Pět bezostyšných příkladů válečného oportunismu a spekulací v souvislosti s Íránem

7. 5. 2026

čas čtení 7 minut

Vzhledem k tomu, že americká blokáda Hormuzského průlivu ohrožuje již tak křehké příměří mezi USA a Íránem, mnozí doma se snaží na tom vydělat. Níže uvádíme pět příkladů válečných podvodníků, spekulantů a oportunistů, kteří se naprosto překonávají.

Na konci minulého měsíce generální ředitel Lockheed Martin Jim Taiclet nešetřil chválou na adresu Trumpovy administrativy za to, že rozvinula červený koberec pro zbrojní průmysl, informuje Stavroula Pabst.

„Vzhledem k tomu, kdo je ve vládě, je to právě teď zlatá příležitost,“ řekl Taiclet investorům během konferenčního hovoru o výsledcích. Zmiňoval zejména „ochotu úředníků ke změnám“ a „poptávku, kterou mají po tom, co děláme my a co dělají naši partneři v našem odvětví“.

Tou „poptávkou“ je samozřejmě válka a administrativa se v ní prakticky nachází od Trumpovy inaugurace v roce 2025, od podpory Izraele v jeho operacích v Gaze a Libanonu, přes přestřelky s Húsii až po současný konflikt s Íránem. Společnost Lockheed od začátku roku podepsala smlouvy s Pentagonem v hodnotě miliard, převážně na doplnění zásob raket. Lockheed Martin má s Pentagonem také dohodu o čtyřnásobném navýšení výroby protiraketových systémů THAAD do roku 2027.

A USA mnoho z nich již použily. Jak zjistilo Centrum pro strategická a mezinárodní studia koncem minulého měsíce, USA spotřebovaly přes 45 % svých přesných úderových raket (PrSM) a zhruba polovinu svých zásob THAAD a Patriot.

Aby USA mohly tyto zásoby doplnit, Bílý dům zvažuje možný dodatečný balíček pro válku s Íránem — jehož náklady se odhadují na 80 až 100 miliard dolarů — za účelem nahrazení ztracené munice a dalšího vojenského vybavení. 

„Nedostatek stíhačů bude řešen oblíbeným způsobem vojensko-průmyslového a kongresového komplexu: problém se bude řešit penězi,“ uvedl novinář a spoluzakladatel Security Policy Reform Institute Stephen Semler

Trumpovi synové se topí v penězích 

Společnost Powerus, výrobce dronů financovaný syny prezidenta Trumpa, Ericem Trumpem a Donaldem Trumpem Jr., získala minulý týden kontrakt od letectva na neurčený počet stíhacích dronů. Agentura Bloomberg minulý měsíc informovala, že Powerus také vede jednání se Spojenými arabskými emiráty o potenciálním prodeji dronů, které mohou čelit íránským útokům.

V posledních měsících se bratři Trumpové vrhli na obranné technologie a připravují se na zisk z válek, které vede jejich otec. Kromě Powerusu Eric Trump investoval do izraelské firmy vyrábějící útočné drony a dodavatele ministerstva obrany Xtend, jehož drony byly nasazeny v Íránu v rámci mnohomilionové zakázky s nejmenovanou vládou na Blízkém východě. Donald Trump Jr. zase podporuje startup Unusual Machines zabývající se součástkami pro drony a je také partnerem ve venture kapitálové (VC) firmě 1789 Capital zaměřené na obranu a technologie.

Trumpův bývalý zvláštní vyslanec na Ukrajině Keith Kellogg se připojil k Powerusu jako poradce pouhé měsíce po opuštění svého diplomatického postu — a rovněž se tak připravuje na to, aby vydělal na svém působení ve vládě.

Minulý týden Pentagon odhadl, že válka s Íránem stála asi 25 miliard dolarů. Matthew Kroenig, vedoucí ředitel v think tanku financovaném dodavateli zbrojního průmyslu Atlantic Council, označil tuto podhodnocenou částku za „velmi výhodnou“.

„Celý rozpočet USA na obranu činí zhruba jeden bilion dolarů a je určen k řešení situací s Čínou, Ruskem, Severní Koreou a Íránem,“ napsal Kroenig na X. „Vážné oslabení jedné z těchto čtyř zemí stálo pouze 2,5 % ročního rozpočtu na obranu.“

Za Kroenigovu výhodnou nabídku však musí zaplatit jiní.

„Jsem si jistý, že zemědělci, přepravní společnosti a další malé podniky, které kvůli prudkému nárůstu cen pohonných hmot krachují, nebudou překvapeni, když uslyší, že think tank financovaný zbrojním průmyslem považuje válku s Íránem za ‚velmi výhodnou‘,“ sdělil ředitel programu Demokratizace zahraniční politiky v Quincy Institute Ben Freeman.

Celkové náklady na válku s Íránem jsou předmětem sporů. Kritici zpochybnili odhad Pentagonu ve výši 25 miliard dolarů; američtí úředníci od té doby sdělili stanici CBS, že válka stála kolem 50 miliard dolarů. Minulý měsíc harvardská ekonomka Linda Bilmesová předpověděla, že daňoví poplatníci za ni v dlouhodobém horizontu zaplatí nejméně jeden bilion dolarů. A žádný z těchto odhadů nezahrnuje širší dopad války na globální ekonomiku.

Podle nástroje Think Tank Funding Tracker think-tank Quincy Institute zjistil, že organizace Atlantic Council od roku 2019 od dodavatelů Pentagonu obdržela téměř 13 milionů dolarů.

Sázka na válku

Predikční trhy, jako jsou Polymarket a Kalshi, zřejmě umožnily těm, kteří mají vnitřní informace o válečných událostech, sázet na jejich výsledky – a vydělat na nich nemalé peníze.

23. března anonymní obchodníci vsadili asi 500 milionů dolarů na to, že ceny ropy klesnou. Bylo to pouhých 15 minut předtím, než Trump oznámil, že USA odloží plánované údery na íránskou energetickou infrastrukturu – což způsobilo propad cen ropy.

Další podezřele načasovaný obchod se odehrál 21. dubna; sázkaři vsadili asi 430 milionů dolarů na pokles cen ropy, těsně předtím, než Trump oznámil, že prodlouží americké příměří s Íránem na dobu neurčitou. Toto oznámení rovněž vedlo k poklesu cen ropy. Načasování a výše prostředků vložených do sázek vedly odborníky k tvrzení, že nešlo o štěstí, ale sázky byly pravděpodobně uzavřeny na základě předem získaných informací.

Bílý dům uvedl, že netoleruje, aby úředníci administrativy profitovali z interních informací. Donald Trump Jr. je členem poradního výboru společnosti Polymarket.

Ofenzíva politického vlivu

Ve snaze o další neočekávané zisky usilují dodavatelé zbraní o větší politický vliv ve Washingtonu.

Z pohledu dodavatelů jsou peníze na stole. Kromě možného doplňkového rozpočtu na válku s Íránem zvažuje Kongres také žádost Bílého domu o rekordní rozpočet na obranu ve výši 1,5 bilionu dolarů na fiskální rok 2027 – což je skok oproti rozpočtu na obranu pro fiskální rok 2026, který poprvé dosáhl jednoho bilionu dolarů.

„Každý rok dostávají dodavatelé Pentagonu stále více peněz daňových poplatníků a část těchto peněz pak použijí k přesvědčení Kongresu, aby jim v příštím roce dal ještě více peněz,“ argumentoval Freeman. „Je to výhodné pro všechny – pro dodavatele, lobbisty i Kongres.“

„Kdo na tom tratí? Američtí daňoví poplatníci, kteří musí platit za toto korupční válečné spekulování,“ řekl Freeman.

 

Celý článek v angickém originále ZDE

0
Vytisknout
181

Diskuse

Obsah vydání | 7. 5. 2026