Tání permafrostu na Sibiři hrozí katastrofálním uvolněním metanu. Ten je 84krát nebezpečnější než CO2

4. 8. 2021

čas čtení 1 minuta
 
Vlna vedra na Sibiři r. 2020 uvolnila emise metanu z prehistorického vápence ve dvou regionech v oblasti o délce 600 km


Vědci se už dlouho obávají "metanové bomby" - potenciálně katastrofálních emisí metanu z tajících bažin sibiřského permafrostu.

Nyní zjistila studie tří geologů, že vlna horka v roce 2020 odhalila nárůst emisí metanu z "potenciálně daleko větším množství" z tajících skalisek v artickém permafrostu.

 
Tající vápenec - karbonizovaná skála - uvolňuje hydrokarbony a plynové hydráty z rezervoárů pod permafrostem i v něm. Je to "daleko nebezpečnější", než uváděly dosavadní studie.

Nikolaus Froitzheim z Institutu geovědy na univerzitě v Bonnu informuje, že se dvěma kolegy použil satelitních map, které měřily intenzivní koncentrace metanu ve dvou "výrazných podlouhlých oblastech" vápence - jde o pruhy, které jsou několik kilometrů široké a až 600 km dlouhé - na Tajmyrském poloostrově a na severní Sibiři.

Jejich studii zveřejnily americké Proceedings of the National Academy of Sciences.

Koncentrace metanu se zvýšila o pět procent. Další testy dokázaly trvalou koncentraci metanu během jara 2021, navzdory návratu nízkých teplot a sněhu v regionu.

Normálně funguje zmrzlý permafrost jako poklop, udržuje metan v podzemí. Blokuje také uvolňování plynových hydrátů, což jsou zmrzlé krystaly vody, které obsahují velké množství metanu. Hydráty jsou nestabilní za normálního mořského tlaku a teploty a při nárůstu teploty mohou explodovat.

Plynové hydráty v permafrostu Zeměkoule obsahují 20 gigatun uhlíku. To je malé procento uhlíku držené v permafrostu, avšak oteplení plynových hydrátů může vyvolat explozivní a rychlé emise metanu z kamene.

Podrobnosti v angličtině ZDE    ZDE 

1
Vytisknout
4699

Diskuse

Obsah vydání | 10. 8. 2021