Arménie: Premiér odvolal "podezřelého" generála spojeného s Ruskem

16. 3. 2023

Parvanjan byl odvolán z funkce v souladu s článkem 133 ústavy, který uvádí, že prezident má takové pravomoci, stejně jako podle zákona "o vojenské službě a postavení vojenského personálu". Důvody propuštění nebyly zveřejněny.

Parvanjan převzal vedení rusko-arménských společných sil v únoru 2018 na příkaz bývalého prezidenta Serže Sargasjana, který předtím velel první armádní jednotce. Úkolem skupiny je identifikovat přípravu ozbrojeného útoku na Rusko a Arménii v regionu a odrazit jej. Podílí se také na ochraně hranic a protivzdušné obraně států. Rozhodnutí o nasazení a použití skupiny činí společně nejvyšší velitelé ozbrojených sil Ruska a Arménie.

Dříve téhož dne Pašinjan oznámil přítomnost "páté kolony" v ozbrojených silách země. Právě kvůli tomu podle něj Arménie v roce 2020 prohrála válku s Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach. Premiér dodal, že velký počet vojáků, včetně vysoce postavených, je vyšetřován kvůli obvinění z velezrady, špionáže, odevzdání území a neplnění povinností chránit a bránit úseky hranic.

Mírová dohoda o Karabachu byla uzavřena za zprostředkování Ruska. Poslala také mírové jednotky, aby do roku 2025 sledovali dodržování dohod. Navzdory tomu od srpna 2022 začalo na hranicích docházet k potyčkám. Když se Arménie a Ázerbájdžán začátkem března naposledy střetly, obě strany hlásily mrtvé a zraněné. Situace zůstává napjatá, protože v prosinci Baku zablokovalo Lachinský koridor, jedinou dálnici spojující Náhorní Karabach s Arménií.

Pašinjan požádal o pomoc ruského prezidenta Vladimira Putina a připomněl, že Moskva převzala závazky k zajištění bezpečnosti neuznané republiky a koridor je oblastí odpovědnosti ruských mírových sil. Blokáda trasy však trvá dodnes.

Arménské úřady jsou čím dál tím více rozčarované Ruskem, pokračují ve snižování úrovně bilaterálních vztahů a odcházejí z Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti, vojenského bloku utvořeného z bývalých sovětských republik loajálních Kremlu. Nedávno se Jerevan rozhodl omezit svou účast v řídících strukturách organizace.

Pašinjan také poznamenal, že nyní vojenská přítomnost Ruska v Arménii nejenže nezaručuje bezpečnost republiky, ale "naopak vytváří hrozby", protože Ázerbájdžán tuto skutečnost využívá k manipulaci se západními zeměmi. Vysvětlil, že během kontaktů s partnery Baku stále více "ospravedlňuje své agresivní akce obavami, že se Arménie a Rusko připravují postavit se Ázerbájdžánu". Jako možné řešení problému Pašinjan navrhl vyslání mezinárodního mírového kontingentu do Karabachu.

Zdroj v ruštině: ZDE