The Economist: Uprchlické tábory jsou překvapivým zdrojem podnikatelského ducha

2. 10. 2019

čas čtení 4 minuty


Tohle je muž s nejatraktivnějšími koly ve městě. Muž, za nímž lidé chodí, když něco potřebují. Živí se tím, že zlepšuje lidem život. Vyšňořuje jejich jízdy.

Uprchlický tábor Zaatari v Jordánsku. Nejrychleji rostoucí uprchlický tábor na světě. Žije tu 80 000 lidí. OSN tu vydává asi 9 milionů Kč denně. Všichni obyvatelé dostávají přísné příděly. Čtyři kusy chleba denně a apanáž na potraviny ve výši asi 600 Kč měsíčně. Málokdo z obyvatel tohoto uprchlického tábora má možnost tábor opustit. Jediné pracovní příležitosti, které tu jsou k dispozici, jsou oficiální místa ve správě tábora anebo práce pro nevládní organizace. Avšak správa tábora toleruje uprchlické podnikatele. Tábor Zaatari má 3000 neformálních obchodů a podniků. Je důkazem, že trh dokáže vznikat i v tom nejextremnějším prostředí.

Qaseem je z města Daraa v Sýrii. Přišel do Zaatari před pěti lety a otevřel si obchod pro jízdní kola.

"Rozdíl mezi mou předchozí prací v Sýrii a mou prací tady je v tom, že jsem dříve opravoval auta. A teď opravuju jízdní kola. Je to vlastně totéž. Opravdu rád bych chtěl žít vlastním životem a vrátit se do Sýrie. Ale, víte, tady je to nejbezpečnější. Díky Bohu. Bůh buď pochválen, samozřejmě."

Většinu jízdních kol v Zaatari věnovalo Holandsko. Jsou populární, ale čistě funkční, do té doby, než se dostanou do rukou Qaseemovi. Dokáže jízdy cyklistů vyšňořit.

"Tohle je moje specialita. Mladí lidé milují ozdoby a věci, jimiž si mohou vyšňořit své kolo."

Plnění individuálních přání zákazníků je klíčem k jeho podnikatelské strategii a úspěchu.  Je to model, který by udělal dojem na každého podnikatelského poradce.

"Dělat tohle podnikání je pro mě lepší než jen nečinně sedět. Pomáhá mi to řešit si své záležitosti a samozřejmě, přináší mi to peníze, a tak se mohu starat o své děti."

Většina uprchlických táborů vytváří kulturu závislosti. Avšak když žijí uprchlíci v táborech, jako je Zaatari, po mnoho let, mělo by jim být dovoleno pracovat. Nejenže jim to dává pocit, že jsou k něčemu, ale lépe je to připravuje na pozdější život mimo tábor.

OSN odhaduje, že podniky v táboře Zaatari vytvářejí 13 milionů dolarů každý měsíc. Některé podniky v Zaatari jsou tak úspěšné, že se jejich výrobky vyvážejí mimo území uprchlického tábora.

Hassan zaměstnává ve své dílně na cukrovinky sedm lidí.

"Zdědil jsem a převzal jsem tuhle práci od svého otce v Sýrii. Naučil jsem se, jak to dělat, od něho. To, co se teď děje v Sýrii, je válka. Je to tam úplně zničené. Uprchl jsem s dětmi a s manželkou a přišli jsme sem do Jordánska, kde jsem si nakonec založil podnik. Ze začátku to bylo těžké, ale, díky Bohu za to, věci se zlepšily."

Jako podnikatel Hassan dobře ví, jak důležité jsou množstevní úspory.  Peče velké množství cukroví, aby udržel své náklady na minimu.

"Naším hlavním principem je prodávat hodně a vydělávat trochu. Máme množství jordánských zákazníků, dokonce i z Amánu. Přijíždějí z Amánu sem si od nás kupovat tradiční cukrovinky."

Hassanovi zaměstnanci pak vozí cukrovinky do čtyřech obchodů na různých místech uprchlického tábora. Tradiční domáci cukrovinky jsou tak populární, že se připravuje otevřít už pátý obchod.

Uprchlický tábor Zaatari měl být dočasným útočištěm. Ale vzhledem k tomu, že válka v Sýrii pokračuje ve vzdálenosti pouhých 20 kilometrů, vypadá to, že tábor bude existovat i sedmý rok.

Celosvětově je dnes počet uprchlíků rekordní - 65 milionů. Více vlád by mělo využívat podnikatelského talentu uprchlíků a podporovat jejich podnikatelského ducha.







0
Vytisknout
9892

Diskuse

Obsah vydání | 7. 10. 2019