Mnohočetné ekologické krize mohou vyvolat "systémový kolaps"

12. 2. 2020

čas čtení 4 minuty
Vědci se obávají, že rostoucí teploty mohou uvrhnout klimatický systém planety do sebeudržující se spirály globálního oteplování, upozorňuje Marlowe Hood.


Překrývající se environmentální krize mohou uvrhnout planetu do "globálního systémového kolapsu", varovaly přes dvě stovky špičkových vědců.

Změna klimatu, extrémní meteorologické jevy od hurikánů až po vlny veder, úpadek život udržujících ekosystémů, potravinové bezpečnosti a ztenčující se zásoby pitné vody - to vše představuje pro lidstvo 21. století monumentální výzvy.

Z třicítky rizik globálního rozsahu těchto pět stojí na špici - jak z hlediska pravděpodobnosti, tak pokud jde o dopady. Uvedli to vědci dotázaní při průzkumu mezinárodní organizace Future Earth.

Zmíněných pět rizik v kombinaci "má potenciál vzájemně se ovlivňovat a zesilovat způsobem, který může přerůst ve vznik globálního systémového kolapsu," uvedl v padesátistránkové zprávě tým vedený Marií Ivanovovou, profesorkou Centra pro vládnutí a udržitelnost při University of Massachusetts.

Například vlny extrémních veder zrychlují globální oteplování uvolňováním skleníkových plynů z přírodních zdrojů, přičemž současně zesilují vodní krize a nedostatek potravin.

Úbytek biodiverzity oslabuje kapacitu přírodních a zemědělských systémů vyrovnat se s klimatickými extrémy a také ohrožuje zásobování potravinami.

Vědci se zvláště obávají, že rostoucí teploty mohou překlopit klimatický systém planety do sebeudržující se spirály globálního oteplování.

Až dosud se lidstvo neúspěšně snaží zastavit růst emisí oxidu uhličitého a metanu, které uvolňuje zejména spalováním fosilních paliv.

Pokud současně oteplující se Země začne uvolňovat velká množství těchto plynů řekněme z tajícího permafrostu, lidské úsilí o omezení nárůstu teploty se může ukázat jako neúčinné.

"Mnozí vědci a politici jsou zabydleni v institucích, které si zvykly přemýšlet o izolovaných rizicích a zacházet s nimi, jedno po druhém," uvádí zpráva.

"Vyzýváme světové akademiky, lídry byznysu a politiky, aby věnovali pozornost těmto pěti globálním rizikům a zajistili, že se s nimi bude zacházet jako s interagujícími systémy."

Takřka tisícovka politiků a špičkových šéfů byznysu upozornila na stejnou hrozbu v podobném průzkumu v lednu, před Světovým ekonomickým fórem v Davosu.

"Rok 2020 je kritickým časem pro tyto záležitosti," prohlásila Amy Luersová, výkonná ředitelka organizace Future Earth. "Naše činy v příští dekádě rozhodnou o naší kolektivní budoucnosti."

Nedávný výzkum například ukázal, že některé části světa se brzy mohou vyrovnávat až se šesti extrémními meteorologickými jevy současně, od vln veder a požárů přes přívalové deště až po smrtící údery bouří.

"Lidská společnost bude čelit devastujícím kombinovaným dopadům mnoha vzájemně se ovlivňujících klimatických rizik," uvedl Erik Franklin, výzkumník Institutu pro mořskou biologii při University of Hawai a spoluautor studie. "Dochází k nim nyní a budou se dále zhoršovat."

Platí to i pro optimistické scénáře předpokládající úspěšné omezování lidmi produkovaných emisí skleníkových plynů.

Pokud se například podaří omezit globální oteplení na dva stupně Celsia nad předprůmyslovou úroveň, město New York bude zřejmě každoročně čelit jednomu velkému klimatickému riziku.

Pokud ale znečišťování atmosféry oxidem uhličitým bude pokračovat bez omezení, město mohou zasáhnout až čtyři takové události současně, včetně extrémních srážek, vzestupu mořské hladiny a silných bouří.

Ve všech takovýchto scénářích jsou nejhůře postiženy tropické pobřežní oblasti.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
7451

Diskuse

Obsah vydání | 14. 2. 2020