Americký prezident tvrdí, že „není cesty zpět“ od jeho cíle ovládnout arktické území, Emmanuel Macron vede evropský odpor´
Evropští
lídři se sjednotili v odsuzování „nového kolonialismu“ Donalda Trumpa a
varují, že kontinent stojí na křižovatce, protože americký prezident
prohlásil, že od svého cíle ovládnout Grónsko neustoupí.
Po
týdnech agresivních výhrůžek Donalda Trumpa, že zabere tento rozlehlý
arktický ostrov, který je převážně autonomní součástí Dánska,
francouzský prezident Emmanuel Macron v úterý prohlásil, že dává
přednost „respektu před tyranem“ a „právnímu státu před brutalitou“.
Macron
na Světovém ekonomickém fóru v Davosu ve Švýcarsku prohlásil, že nyní
„není čas na nový imperialismus nebo nový kolonialismus“, a kritizoval
„zbytečnou agresivitu“ Trumpova slibu uvalit cla na země, které se
postavily proti převzetí Grónska Spojenými státy.
V úterý, po týdnech agresivních výhrůžek Trumpa, že zabere
rozsáhlý arktický ostrov, který je z velké části autonomní součástí
Dánska, francouzský prezident Emmanuel Macron řekl, že dává přednost
„respektu před tyranem“ a „právnímu státu před brutalitou“.
Macron
na Světovém ekonomickém fóru v Davosu ve Švýcarsku prohlásil, že nyní
„není čas na nový imperialismus nebo nový kolonialismus“, a kritizoval
„zbytečnou agresivitu“ Trumpova slibu uvalit cla na země, které se staví
proti převzetí Grónska Spojenými státy.
USA se snaží „oslabit a
podrobit Evropu“ tím, že požadují „maximální ústupky“ a ukládají cla,
která jsou „zásadně nepřijatelná – tím spíše, když jsou používána jako
páka proti územní suverenitě“, uvedl.
Trump v posledních týdnech
zintenzivnil své snahy o získání Grónska a prohlásil, že USA převezmou
kontrolu nad rozlehlým arktickým ostrovem „tak či onak“ a: „Teď je ten
správný čas a bude to provedeno!!!“
Předsedkyně Evropské
komise uvedla, že Trumpova hrozba uvalit 10% clo na dovozy z Dánska,
Norska, Švédska, Francie, Německa, Velké Británie, Nizozemska a Finska,
pokud tyto země neustoupí od svých námitek proti jeho plánům, je
„chybou“.
Prezident Donald Trump oslavuje svůj první rok zpět v Bílém
domě rozšířením prezidentských pravomocí a přetvořením vztahů mezi
Spojenými státy a ostatním světem.
79letý republikán spojil
své úsilí o získání kontroly nad Grónskem se svým neúspěchem v získání
Nobelovy ceny míru a prohlásil, že již nemyslí „čistě na mír“, spor o
Grónsko hrozí znovu roznítit obchodní válku s Evropou.
Kanadský premiér prohlásil, že je rozhodně proti hrozbám USA uvalit cla na Grónsko
Mark
Carney říká, že USA by měly v otázkách bezpečnosti v Arktidě
upřednostňovat spolupráci před hrozbami, ačkoli Trump často odmítá výzvy
k větší koordinaci a trvá na tom, že USA musí Grónsko „vlastnit“.
„Kanada
je silně proti clům na Grónsko a vyzývá k cíleným rozhovorům, abychom
dosáhli našich společných cílů v oblasti bezpečnosti a prosperity v
Arktidě,“ řekl premiér Carney před publikem v Davosu.
Kalifornský guvernér říká, že evropští spojenci musí „projevit odvahu“ vůči Trumpovi
TZ
iniciativy Ne naším jménem! – Za spravedlivý mír na Blízkém
východě
V Praze 20.1.
2026 – Několik desítek demonstrujících se dnes v dopoledních
hodinách sešlo před Černínským palácem v Praze, aby
projevilo své znechucení
nad přijetím izraelského ministra zahraničí Gid'ona
Sa'ara českým ministrem zahraničí Petrem
Macinkou.
Nejsem
fanoušek pana nového místopředsedy ODS Drobila. A možná by se
ode mě čekalo, že napíšu nějaký vnitropolitický komentář ke
sjezdu ODS spíše než to, co se právě chystám psát. Jenže co
psát o „nové“ ODS? Co se změnilo? Půjde do toho sama.
Demolice je nejnovějším krokem Izraele proti agentuře UNRWA, která poskytuje pomoc milionům palestinských uprchlíků.
Komplex
agentury OSN pomáhající palestinským uprchlíkům byl zdemolován, na
odbornou školu OSN na Západním břehu stříleli Izraelci slzný plyn
Izraelské
jednotky začaly buldozery bourat sídlo agentury OSN pro palestinské
uprchlíky v Jeruzalémě a střílely slzným plynem na odbornou školu OSN v
Qalandii na Západním břehu.
Izrael obviňuje Agenturu OSN pro
pomoc a práci (UNRWA) ze spolupráce s Hamásem – což agentura popírá – a
loni jí zakázal působit na svém území. Demolice je nejnovějším krokem
Izraele proti agentuře UNRWA, která poskytuje pomoc milionům
palestinských uprchlíků.
Série příspěvků na Truth Social jasně vyjádřila Trumpův postoj k Grónsku vůči evropským politikům
Americký ministr financí Bessent vyzývá Evropu, aby nemstila Trumpovým clům proti Evropě
Trump se v rušné noční relaci na Truth Social zaměřil na Velkou Británii, Francii, Macrona a Grónsko.
Zdá se, že americký prezident Donald Trump měl podle amerického času rušný večer s telefonem v ruce.
V noci Trump:
zaútočil na Velkou Británii, kterou posměšně nazval „brilantním“
spojencem, za „šokující“ plán předat suverenitu nad Chagosovými ostrovy
Mauriciu (navzdory předchozí podpoře USA) a řekl, že je to jeden z „mnoha“ důvodů, proč Grónsko „musí být získáno“
Unikly soukromé textové zprávy francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a šéfa NATO Marka Rutteho, ve kterých diskutují o Trumpových nejnovějších politických krocích
Trump vyhrožoval Francii 200% cly na francouzské víno a šampaňské kvůli Macronovu odmítnutí připojit se k „mírové radě“ v Gaze, řekl o Macronovi, že „nikdo ho nechce, protože brzy odejde z úřadu“
Zopakoval svůj záměr převzít Grónsko jako „nezbytné pro národní a světovou bezpečnost“ a řekl, že „není cesty zpět“.
Zveřejnil umělou inteligencí generovaný obrázek, na kterém vztyčuje americkou vlajku na Grónsku,
a řekl, že je to „území USA, založené v roce 2026“, několik dní poté,
co se americká delegace dohodla s dánským ministrem zahraničí, že
jednání budou probíhat za zavřenými dveřmi, a ne prostřednictvím
výhružných zpráv na sociálních médiích.
Kromě toho se zdálo, že jeho ministr financí Scott Bessent v Davosu provokoval Evropany, když řekl, že „nejprve vytvoří obávanou evropskou pracovní skupinu, která se jeví jako jejich nejúčinnější zbraň“,
než budou moci podniknout odvetná opatření v oblasti obchodu (£), a
varoval je před jakýmikoli kroky namířenými proti americké
administrativě.
Před lety jsme v Prátru jako rodina šli na vodní horskou dráhu, napsal na Facebooku autor, který si říká Norbert Trdnout. Sedíte v té plastové kládě, řetěz pod vámi cvaká a táhne vás to nahoru. Hodně nahoru. Vidíte celé město, lidi jsou jako mravenci a vy víte, že za chvíli to přijde.
Těsně před tím zlomem, na samém vrcholu, kde vidíte tu propast pod sebou, se kláda na pár vteřin zastavila. Bylo ticho.
A máma se do toho ticha zeptala: "Už můžu začít křičet?"
Přesně tak si připadám dneska, když čtu to, co napsal Donald Trump Norsku.
Díváme
se do propasti. A náš premiér běhá po papírnictví a shání glóbus, aby
zjistil, jestli ta propast je na severu nebo na jihu.
Odpověď zní: Ano. Už můžete začít křičet.
Představte
si mezinárodní právo jako katastr nemovitostí. Doteď jsme žili v iluzi,
že váš pozemek je váš, protože je to napsané v tlusté knize na úřadě.
Že existují pravidla.
O víkendu Donald Trump oznámil, že od 1. února uvalí 10% clo
na osm evropských zemí, které souhlasily s vysláním vojsk na Grónsko.
Oznámil také, že pokud tyto země nesouhlasí s prodejem ostrova Spojeným
státům, clo se od 1. června zvýší na 25 %. V posledních několika
měsících se vedla debata o tom, zda Trump myslí vážně, že si Grónsko
přivlastní, nebo jen provokuje Evropany. On to myslí skutečně smrtelně
vážně.
Jako Američan mám svým mnoha evropským
přátelům jednu věc na srdci: v této konfrontaci neustupujte. Dosud se EU
i hlavní evropské mocnosti snažily Trumpa uklidnit nabídkami ústupků,
lichotkami, osobními dárky a jinými formami pocty. Tato strategie
nefungovala a měla by být okamžitě opuštěna.
Dieser
sehr kurze Beitrag baut auf einer früheren Reflexion auf."Wenn
das Volk den Mut verliert, verlieren die Mächtigen ihr Gewissen"
(Britské listy, 6.1.2026). Der Autor dieses Artikels wurde auch
stark von den jüngsten dramatischen Ereignissen in Venezuela
beeinflusst.
Tento
velmi stručný příspěvek navazuje na dřívější úvahu „Když
lid ztratí odvahu, mocní ztratí svědomí“ (Britské listy, 6.
1. 2026). Autor tohoto článku byl též silně ovlivněn nedávnými
dramatickými událostmi ve Venezuele.
Chudoba
není biologickým osudem ani „rasovým“ předpokladem. Je
důsledkem stavu institucí – jejich síly, legitimity a schopnosti
chránit občany před svévolí mocných. Tam, kde instituce
nefungují, kde se korupce stává normou a vzdělání luxusem,
vzniká prostředí, v němž se bohatství koncentruje v rukou úzké
vrstvy oligarchů. Jakmile se tato vrstva propojí s politickou mocí,
vzniká extraktivní režim – systém, který vysává zdroje od
mnoha k několika málo „vyvoleným“.
Bohužel se opět tento měsíc zatím sebralo jen 45 000 Kč, potřebujeme pro honoráře pro naše autory asi dvojnásobek. Prosíme, přispějte. Děkujeme mnohokrát. Jan Čulík
Vážení čtenáři,
děkujeme mnoha čtenářům, kteří nás finančně podporují. Opravdu si
toho vážíme. V prosinci 2025 jste nás podpořili částkou106 384,37Kč, výdaje byly101 642,50 Kč, zůstatek koncem prosince byl14 878,42 Kč.
Psal jsem na tomto místě v druhé polovině prosince, že se za prosinec do té doby sebralo jen asi 40 000 Kč, že potřebujeme v podstatě dvojnásobek. Děkujeme všem čtenářům, kteří v posledních dnech prosince přispěli, takže jsme mohli nakonec našim redaktorům zaplatit honoráře. Dva z těchto přispěvatelů zase - poskytli částky kolem 20 000 Kč, jim jsme mimořádně vděčni, děkujeme!!, ale zároveň apelujeme na čtenáře, aby víc z vás prosím přispívalo menšími částkami pravidelně, protože nemůžeme od několika málo lidí očekávat, že budou na Britské listy trvale přispívat takto velkými částkami. Děkujeme za pomoc a za porozumění!
Prosíme, v podpoře neustávejte - bohužel, ale z přehledu vidíte, se
nám výdaje zvýšily na o něco více než 100 000 Kč měsíčně. VELMI si
vážíme vaší trvalé podpory.
Apelujeme na čtenáře, aby nám každý měsíc poslali oněch dvě stě korun. Prosíme všechny o pravidelnou podporu 200 Kč měsíčně.
Finančních příspěvků od čtenářů si nesmírně vážíme, víme velice dobře, jak špatně na tom mnozí občané v ČR jsou. A neomlouvejte se, že přispíváte (údajně) málo, vážíme si každé koruny.
Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v
pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa
banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. IBAN: CZ4455000000001001113917
Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na
adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na
adresu redakce@blisty.cz.
Jako v České republice oficiálně
registrovaný spolek (občanské sdružení) poskytujeme potvrzení o přijetí
příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.
Blair, Putin, Erdoğan, Orbán: jména pozvaných členů mluví za vše. A jde o mnohem víc než jen o Gazu.
Osud palestinského lidu je varováním pro budoucnost lidstva. Když jsem nedávno navštívil Západní břeh, píše Owen Jones,
Palestinci mi neustále zdůrazňovali totéž: Izrael proměnil jejich zemi v
laboratoř. Technologie útlaku, kterou nasadil – včetně genocidy v Gaze –
sahá od vysoce technologického sledování po vojenské drony a umělou
inteligenci na bojišti. Tyto technologie jsou Izraelem exportovány do represivních států po celém světě. A tím to nekončí.
Dnes, 20. ledna 2026, od 20:45, uvede Česká televize v premiéře dokumentární film Pachová stopa režisérky Zuzany Piussi, vzniklý ve spolupráci se Spolkem Šalamoun.
Film se kriticky věnuje jednomu z nejproblematičtějších důkazních prostředků používaných v českém trestním řízení – pachové identifikaci, tedy situacím, kdy o vině či nevině člověka fakticky rozhoduje reakce psa.
Ekonomická nerovnost je jádrem všech hlavních problémů
lidstva, ale nejbohatší lidé odmítají čelit systému, který jim přináší
výhody.
Tento týden se stovky vládních představitelů, hlav
států a vedoucích podnikatelů scházejí na výročním zasedání Světového
ekonomického fóra (WEF) v Davosu. Budou diskutovat o řešeních největších rizik a problémů světa.
Vše
však nasvědčuje tomu, že se na jejich zasedání opět nebude řešit
největší hrozba pro lidstvo a planetu: neoliberální kapitalismus.
Všechny
formy kapitalismu se vyznačují rozsáhlým soukromým vlastnictvím
společností a primátem zisku. Specifická neoliberální forma kapitalismu,
která se od konce 70. let 20. století stala dominantní, má však další
rysy: privatizaci společností, které byly dříve ve veřejném vlastnictví;
přesun moci od pracovníků k majitelům kapitálu; a snížení daní pro
podnikatele a nejbohatší, píše ekonomika a filozofka Ingrid Robeyns.
Snaha britského premiéra zmírnit napětí kolem situace v Grónsku je dalším ponížením v jeho vztahu s Donaldem.
Podlézat,
nebo nepodlézat? To je otázka. Když i britský pravicový komentátor
Piers Morgan vytáhl hlavu z Donaldova zadku natolik, aby uviděl záblesk
denního světla, pak lze říci, že americký prezident už pravděpodobně
překročil hranici, píše satirik John Crace.
Nespokojený s hrozbou cel
proti Velké Británii a sedmi zemím EU za vyslání vojsk do Grónska –
poté, co předtím požadoval, aby se spojenci NATO zapojili do ochrany
země před Ruskem a Čínou – Donald nyní poslal norskému premiérovi dopis,
ve kterém si stěžuje, že nezískal Nobelovu cenu míru, a říká, že je tak naštvaný, že uvažuje o zahájení války.
Začít
se musí tím, že mír na Ukrajině ani rok po inauguraci Donalda
Trumpa není. Prezidenti Ruska a Ukrajiny se ani jednou osobně
nesetkali. Probíhala ovšem různá jednání mezi Spojenými státy
a Ukrajinou, mezi evropskými zeměmi a Ukrajinou a několik jednání
mezi Spojenými státy a Ruskem. Velice bych ocenil opravdu podrobné
shrnutí, sám to ale nezvládnu a vypíchnu jen to, co považuji za
hlavní body.
Taková
ostuda. A víte proč? Protože Babiš doufá, že si bude moct udělat
selfie s králem Ubu v Mar-a-Lago. Král Ubu, středoevropský šašek a dvě
figuríny v pravidelné péči
plastické chirurgie. Proto se nemůže postavit za evropské spojence,
ačkoliv Česko žádné jiné nemá. Tohle je ten “proevropský kurz”, kterým
se tolik naivů chlácholilo v domnění, že Babiš z něj přece neuhne. On
ale žádný kurz nedržel a nedrží, je to jen otázka prospěchu z konstelace
podmínek v daném okamžiku. Jako kdysi “proevropský” Fico. Je to
politováníhodný tvor, který nejbližší spojenectví prodá za pouhou
naději, že svým přihlouplým fanouškům nadělí obrázek z Floridy s
několika nesouvislými větami ve staroslověnštině.
Mohl
by to být skeč Monty Pythonů z doby před čtyřiceti lety: Šílený
americký prezident požaduje Nobelovu cenu míru (kterou zpočátku píše
jako „Noblovu“), poté, co přejmenoval Ministerstvo obrany na
Ministerstvo války a násilím unesl prezidenta jedné latinskoamerické
země.
Šokující blitzkrieg bradáčů, při kterém stará známá
povykující vousatá holota na terénních autech zabrala přehradu,
několik ropných polí a měst Rojavy (autonomní kurdsko-arabské
severovýchodní Sýrie a protektorátu Západu jako vzdálené
trestanecké kolonie pro zajatce z ISIS), vnucuje otázku, jestli za
ním nebyl nějaký skrytý nátlak Trumpa, Erdogana, petrodolary
oplývající sunnitské Saúdské Arábie a možná i doživotně
vězněného bývalého šéfa Kurdské strany pracujících (PKK)
Öcalana, kterého turecká vláda nutí k různým prohlášením k
jeho dávným kolegům.
V Rakousku bylo zjištěno, že hnědá švýcarská kráva
používá nástroje různými způsoby – něco, co bylo dosud pozorováno pouze u
lidí a šimpanzů.
Vědci byli nuceni přehodnotit inteligenci
skotu poté, co rakouská kráva jménem Veronika prokázala působivou – a
dosud nedokumentovanou – schopnost používat nástroje.
Witgar
Wiegele, ekologický farmář a pekař z malého městečka v Korutanech poblíž
italských hranic, chová Veroniku jako domácího mazlíčka a všiml si, že
si občas hraje s klacky a používá je k škrábání svého těla.
Wiegele,
který řekl, že Veronika rozpoznává hlasy členů rodiny a spěchá jim
naproti, když ji volají, začala si před lety hrát s kousky dřeva a pak
přišla na to, jak se škrábat klacky.
„Přirozeně mě ohromila její
mimořádná inteligence a napadlo mě, kolik se můžeme od zvířat naučit:
trpělivost, klid, spokojenost a jemnost,“ řekl.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pondělí novinářům sdělil, že Rusko se snaží „vyjasnit všechny nuance“ nabídky s Washingtonem, než dá svou odpověď.
Tvrzení o pozvání přichází v době, kdy Putin nejeví žádné známky ukončení invaze na Ukrajinu,
při které byly zabity statisíce lidí a ruské jednotky se dopustily
zvěrstev na civilním obyvatelstvu. Ruský prezident opakovaně odmítl
návrhy na příměří podél současných frontových linií.
Samostatně také zopakoval svou frustraci z Norska ohledně Nobelovy ceny míru a řekl, že „Norsko ji zcela ovládá, navzdory tomu, co říkají“.
„Rádi říkají, že s tím nemají nic společného, ale mají s tím společného všechno,“ dodal.
Trump také vyjádřil svou frustraci z toho, že se evropští lídři soustřeďují na Grónsko, když řekl:
„Evropa by se měla soustředit na válku s Ruskem a Ukrajinou, protože, upřímně řečeno, vidíte, kam je to dostalo. Na to by se Evropa měla soustředit – ne na Grónsko.“
Norský deník VG píše, že viděl původní zprávu zaslanou norským
premiérem Jonasem Gahr Støre a finským prezidentem Alexandrem Stubbem,
která zřejmě vedla Trumpa k tomu, aby odpověděl svým výbušným dopisem o
Nobelovi a Grónsku.
Zpráva, zaslaná formou textové zprávy, zní:
„Vážený
pane prezidente, vážený Donalde – ohledně kontaktů přes Atlantik –
ohledně Grónska, Gazy, Ukrajiny – a Vašeho včerejšího oznámení o clech.
Znáte náš postoj k těmto otázkám. Domníváme se však, že bychom všichni
měli usilovat o uklidnění situace a deeskalaci – kolem nás se děje tolik
věcí, že musíme držet pohromadě. Navrhujeme vám, abychom si dnes
později zavolali – společně nebo každý zvlášť – dejte nám vědět, co vám
vyhovuje! S pozdravem – Alex a Jonas.“
Norská VG, která později
potvrdila pravost dopisu u Støreho, uvádí, že Trump odpověděl za méně
než půl hodiny a poslal rozzlobený dopis, v němž píše, že po odmítnutí
Nobelovy ceny míru „již necítí povinnost myslet čistě na mír".
🚨 Trump writes letter to Norway PM, says he no longer has "obligation to think of Peace" because Norway did not give him the Nobel Peace Prize. pic.twitter.com/rHXzkdQNO8
BREAKING: Trump admits in a jaw-dropping letter to Norway’s Prime Minister that he's threatening to seize Greenland because he's upset that he didn't win the Nobel Peace Prize.
Trump v šokujícím dopise norskému premiérovi přiznává, že vyhrožuje
zabráním Grónska, protože je naštvaný, že nezískal Nobelovu cenu míru.
Vstoupili jsme do období úplného šílenství...
„Milý
Jonasi: Vzhledem k tomu, že se vaše země rozhodla neudělit mi Nobelovu
cenu míru za to, že jsem zastavil VÍCE NEŽ 8 válek, již necítím
povinnost myslet čistě na mír, i když ten bude vždy převládat, ale nyní
mohu přemýšlet o tom, co je dobré a správné pro Spojené státy americké,“
zahájil Trump svůj dopis norskému premiérovi Jonasovi Gahr Støreovi.
Vlády se rozhodly pro oligarchii a brutálně potlačují
protesty proti úsporným opatřením a nedostatku pracovních míst, uvádí
zpráva charitativní organizace.
Svět byl v loňském roce svědkem rekordního počtu nově vzniklých
miliardářů, jejichž celkové bohatství dosáhlo 18,3 bilionu dolarů,
zatímco globální úsilí v boji proti chudobě a hladu uvízlo na mrtvém
bodě.
Výroční průzkum globální nerovnosti organizace Oxfam
odhalil, že počet miliardářů v roce 2025 poprvé překročil 3 000. Od
roku 2020 jejich společné jmění vzrostlo o 81 %, tj. o 8,2 bilionu
dolarů, což by podle charity stačilo k 26násobnému vymýcení globální
chudoby.
Autoři však uvedli, že většina vlád zklamala obyčejné lidi tím, že kapitulovala před stále zjevnějším vlivem bohatých.
Babišova
nedůvěryhodná vláda získala důvěru a teď nám bude vládnout. Svět
nekončí. A nekončí ani demokracie v České republice, byť je některými
skutečnostmi ohrožena a poškozována.
👉 Ministr obrany nemůže říct, že je Rusko agresor, aniž by mu zalepili pusu.
👉
Ministr zemědělství v minulosti vyplácel miliardové dotace pro Agrofert
a ještě nedávno stál v čele organizace, která za něj lobbovala.
👉
Vládní zmocněnec pro překračování pravidel, rasistické výroky a hloupé
výmluvy, který se bude snažit vést ministerstvo, jež mu nepřísluší.
👉 Předseda poslanecké sněmovny útočící na skupiny občanů a otevřeně papouškující kremelskou propagandu.
A jako bonus premiér, který veřejně hlásá, že se nenechá vydat soudu.
Jako vážně? Máme pro pana Babiše novinku!
V demokracii nikdo nestojí nad zákonem. Ani premiér.
Prezident vydává varování uprostřed spekulací, že Donald Trump plánuje zavraždit nebo sesadit íránského nejvyššího vůdce
Íránský prezident Masoud Pezeškian v neděli varoval, že jakýkoli útok na nejvyššího vůdce země, ajatolláha Alího Chameneího, by byl vyhlášením války.
V
zjevné reakci na spekulace, že Donald Trump zvažuje pokus o atentát
nebo odstranění Chameneího, Pezeškian v příspěvku na X uvedl: „Útok na
velkého vůdce naší země je rovnocenný totální válce s íránským národem.“
Íránský
prezident také obvinil USA z protestů, které v posledních dvou týdnech
otřásly Íránem a vedly k tisícům úmrtí mezi demonstranty.
Emmanuel Macron vyzývá ostatní vedoucí evropské politiky,
aby v případě, že USA zavedou cla, použili silný nástroj proti nátlaku
EU
zvažovala odvetná cla na americké zboží a dokonce i nejzávažnější
ekonomické sankce proti USA, zatímco evropští lídři kritizovali hrozbu
Donalda Trumpa uvalit nová cla na dovoz z osmi zemí, které se staví
proti jeho pokusu o anexi Grónska – což jeden ministr označil za „vydírání“.
„
Hrozby zavedením cel narušují transatlantické vztahy a představují
riziko nebezpečné sestupné spirály,“ uvedli ve společném prohlášení
lídři Dánska, Norska, Švédska, Francie, Německa, Velké Británie, Nizozemska a Finska. „Jsme odhodláni bránit naši suverenitu.“
Nejvyšší
diplomaté EU se v neděli sešli na krizových jednáních a diskutovali o
obnovení plánu zavést cla na americké zboží v hodnotě 93 miliard eur,
který byl pozastaven po loňské letní obchodní dohodě s Trumpem.
Hloupost
ve vnitřní politice nás bude stát “pouze” prosperitu. Třeskutá hloupost
v té zahraniční nás bude stát evropské partnerství, tedy bezpečnost a
tedy demokracii.
Na sjezdu ODS vystoupil senátor Jirsa a požadoval, aby účastníci poslali zdravici Trumpovi s poděkováním za jeho mírové úsilí na celém světě a úspěchy v zahraniční politice.
Ve světle událostí by u běžného člověka bylo na místě zeptat se citlivě
na duševní stav, u pana senátora si ale můžeme být jisti, že medicína
je v tomto případě bezradná.
Před
několika dny se profesionální patolízal Macinka (Auto), toho času v
Babišově vládě jako ministr zahraničí, nechal instruovat americkým
velvyslancem, aby se nevyjadřoval k otevřené snaze Trumpa a jeho vlády
ukrást Grónsko.
Stalo se tak
den poté, kdy se naši nejbližší sousedé, důležití z hlediska budoucí
bezpečnosti v Evropě, tedy Německo a Polsko, společně s dalšími
důležitými zeměmi Evropy otevřeně postavili na stranu Dánska a Grónska a
jednoznačně odmítli Trumpovo vyhrožování možnou anexí ostrova.
Anexí,
která by proběhla v rozporu s mezinárodním právem, v rozporu s postojem
obyvatel území a státu, k němuž patří, v rozporu s podstatou NATO, v
rozporu s jakýmikoliv bezpečnostními i ekonomickými zájmy na obou
stranách Atlantiku, v rozporu s udržením alespoň základů současného
světového řádu a ochrany demokracie a tedy v rozporu se zdravým rozumem.
Moderátorka, Channel 4 News, neděle 18. ledna 2026: Podle oficiálních zdrojů bylo při
protestech v Íránu potvrzeno nejméně 5 000 mrtvých, ale jiné mediální
zprávy uvádějí, že skutečný počet je více než třikrát vyšší. Režim
zavedl na posledních 10 dní téměř úplný výpadek internetu, takže není
možné nezávisle ověřit, kolik lidí bylo zabito nebo zadrženo. Minnie
Stevensonová přináší reportáž:
Reportérka: Po masakru na ulicích Íránu, který
spáchal režim, protestují po celém světě tisíce lidí. Je těžké
rozluštit, co se přesně děje uvnitř Íránu. Země je již 10 dní v jednom z
nejextrémnějších výpadků internetu v historii. Miliony lidí jsou stále
zcela odříznuty od vnějšího světa. Aktivisté tvrdí, že výpadek byl
záměrně navržen tak, aby potlačil nesouhlas a zastavil mezinárodní
kontrolu. Protestující se však nenechají umlčet. Od Tokia po Londýn
tisíce lidí dali najevo své pocity.
Dějiny východní Evropy se v posledních letech změnily v bitevní pole.
Nebojuje se tu jen o území, ale především o výklad minulosti. Postavou
tohoto sporu je i Jaroslav I. Vladimirovič, známý jako Jaroslav Moudrý.
Zatímco moderní Rusko a Ukrajina o hledají svou „národnost“, historická
realita nabízí obraz, který se do dnešních nacionalistických „narativů“
nehodí.
"V tuto chvíli mají v zásadě tři možnosti. Mohou buď sklonit hlavu a jen
doufat a modlit se, že to přejde. A v mnoha ohledech to evropští lídři v
posledním roce dělali. Výsledkem je, že působili velmi slabě. Jak víte,
když se necháte šikanovat školním tyranem, bude vás šikanovat ještě
víc. A přesně to se děje. Mohou tedy buď v tom pokračovat, nebo se ho
pokusit uklidnit nějakou dohodou ohledně Grónska, což většina evropských
lídrů nechce, protože by to znamenalo porušení pravidel založených na
řádu. Mohou se mu pokusit postavit a zaujmout tvrdý postoj. Nyní se
objevují náznaky, že se mu hodlají postavit a zaujmout tvrdý postoj."
Moderátorka, Channel 4 News, neděle 18. ledna 2026: Žádná dohoda. Grónsko není na prodej. Evropští lídři sdělili Donaldu
Trumpovi, že jeho hrozby uvalit cla, pokud nedosáhne svého, mohou
vyústit v nebezpečnou sestupnou spirálu. Dobrý večer. Osm členů NATO se
spojilo, aby se postavilo proti nebezpečné hrozbě. Dalším členem NATO
jsou Spojené státy. Ve společném prohlášení evropští vedoucí politikové varovali
prezidenta Trumpa, že jeho plán uvalit cla, pokud nezíská plnou kontrolu
nad Grónskem, by podkopal transatlantické vztahy. Premiér Sir Keir
Starmer to označil za zcela nesprávné. Dánský premiér obvinil Trumpa z šikany, ale hodně se mluvilo o tom, že je třeba pokračovat v dialogu.
Nikdo nechce tuto situaci dovést až na hranici.
V neděli večer se velvyslanci všech 27 zemí Evropské unie sešli na
mimořádném zasedání v Bruselu, aby projednali hrozbu Donalda Trumpa
uvalit cla na Grónsko. Dánský premiér prohlásil, že Evropa se nenechá
vydírat, zatímco prezident Macron naznačil, že EU by mohla poprvé použít
svůj mechanismus proti nátlaku, aby omezila dovoz zboží a služeb. Harry
Fawcett podává zprávu:
Reportér: Zdá se, že to byla demonstrace evropské síly nad územím
Grónska v posledních dnech, která rozzlobila Donalda Trumpa natolik, že
sáhl po svých osvědčených clech. Členové NATO, Dánsko, Norsko, Švédsko,
Francie, Německo, Velká Británie, Nizozemsko a Finsko, demonstrují, že i
oni berou bezpečnost Arktidy vážně, a to společným vojenským cvičením.
Prezident Trump prohlásil, že všichni hrají nebezpečnou hru, když
vysílají vojáky za neznámým účelem. V sázce je podle něj samotné přežití
planety. Jaký bude bezprostřední důsledek? Od 1. února 2026 budou
všechny výše uvedené země platit 10% clo na veškeré zboží zasílané do
Spojených států amerických. Od 1. června 2026 se clo zvýší na 25 %.
Británie vyslala na cvičení pouze jednoho vojáka, což je potenciálně
nejnákladnější nasazení armády v historii.
Poté co se prakticky naprosto
zhroutila původní víra levicového, respektive dělnického hnutí
v možnost zavedení veskrze harmonické, všeobecně pospolité
komunistické společnosti, našla si radikální, antisystémová
levice náhradu v principu družstevnictví. Co nedokázal státně
řízený socialismus se státním vlastnictvím, to má tedy přinést
družstevní forma vlastnictví, založená na společném majetku a
na demokratickém rozhodování bez vertikálních hierarchií.
Vzhledem k tomu, že tato víra ve všespasitelnost družstevního
principu je dominantním ideovým fundamentem současné radikální
levice, jeví se být naprosto nezbytným si charakter a potenciály
tohoto modelu rozebrat systematicky a do hloubky.
Několik obětí svědčí, že Epstein jim sliboval přijetí na prestižní univerzity, aby je nalákal do své sítě sexuálního zneužívání.
Umělkyně z New Yorku, která tvrdí, že Jeffrey Epstein a Ghislaine Maxwellová
ji nabízeli mužům, patří mezi oběti, které svědčí, že Epstein je lákal
na vysokoškolské vzdělání, aby je nalákal do své sítě sexuálního
zneužívání.
Rina Oh byla 21letá studentka umění, když ji v roce
2000 představila Epsteinovi Lisa Phillips, modelka a přeživší Epsteinova
oběť, která se od té doby stala silným hlasem v síti přeživších a tlačí
na úplné zveřejněni všeho v dlouhotrvajícím skandálu týkajícího se
peněz, sexu a moci.
„Řekl mi: ‚Jsi opravdu talentovaná. Myslím, že bys měla chodit do školy,‘“ vzpomíná Oh.
Epstein
ji pozval, aby si sedla vedle něj. „Vysvětlil mi, že je filantrop,
známý mnoha lidem, velmi štědrý muž, který poslal na univerzitu mnoho
mladých lidí, často děti žen, se kterými chodil do školy. Úplně jsem mu
věřila.“
Ministr financí říká, že Netanjahu by měl podpořit
anexi a osídlení Gazy Izraeůlci , a útočí na roli Turecka a Kataru ve
„výkonné radě“ pro Gazu
Krajně pravicoví členové izraelské vládní koalice v neděli odmítli plán podporovaný USA pro poválečnou správu
Gazy a kritizovali svého premiéra Benjamina Netanjahua za to, že
neprovedl anexi palestinského území a nezaložil na něm nové izraelské
osady.
Po oznámení Bílého domu o výběru světových lídrů, kteří se
připojí k takzvané „radě míru“ pro Gazu, mezi nimiž jsou i zástupci
Turecka a Kataru, které kritizovaly izraelské útoky v pásmu Gaza,
izraelský krajně pravicový ministr financí Bezalel Smotrich označil
Netanjahuovu „neochotu převzít odpovědnost za Gazu“ za „prvotní hřích“.
Podle
Smotriche, který je sám osadníkem na Izraelem okupovaném Západním
břehu, by izraelský premiér měl místo toho „zřídit tam vojenskou vládu,
podpořit imigraci a osídlování a tímto způsobem zajistit bezpečnost
Izraele na mnoho let“.
Tisková mluvčí Bílého domu Donalda Trumpa, Karoline Leavitt, byla nedávno nahrána, jak vyhrožuje CBS News, že musí odvysílat nový rozhovor s Trumpemmv plném znění a bez úprav – jinak „vás zažalujeme“.
Trump
„řekl: ‚Ujistěte se, že ten záznam nezkracujete, ujistěte se, že
rozhovor bude odvysílán v plném znění‘,“ řekla Leavitt moderátorovi CBS
Tony Dokoupilovi poté, co ten nagtočil l rozhovor s Trumpem, podle
zvukové nahrávky, o které jako první informoval
New York Times. Exkluzivní 13minutový segment byl odvysílán v úterý,
několik měsíců poté, co mateřská společnost CBS Paramount souhlasila, že
Trumpovi zaplatí 16 milionů dolarů za úpravu nesouvisejícího rozhovoru
před volbami v roce 2024, které ho vynesly do druhého prezidentského
úřadu.
„Ano, uděláme to, ano,“ ujistil Dokoupil v audio nahrávce.
Leavittová odpověděla: „Pokud to nebude zveřejněno v plném znění,
zažalujeme vás."
Erich
von Däniken1
(14. duben 1935 – 10. leden 2026) a jeho odkaz po zasloužených
devadesáti letech života uzavírá jednu významnou kapitolu
moderního myšlení o původu lidstva, o civilizačních otázkách
dávné minulosti i o našem místě ve vesmíru. Odešel člověk,
který zásadním způsobem ovlivnil způsob, jakým celé generace
přemýšlely – a především jak se ptaly.
Jak na to poukázal Boris Cvek ve své recenzi nedělních Otázek Václava Moravce, čeští politikové buď řeší neuvěřitelné prkotiny, anebo vážně prosazují nebezpečné pitomosti. Mezitím, zřejmě aniž by to vnímali, se rychle rozkládá mezinárodní řád. Porovnejte s Otázkami Václava Moravce níže citovaný překlad pořadu rozhlasu BBC The World This Weekend, který se vysílal skoro v tutéž dobu.
Moderátor, pořad The World This Weekend, BBC Radio 4, neděle 18. ledna 2026, 13 hodin: Vítejte
v pořadu The World This Weekend. U mikorofonu je Johnny Diamond. Trump míří do
Evropy, Grónsko za dolary, nebo nic. Dokáže Evropa nějak reagovat?
"Tragédií
je, že naše taktika v uplynulém roce byla v podstatě submisivní. A
submisivita v zásadě vyjadřuje určitou míru akceptace."
Moderátor: Promluvíme
si s místopředsedou dánského parlamentu a bývalým velvyslancem USA při
OSN, který se k nám připojí živě, zatímco budeme uvažovat o prvním roce
druhého Trumpova funkčního období a o světě, který vytvořil.
Při
pohledu na svět je každému jasné, že to, co Trump udělal, možná přináší
odměnu za riskování. A ten svět, který jsme po roce 1945 a po skončení
studené války vytvořili, abychom se pokusili najít způsob řešení
problémů prostřednictvím různým komisí, zdá se, že skončil.
Zprávy čte Alan Smith.
Hlasatel: Francouzský
prezident Emmanuel Macron navrhl, aby EU připravila odvetná opatření v
reakci na hrozby Donalda Trumpa uvalit další dovozní cla, pokud USA
nebudou moci koupit Grónsko od Dánska. Italská premiérka Giorgia
Meloniová uvedla, že prezidentu Trumpovi sdělila, že jeho hrozba je
chybou. Zástupci EU se dnes odpoledne scházejí na mimořádném zasedání.
Zde vysoká britská ministryně Lisa Nandyová uvedla, že postoj Spojeného
království, že o budoucnosti Grónska by měli rozhodovat jeho obyvatelé,
je nekompromisní. Náš politický korespondent Harry Farley podává zprávu.
Reportér:
Toto může být významný moment pro britskou zahraniční politiku. Sir
Keir Starmer se sblížil s prezidentem Trumpem a trvá na tom, že nebude
upřednostňovat Evropu nebo Ameriku před druhou stranou. Tato volba by mu
však mohla být vnucena, pokud budou tato cla zavedena. Zůstává to v
rovině „pokud“, protože vláda doufá, že prezidenta přesvědčí. Lisa
Nandyová uvedla, že je nutná dospělá debata s Bílým domem. Jediné, co
neuděláme, dodala, je ustoupit z našeho postoje k Grónsku. Ostatní
politické strany ve Velké Británii souhlasí s vládou, že výhrůžky
Washingtonu jsou nepřijatlené . Přesvědčit prezidenta, aby změnil kurz,
však bude zkouškou pro vztah premiéra s Donaldem Trumpem a jeho
schopnost využít toho ve prospěch Británie.
V dnešních
Otázkách V. Moravce jsme na viděli video s prohlášeními
premiéra Babiše. Na jedné straně chce, aby se o kandidátovi na
ministra životního prostředí, kterého nechce prezident jmenovat
do ministerské funkce, pořád dokola referovalo v médiích,
na druhou stranu chce, aby Turek ve své funkci zmocněnce pro klima
zachraňoval Evropu. Tedy Babiš s Turkem budou zachraňovat
Evropu, čili slovy premiéra: green deal musí být zničen.
Ve Financial Times (FT) vyšel článek
o protestech v Íránu, který poskytuje dosud nejúplnější obraz situace, informuje na X odborník
na Írán Trita Parsi.
- Jak protesty začaly pokojně a vláda se zpočátku chovala
zdrženlivě,
- Jak se vše změnilo ve čtvrtek večer, kdy vyšlo do ulic
mnohem více lidí,
- Jaké bezprecedentní represivní opatření a zabíjení ze
strany vlády následovaly,
- Jak některé skupiny protestujících také použily násilí na
organizované, systematické a bezprecedentní úrovni
- A jak je nyní atmosféra v Íránu „mrtvá a dusivá“...
Již na konci loňského roku zveřejnil izraelský list Jerusalem
Post text, v němž se píše o
přímé činnosti agentů Mosadu v Íránu, kteří se přímo podíleli na rozdmýchávání legitimních protestů proti vládě. V dalším článku
téhož listu z poloviny ledna se píše o tom, jak „zahraniční aktéři“ vyzbrojovali
Íránce, aby bojovali s represivními složkami íránského režimu, doplňuje Daniel
Veselý.
Evropští politikové označují hrozbu cly za „nepřijatelnou“, Trump eskaluje svůj plán na získání Grónska.
Velvyslanci 27 zemí Evropské unie se v neděli sejdou na mimořádném zasedání
poté, co americký prezident Donald Trump vyhrožuje vlnou zvyšování cel
na evropské spojence, dokud Spojené státy nebudou moci koupit Grónsko.
Kypr,
který v současné době zastává šestiměsíční rotující předsednictví EU, v
sobotu večer oznámil, že svolal zasedání na neděli. Diplomaté EU
uvedli, že zasedání začne v 17:00 (16:00 GMT).
V dlouhém příspěvku
na Truth Social v sobotu Trump uvedl, že od 1. února uvalí 10% clo na
Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Spojené království,
Nizozemsko a Finsko „na veškeré zboží zasílané do Spojených států
amerických“. Uvedl, že clo se 1. června zvýší na 25 %.
„Toto clo bude splatné a platné do doby, než bude dosaženo dohody o úplném a celkovém odkupu Grónska,“ uvedl Trump.
Sobota večer, Aktuální zpráva | Izraelské osadnické milice provedly rozsáhlý útok na palestinskou beduínskou komunitu Khallat al-Sidra a vypálily jejich majetek poblíž města Mikhmas, severovýchodně od okupovaného Jeruzaléma.
Breaking | Israeli settler militias carried out a large-scale attack on the Palestinian Bedouin community of Khallat al-Sidra, burning their property near the town of Mikhmas, northeast of occupied Jerusalem. pic.twitter.com/mPzrTtneRe
Izraelští osadníci zaútočili na beduínskou komunitu Khallat al-Sidra poblíž města Mikhmas v okupovaném východním Jeruzalémě a zapálili několik palestinských domů a nemovitostí. Několik lidí bylo zraněno.
Israeli settlers attacked the Bedouin community of Khallat al-Sidra, near the town of Mikhmas in occupied East Jerusalem, setting fire to a number of Palestinian homes and properties. Several people were injured. pic.twitter.com/BeWhtYNGUU
AKTUÁLNÍ ZPRÁVA | HRŮZNÉ:Izraelští teroristé z osad právě útočí na Khallat al-Sidru ve vesnici Mukmas na Západním břehu Jordánu a zapalují domy. Hlásí se zranění a několik lidí je pohřešováno.
BREAKING | HORRIFIC: Israeli settler terrorists are currently attacking Khallat al-Sidra in the village of Mukmas, in the West Bank, setting homes on fire. There are reported injuries, and several people remain missing. pic.twitter.com/fFdvy581z9
Es
gibt viele Ausreden, die Ultrareichen nicht zu besteuern. Die
Wahrheit ist, dass Regierungen dieses Problem nicht lösen, weil sie
es nicht wollen, schreibt
George Monbiot. Dieser Artikel handelt von der westlichen Welt, aber
wie genau das auf die oligarchische Tschechische Republik anwendbar
ist!
🚨 JUST IN: In a stunning development, Denmark's streets explode into anti-American rage as thousands flood Copenhagen's City Hall Square, waving Danish and Greenlandic flags in a massive "Hands Off Greenland" showdown. Protesters scream "Greenland is NOT FOR SALE!" pic.twitter.com/g46WOnSK34
Trump announces 10% tariff on European nations that oppose his Greenland plan as thousands across the island and Denmark protest his annexation threat. https://t.co/hSTjxPUaah
Donald Trump prohlásil, že uvalí 10% cla na země NATO – včetně Velké Británie, Francie a Německa –, které vyslaly vojáky do Grónska uprostřed hrozeb USA, že převezmou tento arktický ostrov.
V
dlouhém příspěvku na Truth Social uvedl: „Dánsko, Norsko, Švédsko,
Francie, Německo, Velká Británie, Nizozemsko a Finsko se vydaly do Grónska za neznámým účelem“ a dodal: „Jedná se o velmi nebezpečnou situaci pro bezpečnost a přežití naší planety.“
Trump
sdělil, že od 1. února budou uvalena 10% cla na veškeré zboží, které
tyto země vyvážejí do Spojených států, a od 1. června pak 25% cla.
„Tato cla budou splatná a vymahatelná do doby, než bude dosaženo dohody o úplném a celkovém odkupu Grónska,“ dodal.
Trump zopakoval své varování, že „Čína a Rusko chtějí Grónsko“, a řekl, že „Dánsko s tím nemůže nic dělat“.
Tony Blair: Věnovat se budu, stejně jako jsem se věnoval Severnímu Irsku, prosazování míru mezi Izraelem a Palestinou.
Moderátorka: Po
téměř dvou desetiletích se sir Tony Blair vrací do víru politiky
Blízkého východu, když Donald Trump ignoruje jeho kontroverzní minulost a
jmenuje ho členem své Rady pro mír v Gaze.
Dobré
odpoledne. Americký prezident Donald Trump odhalil první klíčové členy
své odvážně pojmenované Rady pro mír v Gaze. Zatím se nejedná o
mezinárodní orgán, většina ze sedmi členů zakládající výkonné rady jsou
američtí občané. Výjimkou je bývalý britský premiér, který je
kontroverzní a známou osobností.
Pozoruhodná
je absence Palestinců nebo dokonce vysokých arabských představitelů,
ačkoli zasedají v jiných výborech v rámci tohoto složitého a
nepřehledného systému orgánů, jejichž cílem je konečně ukončit konflikt a
obnovit Gazu. Může to fungovat?
A jak jdeme
dnes večer do vysílání, prezident Trump oznamuje plány na nové cla pro
Spojené království a dalších sedm zemí, dokud Dánsko nesouhlasí s
prodejem Grónska USA. Podlehne Evropa?
Donald
Trump tedy pokračuje ve svých plánech na druhou fázi příměří v Gaze. Do
výkonné rady svého mírového výboru jmenoval Tonyho Blaira a pozval k
účasti i další současné světové lídry, včetně argentinského Javiera
Mileiho. V poslední hodině však izraelský premiér prohlásil, že některé z
plánů, které Bílý dům oznámil přes noc, nebyly s Izraelem koordinovány a
jsou v rozporu s izraelskou politikou. Harry Fawcett přináší reportáž:
Reportér: V pátek v Der al-Bala v centrální Gaze po posledním
izraelském útoku. Zdravotníci zde uvádějí, že za více než tři měsíce
příměří bylo zabito více než 450 Palestinců. Izrael tvrdí, že
palestinští bojovníci za tu dobu zabili 3 izraelské vojáky.
Izrael porušuje příměří tím, že postupně rozšiřuje část Gazy, kterou nadále okupuje Izrael posunul bloky, které mají vyznačovat jeho kontrolní linii po příměří, na několika místech hlouběji do Gazy Satelitní snímky zkontrolované BBC Verify ukazují, že Izrael umístil bloky nejméně ve třech oblastech, než se později vrátil a posunul jejich pozice dále do pásma. Ministr Israel Katz v říjnu varoval, že kdokoli překročí žlutou linii, bude „čelit palbě“.
Israel breaches ceasefire by increasing the part of Gaza it continues to occupy bit by bit
Israel has moved the blocks which are supposed to mark its post-ceasefire line of control deeper into Gaza in several places Satellite images reviewed by BBC Verify show that in at least…
Generální tajemník OSN António Guterres
v sobotu varuje před nebezpečím, které představují „mocné síly, které
se spojily, aby podkopaly globální spolupráci“, ve svém projevu u
příležitosti 80. výročí prvního významného zasedání OSN.
Ve svém projevu v londýnské Methodist Central Hall – místě, kde se před osmdesáti lety sešli delegáti z 51 zemí na inauguračním zasedání
Valného shromáždění – bude šéf OSN vášnivě apelovat na to, aby v období
prohlubující se globální nejistoty převážily přednosti multilateralismu
a mezinárodního práva.
V lednu 1946 se první rezoluce Valného shromáždění zaměřila na odzbrojení a odstranění atomových zbraní jako globální cíl.
Na sobotu je naplánována řada demonstrací v Dánsku a Grónsku proti Donaldovi Trumpovi a jeho plánům ovládnout Grónsko.
Cílem
sobotních protestů, které se budou konat v době, kdy se americká
delegace zákonodárců z obou politických stran setká s dánskými a
grónskými představiteli v Kodani, „je vyslat jasný a jednotný
vzkaz o respektu k grónské demokracii a základním lidským právům“,
uvedla na svých webových stránkách organizace Uagut, sdružující Gróňany žijící v Dánsku.
Bílý dům oznámil, že sedmičlenná rada pod předsednictvím Trumpa bude řídit "další fázi rekonstrukce Gazy"
Donald Trump jmenoval amerického ministra zahraničí Marca Rubia a bývalého britského premiéra Tonyho Blaira
do nově vytvořené „rady míru“ pro Gazu, orgánu, který podle něj bude
řídit další fázi rekonstrukce a správy válečným zpustošeného území.
Bílý
dům uvedl, že sedmičlenná „zakládající výkonná rada“ bude zahrnovat
také Trumpova zvláštního vyslance, developera Steva Witkoffa, prezidenta
Světové banky Ajaye Bangu a prezidentova zetě a dlouholetého poradce Jareda Kushnera. Trump sám bude působit jako předseda a další jmenování se očekávají v příštích týdnech.
Foto: Lehký stíhací letoun L-159 je pravděpodobně letounem, který
slíbil prezident České republiky Petr Pavel Volodymyru Zelenskému
Aktualizace: Babišova vláda prodej zrušila
Česká republika brzy poskytne Ukrajině „střední bojová letadla, která jsou vysoce účinná v boji proti dronům”, řekl v pátek v Kyjevě prezident Petr Pavel svému ukrajinskému protějšku Volodymyru Zelenskému, upozorňuje Guardian. Jen doufejme, že to Babišova vláda nezablokuje, protože Babiš "chce mír". Pavel již dříve uvedl, že české podzvukové stíhačky L-159
by mohly být převedeny na Ukrajinu. „Věřím, že se nám podaří tuto
záležitost rychle a úspěšně vyřešit,“ řekl Pavel na tiskové konferenci
se Zelenským.
Česká armáda disponuje 24 jednomístnými a dvoumístnými letouny L-159,
které se používají k výcviku a podpoře pozemních sil. Mohou být
vyzbrojeny raketami a kulometnými kontejnery. Irácká armáda tyto
stíhačky použila ve válce proti Islámskému státu a jejich flotily
vlastní soukromé společnosti, které je zapůjčují letectvům USA a Velké
Británie pro bojový výcvik. Hlavním stíhacím letounem České republiky je
švédský Saab JAS-39 Gripen. Pavel uvedl, že Praha by mohla dodávat také
systémy včasného varování, jako jsou radary.
Existuje mnoho výmluv, proč se nepodařilo zdanit ultra-bohaté. Pravdou je, že vlády tento problém neřeší, protože nechtějí, píše George Monbiot. Tento článek je o západním světě, ale jak přesně se týká i oligarchické České republiky!
Existuje
jeden politický problém, z něhož vyplývají všechny ostatní. Je to
hlavní příčina Donalda Trumpa, Nigela Farage, šokující slabosti jejich
oponentů, polarizace rozdělující společnosti, devastace živého světa.
Jednoduše řečeno: extrémní bohatství malého počtu lidí.
Lze jej také kvantifikovat.
Zpráva o světové nerovnosti (WIR) z roku 2026 ukazuje, že přibližně 56
000 lidí – 0,001 % světové populace – vlastní třikrát více bohatství než
nejchudší polovina lidstva. Trápí téměř každou zemi. Ve Velké Británii
například 50 rodin vlastní více bohatství než 50 % populace dohromady.
Boj jedné kolumbijské rodiny za spravedlnost po amerických útocích na rybářské lodě v Karibiku
Bogota, Kolumbie –
14. září se 42letý rybář Alejandro Carranza vydal na moře z odlehlého
městečka v La Guajira, nejsevernější provincii Kolumbie, která hraničí s
Venezuelou.
Byla to běžná rybářská výprava za tuňáky a marlíny,
řekl Leonardo Vega, Carranzův přítel z dětství a předseda rybářského
sdružení, jehož byl Carranza členem. Tentokrát se však Carranza
nevrátil.
Den po jeho odjezdu oznámila vláda Spojených států, že
provedla druhý vojenský útok proti podezřelé lodi převážející drogy v
Karibském moři.
Jak týdny ubíhaly a o jeho osudu nebylo nic známo, Carranzova rodina a přátelé začali mít obavy..
Trump zvyšuje tlak na evropské spojence, zatímco americký vyslanec
tvrdí, že dohoda o převzetí ostrova „by měla být a bude uzavřena“
Donald Trump pohrozil uvalením cel na země, které „nesouhlasí“ s jeho plánem okupovat Grónsko, čímž zvýšil tlak na evropské spojence, kteří se postavili proti jeho snaze převzít kontrolu nad tímto arktickým územím.
Po napjatém týdnu, během kterého spojenci NATO
vyslali vojáky do tohoto převážně autonomního území, které je součástí
dánského království, americký prezident oznámil, že by mohl potrestat
země, které nepodpoří jeho plány na převzetí Grónska, a to v případě
nutnosti i silou.
Předtím Trumpův zvláštní vyslanec pro Grónsko
uvedl, že dohoda o převzetí ostrova Washingtonem „by měla být a bude
uzavřena“, zatímco delegace amerického Kongresu navštívila Kodaň, aby
vyjádřila podporu Dánsku a Grónsku.
Jeff
Landry uvedl, že v březnu plánuje navštívit Grónsko a že americký
prezident to s převzetím arktického ostrova „myslí vážně“.
Více než třetina občanů (37 %) vyslovuje
spokojenost s novou vládou, na druhou stranu obdobný podíl (36 %) je
nespokojen. Spokojenost jasně převažuje u voličů ANO a SPD a v menší
míře i u voličů Motoristů sobě. Naopak nespokojeni jsou
voliči opozičních stran. Obdobné rozdíly sledujeme i u dalších názorů
na novou vládu. Voliči nové vládní koalice a koalice STAČILO! jsou
většinově přesvědčeni, že vláda má jasnou představu o budoucím směřování
naší země a bude dobře hájit jejich zájmy. Voliči
opozice jsou v této otázce u nově nastupující vlády silně skeptičtí.
Téměř polovina občanů (48 %) předpokládá, že vláda bude mít velké potíže
během volebního období s vládními stranami nebo jejich poslanci,
přičemž tento postoj většinově sdílejí voliči současné
opozice. Více než třetina občanů (37 %) takové obavy nemá a čeká jen
případné změny na ministerských postech. Tento předpoklad sdílí většina
stran vládní koalice, i když třetina z nich se obává značných potíží s
některými poslanci nebo stranami. Rozpad vlády
nebo předčasné volby očekává jen menšina veřejnosti (15 %).
Mezi ultrapravicovými politiky, kteří vyjadřují podporu maďarskému premiérovi, jsou Benjamin Netanjahu, Giorgia Meloni a Marine Le Pen. Ve videu je i Andrej Babiš
Pravicoví lídři z celého světa se spojili, aby podpořili maďarského Viktora Orbána,
čímž naznačují symbolický význam, který mají volby v této zemi pro
globální krajně pravicová hnutí, i když populistický lídr v průzkumech
veřejného mínění zaostává.
Volební video, které Orbán zveřejnil online
tento týden, obsahuje podporu od téměř tuctu politik , včetně Giorgie
Meloni a Mattea Salviniho z Itálie, Marine Le Pen z Francie a Alice
Weidel z Německa.
„Evropa potřebuje Viktora Orbána,“ říká divákům
Weidelová, spolupředsedkyně krajně pravicové strany Alternative für
Deutschland (AfD).
Trump chválil venezuelskou opoziční vůdkyni za to, že mu předala „svou Nobelovu cenu míru za práci, kterou jsem vykonal“.
Pavel Veleman: Tak
už se úplně zničila i Nobelova cena a její tradice... Díky šílenému,
senilnimu hlupákovi a neuvěřitelné servility světového okolí, které
tímto krokem dokazuje, v jakém stupni ponížení se společnost nachází...
Matěj Metelec: V tomhle je vlastně všechno to, proč nás Trump tak rozčiluje - nebo aspoň čím rozčiluje mě: velké dítě, které si vyvzteká všechno, co chce. Takový Dudley Dursley, který je ale hlavou nejmocnějšího státu na světě.
To neznamená, že by dříve nebyly hlavy států, i ti v dané době nepochybně mocnější, srovnatelně nebo i více egocentričtí, marniví a hloupí (napadá mě třeba císař Vilém II. nebo car Mikuláš II.). Jejich směšnost a malichernost tehdy však k lidem nepronikala tak bezprostředně a byli stále ještě obklopeni jistou aurou, která patřila k jejich postavení.
Venezuelská opoziční vůdkyně María Corina Machado
předala svou zlatou medaili Nobelovy ceny míru Donaldu Trumpovi po
setkání s ním v Bílém domě, téměř dva týdny poté, co nařídil únos
venezuelského prezidenta Nicoláse Madura.
Machado, která loni obdržela ocenění za svůj boj proti Madurově „brutálnímu, autoritářskému státu“, ve čtvrtek novinářům řekla, že tak učinila „na uznání jeho jedinečného odhodlání [k] naší svobodě“.
O
několik hodin později Trump napsal na Truth Social, že Machado „mi
darovala svou Nobelovu cenu míru za práci, kterou jsem odvedl. Takové
nádherné gesto vzájemného respektu.“
Stalo se tak poté, co Spojené státy oznámily zahájení druhé fáze dohody o příměří v Gaze.
Pokračující izraelské útoky vyvolávají v Gaze všeobecnou úzkost
Posledních 24 hodin bylo mimořádně intenzivních.
To,
co mělo být přechodem do druhé fáze dohody o příměří, bylo místo toho
poznamenáno prudkým eskalací sérií leteckých útoků na domy.
Podle
zpráv bylo zabito nejméně 10 Palestinců. Dva domy byly zničeny v západní
části Deir el-Balah, což je oblast, která byla označena jako takzvaná
bezpečná zóna. Třetí byl zasažen v uprchlickém táboře Nuseirat.
Na
těchto izraelských útocích je pozoruhodná vojenská taktika založená na
nejednoznačnosti, a to jak v načasování, tak v odůvodnění. Přestože
Izrael nehlásil žádné útoky na své vojáky za posledních 24 hodin, tyto
letecké útoky pokračovaly.V pátek ráno došlo k výraznému zvýšení
aktivity izraelských dronů a pohybu izraelských válečných lodí v
blízkosti pobřeží.
Hluk izraelských dronů a nesnesitelná úzkost,
kterou vyvolávají, lidem nedovolily spát celou noc, stejně jako otázky,
které zůstávají nezodpovězeny ohledně udržitelnosti příměří.
Hugo
Grotius (10. dubna 1583, Delft – 28. srpna 1645, Rostock) bývá
nazýván „otcem mezinárodního práva“. V době, kdy státy
jednaly podle síly a náhoda rozhodovala o míru, Grotius tvrdil, že
i mezi suverény existují závazky, které nelze porušit bez ztráty
legitimity. Jeho myšlenka, že právo má být hrází proti
svévoli, se stala zárodkem pozdějšího vestfálského systému,
Haagských úmluv i samotné Charty OSN.
Hlavní maďarská opoziční strana Tisza navýšila svůj náskok před premiérem Viktorem Orbánem a jeho Fideszem, ukázaly ve středu dva průzkumy před dubnovými volbami, v nichž se zkušený nacionalista snaží udržet svou šestnáctiletou moc.
Estonská vnitřní bezpečnostní služba (ISS/KAPO) ve středu oznámila, že vyhostila dva studenty, které označila za příznivce Hizballáhu a íránského režimu Islámské republiky, z Indie a Pákistánu.
Súdánské ozbrojené síly (SAF) v pondělí oznámily, že jejich jednotky zničily několik vozidel Rapid Support Forces (RSF) v sektoru Modrého Nilu, oblasti sousedící s Etiopií, během vojenských operací prováděných v posledních 72 hodinách, zatímco boje pokračují na několika frontách v zemi.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se připravuje využít soukromé vojenské společnosti ve Venezuele místo nasazení amerických jednotek. Informovaly o tom dva zdroje CNN obeznámené s plány administrativy.
Poprvé v historii Mezinárodní vesmírné stanice NASA bezpečně vrátila posádku čtyř astronautů na Zemi dříve, než bylo plánováno, kvůli zdravotním problémům, které postihly jednoho z členů skupiny, píše Dmytro Hubenko.
Po vypnutí internetu se íránská vláda nyní snaží rušit satelitní službu Starlink, kterou společnost zdarma poskytuje Íráncům. Íránci nyní hledají způsoby, jak obejít tuto nejnovější vlnu cenzury, napsal Quang Pham.
Drony, špiony a extremisté? Předsedkyně Bundestagu Julia Klöckner varuje před bezpečnostními mezerami ohrožujícími německou demokracii. Její návrhy by mohly nejvíce zasáhnout krajně pravicovou stranu AfD, píše Matthew Moore.
Čtvrtý rok války na Ukrajině byl pro ruský dluhový trh nejtěžším od roku 2022: 48 společností najednou zrušilo dluhopisy a digitální finanční aktiva (DFA).
Cenový strop ruské ropy stanovený Evropskou unií kvůli válce na Ukrajině bude od 1. února snížen z 47,6 na 44,1 dolaru za barel. Rozhodnutí bylo zveřejněno na webových stránkách Rady EU.
Umělá inteligence je stále častěji propletena s každodenním životem, od chatbotů, kteří nabízejí společnost, až po algoritmy, které ovlivňují to, co vidíme online. Ale jak se generativní AI (genAI) stává konverzační, pohlcující a emocionálně citlivější, klinici začínají klást obtížnou otázku: může genAI u zranitelných lidí zhoršit nebo dokonce vyvolat psychózu?, ptá se Alexandra Hudona.
🚨Footage today shows dozens of aid trucks lined up on the Egyptian side leading to the Rafah crossing, blocked by Israel from reaching civilians in the Gaza Strip. pic.twitter.com/Ig8SAmHLnh
21letý aktivista zraněný ICE:
Budu slepý po celý život. Mám zlomeniny lebky, které nelze napravit. Nemohu kýchat ani kašlat, protože je to nebezpečné. Z mého oka vytáhli kus plastu velikosti pěticentu. Měl jsem za očima úlomky kovu, skla a plastu...
21-year-old activist injured by ICE:
I will be blind for life. I have fractures in my skull that they can't fix. I can't sneeze or cough because it's dangerous to. They pulled a piece of plastic the size of a nickel out of my eye. I had shards of metal, glass, and plastic behind… pic.twitter.com/hlUBppcrMq
Guvernér Minnesoty Tim Walz vyzval Donalda Trumpa, aby „snížil teplotu“, v Minneapolis eskalují protesty po středeční střelbě na imigranta agentem ICE.
Ve
svém prohlášení požádal prezidenta, aby „ukončil tuto odvetnou kampaň“,
a tisíce federálních imigračních agentů zůstávají ve městě po smrtelné
střelbě na Renee Nicole Good.
Walz také vyzval
demonstrující obyvatele Minnesoty, aby „mluvili hlasitě, naléhavě, ale
také pokojně“. Šéf minneapoliské policie Brian O'Hara řekl, že ti, kteří
se ve středu shromáždili na místě střelby, se „dopouštěli protiprávního
jednání“.
„Nemůžeme rozdmýchávat plameny chaosu,“ dodal Walz. „To je to, co on [Trump] chce.“
V Minneapolis propukly další protesty proti agentům ICE poté, co byla postřelena další osoba.
Venezuelský muž byl zasažen do nohy agentem ICE méně než 8 km od místa, kde byla ve středu minulého týdne zastřelena matka tří dětí Renee Nicole Good ve svém autě.
More protests have erupted against ICE agents in Minneapolis after a second person was shot.
A Venezuelan man was hit in the leg by an ICE officer less than five miles from where mother-of-three Renee Nicole Good shot dead in her car on Wednesday last week.
Reportérka z Washingtonu, Channel 4 News, čtvrtek 15. ledna 2025, 19 hodin:
Zatímco Trump mluví o zahraniční politice, odehrává se zde obrovská
polarizující událost, která se týká jeho politiky v oblasti imigrace,
hromadného vyhošťování a vysílání agentů ICE do demokratických států.
Minulý
týden jsem byla v Minneapolis po zabití Rene Nicole Goode agentem ICE.
To vedlo k protestům v minulém týdnu a včera v noci byl postřelen a
zraněn další muž. Bílý dům uvedl, že prý "útočil na agenty".
Nyní
jsme svědky dost šokujících scén v Minneapolis. Další noc, další bitva.
Ulice Minneapolis se opět stávají ohniskem většího boje, ve kterém
proti sobě stojí policisté a protestující, ale také Bílý dům Donalda
Trumpa a americké státy.
Týden poté, co byla
Renee Good zabita agentem na těchto ulicích, se objevily zprávy o další
střelbě, do které byl zapojen agent ICE, tentokrát to byl venezuelský
muž, který byl postřelen do nohy.
Ministerstvo
vnitřní bezpečnosti uvedlo, že uprchl z dopravní kontroly a napadl
federálního agenta. Prezident na to reagoval výhrůžkou nasazení armády a
napsal: „Pokud zkorumpovaní politici z Minnesoty nebudou dodržovat
zákon a nezastaví profesionální agitátory a povstalce v útocích na
patrioty z ICE, kteří se pouze snaží dělat svou práci, uplatním zákon o
povstání.“ Vedení největšího města Minnesoty, Minneapolis, má podezření,
že to byl vždy Trumpův plán.
Moderátor, Channel 4 News, čtvrtek 15. ledna 2025, 19 hodin: V
současné době umožňuje rychlý vývoj různých nástrojů umělé inteligence
na internetu šíření nelegálních dětských sexuálních obrázků, což
znepokojuje odborníky a představuje výzvu pro schopnost zákona reagovat.
Náš pořad získal exkluzivní přístup k nejnovějším údajům, které
ukazují, jak rychle se tento znepokojivý problém rozšiřuje. Upozornění:
reportáž Sophie Braybrookové obsahuje témata, která mohou být pro
některé diváky nepříjemná.
Britská Dolní sněmovna: Činnost Groku a X je odporná.
Reportérka: Po
týdnech negativních reakcí Elon Musk omezil svůj nástroj umělé
inteligence Grok. Přední politici byli pobouřeni jeho schopností
generovat ponižující a v některých případech nelegální sexuální obrázky.
Některé z nich zobrazují děti. Můžeme však prozradit, že Grok je jen
malou částí mnohem většího problému. Skutečnost je mnohem rozšířenější a
mnohem temnější.
Ruská armáda trpí těžkými ztrátami v boji na Ukrajině, přičemž podle nejvyššího civilního představitele NATO bylo tento týden zabito až 25 000 vojáků. Tento masakr označil za pro Moskvu "neudržitelný", píše Jake Epstein.
Foto: Zabití Íránci Mahdi Zatparvar, Robina Aminian a Ebrahim Yousefi
Vzhledem k tomu, že kvůli výpadku internetu v Teheránu se
jména těch, kteří byli zabiti při povstání, teprve začínají objevovat,
diaspora reaguje šokem, smutkem a hněvem.
Rodiny Íránců zabitých
režimem při potlačování protivládních protestů v uplynulém týdnu
vyprávěly o svém zdrcení, když se dozvěděly o smrti svých příbuzných.
Podle
americké agentury Human Rights Activists News Agency bylo dosud zabito
více než 2 500 lidí, ale očekává se, že počet obětí výrazně vzroste,
jakmile režim uvolní blokádu komunikace, kterou zavedl 8. ledna.
Írán
má jednu z největších diaspor na světě, z nichž mnozí uprchli ze země
po íránské revoluci v roce 1979 a nejméně půl milionu žije v Evropě. Ale
kvůli výpadku internetu se příbuzní žijící v zahraničí dozvídají o
osudu svých rodinných příslušníků v Íránu jen pomalu.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová uvedla, že obrana Grónska je
„společným zájmem“ celé NATO, zatímco do země začaly přilétat jednotky z
celé Evropy v důsledku hrozeb Donalda Trumpa, že arktický ostrov obsadí
silou.
Jednotky z Francie, Německa, Velké Británie, Norska a Švédska, mimo jiné, byly ve čtvrtek na cestě do Grónska, převážně autonomního území dánského království. Dánsko také oznámilo, že zvýší svou vojenskou přítomnost.
Podle jedné ze zúčastněných zemí měly evropské jednotky kromě projevu politické podpory také krátkou průzkumnou misi.
Cílem
bylo zjistit, jak by mohlo vypadat dlouhodobější nasazení pozemních sil
v Grónsku, částečně proto, aby se USA ujistily, že evropští členové NATO berou bezpečnost Arktidy vážně.
Historici,
političtí analytici a velká část veřejnosti po celém světě již dlouho
diskutují o tom, proč Spojené státy americké zkolabovaly v polovině až
konci 20. let 21. století. Dosud bylo na toto téma napsáno tolik knih,
že by pravděpodobně zaplnily tisíc regálů v knihovně.
Pročetl jsem
literaturu, jak nejlépe jsem mohl, a hovořil s odborníky, abych se
pokusil pochopit základní souvislosti. Zúžil jsem to na 19 faktorů,
které přispěly k pádu USA. Je to sice dlouhý seznam, ale rozhodně není
vyčerpávající. Někteří jistě namítnou, že jsem opomenul něco zásadního.
Jiní možná řeknou, že něco příliš zdůrazňuji.
Pro mě jsou to však
klíčové aspekty hlavních teorií, které se snaží vysvětlit pozadí a
základní příčiny těchto epických událostí. Doufám, že to může poskytnout
určité vodítko pro budoucí studium.
Hned
několik amerických médií informovalo o tom, že Trumpův kandidát
na velvyslance Islandu Billy Long v Kongresu vtipkoval o tom, že by se
Island měl stát padesátým
druhým státem Spojených států. Aktuálně má USA padesát států, takže
anexi Grónska asi považuje budoucí velvyslanec za jistou věc. Pokud
stále pochybujete o skutečné povaze Trumpova režimu, tak tohle by pro
vás možná mohl být budíček. O budíčku pro Evropu v souvislosti s Trumpem
přece mluvila i řada našich pravicových politiků, ale ve skutečnosti je
Trump pro Evropu asi takovým budíčkem, jakým byl budíčkem Hitler pro
meziválečné Československo, píše Jan Bělíček.
Naprosto
skandální a neuvěřitelná je ovšem reakce českého ministerstva zahraniči
v čele s Petrem Macinkou, které se zatím vůbec nepřipojilo k odsouzení
amerických výhrůžek Grónsku, a jak informoval Deník N, americký
velvyslanec v Česku Nicholas Merrick Macinkovi poradil, aby na americké
výroky ohledně Grónska nijak nereagoval a ke společnému postupu
evropských lídrů se nepřipojil. V podobném smyslu se teď vyjadřuje i
polský prezident Karol Nawrocki, který výroky odmítá komentovat a říká,
že si to mezi sebou mají vyřešit Dánové a Američani.
Nikdy
jsem lidovce nevolil. Ale bylo by pro mě obrovskou úlevou, kdyby
měli třicet procent. Opravdu (nikdy jsem je nevolil proto, že pro
mě vždy existovala lepší volba, ale 30 procent pro lidovce by
bylo mnohem lepší než Babiš a spol.). O to hroznější je, když
musím vidět už druhé volební období, jak mají za nějaká
čtyři procenta podpory nejprve 23 mandátů a nyní 16 mandátů.
To se to hoduje bez výsledků a bez práce!
Už
vůbec netuší, co je demokracie, co jsou voliči. Jsou nabubřelí,
sebevědomí, líní. Za nic mají obrovské hody. Za nic. Vždyť
kdy se měli tak dobře? 2010-2013 nula mandátů, 2013-2017 14
mandátů, 2017-2021 10 mandátů.
