Rusko vetovalo rezoluci Rady bezpečnosti OSN, která spojila klimatickou krizi s ohrožením mezinárodního míru

14. 12. 2021

čas čtení 3 minuty
 

Rezoluce varovala, že klimatická krize může potenciálně ohrozit "globální mír, bezpečnost a stabilitu".

 
Rusko vetovalo první rezoluci Rady bezpečnosti OSN svého druhu, která označila klimatickou krizi za hrozbu pro mezinárodní mír a bezpečnost. Rusko tak zlikvidovalo několikaleté úsilí o to, aby se globální oteplování stalo ústředním bodem rozhodování v nejmocnějším orgánu OSN.
 
Návrh, jehož předkladateli byly Irsko a Niger, vyzýval k "začlenění informací o bezpečnostních důsledcích změny klimatu" do strategií Rady pro zvládání konfliktů a do mírových operací a politických misí, a to alespoň občas.

 
Opatření rovněž žádalo generálního tajemníka OSN, aby učinil bezpečnostní rizika související s klimatem "ústřední součástí" úsilí o předcházení konfliktům a aby informoval o tom, jak tato rizika řešit v konkrétních ohniscích.

Rada příležitostně diskutuje o bezpečnostních důsledcích změny klimatu již od roku 2007 a přijala rezoluce, které zmiňují destabilizující účinky oteplování na konkrétních místech, jako jsou různé africké země a Irák. Pondělní rezoluce by však byla první, která by se věnovala bezpečnostním nebezpečím souvisejícím s klimatem jako samostatnému tématu.

Silnější bouře, stoupající hladina moří, častější záplavy a sucha a další důsledky oteplování by mohly rozdmýchat sociální napětí a konflikty, což by mohlo "představovat klíčové riziko pro celosvětový mír, bezpečnost a stabilitu", uvádí se v návrhu rezoluce. Rezoluci podpořilo 113 ze 193 členských zemí OSN, včetně 12 z 15 členů rady.

Indie a Rusko s právem veta však hlasovaly proti, zatímco Čína se zdržela hlasování.

Jejich vyslanci uvedli, že tato otázka by měla zůstat v kompetenci širších skupin OSN, například Rámcové úmluvy o změně klimatu. Přidání změny klimatu do kompetence Rady bezpečnosti by podle odpůrců jen prohloubilo globální rozpory, na které poukázaly klimatické rozhovory ve skotském Glasgow minulý měsíc. 


Ruský velvyslanec Vasilij Nebenzia si stěžoval, že pondělní návrh rezoluce by z "vědeckého a ekonomického problému udělal zpolitizovanou otázku", odvedl by pozornost rady od toho, co nazval "skutečnými" zdroji konfliktů na různých místech, a dal by radě záminku k zásahu prakticky v kterékoli zemi na planetě.

"Tento přístup by byl tikající časovanou bombou," řekl.

Indie a Čína zpochybnily myšlenku vázat konflikt na klima a předpověděly problémy pro závazky z Glasgow, pokud by Rada bezpečnosti - orgán, který může uvalovat sankce a vysílat mírové jednotky - začala více jednat.

"To, co musí Rada bezpečnosti udělat, není politická show," řekl čínský velvyslanec Zhang Jun.

Zastánci opatření uvedli, že  navrhovaná rezoluce je skromný a rozumný krok a má existenciální význam.

"Dnes byla pro radu příležitost poprvé uznat realitu světa, ve kterém žijeme, a to, že změna klimatu zvyšuje nejistotu a nestabilitu," uvedla irská velvyslankyně Geraldine Byrne Nasonová. "Místo toho jsme promarnili příležitost jednat a odvrátili jsme se od reality světa, v němž žijeme."

"Síla veta může zablokovat schválení textu," řekl nigerský velvyslanec Abdou Abarry, "ale nemůže zakrýt realitu."

Zdroj v angličtině ZDE

-1
Vytisknout
3396

Diskuse

Obsah vydání | 16. 12. 2021