Destabilizace, korupce a nespravedlnost vedou k vražedné diktatuře
Je obtížné psát pro české čtenáře o něčem, co nezažili a co jim předem
nezlegitimizují česká média, která je uvrhla už téměř stoprocentně do
virtuální reality, kdy drtivá většina českého národa žije ve srovnání s
vnějším světem v absolutní fikci, nemající vůbec žádnou vazbu na
skutečnost.
(Ohromeně zírám na reakci jakési čtenářky na Fóru
Novinek pod článkem o tom, že papež František v novoročním projevu
apeloval na veřejnost, že je její povinnost pomáhat uprchlíkům. Podle
čtenářky prý je papež "izolován" a "nic neví o situaci v Evropě, o
vraždách páchaných uprchlíky a o muslimských no-go zónách". Chudinka
čtenářka netuší, že nic takového neexistuje, je lživými českými
médii úplně zpitomělá. Papež František je o hodně lépe informován než ona. Jenže lidi si nedají říct.)
Podobně když upozorníme, že České republice hrozí, že v důsledku robotizace a automatizace přijde padesát procent Čechů o svá zaměstnání, začneme dostávat od čtenářů bohorovné maily, že nic takového nehrozí. Samozřejmě, Miloš Zeman ani žádný český politik ani média českou veřejnost o této hrozbě systematicky neinformují - jak by o ní mohl někdo vědět, jak by se mohl o ní někdo zajímat a jak by vůbec mohl pomyslet na to, že by se měla připravovat strategie, jak si se vznikající situací poradit?
Velmi podobně to vypadá se vším, včetně kultury. Ta obchází Českou republiku mimo: Česká televize (na niž se dívají už jen diváci starší 55 let) servíruje české veřejnosti pohádky (!), Helenu Vondráčkovou či staré české filmy, zejména ty nejvíce chlácholící a nejvíce zkreslující českou realitu. Jak napsal 1. ledna Jiří Pehe, "zajímavé věci se rodí v ČR jen na okrajích, mimo všeubíjející hlavní proud, který jim ale nedovolí se prosadit."
Ten všeubíjející hlavní mediální proud ale také velmi často blokuje informace a kulturní proudy z vnějšího světa - a je to začarovaný kruh - jako za komunismu a za normalizace, to, co neposvětí česká establishmentová média a čemu pro národ nedají punc legitimity, o to český kondelík neprojeví zájem.
Bohužel, ani po téměř třiceti letech po pádu komunismu nenaučilo české školství obyvatelstvo české kotliny žádné jazyky, takže nemohou obejít nedokonalá česká média a vyhledávat si systematicky informace jinde. Většina se o to ani nesnaží.
Bylo tomu tak s vynikajícími dánskými detektivními seriály se společenským a politickým přesahem, až už šlo o Forbrydelsen (Vražda), Broen (Most) nebo politický seriál Borgen. Seriál Forbrydelsen se stal rekordně populárním po celém světě, Česká televize ho odehrála ve čtvrtek po 23. hodině. Na pražské konferenci na kritiku, proč ho pracovníci ČT takto zabili, vysvětlili zástupci České televize, že "takové seriály našeho diváka nezajímají".
Stejný nezájem pravděpodobně postihne i vynikající německé dramaBabylon Berlin, šestnáctidílný seriál, odehrávající se v německé Výmarské republice v letech 1929-1934, natočený podle románu Volkera Kutschera Der Nasse Fisch (Mokrá ryba). V Německu i v Británii ho od podzimu 2017 vysílala satelitní televize Sky Atlantic, v německé terestrické televizi ARD bude teprve uveden.
Film je vynikající rekonstrukcí dobové atmosféry v německém hlavním městě v době ztraumatizované porážkou Německa v první světové válce, ochromené chudobou, korupcí ve státních úřadech, včetně policie, i vznikajícím pravicovým i levicovým extremismem, včetně vytváření tajných polovojenských sítí v oficiálních strukturách. Město je plné dekadence, bídy, sexuální promiskuity - stylové noční kluby, kde se domlouvají nejdůležitější politické a ekonomické dohody, jsou zároveň bordely - vydírání a manipulace. Život je brutální. Jednotlivci jsou vydávání na milost a nemilost druhým. Smrt je na denním pořádku.
Hlavním hrdinou je policejní inspektor Gereon Rath, jehož vyslal do Berlína z jeho domovského města Kolína nad Rýnem jeho otec, tamější policejní prezident, který se zapletl s prostitutkami a je vydírán existencí filmového záznamu jeho soulože s nimi. Syn Gereon má za úkol filmaře, natáčející kompromitující pornografii odhalit a film zničit - teprve až na poslední chvíli zjistí, že filmem zkompromitovaný státní činitel je právě jeho otec. Rathovi se zničit kompromitující film podaří, ale v seriálu se mezitím rozvíjí celá řada děsivých a traumatizujících zápletek - jedním z nich je dovoz cisternového vlaku z Ruska, obsahujícího zakázaný jedovatý válečný plyn fosgen, který si objednala ultrapravicová militantní organizace německých průmyslníků a generálů poražené německé armády. Jeden z vagónů ruského vlaku však neobsahuje fosgen, ale obrovskou zásilku předrevolučního ruského zlata, k níž se snaží v Berlíně dostat skupina ruských emigrantů, aby tak financovala svůj boj proti Stalinovi. Otázka je, který je to vagón. Sovětské velvyslanectví proti ruským emigrantům zahájí válku se samopaly. A mnoho a mnoho dalšího.
Sám hlavní hrdina seriálu, policejní komisař Gereon Rath, je do určité míry symbolem slabosti a nedostatečnosti celého německého státu. Je bývalým vojákem z první světové války, kde byl v zákopech svědkem děsivé smrti svého bratra, a má z toho nezvládnutelné trauma, že mu nepomohl. Podobně jako jiní tvrdě ztraumatizovaní vojáci z bojišť první světové války propadá záchvatům nezastavitelného třasu, proti němuž bojuje jedině opiáty. Zkorumpovaní či politicky zaujatí jsou jeho spolupracovníci v policii, stejně jako vládnoucí politikové i německý prezident, kteří dávají přednost pragmatickým dohodám s protivníky před morálními imperativy. Na Prvního máje 1929 policie volně střílí v dělnické čtvrti a usmrtí mnoho nevinných lidí.
Seriál je nesmírně autentický a působivý. V dnešním divákovi vyvolá noční můry právě tím, jak silně rezonuje výstřelky německé skutečnosti z konce dvacátých let s tím, co se především ve střední Evropě děje v současné éře. Bojíte se tak trochu jít spát. Paralely jsou nesmírně aktuální a jsou zdrojem zděšení.
Nejen Dánsko, ale i Německo má obrovskou tradici vynikajících televizních seriálů, které jdou přímo na dřeň společnosti a odhalují kořeny identity (vzpomeňme jen na jiný, naprosto dokonalý německý seriál Heimat, Vlast, z osmdesátých let, který tak trochu jako v českém prostředí Jasného Všichni dobří rodáci mapuje historii Německa během dvacátého století z hlediska událostí v jedné malé, kulturně příznakové vesničce - kdyby s ním české televize řádně seznámily českou veřejnost, nemohla by v ČR existovat protiněmecká nenávist) i dnešních problémů, tak podobných problémům z minulosti.
Je nesmírně záslužné, že tímto napínavým, avšak děsivým seriálem připomínají němečtí tvůrci stinné stránky lidské přirozenosti a varují, co se znovu může stát, pokud si nebudeme dávat pozor.
Je však možné, že už je opravdu pozdě, protože většina Čechů dnes věří právě těm zkázonosným nesmyslům, které v Německu přivodily vládu nacismu a vyvražďování lidí v koncentrácích po milionech. (Jeden český občan tuhle na jedné veřejné debatě argumentoval, že kdyby dnes žil Karel Čapek, podporoval by Marine Le Penovou a fašistickou stranu rakouských Svobodných...)
Nenechte si seriál Babylon Berlin ujít, pokud se stane výjimka a dostane se do uzavřeného českého kulturního prostoru.
Aktualizace: Dobrý den, jen malá poznámka k (velmi dobrému) seriálu Babylon Berlin - možná by bylo vhodné doplnit, že seriál se v tuto chvíli v ČR normálně vysílá na české verzi HBO a je dostupný i na placené online službě HBO.GO (jako ostatně celá řada dalších velmi dobrých seriálů) , píše Pavel Hromádka.
Zkrátka pro někoho kdo chce mít alespoň rámcovou představu o světové seriálové produkci je něco podobného "must-have."
Vřele
souhlasím s Jiřím Pehe, jenž se dopustil údajného kacířství tím, že
pregnantně vystihl neřesti české společnosti a řadě zapálených „vlastenců“ tak očividně šlápl na kuří
o...
Diskuse