Dějiny v ozvěnách: Stane se Kuba Trumpovou Zátokou sviní?

23. 4. 2026

Trumpova administrativa téměř denně stupňuje hrozby vojenským zásahem ve snaze svrhnout kubánskou vládu; Bílý dům již vydal Pentagonu příslušné pokyny. „Vojenské plánování možné operace na Kubě pod vedením Pentagonu se v tichosti zintenzivňuje pro případ, že by prezident Donald Trump vydal rozkaz k zásahu,“ informoval deník USA Today.

Trump dal jasně najevo, že hodlá prosadit nadvládu USA nad Kubou – zemí, která od revoluce v roce 1959 představuje symbol latinskoamerické nezávislosti. Zdá se, že tohoto imperiálního prezidenta nijak nezabrzdilo ani válečné bahno v Íránu. „Možná se u Kuby zastavíme, až skončíme s Íránem,“ prohlásil Trump 13. dubna s lehkostí. „Kuba bude další na řadě,“ uvedl o svých záměrech na změnu režimu teprve před dvěma týdny.

V kontextu současné krize nabývá 65. výročí nechvalně proslulého debaklu v Zátoce sviní nový a bezprostřední význam. Pokus CIA zvrátit Castrovu revoluci zůstává varovným příkladem vysokých nákladů amerických intervencí – na Kubě i kdekoli jinde.

„Dokonalý neúspěch“

Tajná snaha o změnu režimu na Kubě začala pouhých 15 měsíců po revoluci, 17. března 1960, se souhlasem prezidenta Dwighta Eisenhowera. Původní „Program tajných akcí proti Castrovu režimu“ se zaměřoval na vytváření týmů exilových partyzánů pod záštitou CIA, kteří měli být vysazeni v kubánských horách a organizovat kontrarevoluci. Tento záměr však naprosto selhal. Castrovy jednotky infiltrátory rychle dopadly a zbraně, které jim CIA shazovala, skončily místo v rukou povstalců u kubánské armády.

Již na prvním zasedání „pracovní skupiny pobočky 4“ CIA předpověděl ředitel operací pro západní polokouli, že plán selže, „pokud se nepodaří eliminovat Fidela i Raúla Castra a Che Guevaru najednou“. Argumentoval, že režim bude možné „svrhnout pouze silou“. Během několika měsíců byl tajný plán přeměněn v paramilitární útok brigády exulantů vycvičených CIA.

Agentura se skutečně pokusila zbavit kubánského vedení tím, že si na vraždu Fidela Castra najala mafii, přičemž na tyto operace vyčlenila 200 000 dolarů z rozpočtu na invazi. Jacob Esterline, důstojník CIA pověřený vedením operace, se proti plánu na atentát ostře ohradil. „Považoval jsem za naprosto nemorální, abychom se do něčeho takového zapletli,“ řekl mi Esterline v rozhovoru před několika lety. „Domníval jsem se, že by to bylo pro operaci, která byla už tak nesmírně obtížná, zcela kontraproduktivní.“

Atentátnické spiknutí CIA a mafie samozřejmě selhalo, čímž se už před zahájením invaze potvrdil vzorec budoucího neúspěchu. Slovy politického analytika Theodora Drapera se Zátoka sviní zapsala do historie jako „dokonalý neúspěch“. Stačí se podívat na řetězec operačních katastrof:

· Útok měl být překvapivým nočním výsadkem. Castrovy milice však na pláži čekaly a zahájily palbu ve chvíli, kdy důstojník CIA při vylodění umístil na pobřeží signalizační maják.

· Letecký úder CIA nedokázal zničit kubánské letectvo kompletně. Zbývající stroje pak 17. dubna 1961 ráno potopily zásobovací lodě invazních sil. Již pět měsíců před akcí přitom časopis The Nation jako první informoval, že CIA v Guatemale cvičí exilové jednotky pro invazi.

· Průhledná zástěrka CIA – tvrzení, že kubánský dezertér bombardoval vlastní letiště – byla tiskem odhalena během několika hodin. Než se tak stalo, velvyslanec Adlai Stevenson tuto lež zopakoval před Valným shromážděním OSN, čímž Spojené státy před celým světem zkompromitoval.

· Koncept tzv. věrohodného popření (deniability) se u tajné operace stal, jak později přiznala sama CIA, „ubohou iluzí“.

· Jednotky vedené CIA byly během 72 hodin rozdrceny mnohem početnější kubánskou armádou a milicemi.

· Cíl USA zamezit sovětskému vlivu na Kubě vyvolal přesný opak. Během invaze Castro prohlásil Kubu za socialistický stát a požádal SSSR o ochranu. Následný obranný pakt vedl k rozmístění jaderných raket na ostrově, což vyvrcholilo karibskou krizí v říjnu 1962, kdy se svět ocitl nejblíže atomovému armageddonu. · 

Kennedy označil porážku v Zátoce sviní za „nejhorší zážitek svého života“. Pouhých dvanáct týdnů po nástupu do úřadu se tato zpackaná operace stala celosvětovým ponížením jeho začínající kariéry.

Invaze navíc těžce poškodila mezinárodní důvěryhodnost USA. Kennedyho administrativa byla usvědčena ze lži ohledně své role v neprovokovaném útoku na malý karibský stát. „Akutní šok a deziluze,“ tak popsal reakce v západní Evropě poradce Bílého domu Arthur Schlesinger.

David proti Goliášovi

Americký útok si vyžádal stovky kubánských obětí a stál život i více než sto členů exilové Brigády 2506. Pro Kubu však byl výsledek bitvy historickým triumfem biblických rozměrů. V očích světa, zejména v zemích třetího světa, se Castrova mladá revoluce postavila severnímu kolosu – jako David proti Goliášovi. Castro se tak doma i v zahraničí etabloval jako charismatický lídr antiimperialistického hnutí.

Na tajné schůzce po invazi mezi Che Guevarou a poradcem Bílého domu Richardem Goodwinem chtěl Che dokonce „poděkovat za invazi“. Jak vyplývá z memoranda pro prezidenta, Guevara uvedl: „Bylo to pro nás velké politické vítězství, které nám umožnilo se konsolidovat, a proměnilo nás z utlačované zemičky v rovnocenného partnera.“

Tento rozhovor zůstává důležitým dodatkem k historii. Přestože šlo o do té doby nejagresivnější akt USA proti Kubě, Castrova vláda tehdy hledala to, co Che nazval „modus vivendi“. Vzkázal Kennedymu, že Kuba je ochotna řešit obavy Washingtonu diplomatickou cestou, s jedinou výjimkou: „Nemůžeme diskutovat o žádném řešení, které by znamenalo vzdát se společenského uspořádání, jemuž jsme se zasvětili.“

O šedesát pět let později zůstává postoj Kuby neměnný, i když administrativa Miguela Díaze-Canela čelí nejvážnější hrozbě americké vojenské akce od dob Zátoky sviní. Svět se od dubna 1961 změnil. Za Trumpa se již nehraje na prázdné sliby o mezinárodním právu či suverenitě. Existuje pouze uplatňování hrubé síly s cílem podrobit si menší národy. Přesto historie Playa Girón zůstává mrazivě aktuální.

„Moudrý muž kdysi řekl: ‚Chyba se nestane omylem, dokud ji neodmítnete napravit,‘“ poznamenal Kennedy po debaklu v Zátoce sviní. Byla to, jak dodal, „poučná lekce“. V předvečer tohoto dramatického výročí má Donald Trump stále čas napravit dosavadní chyby.

 

Celý článek v angličtině ZDE