Rekordní vedra na Sibiři mají dalekosáhlé následky

15. 7. 2020

Koncem května masivní únik nafty zaplavil vodní toky a sladkovodní jezero nedaleko Norilsku na Sibiři. Ke znečištění došlo, zatímco region trpí rekordním počtem požárů, které spalují rozsáhlé oblasti tundry.

Na první pohled se nezdá, že by tyto nedávné environmentální katastrofy na Sibiři byly navzájem spojeny, ale s ohledem na frekvenci a intenzitu vědci tvrdí, že je jasné, že to co mají společného je změna klimatu.

Sibiř je známa dlouhými, drsnými zimami s průměrnými teplotami až -49 stupňů Celsia. A ačkoliv průměrná teplota v červnu činí 19 stupňů, většina půdy zůstává přes léto zmrzlá.

Ve skutečnosti letní teploty na Sibiři mohou dosahovat až 30 stupňů - takže jaký problém představují poslední vlny veder? Krátce řečeno, veliký.

"Máme v tomto regionu dekády oteplování... otepluje se rychleji, než cokoliv jiného na planetě," vysvětluje Thomas Smith, asistent environmentální geografie na London School of Economics.

První polovina letošního roku byla nezvykle teplá, přičemž teploty v červenci dosáhly takřka 10 stupňů nad průměr. V červnu rtuť teploměrů ve městě Věrchojansk severně od polárního kruhu dosáhla 38 stupňů.

A co je ještě horší, oteplují se i zimy. Ta letošní byla nejteplejší za 130 let, uvedlo Ruské centrum pro hydrometeorologický výzkum.

Trend oteplování v Arktidě je považován za dvakrát silnější než globální průměr. Částečně je to způsobeno jevem zvaným polární amplifikace.

Jasně bílé ledové polární čepičky obvykle odrážejí asi 80 % slunečního záření nazpět do vesmíru. Ale vyšší teploty způsobily ústup ledu, který za sebou zanechává tmavší vodu absorbující více slunečního záření. To zrychluje proces tání a brání vzniku nového ledu.

Současně s tím se teplejší subtropické větry častěji posouvají severněji, což je také důsledkem změny klimatu. To vše přispívá k suššímu klimatu a destruktivnějším obdobím požárů, zejména v posledních dvou letech.

Podrobnosti v angličtině: ZDE