Španělské volby přinesly další politický pat. Čtvrtý v pořadí

11. 11. 2019 / Karel Dolejší

čas čtení 3 minuty
Španělští socialisté (PSOE) aspirující na další pokus o sestavení vlády si připsali v nedělních volbách opakované Pyrrhovo vítězství. Oproti dubnovému hlasování získali o tři poslance v Kongresu méně (120:123). Jejich původní potenciální koaliční partner, levicová strana Unidas Podemos (UP), se ovšem propadl ještě propastněji (35:42) - a tak je velice nepravděpodobné, že by socialisté dali nějakým způsobem dohromady parlamentní většinu potřebnou k vyslovení důvěry jejich vládě.


V komplikovaném poměrném volebním systému s 3 % uzavírací klauzulí na úrovni každé z 50 provincií se do dolní komory Generálních kortesů dostalo celkem 17 stran. Větší význam však bude mít jen prvních 6-7 z nich - na předních místech samozřejmě tradičně dominantní duo socialisté (120 poslanců) a lidovci (87). Ovšem ani jeden zřejmě nakonec nedosáhne na většinu - obecnému trendu oslabování levice a posilování pravice se totiž vymyká středopravicově liberální, převážně katalánská strana Ciudadanos, která v těchto volbách ve srovnání s dubnovými doslova propadla (57:10 mandátům). Kdyby se tak nestalo, teoreticky mohla vzniknout pravicová koalice lidovců (PP), Ciudadanos a ultrapravicového Voxu se 196 mandáty. Takto by trojčlenné spojení se 149 poslanci v 350místném Kongresu nedosáhlo ani na prostou většinu (176 hlasů).

Na ni ovšem nedosáhne ani teoretická koalice socialistů, strany Podemos a katalánských levicových republikánů (ERC) se 168 hlasy.

Podrobnosti ve španělštině ZDE.

Tradičním řešením chybějící parlamentní většiny ve Španělsku bývala menšinová vláda. Je ovšem otázka, zda takové řešení je ještě stále reálné. Vedení lidovců již před volbami vyloučilo spolupráci se socialisty, což se zřejmě týká i umožnění jejich menšinové vlády.

Pokud se předsedovi socialistů Pedru Sánchezovi nepodařilo od jara dohodnout ani koalici se stranou Podemos, můžete si udělat představu, nakolik reálné jsou nyní různé tří a více barevné slepence sahající teoreticky po kongresové většině.

Pravice, která posílila, nejspíše nebude mít zájem tahat za socialisty kaštany z ohně, třebaže přes 15 % hlasů pro ultrapravicový Vox nepochybně i pro ni představuje důvod ke znepokojení.

Španělská politická krize tedy zřejmě bude pokračovat - a zároveň postupně přestává platit, že se tato země zatím vyhnula trendu postupného úpadku středolevicových stran v Západní Evropě. Ty jsou nyní ještě u moci v Dánsku, Finsku, Itálii (ovšem v křehké koalici se znepřátelenými populisty, s nevalnými volebními vyhlídkami), na Maltě, v Německu (slabší partner s katastrofálními aktuálními preferencemi), ve Švédsku a v Portugalsku.

Soudě podle dosavadní dynamiky doprovázející zánik dlouholetého bipartismu si Španělé co nevidět parlamentní volby zopakují - od roku 2015 již popáté.

0
Vytisknout
7786

Diskuse

Obsah vydání | 13. 11. 2019