Kauza Rath: zatím jen samé otazníky

17. 5. 2012 / Michael Kroh

K problematice jsem se vyjadřoval již v době, kdy média zaměstnávala tzv. kauza Budišov. Jako jeden z mála jsem se tehdy zastal bývalé náměstkyně ministra pro místní rozvoj Věry Jourové, na kterou také byla na základě "zdrcujících důkazů" uvalena vazba, a snad jako jediný jsem si troufnul vyslovit podezření, že přičinlivý a s policií okázale spolupracující architekt je do pokusu o zneužití dotace namočen více než připouštěla média i tehdejší ministr Radko Martínek. Ukázalo se, že jsem měl pravdu, a kdyby se tehdy orgány státní moci více opřely o odborníky, mohly si ušetřit ten milion (nebo kolik), který musely Jourové vyplatit jako odškodnění za utrpěnou újmu.

I s ohledem na to, co si ve sféře dotačního byznysu "cvrlikají vrabci na střeše", považuji za prakticky jisté, že v regionech existují propojené struktury podnikatelů, úředníků a poradců, které usilují o manipulaci s projekty i jejich hodnoceními. Nejde přitom jen o Střední Čechy či Ústecký kraj. Velké problémy měl i operační program Jihozápad (Jihočeský a Plzeňský kraj), které vyústily v trestní stíhání dvou vlivných úředníků Regionální rady z doby vlády ODS. Jak ministerstvo financí pod tlakem z Bruselu přitvrzuje v kontrolách, objevují se průšvihy i jinde.

I když i v celostátně řízených programech dochází k plýtvání a schvalování nesmyslů (viz různé propagační a podobné projekty), vyloženě kriminální činnost se objevuje téměř výlučně u tzv. regionálních operačních programů. Při jejich přípravě totiž došlo k systémové chybě: v případě projektů samotných krajů byl v procesu administrace sjednocen žadatel, hodnotitel i schvalovací orgán. Dost se divím, že tuto anomálii Evropská komise posvětila. Asi měla příliš velkou důvěru v naše politiky. Ve fiskálním období 2004 -- 2006 tato situace nebyla, protože o všech regionálních projektech rozhodoval řídící orgán na úrovni MMR. Ukazuje se vhodné, když o projektech rozhoduje komise při orgánu minimálně o stupeň vyšším než je úroveň žadatele.

Způsobem administrace regionálních programů se vytvořil prostor pro rozsáhlé manipulace ve prospěch místních podnikatelských struktur, které zase na oplátku štědře podporovaly největší politické strany. Davidu Rathovi se na počátku hejtmanské kariéry podařilo rozbít kartel napojený na ODS, přehlédl ale (nebo úmyslně přimhouřil oko -- těžko říci), že mu za zády nenápadně vznikl kartel nový, s oranžovým zabarvením. Po pravdě řečeno, vznikl by tak jako tak, protože ze strany zejména stavebních podnikatelů je po něm v dobách krize poptávka. Klíčovou roli v kartelu (chcete-li -- zločinném spolčení) hrají hodnotitelé projektů a zejména firmy, které pro příjemce dotace připravují výběrová řízení. Právě v regionálních programech jsou hodnotiteli často úředníci krajských úřadů, regionální rady nebo s nimi spříznění odborníci, kteří vlastní projekt těžko potopí.

Rozhodujícím článkem v systému manipulace s dotacemi jsou firmy organizující výběrová řízení. Nechci se dotknout těch poctivých, ale v mnoha případech odborníci podléhají nátlaku některého z uchazečů o zakázku či častěji samotných zaměstnanců příjemce dotace a ušijí zadávací podmínky na míru předem vybraného subjektu. Vede je k tomu i obvykle nízká odměna za složitou a náročnou práci, jakou příprava a realizace výběrového řízení s mnoha účastníky představuje. Nesrovnatelně vyšší "provizí" od vítěze tendru si notně přilepší.

Zmanipulovaná zakázka přitom vůbec nemusí být předražená. Žadatelé mají povinnost kalkulovat náklady podle oficiálně schválených softwarových programů (nejčastěji tzv. program URS) a není moc prostoru pro umělé nadhodnocování. Dokonce veřejné finance mohou paradoxně ušetřit. Je velkou chybou médií, že každou "cinknutou" zakázku považují za předraženou.

Korupční peníze se generují většinou nikoli z nadhodnocených rozpočtových nákladů, nýbrž z rozprodeje vysoutěžené zakázky menším subdodavatelům za nižší cenu v řádu jednotek až desítek procent. Diskuse o tom, zda rekonstrukce zámku v Buštěhradu měla stát 160, 180 či 215 milionů je bez nahlédnutí do projektové dokumentace pouhou spekulací. Pokud bylo příčinou navýšení ceny jen čarování s čísly v rozporu se použitelným kalkulačním programem, dotaci by stejně na základě auditu nebylo možné proplatit v plné výši. Do projektu musely být proto zahrnuty ještě další tzv. způsobilé výdaje.

Kolem případu Davida Ratha vidím stále jen samé otazníky. Na rozdíl od případu Věry Jourové si netroufám předem tvrdit, že je nevinný, ale ani disponibilní důkazy nejsou tak "zdrcující", jak se snaží dovozovat média. Obviněný poslanec mohl, ale nemusel vědět, co nese v krabici. Navíc se objevila spekulace, že celý obnos neměl být ani pro něho. Tedy pro koho? Hejtman jako distributor korupčních peněz?

Policie mohla jednat daleko chytřeji -- stačilo pouze monitorovat pohyb sledovaného, počkat si třeba do rána a zkontrolovat na místě, zda příjemce zásilku otevřel a pak by se už těžko mohl vymlouvat. Jeho povinností by totiž bylo okamžitě případ nahlásit.

Takhle pokud nejsou po ruce pádné důkazy v podobě odposlechů (přímo jeho, nikoli těch, kteří si o něm pouze povídají), má Rath podle mne docela slušnou šanci se z obvinění vyvléci nebo obstát v soudním řízení.

Ono totiž nestačí, když si odposlouchávaní původci zločinného spiknutí pouze pochvalují, jak jim hejtman zajistil "lepšího" projektanta. Dotyčný by totiž musel znát i účel, proč musel být projektant vyměněn. A ani navýšení zakázky ještě není samo o sobě trestným činem, muselo by být jasně prokázáno, že to bylo za účelem zajištění dostatečného objemu prostředků na úplatky.

Celý případ vlastně začíná, ale jak bývá u nás zvykem, obviněný je už předem označen za vinného. Mediální štvanici na nepohodlného opozičního politika bohužel podléhají i předáci sociální demokracie, podobně jako kdysi Paroubek v případě Jourové, Schwarzové a dalších neprávem obviněných. Pozastavení členství, odchod z funkce hejtmana atd. -- to je naprosto v pořádku (kéž by tak postupovaly i jiné politické strany -- viz Drobil, Vondra atd.), ale komentáře by si Sobotka, Hašek a spol. mohli prozatím odpustit. Měli by si vzpomenout na staré televizní záběry, kde jejich stranický kolega, nynější hejtman, tehdy ministr pro místní rozvoj Radko Martínek dojatě děkuje za odhalení případu Budišov později odsouzenému pachateli této kauzy (a patrně i kauz dalších) architektu Řičářovi.

David Rath je stále "jen" silně podezřelý. Počkejme, jak dopadne další vyšetřování, potažmo soudní řízení. Na jednom politikovi nemůže stát výsledek krajských ani senátních voleb, nevyvolávejme zbytečnou paniku. Tím bychom jenom pomohli těm, kteří chtějí z kauzy vytěžit politický kapitál, ačkoli mají sami daleko více másla na hlavě. V každém případě by to však mělo vést odpovědné činitele k zamyšlení, zda neupravit způsob vyhodnocování a administrace regionálních operačních programů, například tím, že všechny projekty krajů jako žadatelů by musel schvalovat orgán na úrovni vlády. Tím by byl značně omezen prostor k manipulaci a korupčnímu jednání. Podobně jistě pomůže zpřísnění pravidel pro výběrová řízení v rámci schválené novely zákona o veřejných zakázkách. Ale hlavně: veřejnost nesmí ochabnout v tlaku na vládu, aby jí řízené orgány vyvinuly nemenší úsilí o potrestání lumpů ve vlastních řadách. Kauzy Janoušek, Promopro či Drobil nesmí spadnout pod stůl jen proto, že opoziční činitel byl nachytán s miliony v krabici.