Posune se Česko po volbách směrem ke Slovensku a Maďarsku?
3. 10. 2025 / Albín Sybera
Očekává se, že parlamentní volby vyhraje největší opoziční strana v Česku, populistická strana ANO miliardáře a bývalého premiéra Andreje Babiše. Byl by to pozoruhodný návrat poté, co byl Babiš v roce 2021 těsně poražen blokem prozápadních stran na pozadí masových protestů proti jeho vládě.
Vzhledem k tomu, že návrat ANO se jeví jako velmi pravděpodobný, je nyní otázkou, jakým směrem bude strana Česko vést. Konkrétně, zda se Česko připojí ke svým sousedům Slovensku a Maďarsku v zpochybňování hodnot EU a podpory bloku pro Ukrajinu.
Toto téma je již předmětem diskuse, přičemž liberální prezident Petr Pavel uvedl, že to považuje za možnost. „Bylo by nezodpovědné, kdybych řekl, že nehrozí žádné nebezpečí,“ odpověděl Pavel minulý týden v debatě na Harvardově univerzitě, když byl dotázán, zda existuje „nebezpečí, že se Česká republika vydá populistickým a protievropským směrem jako Slovensko nebo Maďarsko“.
Během debaty Pavel zdůraznil, že Babiš „není proti EU ani proti NATO“, ale varoval před stranami, které se ucházejí o spolupráci s ANO při sestavování příští vlády, které popsal jako „otevřeně extremistické“ nebo „blízké extremismu“, a poznamenal, že „jedna z nich řekla, že chce referendum o setrvání nebo odchodu z NATO“ – narážka na krajně pravicovou Stranu svobody a přímé demokracie (SPD).
Posun doprava
Po svém historickém vítězství v českých volbách do Evropského parlamentu v červnu 2024 nasměroval Babiš svou stranu ANO do národně konzervativních vod. ANO se stala jednou ze zakládajících stran skupiny Patrioti pro Evropu v Evropském parlamentu, spolu s maďarskou stranou Fidész maďarského premiéra Viktora Orbána a Svobodnou stranou Rakouska (FPO) Herberta Kickla.
Babišův potravinářský, zemědělský a chemický konglomerát Agrofert však zůstává příjemcem fondů EU. Online zpravodajský server Novinky.cz napsal na začátku tohoto týdne, že zemědělské dotace představují jedno procento celkových příjmů Agrofertu, jehož čistý zisk loni vzrostl na 7,1 miliardy korun.
Babiš sám při založení skupiny Patriots zdůraznil, že chce „změnit evropskou politiku“ tak, aby „upřednostňovala národní suverenitu před federalismem, svobodu před příkazy, mír před válkou“.
Navzdory viditelné opozici ANO vůči současné Evropské komisi, například když Babiš v srpnovém komentáři pro iDnes.cz označil nový systém emisních povolenek za „bruselské monstrum“, zatím nic nenasvědčuje tomu, že by strana měla ambice rozložit EU nebo vyvést Česko z tohoto bloku. Její politika by se však mohla zpřísnit v závislosti na výběru koaličního partnera.
Směřování k vítězství
Ačkoli poslední průzkumy ukazují, že podpora ANO klesla pod 30 %, strana si stále udržuje téměř 10procentní náskok před koalicí Spolu vedenou současným premiérem Petrem Fialou. Před nadcházejícími volbami to vyvolává otázku, s kým bude Babiš schopen vytvořit vládní většinu v příštím parlamentu a zda do ní budou patřit radikálně pravicové a ultranacionalistické strany.
V nejnovějším průzkumu agentury STEM je SPD na třetím místě s 13,4 %, před menším vládním partnerem, centristickou stranou STAN (11,7 %), a liberální Pirátskou stranou (10,1 %). To činí koalici s SPD možnou variantou pro ANO, i když stále nezaručuje většinu přes 100 poslanců v českém parlamentu, který má 200 členů.
Vůdci SPD, včetně jejího předsedy Tomia Okamury, opakovaně volají po „Czexitu“, což by pro silně exportně orientovanou českou ekonomiku znamenalo doslova tragédii.
Mezi dalšími stranami, které se pravděpodobně dostanou do příštího parlamentu, vůdci současných vládních koaličních stran, Fiala a Vít Rakušan ze strany STAN, nedávno zopakovali, že po volbách nebudou usilovat o spolupráci s ANO.
ANO by tak mohlo být tlačeno do více stranické koalice s dalšími protisystémovými a protizelenými stranami, včetně koalice Stačilo! nakloněné Kremlu nebo Motoristé sami za sebe. Obě strany se pohybují těsně nad 5 % s 5,5 % a 5,9 %, což znamená, že jejich přítomnost v příštím parlamentu je pravděpodobná, ale zatím není jistá.
Babiš sám dříve zdůraznil, že jeho cílem je, aby ANO vládlo samo, zatímco jeho zástupce Karel Havlíček nevyloučil, že Babiše nahradí jako příštího premiéra. To vyvolalo další spekulace, že odstoupení kontroverzního Babiše – politik čelí soudu v kauze podvodů s dotacemi – by mohlo připravit půdu pro jednání s jednou z vládních stran a z říjnových voleb by tak ještě mohla vzejít umírněnější populistická vláda.
Postoj k Ukrajině
I kdyby ANO pokračovalo ve své verzi umírněného populismu a nezpochybňovalo stávající členství Česka v EU a NATO, není jasné, jaký dopad bude mít složení příštího parlamentu na mediální scénu v zemi a její zahraniční politiku, včetně podpory Ukrajiny. Babiš již loni tvrdil, že Česko je „vtahováno do války“.
Babiš několikrát prohlásil, že by zrušil českou iniciativu shromažďování a zasílání munice z EU i mimo ni na Ukrajinu. Havlíček i Babiš však také uvedli, že by upřednostnili, aby iniciativu převzalo NATO, a to s odkazem na protikorupční zprávy o předražené munici pro Ukrajinu.
Potenciální koaliční partner ANO, Okamura ze SPD, však vyzval k přezkoumání povolení k pobytu Ukrajinců, kteří našli útočiště v Česku, které je největší hostitelskou zemí Ukrajinců prchajících před ruskou pozemní invazí a neúnavnými leteckými útoky na civilní infrastrukturu na Ukrajině.
Babišův návrat by také mohl povzbudit mocné podnikatele v zemi, z nichž někteří dříve prosperovali díky obchodním a energetickým vazbám s Ruskem, aby uplatňovali svůj vliv na českou politiku a prosazovali uvolněnější přístup k provádění protiruských sankcí na národní nebo dokonce na úrovni EU.
Související otázkou jsou dezinformace a pluralita médií v Česku. ANO i SPD odložily novou mediální legislativu zaměřenou na finanční stabilizaci veřejnoprávních médií a slíbily, že se k ní vrátí. Babiš dokonce vyzval ke sloučení České televize (ČT) a CRo, což vyvolalo obavy novinářů, že by to dalo příští vládě kontrolu nad veřejnoprávními médii.
Mediální analytici se také obávají, že již tak křehké snahy českých úředníků bojovat proti dezinformacím a zahraniční propagandě budou pod dohledem ANO zcela odloženy.
„Dezinformační servery v Česku denně vydávají množství článků, které převyšuje produkci největších českých mediálních domů,“ informoval na začátku tohoto měsíce český zahraniční zpravodajský web Voxpot v rámci svého datového šetření o dezinformacích v zemi. Web také obvinil Fialovu vládu z nečinnosti, přestože má vláda pravomoc uplatnit sankční mechanismy proti médiím s doloženými vazbami na Kreml.
Pokud ANO uzavře povolební dohodu s některými nebo všemi stranami SPD, Stačilo nebo trojicí Motoristů, české nevládní organizace, z nichž mnohé jsou aktivní v programech Východního partnerství EU a Západního Balkánu, se obávají, že následovat bude drastické snížení financování.
V oblasti zahraniční politiky Babiš otevřeně usiloval o spojenectví s Orbánem a vládou Roberta Fica v Bratislavě. Kromě spoluzaložení organizace Patriots for Europe vedl kampaň u maďarských protipřistěhovaleckých plotů a během slovenských voleb v roce 2023, které vrátily stranu Smer k moci, podpořil Ficovu stranu Smer v Bratislavě.
Říjnové vítězství ANO by mohlo Orbána svést k obnovení snah o spolupráci v rámci platformy V4 v rámci jeho národně konzervativní agendy, i když je otázkou, jak efektivní by taková spolupráce byla bez Polska, jehož populace je větší než populace Česka, Maďarska a Slovenska dohromady.
Zdroj v angličtině ZDE
Diskuse