Tiché utrpení Myanmaru: ohlušující ticho světa
7. 2. 2025 / Fabiano Golgo
čas čtení
3 minuty
Od vojenského převratu 1. února 2021 je Myanmar pohlcen ničivou krizí poznamenanou násilím, vysídlením a systematickým útlakem. Svržení demokraticky zvolené vlády Aung San Su Ťij armádou Tatmadaw vyvolalo celonárodní protesty, které se setkaly s brutální silou. Přesto, navzdory eskalujícím zvěrstvům, zůstává situace myanmarského lidu nápadně nepřítomná v globálních titulcích, zastíněna geopolitickými prioritami a mediální únavou.
Převrat zvrátil desetiletí křehké demokracie a obnovil vojenskou vládu pod vedením Min Aung Hlainga. S občanským nesouhlasem se vypořádal ostrou municí, svévolným zatýkáním a výpadky internetu. Bylo zabito přes 3 800 civilistů a 24 000 zadrženo. Hnutí odporu, včetně Vlády národní jednoty (NUG) a místních Lidových obranných sil (PDF), čelí neúprosným vojenským útokům, včetně náletů na civilní oblasti, jako jsou Sagaing a Magway, pálení vesnic a masového vysídlování. OSN hlásí přes 1,5 milionu vnitřně vysídlených osob a humanitární krizi zhoršenou cyklónem Mocha v roce 2023.
Kdysi
jsem komunikoval s mladým myanmarském učitelem nevidomých dětí, kterého
s Českou republikou spojovalo to, že dostal notebook od Člověka v
tísni. Několik týdnů po puči zmizel. Už nikdy neprojevil známky života.
Krize v Myanmaru bledne ve srovnání s Ukrajinou nebo Izraelem v globální viditelnosti, což poukazuje na výrazné rozdíly v mediálním pokrytí a politické reakci. Mezi faktory patří vnímaná nižší strategická hodnota Myanmaru pro západní mocnosti a komplexnost konfliktu, zahrnující etnické ozbrojené skupiny a roztříštěný odpor. Zatímco Ukrajina a Izrael dominují titulkům, vyprávění o Myanmaru je potlačováno internetovými omezeními zavedenými juntou a nedostatkem trvalé mezinárodní přítomnosti médií. Toto ticho udržuje cyklus beztrestnosti.
Kromě násilí čelí Myanmar ekonomickému kolapsu. Světová banka odhaduje od roku 2020 třicetiprocentní pokles HDP a polovina populace žije pod hranicí chudoby. Humanitárnímu přístupu brání junta, takže miliony lidí zůstávají bez jídla a zdravotní péče. Rohingští muslimové, kteří již byli oběťmi genocidy, čelí obnovenému pronásledování. Pětibodová shoda ASEAN zůstává neúčinná a rezoluce Rady bezpečnosti OSN vetují Čína a Rusko, které juntě dodávají zbraně a diplomatické krytí.
Vlažná reakce mezinárodního společenství – symbolické sankce a rétorika – ostře kontrastuje s robustními akcemi v jiných konfliktech. Selektivní pobouření podtrhuje znepokojivou hierarchii lidského utrpení. Skupiny pro lidská práva, jako jsou Human Rights Watch a Amnesty International, naléhají na silnější opatření: cílené sankce na příjmy junty (např. ropa a plyn), embarga na zbraně a podpora NUG. Média musí zesílit hlasy Myanmaru a využít místní kampaně a digitální aktivismus.
Krize v Myanmaru je lakmusovým papírkem pro globální spravedlnost. Ticho světa normalizuje tyranii a opouští miliony lidí. Jak varuje zvláštní zpravodaj OSN pro Myanmar, „Lhostejnost je spoluvina.“ Myanmarský lid si zaslouží víc než prchavou solidaritu – zaslouží si svět, který vidí jejich boj a odmítá odvrátit zrak.
Krize v Myanmaru bledne ve srovnání s Ukrajinou nebo Izraelem v globální viditelnosti, což poukazuje na výrazné rozdíly v mediálním pokrytí a politické reakci. Mezi faktory patří vnímaná nižší strategická hodnota Myanmaru pro západní mocnosti a komplexnost konfliktu, zahrnující etnické ozbrojené skupiny a roztříštěný odpor. Zatímco Ukrajina a Izrael dominují titulkům, vyprávění o Myanmaru je potlačováno internetovými omezeními zavedenými juntou a nedostatkem trvalé mezinárodní přítomnosti médií. Toto ticho udržuje cyklus beztrestnosti.
Kromě násilí čelí Myanmar ekonomickému kolapsu. Světová banka odhaduje od roku 2020 třicetiprocentní pokles HDP a polovina populace žije pod hranicí chudoby. Humanitárnímu přístupu brání junta, takže miliony lidí zůstávají bez jídla a zdravotní péče. Rohingští muslimové, kteří již byli oběťmi genocidy, čelí obnovenému pronásledování. Pětibodová shoda ASEAN zůstává neúčinná a rezoluce Rady bezpečnosti OSN vetují Čína a Rusko, které juntě dodávají zbraně a diplomatické krytí.
Vlažná reakce mezinárodního společenství – symbolické sankce a rétorika – ostře kontrastuje s robustními akcemi v jiných konfliktech. Selektivní pobouření podtrhuje znepokojivou hierarchii lidského utrpení. Skupiny pro lidská práva, jako jsou Human Rights Watch a Amnesty International, naléhají na silnější opatření: cílené sankce na příjmy junty (např. ropa a plyn), embarga na zbraně a podpora NUG. Média musí zesílit hlasy Myanmaru a využít místní kampaně a digitální aktivismus.
Krize v Myanmaru je lakmusovým papírkem pro globální spravedlnost. Ticho světa normalizuje tyranii a opouští miliony lidí. Jak varuje zvláštní zpravodaj OSN pro Myanmar, „Lhostejnost je spoluvina.“ Myanmarský lid si zaslouží víc než prchavou solidaritu – zaslouží si svět, který vidí jejich boj a odmítá odvrátit zrak.
1656
Diskuse