Sto let od začátku krátkovlnného rozhlasového vysílání

13. 12. 2021

čas čtení 10 minut
Foto: Wikimedia Commons

Bylo to dne 12. prosince 1921, kdy radioamatéři objevili, že se na krátkých vlnách dá lehce vysílat přes kontinenty.


Rozhlas BBC, neděle 12.12.:
Před sto lety, ve 2:50 ráno, se odehrála revoluce v globální komunikaci, o které jste možná nikdy neslyšeli.  Zrodilo se mezinárodní krátkovlnné rádio. Byl to Američan Paul Godley, nadšenec do rádia, který se usadil v městě Ardrossan na západním pobřeží Skotska, aby se svým zařízením čekal na zvuk z Connecticutu v USA. S objevem, že krátké vlny se mohou odrážet od oblohy, přišel obrovský rozmach jejich využívání mezinárodními rádiovými sítěmi. Nyní je již poměrně hodně vysílačů vypnuto, ale krátké vlny tvrdošíjně přežívají a zůstávají důležité v místech, kde totalitní režimy ruší signály. Simon Potter je profesorem moderních dějin na Bristolské univerzitě a autorem knihy Wireless, Internationalism, and Distant Listening. Zavedl nás k počátkům testování krátkých vln ve 20. letech 20. století.

 

Simon Potter:
Jedná se o období, kdy lidé s rádiem skutečně experimentují. Máte spoustu vojáků, kteří se po válce vrátili do mírových časů, a to jak v Británii, tak v Americe. Někteří z nich během války získali výcvik pro používání radiostanic pro vojenské účely. Vzali si s sebou domů část svého vojenského vybavení a v Americe platí stejně jako jinde předpisy o tom, co můžete dělat. Ale jednou z věcí, které amatéři smějí dělat, je experimentovat s krátkými vlnami. Většina lidí si tehdy myslela, že je to zbytečná část spektra, a amatéři se začali opravdu zajímat o to, jak daleko můžete zachytit signály na velké vzdálenosti, a říkali si "zabijáci vzdáleností". Americká radiopřenosová liga se rozhodnla vyslat Paula Godleyho do Británie, aby zjistil, zda dokáže zachytit signály, které jsou vysílány z východního pobřeží Spojených států.

Paul Godley: Dav lidí se přišel rozloučit s lodí. Probíhalo tam strašně moc veselých vzrušených žertů o tom, že prostě musím chytat ty signály, a já jim na oplátku řekl, že jestli to má být jisté, měl by někdo postavit stanici, kterou určitě uslyším. Jak to tak bývá, první signál jsem slyšel ve Skotsku od americké amatérské stanice.  Byla to ta, která kupodivu vysílala písmena PF PF PF stále dokola. To byl můj osobní znak, jak by řekl telegrafista. A pak se k mému úžasu ozvalo Hello Paul a kód #73, což samozřejmě znamená Všechno nejlepší.

Moderátor:
Paul Godley byl na poli posetém chaluhami na pobřeží. Ve stanu, vytápěném pouze olejovými kamínky, uprostřed noci ve vyjící vichřici, se snaží zachytit tyto signály. Jednou ze zajímavostí těchto pokusů je, že stanice, která vysílá z Connecticutu, pracuje s výkonem jen 50 wattů. To je v podstatě výkon žárovky. A když to srovnáte s jinou technologií, kterou se lidé v té době snažili používat pro komunikaci na velké vzdálenosti, tedy s dlouhovlnným vysíláním, na to potřebujete vysílač o výkonu asi jako malé město.

Takže si lidé uvědomili, že je to vlastně opravdu účinný a efektivní a poměrně snadný způsob, jak překonat velmi dlouhé vzdálenosti.

Vysílací společnosti se toho od roku 1927 velmi rychle chopily. Pravidelně se vysílá z Ameriky a Nizozemska na krátkých vlnách a přebírá je i BBC. BBCv roce 1927 zahajuje experimentální krátkovlnné vysílání. V roce 1932 už provozuje svou službu Empire Service, která je předchůdcem dnešního World Service, mezinárodního vysílání BBC v angličtině.

Do týdne vysílají královu vánoční řeč pro britské impérium, řeč králeJiřího Pátého. To je začátek vysílání královského vánočního poselství, které máme v televizi dodnes.

Král Jiří Pátý:
"Prostřednictvím jednoho ze zázraků moderní vědy je mi umožněno dnes na Boží Hod vánoční promluvit ke všem svým národům v impériu."

Simon Potter:  Hned na začátku se lidé ptají, zda to bude fugnovat. To, co budete komunikovat pomocí hlasu. Pvní hlavní inženýr BBC, který se zabýval zřízením vysílání do britského impéria, řekl, že nechce utrácet peníze za hlasitý hluk, protože si myslí, že nikdo nebude skutečně rozumět tomu, co se  vysílá. Je to kvůli tomu, jak se to odráží od atmosféry. Signály se ruší, dochází k nejrůznějším interferencím a slábnou a zase sílí. A i když jim dojde, jak používat krátké vlny, uvědomí si, že některé věci prostě dělat nemůžete, nemůžete mít spoustu šumu na pozadí. Nemůžete mít určité druhy hudby. Orchestr se moc dobře nevysílá, takže je to často médium pro jediný mluvený hlas, a to v kontextu propagandy funguje, protože chcete předat jednoduché sdělení.

A pak se krátké vlny používají jako způsob, jak se vyhnout rušení, ke kterému docházelo ze strany totalitních režimů. Krátké vlny jsou nesmírně důležité za druhé světové války, kdy se nacistické Německo a fašistická Itálie snaží rušit vysílání BBC. Velmi důležité jsou i ve studené válce. Na rozdíl od Velmi krátkých vln,  FM nebo středních vln můžete vysílat na velmi velké vzdálenosti, nemusíte mít vysílač přímo u cílové skupiny posluchačů, takže můžete velmi snadno překonat železnou oponu. A vzhledem ke způsobu fungování krátkých vln, které se odrážejí od atmosféry, je velmi obtížné je rušit, takže je to skvělý nástroj během studené války.

Moderátor:
Připadá mi to jako poměrně demokratické médium v mnoha různých ohledech, nejen kvůli demokraciím prorážejícím železnou oponu, ale také proto, že je to něco, co mohou amatéři sami používat sami bez velkých vysílačů spotřebovávajících velko množství energie. Je to téměř jakýsi předinternetový internet.

Simon Potter:  Ano, myslím, že ano. Jedním z fenoménů, který u toho všeho vidíte, je celý ten svět posílání žádostí stanicím po celém světě s prosbou o potvrzení zpráv (pozn. JČ: karty QSL). Lidé si vyrábějí vlastní kartičky, které rozesílají s malými obrázky svého vysílacího zařízení. Všichni si také mezi sebou povídají. Vytvářejí si virtuální svět, který je tak jako tak mezinárodní, takže si myslím, že ozvěny tohoto světa tu určitě jsou.

Pozn. JČ: A česká zkušenost. Rozhlasová stanice Svobodná Evropa vysílající v češtině a ve slovenštině, s rozhlasovými studii v Mnichově, vysílala na krátkých vlnách 13, 16 a 19 metrů z Portugalska. Rozhlasový signál na krátkých vlnách se totiž jednak šíří přímo od vysílače k přijímači, ale tato vlna dosáhne jen asi na vzdálenost 10 kilometrů. Zároveň se ale krátkovlnný rozhlasový signál odráží od ionosféry, takže je dobře slyšet až ve vzdálenosti 2000 kilometrů. Proto pro vysílání do Československa bylo nutno vysílat z Portugalska.

Komunistický režim sa samozřejmě snažil vysílání Svobodné Evropy do Československa tvrdě rušit. Jenže, zase: aby to bylo účinné, rušičky musely být ve vzdálenosti 2000 km od Československa. Proto se vysílání Svobodné Evropy v češtině a slovenštině rušilo vysílači, které byly umístěny za Uralem, v Sovětském svazu.

Ale tady do toho zasáhla geografická nevyhnutelnost, která poslech Svobodné Evropy v Československu volně umožňovala. Krátkovlnný signál se totiž odráží od ionosféry pouze potud, pokud je ozářena sluncem. Jenže časový rozdíl mezi oblastí za Uralem a Portugalskem jsou tři hodiny. Rusko je časově vepředu, takže se tam stmívá o tři hodiny dříve než v Portugalsku.

V důsledku této zeměpisné nevyhnutelnosti byly zejména v podzimních, zimních a jarních měsících ruské rušičky od pozdních odpoledních hodin neúčinné, protože tou dobou bylo už v Rusku tma a signál rušiček se tedy od ionosféry neodrazil a nedorazil do Československa. Přitom v Portugalsku bylo ještě další tři hodiny  světlo, takže signál vysílání Svobodné Evropy dorazil do Česka zcela nerušeně během těchto tří hodin zcela nerušeně. Dalo se na těchto krátkých vlnách ještě tři hodiny vysílat. V létě totéž, ale o několik hodin později.

Tohle ovšem platilo jen pro venkov. Komunistický režim instaloval zároveň ve velkých československých městech silné místní rušičky, které rušily vysílání Svobodné Evropy přímým signálem., na tu vzdálenost cca 10 km. V Praze byly rušičky na Petříně - na příslušné krátkovlnné frekvenci vydávaly tak obrovský rachot, že vám to úplně v Praze na Starém Městě zahltilo rádio.

Jenže stačilo vyjet kousek za Prahu, řekněme na západ, 10-15 kilometrů, do Rudné. Tam už jste Svobodnou Evropu mohli poslouchat zcela nerušeně.

To jsou informace, které jsou dneska zcela zapomenuty.


Reportáž rozhlasu BBC v angličtině ZDE    (audio, od minuty 21)
 

0
Vytisknout
3455

Diskuse

Obsah vydání | 16. 12. 2021