pondělí byl Zelenskyj ve Španělsku, kde premiér Pedro Sánchez přislíbil Ukrajině vojenskou pomoc ve výši 1 miliardy eur v rámci desetileté dohody, která podle Madridu posílí ukrajinskou protivzdušnou obranu.

Stroje F-16, které původně vyrobily USA v konsorciu s Belgií, Dánskem, Nizozemskem a Norskem, se staly nejoblíbenějším vojenským letounem všech dob. Ukrajina požádala o 200 letounů F-16 v lednu 2023, ale trvalo několik měsíců, než přesvědčila západní spojence, aby podpořili plán na výcvik ukrajinských pilotů pro létání s těmito stíhačkami.

Horní komora švýcarského parlamentu podpořila návrh na zpřísnění opatření k vyhošťování špionů, které si vzala na mušku ruské zpravodajské agenty před mírovým summitem.