Netanjahuova válka proti Hizballáhu zakrývá ničivou misi

7. 5. 2026

Dne 28. dubna byla na Instagramu zveřejněna videonahrávka Benjamina Netanjahua, na které prohlásil: „Dnes jsme vyhodili do vzduchu obrovský teroristický tunel Hizballáhu. Ničíme jejich teroristickou infrastrukturu, zabíjíme desítky teroristů a ještě jsme neskončili.“ Dále uvedl, že je stále třeba zničit hrozbu dronů, takže zabíjení bude pokračovat. 

Následující den však deník Haaretz zveřejnil slova izraelského vojáka, který přiznal, že jejich mise v jižním Libanonu nespočívá v ničení infrastruktury Hizballáhu, ale v „ničení vesnic a bránění obyvatelům v návratu domů“. Jak informoval AJ+, „Izrael systematicky ničí vše, včetně civilních oblastí“. Voják přiznal, že „jediným úkolem je pokračovat v ničení… žádný jiný úkol neexistuje“. Haaretz dodal: „IDF věří, že toto systematické ničení šíitských vesnic zabrání vesničanům v návratu domů.“ List New York Times se však rozhodl nekonfrontovat izraelská stanoviska a důsledně informuje o nelegální invazi do Libanonu jako o misi k vytvoření bezpečnostní „nárazníkové zóny“, nikoli k zabíjení civilistů. Například 22. března deník informoval, že „ministr obrany Izrael Katz uvedl, že nařídil vojákům zničit více mostů a budov v jižním Libanonu, což vyvolalo obavy, že Izrael tam rozšiřuje vojensky kontrolovanou nárazníkovou zónu.“

Ačkoli se článek zdánlivě týkal izraelské demolice civilní infrastruktury, Times se nezabýval etnickými čistkami, které Izrael v Libanonu zjevně provádí. I když New York Times uznal, že byla zahájena záměrná cílená kampaň proti libanonským šíitským muslimům. Deník pokračoval v tomto duchu a nazýval ji „izraelskou nárazníkovou zónou a bezpečnostní bariérou“, napsal Mint Press News, 

Izraelské „právo na existenci“ je neotřesitelným tvrzením, i když země nemá jasně vymezené, ale stále se rozšiřující hranice a pokračuje v zabírání libanonského území, aby naplnila své proroctví o „Velkém Izraeli“. Bezpečnost se stala módním slovem, stejně jako byla použita k devastaci Gazy pod záminkou sebeobrany a s využitím logiky strategické nutnosti. Při zabíjení palestinských civilistů se zaměřovali pouze na „teroristy“ z Hamásu. Hizballáh prostě nahrazuje Hamás.

Prochází jim to díky tomu, co bychom mohli nazvat „mezerou“ v Ženevských úmluvách. Hlavní překážkou je klíčové slovo používané k definici genocidy, a to slovo „úmysl“.

Definice genocidy, vyvinutá po druhé světové válce a v druhé polovině dvacátého století, byla formulována právě proto, aby se zajistilo, že se pokusy o vyhlazení celého národa už nikdy nebudou opakovat. Přesto se světu, nebo tomu, co jsme si zvykli nazývat „mezinárodním řádem založeným na pravidlech“, nepodařilo zabránit. Frustrováni mnoha překážkami bránícími použití slova genocida, a tedy i opatřením potřebným k jejímu zastavení, humanitární aktéři vyjasňují její definici. Genocida je definována jako činy spáchané s úmyslem zničit zcela nebo zčásti národní, etnickou, rasovou nebo náboženskou skupinu. 

Záludným slovem je zde „úmysl“. Jak řekla Francesca Albanese, „je těžké prokázat úmysl“, ale co je nejdůležitější, není to nutné. Lidé se jí ptali: „Proč místo toho nepoužijete označení válečné zločiny a zločiny proti lidskosti?“ Albanese vysvětlila, že „to, co obyvatelé Gazy zažívají, není jen soubor válečných zločinů a zločinů proti lidskosti“. Jde o zničení celého národa, lidí, kteří jsou spjati se svou zemí, mají svou identitu a již 77 let jsou vyháněni ze své vlasti.

Problémem je, že „úmysl“ genocidy byl zaměněn s požadavkem prokázat „zločinné motivy“. Ale u genocidy nikdy nešlo o dokazování „motivů“, správně uvedla Albanese. Tvrzení o nutnosti dokázat „úmysl“ umožnilo izraelským propagandistům vytvořit sdělení, v nichž tvrdili, že izraelské bomby neměly „za cíl“ zasáhnout civilisty, ale byly motivovány snahou zabít bojovníky Hamásu nebo „velitele“ a zničit „velitelství“ Hamásu. Jak však nyní poukazují vědci a kritici, úmysl spáchat genocidu je jednodušší než to; je to „odhodlání zničit“, které je v Gaze zcela zřejmé a stalo se jím i v Libanonu. Když Izrael shazoval masivní bomby na hustě osídlené oblasti, jeho záměrem bylo ničit. Takzvaný „motiv“ – zabít bojovníky Hamásu – byl záměrným odvedením pozornosti, jehož cílem bylo vzbudit pochybnosti, stejně jako zpochybňování počtu obětí v Gaze, nic víc. Lékaři proti genocidě s tím souhlasí a dodávají, že genocidu lze identifikovat, aniž by bylo nutné diskutovat o „záměru“, protože genocida je zřejmá, když lékaři ošetřují pacienty. „Lékař pozná masovou vraždu, když ji vidí.“

Pokud máme rozebrat izraelskou logiku absurdna, kterou do značné míry převzala mainstreamová média, vypadá to takto: Protože byl Hamás zabydlen v každém domě, uprchlickém táboře, nemocnici, škole, humanitární bezpečné zóně, památce a mešitě, byla izraelská armáda nucena z bezpečnostních důvodů ničit, hladovět, mučit, zabíjet ve velkém počtu nebo individuálně likvidovat jakéhokoli civilistu v Gaze. Podle Izraele byli „teroristé“ infiltrováni do všech aspektů civilní infrastruktury, od lékařů, zdravotnického personálu, učitelů, humanitárních pracovníků až po novináře – všichni jsou „teroristé“. Izrael se vyhnul trestu za zničení nemocnice Al Šífa a poté celého zdravotnického systému v Gaze tím, že falešně tvrdil, že bojovníci teroristické organizace Hamás měli velitelství v tunelu pod nemocnicemi, stejně jako má nyní Hizballáh tunely v Libanonu, což Netanjahu uvádí jako „motivy“ pro své etnické čistky. Jen málokdo z novinářů se pokusil rozplést izraelské výmysly o tom, že se IDF zaměřují na Hamás nebo Hizballáh. V každém okamžiku je izraelské genocidní násilí uzavřeno v tomto diskurzu falešné strategické nutnosti.

Zničení civilní infrastruktury na základě mandátu nemohlo být jasnější, když v lednu 2025 osm členů izraelského Knessetu požadovalo, aby IDF zničily všechny zdroje energie, včetně paliva, solárních systémů, generátorů a elektrického vedení. Požadovali, aby izraelské síly zničily všechny zdroje potravin, včetně skladů, vody a vodních čerpadel. Na začátku března 2025 Netanjahu nařídil úplnou blokádu veškeré pomoci do Gazy. Od samého počátku bylo jasné, že jedinou motivací Izraele bylo zabíjet obyvatele Gazy.

Zobrazení izraelského etnického čištění Libanonu jako boje proti Hizballáhu fungovalo v Gaze tak dobře, že to média znovu používají v Libanonu, aby popírala své válečné zločiny.

Celý text v anglickém originále ZDE