Mezinárodní trestní soud odsoudil Trumpovy sankce vůči svým zaměstnancům

7. 2. 2025

 
Jako důvod Trumpova příkazu byl uveden zatykač vydaný ICC na Benjamina Netanjahua za údajné válečné zločiny související s válkou v Gaze. Netanjahu tento týden navštívil Washington a chválil Trumpa jako „největšího přítele Izraele“.

ICC v pátek v reakci vyzval své členské státy, aby se postavily proti sankcím, a krok Washingtonu označil za pokus „poškodit jeho nezávislou a nestrannou soudní práci“.

Na obranu soudu přispěchali světoví představitelé a skupiny na ochranu práv. Německý kancléř Olaf Scholz kritizoval sankce, které by podle něj „ohrozily instituci, která má zajistit, aby diktátoři tohoto světa nemohli jednoduše pronásledovat lidi a rozpoutávat války“.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že ICC dává „hlas obětem na celém světě“ a že „musí mít možnost svobodně pokračovat v boji proti globální beztrestnosti“.

V Londýně mluvčí britského premiéra Keir Starmer uvedl, že Británie podporuje nezávislost ICC a nemá v plánu uvalit sankce na jeho představitele.

V Ženevě orgán OSN pro práva uvedl, že Trumpovo rozhodnutí by mělo být zrušeno. „Hluboce litujeme včera oznámených individuálních sankcí proti pracovníkům soudu a vyzýváme ke zrušení tohoto opatření,“ uvedla Ravina Shamdasaniová, mluvčí úřadu OSN pro lidská práva.

Trump ve svém příkazu uvedl, že Mezinárodní trestní soud vydáním zatykačů na Netanjahua a jeho bývalého ministra obrany Yoava Gallanta údajně „zneužil své pravomoci“, čímž podle něj „vytvořil nebezpečný precedens“, který ohrožuje občany USA a jejich vojenský personál. Netanjahu Trumpův krok důrazně ocenil a označil jej za odvážný.

Mezinárodní trestní soud byl zřízen v roce 2002 za účelem stíhání závažných trestných činů spáchaných jednotlivci, pokud tak členské státy nejsou ochotny nebo schopny učinit samy. USA a Izrael sice nejsou smluvními stranami statutu, ale jejich občané mohou spadat pod jeho jurisdikci. Izrael má  spojence, jako je Spojené království, Německo a Francie, kteří by byli povinni Netanjahua zatknout, pokud by do těchto zemí cestoval.

Zatykače na Netanjahua a Gallanta schválil tříčlenný soudní senát zvolený státními stranami a státní zástupce vyšetřoval také palestinské bojovníky včetně Hamásu.

Zatykač byl vydán na vojenského vůdce Hamásu Mohammeda Deifa, jehož místo pobytu není známo. V roce 2021 ICC rozhodl, že má v Palestině jurisdikci a může tam vyšetřovat zločiny, a to navzdory izraelským námitkám.

Nebylo jasné, zda Trumpova administrativa oznámí jména konkrétních osob, na které se sankce vztahují. Představitelé ICC se připravili na to, že sankce se dotknou vysokých představitelů soudu včetně jeho hlavního žalobce Karima Khana.

Generální tajemnice Amnesty International Agnès Callamardová uvedla, že příkaz „vysílá signál, že Izrael stojí nad zákonem a univerzálními principy mezinárodní spravedlnosti“.

Ve čtvrtek prohlásila:   „Dnešní exekutivní příkaz je mstivý. Je agresivní. Je to brutální krok, který se snaží podkopat a zničit to, co mezinárodní společenství pečlivě budovalo po desetiletí, ne-li staletí: globální pravidla, která platí pro všechny a jejichž cílem je zajistit spravedlnost pro všechny.“

Jiní aktivisté uvedli, že uvalení sankcí na představitele soudu by mělo mrazivý účinek a bylo by v rozporu se zájmy USA v jiných konfliktních zónách, kde soud vede vyšetřování.

Charlie Hogle, právní zástupce projektu národní bezpečnosti Americké unie občanských svobod, řekl: „Oběti porušování lidských práv po celém světě se obracejí na mezinárodní trestní soud, když nemají kam jinam jít, a nařízení prezidenta Trumpa jim ztíží cestu ke spravedlnosti.

Příkaz také vyvolává vážné obavy ohledně prvního dodatku, protože vystavuje lidi ve Spojených státech riziku tvrdých trestů za to, že pomohou soudu identifikovat a vyšetřit zvěrstva spáchaná kdekoli a kýmkoli.“

Poté, co soudci ICC vydali v listopadu zatykače na Netanjahua a Gallanta, se soud připravil na odvetné kroky nastupující Trumpovy administrativy. Představitelé soudu, který sídlí v Haagu, se obávají, že sankce by mohly pro soudní orgán představovat existenční hrozbu.

Několik zdrojů z ICC minulý měsíc  sdělilo, že sankce proti vysokým představitelům soudu by byly obtížné, ale zvládnutelné, avšak sankce proti celé instituci by představovaly hrozbu, neboť by zablokovaly přístup soudu ke službám, na nichž závisí jeho fungování.

V roce 2020 Trump na základě samostatného, ale podobného exekutivního příkazu uvalil zákaz cestování a zmrazení majetku na bývalou prokurátorku ICC Fatou Bensoudovou, která je z Gambie, a jednoho z jejích vrcholných představitelů.

Opatření byla zahájena v reakci na rozhodnutí, která Bensoudaová učinila při vyšetřování válečných zločinů v Afghánistánu a na okupovaných palestinských územích. V té době Bensoudová vedla předběžné vyšetřování obvinění ze zločinů spáchaných izraelskými ozbrojenými silami a Hamásem.