Naděje vkládané do zalesňování ohrožují globální potravinovou bezpečnost, varuje Oxfam

5. 8. 2021

čas čtení 4 minuty
 - Oxfam varuje před nadměrným zalesňováním, které ohrožuje potravinovou bezpečnost

-  Aby bylo do roku 2050 dosaženo nulové emisní bilance, bylo by zapotřebí zalesnit oblast zhruba pětkrát rozlehlejší než je Indie

- K vyrovnávání emisí by mohlo být využito asi 350 milionů hektarů půdy, což je plocha zhruba o rozloze Indie, aniž by bylo narušeno zemědělství na celém světě

- Nadměrné zalesňování by podle Oxfamu do roku 2050 mohlo zvýšit ceny potravin až o 80 procent

Charitativní organizace Oxfam varuje, že vlády a podniky, které chtějí vysazovat stromy a obnovovat lesy, aby dosáhly nulových čistých emisí, musí tyto snahy výrazně omezit, aby se zabránilo zvyšování cen potravin v rozvojovém světě.

Podle zprávy s názvem Tightening the net (Utahování sítě) je vysazování stromů jedním z klíčových způsobů řešení klimatické krize, ale plocha potřebná pro takové lesy by byla obrovská. Výsadba jen zlomku plochy potřebné ke kompenzaci globálních emisí skleníkových plynů by zasáhla do půdy potřebné k pěstování plodin určených pro rostoucí populaci, informuje list Guardian.

K dosažení globální nulové emisní bilance do roku 2050 pouze prostřednictvím výsadby stromů by bylo zapotřebí osázet nejméně 1,6 miliardy hektarů, což je plocha pětkrát větší než rozloha Indie. To odpovídá veškeré půdě, na které se nyní na planetě hospodaří. Ačkoli nikdo nenavrhuje vysazovat stromy v takovém rozsahu, autoři zprávy uvedli, že tato zpráva poskytuje představu o potřebném rozsahu výsadby a o tom, jak omezená by měla být kompenzace emisí, má-li se zabránit růstu cen potravin.

Vedoucí oddělení klimatické politiky v Oxfamu a spoluautor zprávy Nafkote Dabi vysvětluje: "Je obtížné určit, kolik půdy by bylo zapotřebí, protože vlády nebyly transparentní ohledně toho, jak plánují splnit své závazky týkající se nulové emisní produkce. Mnoho zemí a společností však hovoří o zalesňování a obnově lesů, zatímco první otázka zní: odkud se tato půda vezme?"

Podle některých odhadů by se ceny potravin mohly do roku 2050 zvýšit o 80%, pokud se bude nadměrně využívat kompenzace emisí prostřednictvím lesnictví. K vyrovnávání emisí by mohlo být využito asi 350 milionů hektarů půdy, což je plocha zhruba o rozloze Indie, aniž by bylo narušeno zemědělství na celém světě, ale dohromady by plány na vyrovnávání emisí od zemí a společností z celého světa mohly tuto plochu brzy překročit.

Dabi pokračuje: "Stovky milionů lidí na celém světě již nyní trpí hladem. Musíme se poradit se zeměmi o tom, jak budou využívat svou půdu; země a firmy musí nejprve snížit své emise, než se začnou spoléhat na kompenzaci. Musíme také snížit emise v zemědělství, které je druhým největším zdrojem emisí na světě."

Zpráva také zjistila, že dvě z nejčastěji používaných kompenzačních opatření, opětovné zalesňování a výsadba nových lesů, patří k těm, která nejvíce ohrožují potravinovou bezpečnost. Daleko lepší by podle analýzy byla přírodě blízká řešení, která se zaměřují na hospodaření v lesích; na agrolesnictví - praxe kombinující pěstování plodin nebo pastevectví s pěstováním stromů - a také na hospodaření na pastvinách a hospodaření na orné půdě. Tato řešení by lidem umožnila využívat půdu k produkci potravin a zároveň vázat uhlík.

Dabi vysvětlil: "Nejsme proti zalesňování ani obnově lesů a nechceme lidem bránit, aby tyto věci dělali. Nemělo by se to však realizovat ve velkém měřítku a mělo by se to kombinovat s dalšími metodami, jako je agrolesnictví."

 

Celý článek v angličtině ZDE

-2
Vytisknout
2180

Diskuse

Obsah vydání | 10. 8. 2021