Příměří na východní Ukrajině

12. 9. 2014

čas čtení 7 minut

V Minsku 5. září členové takzvané Trilaterální kontaktní skupiny (Ukrajina, Rusko, OBSE) a zástupci separatistů podepsali protokol o příměří na východní Ukrajině. Formulace dohody jsou obecné; nepředpokládají vyřešení konfliktu nebo stabilizaci situaci na východě. Příměří poskytuje Ukrajině čas reorganizovat vojenské síly zapojené do bojů na východě a také provést v říjnu parlamentní volby. Pro Rusko je to nicméně součást politiky malých kroků na cestě k uvalení takových podmínek řešení konfliktu na ukrajinské úřady, které by mohly oslabit ukrajinskou státnost a schopnost Kyjeva obnovit stát. Pokračování ruské vojenské operace je spojeno s rostoucími domácími (oběti mezi ruskými vojáky) a mezinárodními náklady (sílící západní sankce). Nicméně v případě absence vyhlídek na dosažení cílů prostřednictvím politických jednání se Moskva může rozhodnout k reeskalaci vojenské akce, aby vystupňovala tlak na Kyjev a jeho příznivce na Západě, píší Rafał Sadowski a Agata Wierzbowska-Miazga.

Minský protokol

Dohoda je v podstatě obecná a sestává z dvanácti stručných bodů. Ty se vztahují k technickým záležitostem spojeným s přerušením nepřátelství a politickým řešením konfliktu na Ukrajině.

Dohoda vedla ke skutečnému poklesu intenzity bojů na východě Ukrajiny. Ačkoliv ukrajinská strana obvinila separatistické a ruské jednotky z 89 útoků na ukrajinské síly, které vedly k úmrtí čtyř vojáků, od počátku příměří do rána 9. září oficiálně považuje příměří za platné.

Ukrajinské kalkulace

Ukrajinská strana byla nucena podepsat dohodu v důsledku úspěšných vojenských ofenziv separatistů podporovaných pravidelnými ruskými jednotkami, k nimž došlo v srpnu a počátkem září. Ty způsobily ukrajinským vojákům, kteří se také nacházeli v nepříznivých podmínkách, těžké ztráty. Stalo se zjevným, že ukrajinské síly jsou nyní neschopny obnovit vojenskou kontrolu, kterou ztratily na částí Donbasu. (Zvýraznění BL.)

Podpisem Minské dohody se ukrajinská vláda snaží docílit politickými prostředky vyřešení konfliktu, které by bylo pro ni příznivé. Ačkoliv vyhlídky na obnovu skutečné kontroly nad územím ztraceným v konfliktu jsou nyní iluzorní (zvýraznily BL), je v zájmu Kyjeva stabilizovat situaci v regionech blízkých k územím kontrolovaným separatisty. Z vojenského hlediska poskytuje příměří ukrajinské straně čas přeskupit a přezbrojit své jednotky a posílit jednotky bojující na východě novými jednotkami.

Pro prezidenta Porošenka mají také klíčový význam předčasné parlamentní volby vypsané na 26. říjen. Umožňují vznik stabilního parlamentu a vlády, které mohou vést zemi v situaci hluboké krize. Pokračování války, které stále více obnažuje vojenskou slabost Ukrajiny, by bylo pro prezidenta nákladné. Dostal by se také pod rostoucí tlak na vyhlášení stanného práva, které by provedení voleb formálně znemožnilo (zvýraznily BL).

Ruské kalkulace

Pro Rusko pokračování vojenských operací vedoucí k potřebě okupovat Donbas a expandovat do dalších ukrajinských oblastí, ačkoliv je z vojenského pohledu možné, nepředstavuje preferovaný scénář. Takový krok by vedl k vysokým vojenským ztrátám. Je nyní stále těžší skrývat ztráty mezi ruskými vojáky; začínají vyvolávat obavy mezi ruskou veřejností a tak mohou negativně ovlivnit podporu Vladimira Putina. Eskalace konfliktu, zejména jakýkoliv pokus rozšířit ho za hranice Donbasu, by také znamenala silnější antagonismus a odpor ukrajinské veřejnosti.

Vojenská akce by také zabránila jakémukoliv řešení rostoucích problémů klesající životní úrovně obyvatel Donbasu a jejich rostoucí únavy z války. Mezitím zastavení bojů umožňuje konsolidovat moc proruských separatistů nad nejdůležitějšími částmi Donbasu.

Pokračováním války by Rusko na sebe také přivolalo negativní mezinárodní důsledky, zejména riziko dalších sankcí. Mezitím Moskva doufá, že vytvořením naděje na politické ukončení konfliktu prostřednictvím příměří přiměje Západ, aby na Porošenka vyvinul zvýšený nátlak ohledně přijetí ruských podmínek pro řešení situace ve jménu míru (zvýraznily BL).

Zhodnocení výhod obou stran

Vzhledem k rozsahu ukrajinské vojenské porážky se obsah Minského protokolu pro Ukrajinu ukáže být vcelku příznivým, pokud bude plně respektován. Kyjev získal příměří, které mu poskytne čas a - což má podstatný význam pro veřejnost - výměnu válečných zajatců (podle ukrajinské strany bylo k 9. září osvobozeno 648 osob ze zhruba 1200). Současně se ústupky týkají pouze těch oblastí, které stejně nejsou pod ukrajinskou kontrolou (tj. konkrétních částí Doněcké a Luhanské oblasti místo celého území, na něž si separatisté činí nárok). Kyjev ani neuznal legitimitu samozvaných separatistických "lidových republik" (dokument se o nich ani nezmiňuje), ačkoliv protokol je první společný dokument, který obsahuje podpisy zástupců Ukrajiny a separatistů.

Formulace obsažené v Minské dohodě nesplňují žádný z hlavních požadavků prosazovaných ruskou stranou; například nepožadují stažení ukrajinských jednotek z Donbasu a nezaručují federalizaci Ukrajiny. Z ruské perspektivy má nicméně vitální význam, že dohoda otevírá cestu k dialogu o politickém řešení konfliktu a budoucnosti Ukrajiny. Pro Rusko je to prvek jeho politiky malých kroků zaměřených na politické podřízení Ukrajiny Moskvě, nebo přinejmenším na uvalení podmínek, které zabrání obnovení státu, nebo jakémukoliv procesu evropské integrace (zvýraznily BL). Díky příměří může Kreml demonstrovat konstruktivní přístup ke konfliktu a tedy nabídnout silné argumenty proti západním oponentům, kteří upřednostňují přitvrzení politické linie EU a NATO vůči Rusku.

Vyhlídky

Minská dohoda nepovede k ukončení konfliktu (zvýraznily BL). Je vágní a obecné formulace umožňují velkou volnost při jejím výkladu oběma stranami, v závislosti na jejich politických potřebách. Rusko dohody využije k dalšímu tlaku na řešení, které samo prosazuje, zejména na uznání legitimity separatistů a budoucí mezinárodní postavení a federální politický systém na Ukrajině. To může indikovat intenzifikace separatistických požadavků na plnou nezávislost na Ukrajině a tlak Moskvy na vnucení myšlenky neutrálního statutu Ukrajiny garantovaného Ruskem, nejvýznamnějšími zeměmi EU a USA, na mezinárodní scéně.

Ve snaze rozhodnout politickou krizi v souladu s vlastními zájmy Rusko nevyloučilo možný návrat k vojenské akci v případě absence politického úspěchu (zvýraznily BL). V tomto stádiu je nicméně pravděpodobnější, že (pro)ruské síly budou systematicky porušovat příměří, ačkoliv pouze v omezeném měřítku. To bude sloužit jako nátlak na úřady v Kyjevě a rovněž to směřuje k diskreditaci a politickému oslabení prezidenta Porošenka ve světle předčasných parlamentních voleb 26. října.

Postup Kyjeva bude záviset na politice, kterou si Rusko vybere. Pro Ukrajinu jsou nejdůležitější parlamentní volby; bude se tedy snažit vyhnout se vojenské akci (zvýraznily BL). Současně je nepravděpodobné, že by se ukrajinská vláda v předvolební situaci rozhodla pro další ústupky Rusku a separatistům. Ukrajina posílí své vojenské síly na východě země, aby byla schopna udržet nynější stav. Mezitím se Kyjev pokusí zatáhnout Moskvu do dlouhých politických jednání a bude odmítat jakékoliv řešení, které není v jeho zájmu, zatímco se pokusí omezit negativní dopad proruského separatismu na zbytek Ukrajiny.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
7622

Diskuse

Obsah vydání | 12. 9. 2014