Smrtící izraelské útoky zhoršují krizi nedostatku vody v Gaze

27. 4. 2026

 

Během více než dvou a půl let války izraelské útoky zničily většinu civilní infrastruktury v Gaze, včetně sítí, které zajišťovaly dodávky čisté vody a odvod a čištění odpadních vod. Opakovaně také zabily palestinské civilisty, kteří se je snažili udržovat nebo obnovovat.

„Od začátku války jsme přišli o asi 19 pracovníků vodárenských zařízení, kteří prováděli opravy a zajišťovali distribuci,“ řekl Omar Shatat, zástupce ředitele vodárenské společnosti pobřežních obcí v Gaze. „Cílené útoky se staly součástí operační reality.“

Nejnovějším útokem byl úder na studnu al-Zein v severní Gaze minulé pondělí, kdy uvnitř pracovali vodohospodáři.

Útok zabil jednoho člověka, čtyři zranil a způsobil rozsáhlé strukturální škody na „klíčovém zdroji vody zásobujícím okolní obyvatelstvo“, jak uvádí zpráva o incidentu. Dokument varoval, že přerušení dodávek vody postihne tisíce lidí.

O čtyři dny dříve izraelské síly zastřelily dva řidiče pracující pro UNICEF, agenturu OSN pro děti, v hlavním sběrném místě vody pro severní Gazu. Při útoku byli zraněni další dva lidé. Podle UNICEFu tento útok ohrozil humanitární sítě, které dodávají čistou vodu stovkám tisíc lidí v Gaze.

OSN uznala přístup k čisté vodě jako základní právo a stanovila normu 50 až 100 litrů denně na osobu, s výjimkou nouzových situací.

V celé Gaze činí průměrný denní příděl pouze 7 litrů pitné vody a 16 litrů vody pro domácnost, uvedl UNICEF, a mnoho lidí nemá přístup ani k minimálním 6 litrům čisté pitné vody denně.

Cena mýdla a dalších čisticích prostředků se za poslední měsíc zdvojnásobila. Nedostatek a vysoká poptávka vyvolaly „závažnou krizi“, uvedl Anwar al-Maghribi, který má obchod na trhu v Deir al-Balah.

„Cena 7kg balení pracího prostředku vzrostla z 50 šekelů na 100 šekelů nebo více a podobné zvýšení zaznamenaly i ostatní čisticí prostředky,“ řekl.

Laureline Lasserre, manažerka pro nouzové humanitární záležitosti organizace Lékaři bez hranic v Gaze, uvedla, že lidé onemocňují, protože nemají přístup k čisté vodě a základním hygienickým zařízením.

„Žádná čistá voda, žádné mýdlo, přeplněné životní podmínky; to je hlavní příčina velké části případů, které denně léčíme,“ řekla.

Mnoho Palestinců si musí každý den vybírat mezi pitím, vařením a mytím, uvedla. Ženy hlásí infekce, protože se nemohou umýt ani během menstruace a po porodu, a děti opakovaně onemocňují, protože není čistá voda na přípravu kojenecké výživy.

Rány se zamořují larvami, protože si je lidé nemohou umýt. Lékaři z MSF také hlásí psychické problémy, včetně sebevražedných myšlenek způsobených extrémním nedostatkem vody, dodala Lasserre.

„Izraelské úřady zničily vodní infrastrukturu a brání humanitárním organizacím v poskytování alternativ. Způsobují vodní krizi a brání jejímu řeše)ní.“

Omar Saada (38), vysídlený otec čtyř dětí z Khan Younis, uvedl, že v jeho oblasti obsluhuje jednu cisternu s vodou více než 50 rodin. To nestačí na splnění přídělu 20 litrů na osobu, takže každé ráno je závod o naplnění rodinných nádob.

„Vstáváme už v 6 ráno, abychom stihli nabrat vodu z cisteren. Dříve byla k dispozici od časného rána až do odpoledne, ale teď obvykle jen dvě hodiny,“ řekl. Rodina omezila koupání a praní prádla, což u dětí vyvolalo kožní infekce, a voda se ne vždy zdá bezpečná k pití.

„Někdy způsobuje střevní infekce a bolesti břicha kvůli znečištění, ale jsme nuceni ji pít, protože je to jediná dostupná voda.“

Cisterny s vodou jezdí do oblasti al-Qarara, kde v stanu žije Nesma Rashwan, 31letá matka pěti dětí, jen jednou týdně. I ona říká, že voda zapáchá a chutná nebezpečně, ale rodina nemá jinou možnost.

„Už asi rok nemáme čistou pitnou vodu, která by skutečně uhasila žízeň,“ řekla. „Jednou jsem koupila čerstvou pitnou vodu, když byl můj syn nemocný, ale nemůžu si to dovolit pravidelně; galon stojí pět šekelů. Takže si vystačíme s tím, co je k dispozici.“

Snaží se sehnat vodu na mytí nádobí a praní prádla a posílá své děti, aby se koupaly v moři, a když se vrátí, polije je jen minimálním množstvím uskladněné čerstvé vody.

Dopad poškození vodovodních potrubí a odsolovacích zařízení byl ještě umocněn izraelskými omezeními dovozu paliva, náhradních dílů a základního vybavení do Gazy.

Shatat řekl: „Byli jsme nuceni improvizovat tím, že jsme recyklovali a sestavovali díly ze zničených zařízení, abychom vytvořili jedinou funkční jednotku, což popisuji jako ‚sestavování fragmentů‘.

„Například sbíráme použitelné náhradní díly z více zničených studní, abychom mohli provozovat jednu funkční studnu, nebo kombinujeme díly z několika poškozených čerpacích stanic, abychom postavili jednu funkční stanici.“

Na začátku tohoto měsíce poškodily střepiny z izraelského leteckého úderu elektrické vedení k odsolovací stanici Deir al-Balah, která zásobuje vodou až 400 000 lidí.

Nedostatek náhradních dílů zpozdil opravy o týden a během té doby mohla stanice fungovat pouze na 20 % kapacity s pomocí záložních generátorů. Saada uvedl, že dodávky vody do jeho oblasti byly během tohoto období zastaveny.

Dopad nedostatku vody je ještě umocněn nedostatkem zařízení na čištění odpadních vod a s rostoucími teplotami v létě se pravděpodobně zvýší rizika pro lidské zdraví způsobená oběma těmito faktory, pokud nebude do Gazy povoleno dovézt velké množství vybavení.

Shatat řekl: „Největší tragédie se odehrává v táborech, kde žije přibližně 1,1 milionu lidí bez kanalizační sítě a místo toho se spoléhají na vsakovací jímky, které často přetékají, což způsobuje závažnou zdravotní a ekologickou katastrofu.“

Ve školních budovách, které nyní slouží jako úkryty, pravidelně přetékají septiky, což způsobuje úniky odpadních vod do učeben, které se šíří mezi místnostmi.

Na opravy není cement, zatímco vozový park nákladních vozidel, která kdysi vyprazdňovala septiky, byl ve válce zdecimován a dovoz nových vozidel nebyl povolen. Gaza jich potřebuje 100, ale zbývá jich jen 15 a jsou opotřebovaná intenzivním používáním, uvedl Shatat.

Izrael popírá, že by existovala jakákoli omezení týkající se vybavení nebo paliva potřebného k provozu vodovodních a kanalizačních systémů v Gaze, a uvedl, že dodává čistou vodu prostřednictvím tří potrubí a umožňuje průtok vody z Egypta čtvrtým.

Mluvčí Cogatu, izraelského orgánu dohlížejícího na pomoc v Palestině, uvedl, že tato potrubí přispívají k odhadovanému zásobování Gazy 70 000 kubických metrů denně, což představuje přibližně 30 litrů na osobu.

„Do pásma Gazy vedou čtyři funkční vodovodní potrubí. V provozu jsou odsolovací zařízení a desítky studní, které jsou pravidelně zásobovány palivem [pro pohon čerpadel],“ uvedli.

Na dotaz ohledně střelby na řidiče nákladních vozidel poblíž místa pro humanitární dodávky izraelské obranné síly uvedly, že vojáci, kteří zahájili palbu, „vnímali hrozbu“, aniž by poskytly další podrobnosti.