Česká novinářská obec zůstává k Assangeho osudu poměrně chladná - a místy jeho perzekuci schvaluje

Kterak Trumpův Bílý dům šlape po svobodě slova

24. 5. 2019 / Daniel Veselý

Trumpův kabinet s odkazem na groteskní zákon o špionáži zveřejnil rozšířenou žalobu na zakladatele WikiLeaks Juliana Assange kvůli jeho roli při získání a zveřejnění tajných diplomatických a vojenských dokumentů. Assangemu, který si v současnosti za banální obvinění odpykává téměř roční trest ve Velké Británii, hrozí až 175 let za mřížemi, tedy doživotí. První reakce na tento bezprecedentní krok Trumpovy vlády ukazují, že obavy jsou na místě, neboť Trumpův Bílý dům míní svou válku proti svobodě tisku zatraceně vážně.

Již Obamova vláda zvažovala, zda šéfa WikiLeaks trestně stíhat na základě Zákona o špionáži z roku 1917. Nakonec ale od svého záměru upustila, jelikož by se trestní postih vztahoval také na získávání a dokonce i publikaci tajných vládních materiálů. U soudu by mohli skončit kupříkladu editoři listu The New York Times kvůli zveřejnění diplomatických depeší získaných od WikiLeaks.

Trumpova vláda toto tabu rázně překročila, přičemž většina bodů obžaloby pojednává o získávání tajných vládních materiálů. Ani stávající osazenstvo Bílého domu si prozatím nemůže dovolit frontální útok na první dodatek americké Ústavy.

Lidskoprávní skupiny, novináři a prominentní osobnosti včetně nestora whistleblowerů Daniela Ellsberga jsou pobouřeni, leč česká novinářská obec zůstává k Assangeho osudu poměrně chladná - a místy jeho perzekuci schvaluje. Českým novinářům patrně leží v žaludku domnělá spolupráce WikiLeaks s ruskými tajnými službami, zatímco prokazatelná spolupráce některých novinářů s americkými zpravodajci je nechává v naprostém klidu. A navíc netuším, zda někdo z tuzemských Assangeho kritiků během svého tažení proti Moskvě zveřejnil tak inkriminující materiály proti Kremlu jako WikiLeaks.

Nic na tom, že právní experti považují kontroverzní krok Trumpova kabinetu za přímý útok na dříve posvátnou integritu sdělovacích prostředků. Bílý dům tak vytváří nebezpečný precedent, kdy bude obtížné a nebezpečné zveřejňovat choulostivé dokumenty o kontroverzních vládních aktivitách a zločinech. Jestliže Trumpova administrativa při své ostrakizaci zakladatele WikiLeaks a perzekuci Chelsea Manningové uspěje, svoboda projevu a tisku ve Spojených státech bude otřesena. Je pouze na nás, zda se jí to povede, či nikoliv.

0
Vytisknout
2586

Diskuse

Obsah vydání | 28. 5. 2019