Jak si ruské námořnictvo tajně obstarávalo německou techniku

21. 9. 2022

čas čtení 11 minut
Minimálně do roku 2021 si ruské námořnictvo zřejmě oklikou obstarávalo německou motorovou technologii. Němečtí dodavatelé uvedli, že si mysleli, že zboží půjde k civilním zákazníkům prostřednictvím společnosti v Lotyšsku. Ve skutečnosti byl materiál určen pro ruské válečné lodě, informuje Hans-Martin Tillack.

Dvě řízené střely Kalibr zasáhly přístav Oděsa za bílého dne, zničily čerpací stanici a zranily několik lidí. Útok na ukrajinské město s více než milionem obyvatel u Černého moře z 23. července se dostal na titulní stránky novin po celém světě – také proto, že Moskva krátce předtím slíbila, že již nebude blokovat ukrajinský vývoz obilí.

Útok byl ale pozoruhodný i z jiného důvodu. Protože řízené střely byly zřejmě odpáleny z ruské korvety Bujan-M. Armáda prezidenta Vladimira Putina umístila čtyři z těchto 75 metrů dlouhých raketových člunů v přístavu Sevastopol na okupovaném Krymu již v roce 2021.

Podle šetření listu WELT AM SONNTAG a výzkumného centra "Correctiv" existuje podezření, že Rusové byli schopni tyto lodě vybavit německou motorovou technologií. Komponenty byly dodány poté, co EU v roce 2014 uvalila sankce za anexi Krymu. Případ se týká také společnosti Deutz AG v Kolíně nad Rýnem, bývalého držitele licence Deutz v Číně – a společnosti v Lotyšsku.

SIA Marine Systems vede ředitel jménem Igor S. Podle výzkumu lotyšského vysílání Latvijas Radio je ruským občanem. Jeho společnost minimálně donedávna využívala sklad o rozloze 3 000 metrů čtverečních poblíž Rigy a dlouho se intenzivně zabývala obchodem s Ruskem. V současné době už ani nemá funkční webové stránky.

V ruských importních datech na portálu Importgenius je ve stovkách případů uveden jako dodavatel motorové techniky od německých firem. Kupujícím zboží byla společnost Marine Propulsion Systems Ltd. (MPS) v Petrohradě, která je zase dodavatelem pro ruské námořnictvo. Náhoda nebo ne? Společnost v Lotyšsku nesla ihned po svém založení v roce 2006 stejné jméno jako společnost v Petrohradě – jako by šlo o sesterské společnosti. A co je zvláště výbušné: MPS zřejmě prostřednictvím společnosti v Lotyšsku obstarávala německou technologii motorů pro nové ruské válečné lodě – včetně korvet Bujan-M, které odpalují řízené střely na Ukrajinu.

Vypadá to, jako by se za dvěma společnostmi v Rize a Petrohradu schovávaly ruské ozbrojené síly, aby nerušeně získaly materiál na Západě. Například pro 15. dubnu 2019 je v importních seznamech pro MPS zaznamenána dodávka "tachometru pro lodní dieselové motory" od bavorského výrobce, určeného pro loď projekt 21631 a loď číslo 639. To odpovídá korvetě třídy Bujan-M Šedý havran, která byla spuštěna na vodu v lednu 2021, se slavnostním ceremoniálem v Sevastopolu.

Jednatel německého výrobce ale ujistil, že o tomto koncovém uživateli nic neví. Uvedené výrobky prodával společnosti Marine Systems v Lotyšsku pro civilní lodě. Do roku 2011 dodávaly také přímo do MPS v Petrohradu. Pak se ale zaměstnanec tamní společnosti přestěhoval do Rigy - a vzal si s sebou zákaznický vztah do Lotyšska.

Na seznamu možná nedobrovolných dodavatelů pro loď Šedý havran jsou také dvě společnosti z Dolního Saska – s dálkovým ovládacím panelem a elektronickými moduly pro dieselové motory. MPS se zároveň na vlastních stránkách prezentuje jako oficiální dovozce jednoho z nejznámějších německých výrobců motorů: Deutz AG. Její jméno lze například nalézt na seznamech importů z 15. dubna 2019. Deutz AG údajně dodal 380kilowattový dieselový motor pro loď projektu 21631 a loď číslo 639 prostřednictvím přepravce Marine Systems v Lotyšsku – což zase odkazuje na korvetu Šedý havran. Zhruba ve 40 případech je na ruských dovozních seznamech uvedeno zboží Deutz od roku 2018, které lze přiřadit k číslům projektů ruských námořních plavidel. Jde o těsnění, tlačné pružiny a malé motory, do ledna 2021 a vždy spojené s firmou z Lotyšska.

Byl Deutz podveden lotyšskou společností?

Deutz ujišťuje, že dodržují všechny sankce proti Rusku a že nebyly žádné dodávky pro Putinovu armádu. Ruský byznys byl nyní zcela zastaven. V minulosti Deutz dodával MPS a prodával přibližně 40 motorů ročně společnosti v Lotyšsku, ale vždy obdržel certifikáty o civilním konečném použití. Informace nyní poskytnuté společnostmi WELT AM SONNTAG a "Correctiv" o dodávkách s ruským námořnictvem jako koncovým uživatelem dosud nebyli schopni pochopit. Deutz ujišťuje, že pokud je Lotyši podvedli, bude obchodní vztah okamžitě ukončen.

Společnost v Rize se ohradila proti obvinění z podvodu. Německé společnosti jako Deutz, na jejichž dodávky pro očividně ruská námořní plavidla se WELT AM SONNTAG a "Correctiv" ptali, vždy věděly, že jde o dodávky pro společnost MPS v Rusku. Tato společnost nebyla před ruským útokem na Ukrajinu na konci února 2022 na žádném sankčním seznamu. Obchod s ní byl povolen.

Data Importgenius od roku 2015 zaznamenávají dodávky dílů od různých německých společností pro nejméně deset člunů a čtyři různé typy lodí, od člunů pobřežní stráže po průzkumné lodě, které byly zjevně určeny pro ruské námořnictvo – vždy prostřednictvím Marine Systems v Lotyšsku a MPS v Rusku. Dodávky z Německa jsou také uvedeny u Importgenia pro loď číslo 638 a číslo projektu 21631. To odpovídá korvetě třídy Bujan-M Ingušsko, která byla uvedena do provozu v prosinci 2019 za přítomnosti ruského náměstka ministra obrany, včetně požehnání vlajky v sevastopolské Vladimirské katedrále.

Čtyři korvety třídy Bujan M, přinejmenším částečně vybavené přes Lotyšsko, jsou součástí ruské černomořské flotily. Nejméně jedna z nich je pravidelně vidět poblíž zálivu Dokovaja v přístavu Sevastopol na posledních satelitních snímcích Planet a Maxar, naposledy na fotkách ze 6. září.

Všechny čtyři vstoupily do služby u ruského námořnictva jen několik let po uvalení sankcí EU. Německý lídr světového trhu MTU dodal hlavní motory pro předchůdce stejného typu. Od uvalení bruselského embarga však německé firmy již nesmějí ruské armádě prodávat takzvané zboží dvojího užití. To platilo i pro velké vznětové motory, které lze využít pro civilní i vojenské účely. Ruský průmysl vlastní lodní motory podobné kvality nenabízel – a tak Putinova armáda našla nový způsob, jak si je obstarat u nás. A opět Deutz AG sehrál roli, alespoň nepřímo.

Čínská agrese, německá technologie

V prosinci 2014 podepsala MPS v Petrohradu smlouvu s Henan Diesel Engine Industry v Číně. Tento výrobce se sídlem v centrální Číně je součástí vojensko-průmyslového komplexu lidové republiky; mateřská společnost je pod finančními sankcemi USA. Web společnosti Henan však zmiňuje partnerství s Deutz AG ve druhém odstavci. Od roku 1985 je Henan držitelem licence na výrobu motorů Deutz. Mezi nimi je i typ s názvem TBD620.

Pro ruské korvety Bujan-M naopak Henan dodával lodní diesely, které firma prezentuje jako vlastní. Mají typové označení CHD622. Ruská média citovala odborníka na motory, který řekl, že tento typ byl také kopií německého modelu. Podle datového listu čínské společnosti je zřejmě příbuzný, ale o něco menší stroj nazvaný CHD620 konstrukčně prakticky identický s motorem TBD620 vyvinutým společností Deutz.

Kopírovali Číňané německou technologii v motorech prodávaných do Ruska? Podle Deutze licence vypršela v roce 2009, ale Henan ji může nadále používat, jen bez názvu Deutz. Henan nyní zjevně využívá know-how pro své vlastní motory, připouští Deutz.

"Licence jsou velkým problémem," říká Arnold Wallraff, který do roku 2017 vedl Spolkový úřad pro kontrolu exportu: "To firmám dává skutečnou kontrolu nad produkty na stole. Toto nelze obnovit."

Nákupy z Německa přes Lotyšsko Rusové zjevně doprovázeli nákup velkých motorů v Číně. V červnu 2020 ruské dovozní seznamy výslovně uváděly, že Deutz dodává těsnění a tlačné pružiny pro "dieselový motor Deutz", zřejmě pro loď Šedý havran – jehož hlavní motory oficiálně pocházejí z Číny.

Je možné, že minimálně díly z Německa byly produkty čistě civilního charakteru, na které se nevztahovalo ustanovení o dvojím užití a jejichž vývoz byl povolen i přes embargo. Samotné ruské armádě se však tato záležitost zdála natolik citlivá, že se raději schovala za dvě soukromé společnosti.

Expert Wallraff ale upozorňuje, že "vývoz komponentů pro zboží dvojího užití může také podléhat schválení" – "nebo v případě ruské armády od roku 2014 již schválení nevyžaduje". Poté firma v Rize jednala nezákonně – což sama popírá.

"Vadný čínský motor"

Sankce uvalené na Rusko v roce 2014 však nebyly zcela bez účinku. Pokud věříte celé sérii zpráv v ruském tisku, pak nahrazení německé motorové technologie čínskou fungovalo všelijak, jen ne hladce. Motory Henan zřejmě neběžely vždy bez problémů. Korvetu Bujan-M, která byla dočasně nasazena ve Středozemním moři, musela dokonce koncem roku 2018 – i když z neznámých důvodů – při cestě domů přes Bospor odtáhnout jiná loď. Ruský vojenský blogger si dříve stěžoval, že se dokončení válečné lodi zpozdilo – "kvůli vadnému čínskému motoru". Objevily se podobné zprávy o motorech Henan instalovaných v jiných typech lodí.

Motory se zdály být "téměř německé", napsal ruský vojenský expert v březnu 2021. Pak se ale ukázalo, že jsou "skutečně čínské": méně spolehlivé a žíznivější, než jejich protějšky ze Spolkové republiky. Podle odborníka je motor "srdcem lodi". Bez pohonu zbyde jen "zbytečný plovoucí kus kovu".

A úspěšný příběh společnosti Marine Systems v Lotyšsku se zdá být u konce. Podle lotyšské databáze s 33 zaměstnanci měla v roce 2020 celkový obrat 22 milionů eur a zisk téměř 1,5 milionu eur. Po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 zřejmě přestala z větší části fungovat. Společnost nyní potvrdila, že 90 % zaměstnanců bylo propuštěno – další důkaz, že jejich obchodní model byl založen především na obchodu s Ruskem. Hala poblíž Rigy se zdála opuštěná, když ji tento čtvrtek navštívil reportér z Latvijas Radio.

Zdroj v němčině: ZDE

1
Vytisknout
4297

Diskuse

Obsah vydání | 23. 9. 2022