Tisková zpráva:

Elektřinu zdražuje cena plynu. Zastropování emisních povolenek ji nezlevní, obnovitelné zdroje ano

1. 10. 2021

čas čtení 5 minut
Ekologické, rozvojové a sociální nevládní organizace sdružené v Klimatické koalici a Zeleném kruhu zveřejnily své stanovisko k současnému zdražování energií. Varují v něm, že vláda dlouhodobě ignorovala závislost České republiky na fosilních palivech, a proto ji vyzývají, aby situaci neprodleně řešila a ochránila české domácnosti od pádu do energetické chudoby.

V posledních týdnech a měsících zažívá Evropa bezprecedentní nárůst cen energií, který se dotýká i lidí v České republice. Ceny elektřiny dokonce překonaly dosavadní rekord z roku 2008 a je možné, že dále porostou. Krátkodobým řešením pro české domácnosti může být například příspěvek na energie, který umožní vyrovnat rostoucí účty nízkopříjmovým rodinám, dlouhodobým pak zjednodušení podmínek a navýšení dotační podpory pro zateplování a obnovitelné zdroje na domech tak, aby byly dostupné všem. Zdrojem financování takové pomoci by měly být v první řadě desítky miliard korun získávané z aukcí emisních povolenek na národní úrovni, z nichž většina se v současné době rozpouští ve státním rozpočtu.

Řešením naopak není zastropování ceny emisních povolenek, které chce český premiér Andrej Babiš prosazovat na neformálním summitu evropských lídrů 5. a 6. října. [1] Na vině současné energetické krize je zejména rostoucí cena zemního plynu, dokazuje to například analýza společnosti Ember. [2] Svojí roli v růstu ceny elektřiny hraje i zvýšení ceny emisních povolenek, nicméně i v případě, že by cena povolenky za poslední rok nijak nerostla, by současné zvýšení ceny plynu zdražilo elektřinu z původních cca 50 eur/MWh na cca 90 eur/MWh (nynější cena je přitom cca 100 euro/MWh). [3] Premiér Babiš by tedy musel požadovat zastropování cen na globálním trhu s energetickými komoditami, aby došlo k omezení růstu cen elektřiny.

Některé státy, jako třeba Španělsko, [4] Řecko nebo Belgie, již dávno plánují a přijímají opatření, aby ochránily domácnosti před pádem do energetické chudoby. Česká vláda oproti tomu zaspala, nedokázala včas snížit naši závislost na fosilních palivech, nesplnila ani vlastní plány na zvyšování účinnosti využití energií v domácnostech i v průmyslu a na ochranu českých občanů a občanek začíná pomýšlet až nyní. [5] Přitom už nyní podle EUROSTATU trpí energetickou chudobou, tedy stavem kdy nepřiměřeně velkou část svých nákladů vynaloží na elektřinu a vytápění, přes tři sta tisíc lidí. [6] V akutním ohrožení je však až pětina domácností, které se kvůli růstu cen elektřiny, plynu a tepla mohou dostat do problémů. [7]

Daniel Vondrouš, ředitel Zeleného kruhu, říká: “Andrej Babiš mohl nejméně 4 roky systematicky podporovat rozvoj využívání domácích obnovitelných zdrojů a energetických úspor, a tím, snižovat naši závislost na Putinově zemním plynu a na končícím uhlí. Protože to nedělal, mnohé české domácnosti dosud nemají dobré zateplení a nevyrábí si vlastní elektřinu, a budou tak platit za elektřinu a teplo více, než by měly.”

Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA. říká: “Premiér Babiš s návrhem na zastropování cen emisní povolenky střílí vedle. Pokud by chtěl opravdu systémově řešit ochranu českých domácností před růstem cen energií, nemusí jezdit do Bruselu, ale může zůstat v Praze. Měl by totiž zajít na Ministerstvo financí a žádat vynaložení všech peněz z emisních povolenek - kterých bude mít Česko díky vyšší ceně násobně více - na zateplování domů či solární střechy. A pak by se měl stavit na Ministerstvu životního prostředí a domluvit zjednodušení podmínek pro dotace, aby na ně dosáhly hlavně nízkopříjmové rodiny.”

Jan Rovenský, vedoucí energetické kampaně Greenpeace, říká: “Z vývoje na burze, na které vzniká cena silové elektřiny, je naprosto jasné, že největší díl viny na probíhajícím zdražování nese růst ceny zemního plynu. I kdyby emisní povolenka vůbec nezdražila, stála by dnes elektřina kolem devadesáti eur za megawatthodinu namísto současné stovky. Ještě před rokem to přitom bylo pouhých padesát euro. Elektřina z nových solárních a větrných elektráren je přitom v současnosti již výrazně levnější, než cena elektřiny z uhlí nebo zemního plynu.”

Jitka Martínková, mediální koordinátorka Klimatické koalice říká: “Vicepremiér Karel Havlíček sice oznámil kvůli zdražování elektřiny finanční kompenzace, ovšem uvidíme, jak budou nastavené v praxi. Pokud to dopadne jako obvykle, skončí tyto peníze namísto v peněženkách občanů na účtech firem. Podobně dopadlo například snížení daně z nafty, která ale pro koncové zákazníky ani po úpravě daně nezlevnila.”

1
Vytisknout
2013

Diskuse

Obsah vydání | 5. 10. 2021