Ukrajinská „databáze nepřátel“ přidala zahraniční představitele kvůli jejich vazbám na Moskvu

13. 6. 2025

 
Podle provozovatelů webu Lula „popírá právo Ukrajiny bránit se ruské agresi“, zatímco Fico je obviněn z „propagace kremelské propagandy“. Milorad Dodik, výřečný vůdce bosenské Republiky srbské, byl zařazen na seznam za údajnou snahu „podkopat suverenitu a územní celistvost Ukrajiny“.

Tento krok odráží diplomatické napětí kolem mezinárodního zapojení s Ruskem v době pokračující války na Ukrajině. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj již dříve ostře kritizoval zahraniční lídry, kteří se zúčastnili oslav v Moskvě, a návrhy Vladimira Putina na dočasné příměří, které během akce přednesl, označil za „divadelní představení“.

Lula da Silva

79letý brazilský prezident si po ruské invazi na Ukrajinu udržuje úzké vztahy s Putinem, což vedlo k napětí ve vztazích s Kyjevem a kritice ze strany Západu. Během své nedávné návštěvy Moskvy u příležitosti oslav Dne vítězství vyzval k dočasnému příměří na Ukrajině.
 
Navzdory účasti na přehlídce 9. května však Lula nešetřil kritikou ruské vojenské operace, čímž se odlišil od dalších dvou lídrů uvedených na seznamu Myrotvorec, kteří zaujímají více proruské postoje. Během nedávné návštěvy Francie brazilský lídr prohlásil: „Stále kritizuji ruskou okupaci Ukrajiny. Lidé si to musí uvědomit... Duševní šílenství války bylo více než prokázáno.“

„Řekl jsem Putinovi, že je čas ukončit válku; poradil jsem mu, aby se setkal se Zelenským v Istanbulu. A lituji, že tam nejel.“

Lula se důsledně zasazuje o okamžité příměří a spolu s Čínou zahájil iniciativu pod záštitou OSN s názvem „Skupina přátel míru“, jejímž cílem je navrhnout jednání, která by zabránila rozšíření bojiště a eskalaci konfliktu.

Neutrální postoj Brazílie frustruje některé spojence NATO, kteří Lulův přístup považují za překážku své strategii udržování tlaku na Rusko prostřednictvím pokračující vojenské podpory Ukrajiny. Zařazení prezidenta na seznam Myrotvorec kritici považují za pokus o delegitimizaci zprostředkovatelských snah mimo diplomatický rámec Západu.

Brazilské ministerstvo zahraničí Itamaraty dosud nevydalo oficiální reakci na zařazení Luly na tento web.

Robert Fico

Fico se na podzim 2023 vrátil na politickou scénu a po letech v opozici se dostal zpět k moci díky obratu k protukrajinské rétorice a národně konzervativním postojům. Tato strategická změna oživila jeho populistickou stranu Smer-SD a umožnila jí těžit z protisystémových nálad ve Slovensku, které zahrnují jak protizápadní, tak proruské prvky mezi voliči.

Poté, co Fico v roce 2023 rychle sestavil levicově-pravicovou vládu spolu s umírněnější odštěpenou stranou Smeru Hlas-SD a seznamem vedeným Slovenskou národní stranou (SNS), který zahrnuje také řadu krajně pravicových a fundamentalistických zákonodárců, byly strany Smer i Hlas vyloučeny ze Strany evropských socialistů (PES), zastřešující organizace evropských socialistických stran.     

Ficova vláda prosadila rozsáhlé legislativní změny v soudnictví, policii a restrukturalizaci veřejnoprávních médií, které vyvolaly celostátní protesty a postavily ji do rozporu s EU kvůli obavám z úpadku právního státu, zatímco uzavřela spojenectví s nejproruštějším lídrem EU, maďarským premiérem Viktorem Orbánem.

Fico na konci loňského roku zesílil svou protiukrajinskou rétoriku, využil příležitosti dlouho avizovaného ukončení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu a také se bezprecedentně objevil v ruských státních médiích. Fico se však dosud vyhnul otevřenému konfliktu s Bruselem ohledně ukrajinské politiky EU, a to navzdory opakovaným hrozbám, že zablokuje nové sankce EU proti Rusku, pravděpodobně z obavy z reakce EU, která by mohla zahrnovat zmrazení fondů EU, které jsou pro zpomalující slovenskou ekonomiku a rostoucí schodek státního rozpočtu životně důležité.  

„Fico velmi obratně rozvinul tento styl politiky, který kombinuje neostalinismus s tradicí Andreje Hlinky [zakladatele Slovenské lidové strany, která vládla během druhé světové války v loutkovém státě na Slovenském území spojeném s nacisty],” řekl v listopadu loňského roku pro bne IntelliNews Boris Zala, bývalý zakládající člen strany Smer, poslanec a europoslanec, který stranu opustil v roce 2016 kvůli korupčním skandálům a posunu doprava. 

„Smer už nějakou dobu není levicovou stranou,“ pokračoval Zala a dodal, že dnes je „Smer nacionalisticko-konzervativní stranou, která mísí nostalgii po starém režimu [před rokem 1989] s rétorikou Slovenské lidové strany, díky čemuž může přilákat jak neo-stalinisty, tak příznivce Hlinky“. 

Milorad Dodik

Dodik se také zúčastnil moskevské přehlídky k oslavám Dne vítězství a často cestuje do Ruska, přestože mu nedávno byl zakázán výjezd ze Bosny. Je otevřeným obdivovatelem ruského prezidenta Vladimira Putina i amerického prezidenta Donalda Trumpa.

V nedávném rozhovoru pro ruskou televizní stanici RT Dodik obvinil Spojené státy, Británii a Německo z eskalace války tím, že provokují Moskvu a sledují geopolitické cíle na úkor Ukrajiny. Obhajoval vojenskou intervenci Kremlu a poukázal na to, co popsal jako pronásledování rusky mluvícího obyvatelstva a pravoslavné církve na Ukrajině.

Dodik, dlouhodobý zastánce odtržení srbské entity Bosny, Republiky srbské, stojí za kroky zákonodárců v této entitě směřujícími k odmítnutí autority bosenských státních institucí – analytici varují, že tyto kroky přibližují zemi k válce více než kdykoli od 90. let. 

Poté, co byl v únoru odsouzen k jednomu roku vězení za porušení státních zákonů, Dodik inicioval legislativní změny a podnikl další kroky směřující k legální odtržení Republiky srbské. V reakci na to vydala bosenská státní prokuratura zatykače na Dodika, předsedu vlády Republiky srbské Radovana Viskoviče a předsedu parlamentu Nenada Stevandice. 

Dodikova politická budoucnost je nyní nejistá. Od roku 2010 se střídavě ujal funkce prezidenta Republiky srbské a bosenského člena trojčlenné prezidentské rady. Soupeřící strany se však spojily, aby jeho stranu SNSD zbavily moci na státní úrovni, a bosenský vysoký představitel nedávno zastavil financování této strany. Dodik je sankcionován USA a Velkou Británií za své snahy o podkopání ústavního pořádku Bosny, zatímco Německo ustoupilo od investic v Republice srbské.

Myrotvorec již dříve zveřejnil seznam novinářů, umělců a náboženských vůdců, z nichž někteří následně čelili pronásledování nebo útokům. Nejznámějším případem je ukrajinský novinář Oles Buzina, který byl zavražděn v Kyjevě v roce 2015, několik dní poté, co se jeho údaje objevily na této platformě.

Ačkoli tato webová stránka nemá žádnou právní autoritu, ukrajinští představitelé ji využívají jako symbolický nástroj nátlaku. Činnost platformy vyvolala kritiku organizací na ochranu svobody tisku a diplomatických kruhů, které se obávají potenciálních rizik pro osoby uvedené na seznamu.