Rozhovor Britských listů 472. O konkursu na ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů
23. 2. 2022
23. 2. 2022
23. 2. 2022
Imagine being able to do this. 👀pic.twitter.com/oZ6XBB6TRI
— Ava DuVernay (@ava) February 22, 2022
23. 2. 2022
Quiet resistance in #Russia – “no to war”. pic.twitter.com/yHqD5XPI1F
— Anastasiia Lapatina (@lapatina_) February 23, 2022
23. 2. 2022 / Jiří Hlavenka
Píšu tento text s vědomím
dnešní situace (jinak to ani nelze), a jsem si vědom toho, že za den, týden
nebo měsíc může být leccos jinak.
Diskutujme:
Hodinový proslov mužika byl úplným selháním. Polovinu času z dlouhého řečnění nebylo jasné, co říká nebo chce říci. Ve zbytku fantazíroval o tom, že Ukrajina vlastně ve skutečnosti není a nikdy nebyla a ani nemůže být. Je jenom Rusko (což si vysloužilo oprávněný posměch). O tom, jak Západ strašně nenávidí Rusko, a usiluje o jeho zničení.
19. 2. 2022
23. 2. 2022 / Lesley Keen
23. 2. 2022 / Karel Dolejší
23. 2. 2022
Why do you suppose they haven't gone further? https://t.co/QivnwbEuYF
— Dr Quentin Vaughan (@qaevaughan) February 22, 2022
23. 2. 2022 / Boris Cvek
TBH (To be honest) je na ČSFD (Česko-Slovenská filmová databáze) vedeno jako drama – tak o něm budu psát jako o dramatu. Sledoval jsem to v iVysílání České televize a vadilo mi, že těch deset krátkých epizod (asi 15 minut) není spojeno v jeden celek, ale vždy naskočí titulky a člověk musí přepínat na další díl. Jinak jsem to ale zhltl. Jsem naivní a nezkušený divák takových dramat a mám tendenci k dojímání se. Celkové vyznění dramatu je možná až moc sladké, ale o to lépe se to hltalo.
23. 2. 2022 / Petr Andreas
Vladimir Putin využívá rusko-ukrajinského konfliktu ke zvýšení publicity ruských zájmů v liberálních západních médiích. Až ukrajinská PR kampaň přestane Rusku získávat respekt, skončí ji, vygraduje, nasměruje jinam – nebo dokoná akci konvenčními prostředky.
Již několik týdnů se ruská vojska shlukují u ukrajinských hranic a v souladu s politikou Kremlu vyvolávají mezinárodní napětí a pocit ohrožení ve východoevropských zemích. O dění v Rusku a na Ukrajině tak opět každodenně informují světová i tuzemská média, a to nejenom tzv. alternativní, ale také mainstreamová, jakož i menší, okrajová.21. 12. 2021
22. 2. 2022 / Bohumil Kartous
Po dnešní zkušenosti z konference na téma “svoboda projevu”, s velkou převahou stoupenců Ano, SPD a spřízněných iniciativ, kde jsem byl bez důkazů neustále označován za cenzora, zcela v rozporu s mým přesvědčením a jednáním také za hrozbu při omezování svobody projevu a kde mě pak tragikomicky nějaký zfanatizovaný důchodce vyhrožoval defenestrací a tím, že bych mohl “skončit”, bych rád znovu upozornil vládu, zejména Petra Fialu, Víta Rakušana, Janu Černochovou, ale také Mikuláše Beka, Martina Baxu, Petra Gazdíka, Ivana Bartoše, Jana Lipavského, Markétu Pekarová Adamová i další na kritický stav, v němž šibenice či defenestrace je považována za součást svobodného projevu a v němž si blbost nárokuje zrovnoprávnění ve smyslu “názor jako názor”.
23. 2. 2022
23. 2. 2022
23. 2. 2022
Senátor Bernie Sanders (nezávislý, Vermont) vydal po oznámení první tranše ekonomických sankcí proti Rusku v reakci na formální uznání odtržených území na východní Ukrajině následující prohlášení:
Zapojte se, je vás třeba
18. 4. 2017 / Bohumil Kartous
Vážení čtenáři Britských listů, rozhodli jsme se zpřístupnit těm, kdo pravidelně přispívají na provoz jednoho z mála nezávislých médií v ČR diskuse pod články. Rozhodli jsme se tak učinit proto, aby lidé, kteří mají velký podíl na více než dvacetileté existenci Britských listů, měli možnost vyjádřit se přímo k jejich obsahu a přispět svým úhlem pohledu. Od omezení na platící čtenáře si slibujeme též minimalizaci nenávistných, bigotních a scestných komentářů, které vytvářejí z internetových diskusí skládku mentálního odpadu. Sledovat diskuse a hodnotit příspěvky v nich bude mít nicméně možnost každý návštěvník.
Není to ale zabezpečení, které by výskyt digitální pitomosti či zneužití pro propagandistické účely dokázalo eliminovat úplně. Budeme proto diskuse redigovat a příspěvky, které budou obsahovat nepřijatelný materiál (e.g. rasistické výzvy, urážky ad hominem, výzvy násilného charakteru, replikaci prokazatelně konspiračních bludů), budou bez pardonu odstraňovány.
Přístup k diskusím je jednoduchý. Pokud budete mít zájem o diskuse, zaregistrujte se v systému a proveďte vybranou platbu (dle doby trvání přístupu k diskusím). Platby probíhají prostřednictvím systému GoPay. Poté budete mít přístup k diskusím na dobu, kterou jste si předplatili. V případě technických problémů se prosím obracejte na programátora Britských listů Michala Panocha: michal@panoch.net.
Prosíme pravidelné přispěvatele Britským listům, aby možnosti využili a aby přenesli své platby do nového systému, jenž jim umožní přístup k diskusím. Zároveň vyzýváme ostatní čtenáře, aby tuto možnost zvážili. Víme, že Britské listy čte řada velmi zajímavých lidí a velmi oceníme, pokud se podaří na webu Britských listů vytvořit silnou komunitu lidí, kterým vyhovuje kritický přístup a unavuje je digitální spad. Zajímavé příspěvky v diskusích budeme redakčně zpracovávat a vydávat jako samostatné texty.
Vážení čtenáři, věříme, že se naše rozhodnutí ukáže jako správné a že diskuse přispějí jak k pluralitě relevantních názorů, tak k dlouhodobé udržitelnosti Britských listů.
23. 2. 2022
23. 2. 2022
23. 2. 2022
Rusko a jemu podřízené síly ve druhé polovině února zfalšovaly řadu propagandistických operací na východní Ukrajině, aby vyrobily záminku k invazi ruských sil na Ukrajinu, upozorňuje analytický tým blogu Oryx.
23. 2. 2022
22. 2. 2022 / Zbyněk Vallo
Ve světle stoupajícího napětí v okolí Ukrajiny se jeví jako čím dál tím více pravděpodobné, že Ruská federace skutečně opět napadne Ukrajinu. Pokusím se shrnout pokud možno racionální, logické a objektivní důvody, které Rusko k tomuto jednání vedou, a odpovědět na následující otázky: Proč hrozí útok Ruska na Ukrajinu? Proč právě nyní? Proč snahy diplomacie o mír nedávají smysl? Jak se Rusko pokusí svých cílů dosáhnout? Uznáním nezávislosti odštěpených republik (https://twitter.com/AFP/status/1495821749262462976 ) současná krize dle mého názoru nekončí, a to mimo jiné proto, jakým způsobem se ruský prezident Vladimir Putin vyjadřoval ve svém projevu z 21. února 2022 o Ukrajině. Mimo jiné ji vyzval k ukončení bojových aktivit, jinak ponese plnou odpovědnost za pokračování krveprolití (https://www.youtube.com/watch?v=uBxKkF9QYr4 ). Ukrajina však na Donbas neútočí (https://twitter.com/general_pavel/status/1495122234062553088 ).
11. 2. 2022
17. 2. 2022
23. 2. 2022 / Radek Mikula
22. 2. 2022
8. 2. 2022
22. 2. 2022
Pod budovou Nár.muzea, rozstřílenou v r. 68 stejnou armádou, jaká teď okupuje Ukrajinu. @milionchvilek s dalšími zorganizovali dnes večer rychlý výraz solidarity s Ukrajinou a protest proti ruské invazi.Nezapomeňme na Ukrajinu, teď to je teprve začátek.https://t.co/6PkJfy5cyM
— Petr Janyška (@JanyskaPetr) February 22, 2022
17. 2. 2022
22. 2. 2022
1/16 Yesterday I watched the “session of the Security Council”, this gathering of dotards and thieves (it seems to me that our Anti-Corruption Foundation has done investigations into the corruption of every single one of them).
— Alexey Navalny (@navalny) February 22, 2022
22. 2. 2022 / Lesley Keen
22. 2. 2022
Emmanuel Macron vydal prohlášení, v němž odsoudil uznání dvou území na východě Ukrajiny Ruskem za nezávislá.
"Uznáním
separatistických regionů na východě Ukrajiny Rusko porušuje své závazky
a podkopává suverenitu Ukrajiny," uvedl Macron. "Toto rozhodnutí
odsuzuji. Vyzval jsem k mimořádnému zasedání Rady bezpečnosti OSN a k
evropským sankcím."
En reconnaissant les régions séparatistes de l'est de l'Ukraine, la Russie viole ses engagements et porte atteinte à la souveraineté de l'Ukraine. Je condamne cette décision. J’ai demandé une réunion d'urgence du Conseil de sécurité des Nations unies et des sanctions européennes.
— Emmanuel Macron (@EmmanuelMacron) February 21, 2022
22. 2. 2022
V posledních letech jsem skutečně prováděl praktickou mírovou politiku. Ke všem zdánlivě neřešitelným problémům jsem přistupoval s pevným odhodláním řešit je mírovou cestou, a to i tehdy, když hrozilo nebezpečí více či méně závažných odříkání ze strany Německa. Sám jsem frontový voják a vím, jak vážná věc je válka. Chtěl jsem německý národ takového zla ušetřit. Problém za problémem jsem řešil s cílem vyvinout veškeré úsilí k dosažení mírového řešení.
22. 2. 2022
Zakladatel organizace Bellingcat Elliot Higgins tvrdí, že ruské
propagandistické filmy se zhoršily, ale že ruští diváci, zejména starší
generace, mají tendenci falešným televizním záběrům věřit
Video
ukazuje strašidelnou scénu. V lese se odehrává noční bitva. Objevují se
záblesky a záhadné rány. Neznámá postava křičí bolestí. Zraněný muž má
na hlavě helmu. Jinak existuje jen málo informací o tom, kde byl záznam
natočen nebo co přesně se děje.
Anatomy of a Russian Seperatist False Flag - On February 18th the Telegram channel of the press service of the People's Militia of the Donetsk People's Republic published the following video, claiming to show a sabotage operation targeting chlorine tankshttps://t.co/Syk8NG2zKx pic.twitter.com/R4mfggxbPg
— Eliot Higgins (@EliotHiggins) February 20, 2022
22. 2. 2022 / Karel Dolejší
Dnes v 19:00 na Václavském náměstí 🇺🇦✌️#StandWithUkraine
— Milion chvilek pro demokracii (@milionchvilek) February 22, 2022
22. 2. 2022 / Tomasz Oryński
V moderní hybridní válce je propaganda téměř stejně důležitá jako pohyby vojsk na zemi a jazyk má stejnou sílu jako kulky. Pokud jde o hybridní válku, kterou Putin právě vede proti Západu, Británie prohrává už tím, že ustupuje ruskému narativu, píše Tomasz Oryński pro West Country Voices.
22. 2. 2022 / Fabiano Golgo
What are TV viewers in Russia being told tonight about tensions in Ukraine? The polar opposite of TV bulletins in the West. “Who needs war?” asks state TV. Anchor lists Biden, Johnson, Prince Charles, Prince Andrew, Erdogan, Macron, Zelensky. Alternative reality. pic.twitter.com/JJ3tyn7WID
— Steve Rosenberg (@BBCSteveR) February 20, 2022
22. 2. 2022 / Tomasz Oryński
Možná se ptáte, jak si naše země vede, když se nad polskou východní hranicí vznáší hrozba války. No, zdá se, že je to jako obvykle, i když někteří krajně pravicoví občané se ptají, jestli opravdu musíme stát při Ukrajině: možná bychom si měli sednout s Putinem a rozdělit Ukrajinu mezi Polsko a Rusko, to by jim patřilo za to, co nám udělali během volyňského masakru.
22. 2. 2022 / Daniel Veselý
Současná diplomatická ofenziva, v níž hraje záslužnou roli Paříž, dočasně zmírnila nebezpečnou situaci na rusko-ukrajinské frontě. Patrně ani nemá příliš smysl rozebírat veškerá obvinění o útocích té či oné strany, neboť se jedná o oboustrannou informační válku. Opět se potvrzuje, že západní tajné služby pouze vytahují jednoho králíka z klobouku za druhým, aniž by předložily jediný důkaz, a jako vždy jsou naprosto nedůvěryhodným zdrojem. Nemusíme hovořit jen o irácké blamáži; bylo to tak prakticky vždy, když se USA šikovaly do války. Leč jediným západním politikem, který se odváží veřejně naznačit, že může jít o čiré fabulace, je šéfka německé diplomacie; zatímco přední evropští diplomaté vyjadřují frustraci, že s nimi Spojené státy nesdílejí zpravodajské materiály. Navíc informace o překot zveřejňované západními operativci se poněkud liší od poznatků ukrajinských zpravodajských služeb. Koneckonců tvrzením Bidenova kabinetu o bezprostřední ruské invazi věří pouze 20 procent Ukrajinců, jejichž názor bychom měli brát v potaz v první řadě.
22. 2. 2022
Toto tvrzení, které zaznělo v pondělí, je založeno na informacích západních zpravodajských služeb.
Británie
se domnívá, že v ruských vojenských a bezpečnostních službách existují
osoby, které mají "vážné pochybnosti" o invazi na Ukrajinu, přestože
Kreml pokračuje v přesunu dalších jednotek do vzdálenosti 50 km od
hranic.
22. 2. 2022
Prezident republiky Miloš Zeman konstatuje, že vstup ruských vojsk na
území separatistické Doněcké a Luhanské lidové republiky zvyšuje riziko
vojenského konfliktu a naopak snižuje naději na diplomatické řešení.
Jiří Ovčáček
ředitel Odboru tiskového a tiskový mluvčí prezidenta republiky
V Praze dne 22. února 2022
22. 2. 2022
V EU pokračuje debata o tom, jak daleko zajít, pobaltské státy prosazují co nejtvrdší reakci
Západ se snaží udržet jednotu v reakci na vstup ruských jednotek na Ukrajinu
Návrhu
na uvalení sankcí na celou řadu osob a společností, včetně 351 poslanců
ruské Dumy, kvůli rozhodnutí uznat samozvané republiky v Luhansku a
Doněcku se brání Maďarsko, jehož pravicový vůdce Viktor Orbán má vřelý
vztah k Vladimiru Putinovi.
Mezitím, navzdory rozhodnutí Berlína
pozastavit certifikaci plynovodu Nord Stream 2, byly Německo, Francie a
Itálie obviněny tvrdšími členskými státy EU z "fetišizace postupných"
kroků, pokud jde o širší balíček hospodářských sankcí.
21. 2. 2022 / Boris Cvek
O premiérovi Fialovi a cestě ODS na Západ
Petr Fiala včera v Otázkách V. Moravce podle mne velmi správně mluvil o tom, jak je dobře, že jsme v NATO a v EU a že jsme zakořeněni na Západě. V kontextu ukrajinské krize bylo dobré slyšet našeho premiéra, jak chválí rozhodnost a jednotu zemí EU (připustil, že premiér Orbán, tak blízký mnoha lidem v ODS, součástí té jednoty není).
22. 2. 2022
Vladimir Putin nařídil "mírové operace" v Doněcké lidové
republice a Luhanské lidové republice, dvou územích na východě Ukrajiny,
která v pondělí Putin uznal za nezávislá.
Vladimir Putin
nařídil své armádě, aby vstoupila do Ruskem kontrolovaných oblastí na
jihovýchodě Ukrajiny v návaznosti na rozhodnutí uznat tato území za
nezávislé státy.
Rozhodnutí vyslat své vojáky k plnění "mírových
úkolů" bude na Ukrajině a u dalších západních spojenců vnímáno jako
okupace regionu a pravděpodobně vyvolá tvrdé sankce a ukrajinskou
vojenskou reakci.
Nasazení vojsk bylo odhaleno v textu dvou smluvních dokumentů, které Putin v úterý podepsal s vůdci separatistických republik.
22. 2. 2022
21. 2. 2022 / Fabiano Golgo
V Rumunsku leží jeden z největších pralesů na světě. V jeho karpatském horském řetězci se nachází nejméně polovina zbývajících starobylých lesů v Evropě mimo Skandinávii a přibližně 70 % panenských lesů na evropském kontinentu. V Rumunsku se zachovaly jedny z nejvzácnějších smrkových, bukových a dubových lesů na této planetě. Rumunsko bývá označováno za Amazonii Evropy, což je přirovnání podobné i rychlosti, s jakou tyto pralesy mizí.
22. 2. 2022
Tohle byl nejvyšší vůdce, který shromáždil své přisluhovače k
rozhodnutí, které změní bezpečnostní architekturu v Evropě a dost možná
povede k děsivé válce
Vladimir Putin seděl sám u
stolu ve velkém, sloupovitém kremelském sále, díval se přes rozlehlou
parketovou podlahu na svou bezpečnostní radu a zeptal se, zda si někdo
přeje vyjádřit alternativní názor, píše Shaun Walker.
Mlčeli.
21. 2. 2022
Putin has ordered his military to go to Donetsk and Luhansk regions in order to carry out "peacekeeping functions." In text of the presidential order he signed today recognizing Donetsk and Luhansk People's Republics. Russia officially occupying parts of Ukraine's Donbas region.
— Andrew Roth (@Andrew__Roth) February 21, 2022
Watch: Putin declares Ukraine's Luhansk & Donetsk People's Republics independent, setting stage for Russian invasion. #UkraineRussiaCrisis pic.twitter.com/1zNQiyQmT1
— NewsReader (@NewsReaderYT) February 21, 2022
President Putin has announced that Russia would recognise two breakaway regions in eastern Ukraine as independent entities.
— Al Jazeera English (@AJEnglish) February 21, 2022
Read more: https://t.co/XOG0cNif0g pic.twitter.com/nlS3lsYCBu
21. 2. 2022
- Obrovský únik informací odhaluje tajné vlastníky 80 miliard liber uložených ve švýcarské bance
- Whistleblower vyzradil údaje banky, aby odhalil "nemorální" zákony o utajování informací
- Mezi klienty patřil i obchodník s lidmi a miliardář, který si objednal vraždu své přítelkyně
21. 2. 2022
Tisková zpráva Centra pro dopravu a energetiku a Hnutí DUHA
Ačkoliv se vláda ve svém programovém prohlášení zavázala vytvářet podmínky pro odklon od uhlí do roku 2033 [1], návrh Plánu spravedlivé územní transformace tento závazek téměř neodráží. Ve své nejnovější verzi [2] sice odkazuje na prohlášení vlády, avšak zároveň na Mostecku i Sokolovsku předpokládá těžbu uhlí po tomto datu. Návrh plánu neuvádí odklon od uhlí v roce 2033 jako jasný cíl s konkrétními kroky. Uhelné kraje tak stále nemají jistotu, jak bude transformace probíhat. Ekologické organizace upozorňují, že jedině s jasně stanoveným cílem může transformace uspět.
21. 2. 2022 / Lesley Keen
21. 2. 2022 / Beno Trávníček Brodský
Poslouchat, či sledovat běžné sdělovací prostředky občas vydá na výběrové panoptikum. Soudím, že úlohou novináře je popisovat pro širokou veřejnost hlavní problémy a přinášet na konci takových zpráv světélka v tunelu.
Tedy například – ta strana říká to a tamta zase tohle, fajn, i to může veřejnost vědět. Ale já jako novinář jsem se prodral problémem a soudím, že verze kriticky se blížící pravdě je TATO. A samozřejmě, pokud někdo moji informaci verifikuje na základě ještě lepšího zmapování reálného stavu – jen dobře! Tedy například válečný zpravodaj z terénu versus teoretický pisálek o válce...
21. 2. 2022 / Karel Dolejší
21. 2. 2022 / Jan Paul, Dan Paul
21. 2. 2022 / Fabiano Golgo
21. 2. 2022
Ruský
prezident Vladimir Putin se za 22 let na výsluní moci změnil z člověka, na kterého washingtonští lídři zapomněli, v nejsledovanějšího muže na světě, který využívá obnovenou ruskou
vojenskou sílu
k tomu, aby donutil celý svět počítat s jeho zájmy poté, co si léta stěžoval, že je ignorován.
Putinova rostoucí touha po riziku přichází v době, kdy USA, které se zmítají v politické dysfunkci a které byly poníženy válkami v Iráku a Afghánistánu, zaznamenávají úpadek své relativní globální moci. Zatímco vláda Washingtonu slábne, Putin reformoval ruskou armádu ve schopnou sílu, vymýtil politickou opozici doma, rozšířil kontrolu nad domácím internetem a médii, změnil ruskou ústavu, aby si udržel moc, a zpevnil finance Moskvy proti vnějšímu tlaku. S trvalou silou zakotveného autokrata si postupně vybudoval základnu pro podstupování větších rizik v zahraničí a sebedůvěru, aby mohl stále důrazněji čelit Washingtonu, píší ve Washington Post Paul Sonne a Robyn Dixon.
21. 2. 2022
Putin k tomuto okamžiku směřuje krok za krokem již několik
let tím, že zpochybňuje mezinárodní právo a prochází mu to, píše Andrij
Zagorodňuk, bývalý ukrajinský ministr obrany. V roce 2008 obsadil část
Gruzie a svět si toho téměř nevšiml. Obsadil Krym a zahájil trvalou
válku na východní Ukrajině a svět na to o několik let později téměř
zapomněl. Na jaře 2021 shromáždil vojska kolem Ukrajiny a jediným
důsledkem bylo, že se mu dostalo grandiózního setkání s americkým
prezidentem Joem Bidenem v Ženevě s pozorností, jakou žádný jiný světový
politik nedostal.
21. 2. 2022
21. 2. 2022
- Francouzský prezident Emmanuel Macron pozval Vladimira Putina a Joea Bidena na summit zaměřený na deeskalaci ukrajinské krize a tito politikové s tím v zásadě souhlasili, a to i přes další varování USA, že stále hrozí útok Ruska proti Ukrajině. Návrh na uspořádání summitu - který se uskuteční pouze v případě, že Rusko nenapadne Ukrajinu - následoval po sérii telefonátů, které Macron uskutečnil ve snaze deeskalovat napětí, mimo jiné s Borisem Johnsonem, Joem Bidenem a po dvou telefonátech s Putinem.
21. 2. 2022
20. 2. 2022
Putin a Macron se dohodli, že se pokusí zajistit příměří na východě Ukrajiny a uspořádají naléhavý summit
What are TV viewers in Russia being told tonight about tensions in Ukraine? The polar opposite of TV bulletins in the West. “Who needs war?” asks state TV. Anchor lists Biden, Johnson, Prince Charles, Prince Andrew, Erdogan, Macron, Zelensky. Alternative reality. pic.twitter.com/JJ3tyn7WID
— Steve Rosenberg (@BBCSteveR) February 20, 2022
8. 6. 2021
V květnu 2021 přispěli čtenáři finančně na Britské
listy celkovou částkou 53 422.16 Kč, výdaje byly jako obvykle 61 731.50 Kč. Finanční příspěvky čtenářů bohužel nepokrývají celkové výdaje, takže směřujeme k nule. Zůstatek ke konci května byl 84 819.22 Kč.
Děkujeme
mnoha čtenářům za finanční podporu v měsíci květnu 2021. Prosíme, přispějte.
MNOHOKRÁT děkujeme všem věrným čtenářům, kteří na provoz Britských listů
finančně přispívají - trvale potřebujeme
pravidelnou finanční podporu. Děkujeme.
Potřebujeme normálně cca 70 000 Kč měsíčně na provoz. STAČILO BY, KDYBY Z 218 000 UNIKÁTNÍCH ČTENÁŘŮ BL ZA KAŽDÝ MĚSÍC JICH PŘISPÍVALO KAŽDÝ MĚSÍC 400 ČÁSTKOU 200 KČ.
Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. IBAN: CZ4455000000001001113917
Čtenáři mohou přispět
na provoz Britských listů úvěrovou kartou na
adrese www.paypal.com po
jednoduché registraci odesláním částky na adresu
redakce@blisty.cz.
Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.