Klimatická krize: Vědci zaznamenali varovné známky kolapsu Golfského proudu

5. 8. 2021

čas čtení 4 minuty
 

Likvidace Golfského proudu v Atlantiku by měla zdrcující globální dopad a není možné připustit, aby k tomu došlo, varují vědci


Klimatologové zaznamenali varovné znaky kolapsu Golfského proudu, jednoho z nejvýznamnějších bodů zvratu na této planetě

 

Výzkum zjistil "během posledního století téměř naprostou absenci stability" mořských proudů, které vědci nazývají Atlantická meridionální převracející cirkulce (AMOC). Tyto proudy jsou v současnosti nejslabší za poslednich 1600 let, avšak z nové analýzy vyplývá, že se zřejmě blíží jejich úplná likvidace.

To by mělo katastrofické důsledky po celém světě. Vážně by to destabilizovalo monzúnové deště, na nichž pro potravu závisejí miliardy lidí v Indii, v Jižní Americe a v západní Africe. Znásobilo by to bouře a snížilo by to teplotu v Evropě a na východě USA by to zvýšilo hladinu moře. Dále by to také ohrozilo amazonský deštný prales a ledové kry v Antarktidě.

Složitost systému AMOC a nejistota ohledně míry budoucího globálního oteplování  způsobují, že je nemožné nyní předpovědět, kdy přesně by Golfský proud zkolaboval. Mohlo by to být do deseti let, do dvaceti let nebo až za několik staletí.  Avšak kolosální dopad, jaký by to mělo, znamená, že není možno nikdy připustit, aby se to stalo, zdůrazňují vědci.

"Už nyní viditelné známky destabilizace, to je něco, co bych neočekával a co považuju za děsivé," konstatoval Niklas Boers z postupimského Ústavu pro výzkum dopadu klimatu. "Je to něco, co prostě nemůžeme připustit, aby se to stalo."

Není známo, jaká míra CO2 by vyvolala kolaps systému AMOC, dodal, "takže jedinou možností je udržovat emise na co nejnižší úrovni. Pravděpodobnost, že dojde k této nesmírně katastrofální události se zvyšuje s každým gramem CO2, který vypustíme do atmosféry."

Vědci jsou nyní stále více znepokojeni body zvratu - velkými, rychlými a nezvratitelnými změnami klimatu. Boers a jeho kolegové informovali letos v květnu, že velká část ledového povrchu pokrývajícího Grónsko je na hranici kolapsu a to hrozí velkým zvýšením hladiny moří. Jiní vědci poukázali na tom, že amazonský prales nyní emituje více CO2, než kolik ho absorbuje, a že vlna vedra na Sibiři v roce 2020 vedla k znepokojujícím emisím metanu.

Je možné, že svět už překročil celou řadu bodů zvratu, podle analýzy z roku 2019, čehož je důsledkem "existenciální hrozba civilizaci". Zásadní zpráva Mezivládního panelu pro klimatické změny, která má být zveřejněna v pondělí, má informovat o  zhoršujícím se stavu klimatické krize.

Nový výzkum, vydanžý v časopise Nature Climate Change, má název "Rané varovné signály kolapsu systému AMOC, založené na pozorování". Ledové jádro a další data z posledních 100 000 let dokazují, že AMOC má dva stavy: rychlý a silný, který existoval v dosavadních tisíciletích, a pomalý, slabý stav. Z těchto dat vyplývá, že je AMOC schopen přepnout se z jednoho stavu do druhého během pěti desetiletí.

Boer použil příkladu židle k vysvětlení, jak mohou změny v oceánu a v intenzitě míry soli ve vodě odhalit nestabilitu systému AMOC. Posunout židli někam jinam změní její polohu, ale nezměni to její stabilitu. Naklonění židle změní jak její polohu, tak její stabilitu.

Osm nezávisle získaných souborů dat o teplotě a salinitě vody  za posledních 150 let umožnilo Boersovi dokázat, že globální oteplování skutečně zvyšuje nestabilitu proudů, nemění jen jejich vzorec.

Analýza uzavírá: "Tento úpadek systému AMOC v posledních desetiletích je zřejmě spojen s téměř úplnou ztrátou stability během dosavadniho století  a AMOC je zřejmě blízko ke kritickému přechodu k slabému cirkulačnímu modu."

Podrobnosti v angličtině ZDE
 

1
Vytisknout
9797

Diskuse

Obsah vydání | 10. 8. 2021