Jak jsme potkali Covid

3. 12. 2021 / Petr Haraším

čas čtení 16 minut

Fronty a testy

Fronta jako za komárů na chcíplý pomeranč z Kuby. Šlo vůbec o pomeranče? Bylo to něco škaredě zeleného, neforemně kulatého do hranata, prakticky neloupatelné a výjimečně nechutné. Místo kvalitního jižního ovoce komáři zásobovali kdysi velmi prosperující stát kvalitou páté cenové, hlavně ať se soudruh v Kremlu nerozzlobí. Copak v Itálii nebyli spříznění komáři, aby soudruhům na severu poslali pomeranč hodný toho jména a chuti? Kdysi byly fronty na pomeranče, dnes máme fronty na testy. Testy už nejsou kubánské, teď frčí komunistická Čína.


Čínská rýma

Sooudruzi z jihu vitamíny neposlali, zato sooudruzi z dalekého východu poslali covid. Děkovat prý ale nemusíme.

Aktuálně mám, měl jsem a vypadá to, že i budu mít podezření na fuj ten covid. Jsem třikrát očkovaný vakcínou Moderna. Ovšem jak všeobecně známo, imunita u transplantovaných pacientů může zlobit. Stalo se, že mám rýmu, bolí uši, bolí v krku a ztratil jsem čich. Čich? K čemu to vlastně je? Ok. Uvědomil jsem si, že když jeden nevidí a přijde i o čich, tak…, no veselé to nebylo. Čich jako důležitý podpůrný smysl věru hodně chyběl a klidu to nepřidá. Naštěstí mám ještě smysl chuti, a když čich schází, i ta může pomoci.

 
Chuť odešla týž den večer. Takže pokud jsem čichem nerozpoznal kávu od čaje, tak bylo jedno, co v hrníčku je. Pomazánku na chlebu kváskovém jsem poznával hmatem. Tvaroh od cibuláku šlo odlišit.

Příroda je moudrá a nadělila nám sluch. O sluch jsem nepřišel. Nepřišel jsem o něj zcela. Ale neustálé nepříjemné hučení v uších způsobilo, že sluch sice byl, ale byl poněkud nedostatečný. A tak se domovem líbezným neustále linuly zdvořilé fráze: „můžeš mi prosím zopakovat již řečené“?


K těm frontám, nikoli na kubánský zelený zázrak

Orlová. Orlová je hezké město. Orlová je město, které se již nějaký ten rok pravidelně objevuje a obhajuje na posledním místě v indexu kvality života v ČR. Za námi končí takoví borci, jako je Bruntál, Vítkov, Most, Chomutov a dokonce i Karviná. Hattrick byl úspěšně dosažen. Vítej Zlatý hattricku. Domnívám se, že zostuzení vítězní saláti již anketu raději zrušili. Pravda, mohl nás náš stát vyslat na mezinárodní kolbiště, ale najisto scházela odvaha a přebýval stud. Vždyť jsme mohli pro naši vlast dobýt slavná vítězství.

Zdejší orlovští politici se podiví, dají rozhovor, že vůbec nechápou, proč zrovna Orlová a pak spokojeně zapadnou zpět do bažin smutku, zoufalství a jdou zkouknout zanedbané opuštěné koupaliště. Prý, kdyby bylo další půl miliardy, tak obnova je jistá. Volíme zde ANO a SPD.

Pro nevidomého je Orlová velmi dobrodružným místem. Tolik překážek, tolik rozbitých chodníků, cestiček děravých a schodů rozbitých. Místo chabé bílé hole jsem si musel obstarat statnou sukovici po dědovi. Ta vydrží i zákeřnosti komunistické výstavby zkřížené s Klausovým zhasnutím.

Vážně nevím, proč je ta Orlová poslední. Již drahnou dobu budujeme centrální náměstí. Notně předražené, ale zato velmi nepotřebné a ještě víc zbytečné. Místo zeleně samý beton a uprostřed fontána s podivným orlem. Opravdový orel má rozum a zdejším končinám se zdaleka vyhýbá.

Volíme hromadně ANO, protože zde slavné ANO jednoho muže a tisíců všehoschopných nohsledů na čele s panem rodákem Gebauerem nechalo zavřít nemocnici. Právě nemocnici, která by se v době pandemické nesnáze tolik hodila. Šťastní občané Orlové si rádi dojedou do nemocnic v Ostravě, Karviné, Havířově či Bohumíně. Všude tam nás s radostí přijmou a uloží.


K frontám

Potřebuji nutně test. Potřebuji PCR test, a to rychle. Protože pokud mne dostihl a postihl covid, tak mi premiér Babiš osobně zajistil monoklonální protilátky. Odtrhl si od dotací pro Agrofert a protilátky přikůpil. Podání monoklonálních protilátek musí být do pěti, sedmi, ale maximálně do deseti dní po prvních příznacích. Příznaky mám všechny, nicméně kde je ten nutný test, když ho člověk potřebuje. Antigen nestačí, musí být PCR test. Že by někdo něco zanedbal?


K těm frontám


Potřebuji test. Venku je vlezlá zlá zima. Nemocnému je zima zimovější. Vyrazili jsme na katabázi za testem. Sám vyrazit nemohu. V Orlové testovacích míst mnoho není. Prakticky krom praktiků je jen jedno testovací místo. Fronta nebezpečných antivaxérů dosahuje mnohočetných smyček, koleček a konec fronty lze nalézt v laskavém nedohlednu.

Prosím pěkně, pokud jste obdařen velmi nakažlivou čínskou rýmou, tak aby se mohlo zabránit nežádoucím následkům, musíte si vystát frontu. Fronta byla minimálně na tři hodiny. Tři hodiny venku. Tři hodiny ve společnosti možná covidových a možná necovidových spolufrontérů, kteří mohou nakazit, nebo mohou býti nakaženi. Protože pokud bych neměl, tak pak bych už měl. Pokud mám, nerad se dělím. Čí to je nápad nechat testovat neočkované chytrolíny na stejném místě, kde zamíří i očkovaní testu potřební?

Čas letí jako jelen do…

Od prvních příznaků už je to cca čtyři dny. Rýma, kašel, krk, uši, čich a chuť. Monoklonální protilátky připraveny, ale ten test... Na PCR test se dostávám po mnoha urgencích, využití rad z IKEM a za zprostředkování paní doktorky z havířovské nefrologie. Šťour, šťour. Počkejte si na výsledek. Nebojte, bude do 48 hodin. Bum bác a skoro ležím na zemi poražen systémem. Nic nepomáhají prosby. Nic nepomáhá dojemný brekot, že mi běží čas na podání monoklonálních látek, pokud bude test pozitivní.

To víte, těch testů je teď prostě moc a laboratoře nestíhají. Nestíhají po téměř dvou zatraceně dlouhých a zatraceně drahých létech? Aha, vždyť jsme ten covid už dvakrát porazili. Vypadá to, že jsme opět dobře připraveni a že jsme udělali tečku za dvojtečkou. Odhaluji i jizvy po transplantaci, abych se nějak upřednostnil při zpracování testu. Nic platno, výsledek bude, až bude. A že nemusím stihnout monoklonální protilátky? No, co se dá dělat. Život je krutýš.

Test negative


Naštěstí prosba k nejvyššímu covidovi zabrala a test byl vyhodnocen za necelých deset hodin. Ovšem byl bohužel negativní. Pozitivně negativní, nebo negativně pozitivní? Nebudu lhát, lékaři si kolektivně přáli, aby byl pozitivní a aby monoklonální protilátky mohly vyrazit na zteč. Všechny příznaky jasně a nekompromisně ukazovaly směrem čínská rýma. Test PCR covid nemusel zachytit z nějakého neznámého důvodu. Příznaky jsou zcela jasné. Takže test budeme opakovat za dva, tři dny. To by se ještě mělo stihnout do termínu podání protilátek.


Praktik

Navíc byl státní svátek. Byl 17. listopad. Klausi, Peková, Lando, zval vakcíny hlas. Ne, to není on. Ovšem ve státní svátek Otce všech prasátek. To také nejsou Prasečnice. Měli jsme přeci státní svátek boje proti rouškám, respirátorům a za covid lepší, krásnější a kvalitnější. Za nekonečnou svobodu slova bez přívlastků a bez omezení. Smrt nesmrt. Nejednu svíci v Praze zapálili za budoucí mrtvé. Za Krysařem Landou poskakovalo stádo vovcí s berany a békalo do tónů píšťaly.

Praktik ve svátek nefunguje. Měl jsem se k němu okamžitě dostavit s výsledkem PCR testu, ať můžeme naplánovat další pouť životem v pandemii. Jen zopakuji, že mi vůbec nebylo dobře. Ukrutná rýma, velká bolest uší, bolest krku, kašel a čich, chuť a i sluch byly omezené až nepřítomné. Navíc ten zrak. Vlastně jsem byl téměř dokonale smyslově oloupen.

Proč bychom se neškorpili

Den po svátku a téměř šest dní po prvních příznacích jsem doputoval na své české hedvábné cestě k praktikovi. Jenže... v málo větrané čekárně plné možných covidových malérů by nebylo dobré pobývat. Dohodli jsme se tedy s panem doktorem, že budu čekat na schodech vzdálen od ostatních pacientů i ordinací. Poctivě skryt pod respirátorem a vyzbrojen bílou holí jsem statečně otevřel okno, abych dostál dalšímu proticovidovému pravidlu. Jedna hodina, hodiny dvě. Churav, sláb, nemocen jsem už toho měl dost. Přiznám se, měl jsem i kašel. Takže sem tam jsem mírně zakašlal. A tu náhle zjevil se zjev děd v rouše lékařském. A co čert a soudruh nechtěl, zrovna jsem zakašlal.

Statečný doktor Kartárik

Pověstmi opředený, morálkou vyzbrojený a pýchou nadmutý starý kozel zaryčel jako tur pratur ze Starých pověstí slezských. Pokud nějaké jsou. Protivným hlasem starého papriky zvolal, že co si to dovoluji na chodbě kašlat. Že on je doktor a že ihned volá hygienu s policií v zádech. A bude se pomáhat a chránit.

Připomínám, manželka i já jsme měli respirátor dle všech vládních nařízení, navíc jsme byli z dosahu ostatních lidí a navíc to okno vesmíru dokořán. Nicméně statečný doktor zvyšoval mečivý hlas a sklouzával do nadávek.

Na jakékoli vysvětlení z naší strany, že jsem zde oddělen od ostatních pacientů, protože by mohli být nakažliví, že jsem v rizikové skupině po transplantaci a že jsem čerstvě PCR negativní, nic nedbal. Zřejmě povzbuzen mou bílou holí se dokonce hrubě přískoky přibližoval a výhružně cenil zažloutlé kly.

Nu nic. Tasil jsem bílou hůl a byl připraven, že ho jí vezmu přes blýskající se lysinu. Birhanzlova mast, na lysinu past. Naštěstí se v pravou chvíli objevil strážný anděl sestřička z naší ordinace a odvedla nás do již prázdné vyvětrané místnosti.

Antigen negative


I další provedený test byl negativní, ač příznaky byly stále stejné. Naštěstí test CRP naznačil možný zánět a po dohodě s IKEM jsem si odnášel domů krabičku antibiotik. Pro jistotu jsme se dohodli na další den ještě udělat jeden kontrolní PCR, kdyby byl covid přece jen někde schován. Monoklonální protilátky by byly ještě v termínu.

Poslední test PCR

I poslední test PCR byl negativní. Navíc antibiotika zabrala. Rýma odešla, kašel rovněž, čich, chuť i sluch se naproti tomu zdárně vrátily. Jen zrak zůstal tam, kde je, tedy není.

Skoro závěrem

Chtělo by to trochu zrychlit. Mít možnost provést PCR test u rizikových skupin s nárokem na monoklonální protilátky okamžitě a na místech k tomu určených. Nebo s přednostním právem na místech standardních s tím, že test bude vyhodnocen rychle.

Že to jde, ukázal test prezidenta Zemana. Pokud je tam časový horizont, tak by měl být vymyšlen postup, jak se k těmto látkám urychleně dostat. Dostat, než bude pozdě.

Najezdili jsme mezi testy v Orlové, Havířově a Ostravě kolem 200 kilometrů. Takový uhlíkový zločin. Vláčel jsem se jako multipříznaková bezcovidová mátoha od testu k testu, od praktika ke specialistovi a nazpět k testu a k praktikovi. Místo tichého ležení a úpění nebohého mne ženou tam i tam.


Jak jsme ho nakonec přeci jen potkali

To bylo tak. Ono kupodivu nikdo neví, jak to bylo. Po třech mých negativních testech, po odeznění příznaků, po zbavení se všech možných paro, fanto či kako smií, se tytéž příznaky objevily u choti mé milené astmatické. Příznaky stejné, proto jsme špatně usoudili, že se nejedná rovněž o čínskou rýmičku.

Nebylo tomu tak. Test antigenní u praktika a posléze i test PCR provedený v odběrovém centru u Globusu, byl pozitivní a pozitivní. Kdo by si myslel, že se u testovací místnosti na přítomnost covidu dodržuje sociální distanc, ten by měl obdržet medaili Zlatého Prymuly.

Kdo by čekal oddělený proud očkovaných, neočkovaných a antigenně covidových potvrzených, tomu náleží medaile Zlatého dvojitého Vojtěcha. Což o to, byly tam dvě řady, jedna pro objednané a ta druhá pro neobjednané, budiž, ale u malého okýnka se rozdělené řady slily v jeden celek hlava na hlavě. Hlavně, že to sype.

Specialista a praktik rozhodli, že kvůli astmatu má choť nárok na monoklonální protilátky. Jupí a juchů.

Co se vleče, neuteče


Je to tady zas. Praktik antigen ve čtvrtek. Pozitivní. Nutný potvrzovací PCR test v pátek. Výsledek až v sobotu večer a opět pozitivní. Domluvené protilátky až na úterý, tedy osm dní po prvních příznacích. A soudruh Zeman? Dle neověřených a nevěrohodných hradních údajů. Odjezd z ÚVN bez covidu. Příjezd do Lán bez covidu. Náhlá přepadová kontrola půlmilionového jasnozřivého Borise ryze Šťastného z Penty. Výsledek PCR testu po pár hodinách a okamžité nasazení monoklonálních protilátek. Odjezd znovu do Lán, do covidária, kde jako zapomenutý kapr jmenoval novou vládu starých kmotrů.


A já?


Situace už je tak zamotaná, že si s ní neví nikdo rady. Měl jsem covid, nebo nikoli? Měl jsem příznaky, ale covid ne? Nebo covid ano, ale testy jej z nějakého záhadného důvodu nebyly schopny zachytit? Případy, kdy covid není možné potvrdit PCR testem, jsou. Jenže když test nezachytí covid, pacient riziková neriziková skupina, nemá na monoklonální protilátky nárok. Teoreticky ano, ale prakticky nikoli. Avšak měl by, pokud by byl v kontaktu blízkém s osobou, která covid má pozitivně zachycen testem. Což tedy díky choti mé splňuji.

Výprava za poznáním

Covid pozitivní osoba, ano. V blízkém kontaktu, ano. Praktický lékař požádal o monoklonální protilátky i pro mne, ano a ano. Jsem v rizikové skupině po transplantaci, ano. Doživotní užívání imunosupresiv, ano. Domluva na infekčním oddělení v nemocnici a monoklonální protilátky připraveny, ano. Píši vládě a zdravotnictví za tři. Sice pomalu s velkým prodlením, ale funguje to.


Do kouta a neotáčet se!


Žádanky vystaveny, lékařské zprávy podesáté vytištěny (nežijeme přeci v digitálním Česku), doprava do nemocnice zajištěna. Kóje s křesly nachystána. Sestřička provedla veškerá nutná vyšetření a provedla zavedení jehly k infuzi. Pak přišel pan doktor. Paní může zůstat, vy, pane Haraším, pryč. Do kouta na hanbu a klečet na hrachu. Opakovat prosím: „nemám nárok, nemám nárok, nemám…“.

Příznaky aktuálně žádné nemáte. Pravda, jste v blízkém kontaktu s osobou covid pozitivní, ale nic nebude. covid jste možná měl a možná neměl, měl neměl, neměl měl. Nyní na monoklonální protilátky nemáte nárok. Zkuste to příště, snad se povede lépe. Děkuji a nashledanou. Tak já si na to příště dám pozor.

A tak zatím končí naše pouť od čínské rýmy k monoklonálním protilátkám. Jen jsem se nedozvěděl a už nedozvím, jestli jsem tedy tu čínskou rýmu alias covid měl, nebo neměl. Jestli tři dávky vakcíny zabránily možnosti odhalení covidu antigenním i PCR testem. Pokud jsem měl covid, tak díky trojí dávce Moderny jsem ho i s imunosupresí zdárně překonal bez pomoci k tomu určených léčiv.


Lidé, očkujte se!



Haraším Petr Orlau

Z veřejných zdrojů nelítostným pohledem nevidomého

Chyby a nepřesnosti jsou mé

0
Vytisknout
2527

Diskuse

Obsah vydání | 7. 12. 2021