Velká Británie zaujme tvrdší postoj vůči Izraeli – zavede zákaz obchodu s produkty z nelegálních osad

8. 9. 2026

 

Kroky, které nastíní, pravděpodobně nedosáhnou úrovně úplného souboru požadavků vznesených palestinskými zájmovými skupinami, ale i tak budou vnímány jako znamení, že Velká Británie překračuje rámec tradiční rétorické podpory řešení spočívajícího ve dvou státech a směřuje k aktivním krokům, které mají zabránit rozšiřování nelegálních osad na Západním břehu – což je obecně vnímáno jako snaha zničit vyhlídky na palestinský stát.

Izrael již pohrozil odvetnými opatřeními v souvislosti s Milibandovým dřívějším tvrzením, že izraelská armáda zadržuje humanitární pomoc směřující do Gazy, a americký velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee prohlásil, že vládu Labouristické strany ovládá nenávist vůči židům. Premiér Andy Burnham v pondělí hovořil s Donaldem Trumpem a klíčovými spojenci z Perského zálivu, jako je Katar, aby je seznámil s plány britské vlády v této oblasti.

Milibandův zásah přichází v době, kdy průzkum zveřejněný deníkem Guardian ukazuje, že Britové napříč politickým spektrem silně podporují zákaz obchodu s nelegálními izraelskými osadami v poměru více než dva ku jedné.

Průzkum, který provedla agentura Opinium a zveřejnila Evropská rada pro zahraniční vztahy, ukazuje, že pouze 18 % dospělých obyvatel Spojeného království je proti zákazu obchodu se zbožím z izraelských osad, zatímco 46 % je pro. Podpora stoupá na téměř tři čtvrtiny, pokud se z výsledků vyřadí ti, kteří se nevyjádřili.

Milibandovo prohlášení bude v souladu s jeho tvrzením, že Izraelské obranné síly ve jménu bezpečnosti uvalují zbytečné kontroly na pomoc směřující do Gazy, čímž vytvářejí strašlivou situaci. Je však zřejmé, že je skeptický ohledně vlivu Velké Británie na vyřešení této situace, kromě výzvy k zrušení těchto omezení.

Jeho tvrzení, že pomoc byla zadržována, o víkendu ostře popřelo izraelské ministerstvo zahraničí.

Miliband pravděpodobně také půjde dále než jeho předchůdci v tom, že opatření týkající se osad jednoznačně zasadí do kontextu dodržování mezinárodního práva, včetně závěrů dvou klíčových institucí – Mezinárodního trestního soudu a Mezinárodního soudního dvora (ICJ) –, dvou orgánů, které jsou terčem útoků ze strany USA.

Je nepravděpodobné, že by balík obsahoval sankce za omezení pomoci do Gazy nebo že by popisoval události na tomto území jako genocidu. Spojené království si ponechalo otevřenou možnost připojit se k zemím, jako je Jižní Afrika, u Mezinárodního soudního dvora a tvrdit, že Izrael porušuje předchozí rozhodnutí soudu.

Rozhodným postupem v oblasti obchodu však Miliband odsunul stranou varování, že polarizující zásah Spojeného království by mohl zvýšit šance Benjamina Netanjahua v izraelských volbách 27. října. Britské zdroje poukázaly na to, že dokonce i izraelští vojenští představitelé varovali svého premiéra, že izraelské ozbrojené síly (IDF) budou mít potíže s obranou nových osad a předpostů na severu Západního břehu, protože jim chybí základní bezpečnostní infrastruktura a byly zřízeny spíše z politických než z bezpečnostních důvodů.

Navzdory kritice postoje Velké Británie ze strany USA vyvíjí Washington na Netanjahua v otázce osad takový tlak, že sám vyzval k demontáži některých z nich s tím, že nebyly zřízeny s potřebnými povoleními. Izrael již v minulosti některé přední stanoviště zboural, ale často jsou brzy poté znovu vybudována.

Britský zákaz obchodu se zbožím z osad, který britské ministerstvo zahraničí dlouho odmítalo jako neproveditelný, je v souladu s poradním stanoviskem Mezinárodního soudního dvora (ICJ) z roku 2024, které vyžaduje, aby vlády nepomáhaly ani nepodporovaly izraelskou okupaci palestinského území, a to nejen nelegálních osad. Britská vláda na tento názor nikdy formálně nereagovala, ale ministři ve vládě Keira Starmera uvedli, že je s ním v zásadě v souladu.

Opatření týkající se osad mohou vyžadovat přijetí primární legislativy k zákazu obchodu se zbožím namísto jednoduššího nařízení, přičemž zákaz obchodu se bude vztahovat i na některé služby, včetně financování a reklamy nelegálních osad.

Britské ministerstvo zahraničních věcí dříve argumentovalo, že není možné rozlišit mezi výrobky pocházejícími z nelegálních osad a těmi z Izraele. Spojené království oficiálně považuje všechny izraelské civilní osady postavené na územích dobytých během šestidenní války v roce 1967 za nelegální podle mezinárodního práva.

Celkový obchod se zbožím a službami mezi Spojeným královstvím a Izraelem v roce 2025 činil 6 miliard liber a rozsah narušení může záviset na izraelských odvetných opatřeních.

Výrobky vyrobené v izraelských osadách nacházejících se na územích okupovaných Izraelem od roku 1967 nemají od roku 2005 při vstupu do Spojeného království nárok na preferenční celní zacházení. Země rovněž vydala pokyny týkající se zavádějícího označování a vyzvala podniky, aby neobchodovaly s izraelskými osadami ani se v nich nezapojovaly do ekonomických a finančních aktivit. Nová opatření činí takové investice protiprávními.

Změnu postoje Spojeného království urychlil izraelský projekt osady E1 východně od Jeruzaléma, který má od listopadu fakticky rozdělit okupovaný Západní břeh na dvě části. Burnhamova vláda se však cítí nucena jednat také kvůli nárůstu násilí ze strany osadníků na Západním břehu a neúspěchu Trumpovy Rady pro mír, která po šesti měsících nedokázala zajistit dvojí cíl, jímž bylo odzbrojení Hamásu a stažení Izraele z Gazy.

Labouristická strana čelí v otázce Palestiny také domácímu tlaku ze strany Zelených. Očekává se, že předseda strany Zack Polanski bude kandidovat v doplňovacích volbách v obvodu Holborn a St Pancras, které se budou konat 8. října a byly vyvolány Starmerovou rezignací na poslanecký mandát. Nová politika labouristů by mohla poskytnout kandidátovi strany určitou politickou ochranu před Polanským.

Jako náznak možných důsledků pro Milibanda naznačil minulý týden Netanjahuův starší syn Yair, že Falklandské ostrovy patří Argentině, a nikoli Británii.

Není sice ministrem, ale po jeho vyjádřeních Trump naznačil, že Washington by mohl přehodnotit svůj postoj k britské svrchovanosti nad ostrovy.

Trump minulý čtvrtek prohlásil, že by Británii nepodpořil, pokud by Argentina ostrovy napadla, a pro ultrapravicovou britskou televizi GB News uvedl: „Vaše země mi nepomohla“, když USA a Izrael v únoru zahájily válku proti Íránu.

Zdroj v angličtině ZDE