NATO opatrně přivítalo dohodu o příměří pro Ukrajinu

5. 9. 2014

čas čtení 2 minuty

Předáci NATO opatrně přivítali to, co se zdá být pokrokem v pět měsíců trvajícím ukrajinském konfliktu poté, co ukrajinský prezident Petro Porošenko a jeden z čelných separatistických proruských vůdců souhlasili, že v pátek nařídí příměří.

Avšak Porošenko, který o možném příměří vyjádřil opatrný optimismus, nepříjemně překvapil činitele z NATO, když prozradil, že přestože NATO Ukrajinu nevyzbrojuje, jedna nejmenovaná země jí dodává precizní zbraně.

Příměří, které je součástí mírového plánu o sedmi bodech, který ve středu vypracoval ruský prezident Vladimír Putin, by zmrazilo jednotky ve svých pozicích v pátek kolem poledne.

Situace na východní Ukrajině však zůstává nestabilní. Ve čtvrtek se vydala vzbouřenecká vojenská kolona směrem k přístavu Mariupolu a ukrajinské jednotky ostřelovaly předměstí Doněcku. USA a Británie zůstávají skeptické ohledně Putinových úmyslů a naléhaly na vznik dalšího diplomatického a hospodářského tlaku, včetně hrozby zvýšených sankcí. Proto má v pátek EU vyhlásit nové sankce proti Rusku.

NATO vyloučilo možnost, že by vyslalo na Ukrajinu vojenské zásoby nebo dokonce vojáky. Západ na pomoc Ukrajině pouze zavedl proti Rusku sankce.

Porošenko nepříjemně překvapil činitele NATO, když jim sdělil, že nejmenovaná země Ukrajině dodává precizní zbraně. Ukrajina je zoufale potřebuje, protože čelí nejméně 100 tanků a nemá protitankové zbraně, jimiž by bylo možno střílet z dálky.

Na Ukrajině je nyní několik tisíc ruských vojáků, což naznačuje eskalaci. To vyvolává vážné pochybnosti o možné dohodě v Minsku.

NATO vydá na závěr svého dvoudenního summitu ostře kritický dokument, odsuzující akce Ruska na Ukrajině, a vyhlásí, že Moskva porušila mezinárodní dohody. Došlo k neshodám mezi USA, Británii a Polskem na jedné straně, které chtěly ostré formulaace, a Německem, které je chce zmírnit.

Velvyslanci zemí Evropské unie, kteří se sešli v Bruselu, souhlasili, že omezení uvalená na ruské státní banky budou rozšířena na státní obranné a energetické firmy. USA a Británie sankce prosazovaly, jiné země měly spíš váhající postoj.

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
9623

Diskuse

Obsah vydání | 5. 9. 2014