Myanmar je selhávající stát kde vládne junta, která vraždí obyvatelstvo ruskými zbraněmi, konstatuje vyslanec OSN pro lidská práva

16. 3. 2023

čas čtení 6 minut
 
Civilisté jsou zabíjeni ruskými zbraněmi stejně jako na Ukrajině, říká zvláštní zpravodaj Tom Andrews ve výzvě k celosvětové akci

 
Myanmar je "selhávajícím státem" a krize se exponenciálně zhoršuje, varoval zvláštní zpravodaj OSN pro tuto zemi a vyzval země, aby přijaly stejné jednotné rozhodnutí jako po invazi na Ukrajinu

"Stejné typy zbraní, které zabíjejí Ukrajince, zabíjejí lidi v Myanmaru," řekl Tom Andrews, zvláštní zpravodaj pro situaci v oblasti lidských práv v Myanmaru, a poukázal na dodávky ruských zbraní juntě od převratu před dvěma lety. Junta se ve velké míře spoléhá na letadla z Číny a Ruska a stále častěji se uchyluje k leteckým útokům ve snaze potlačit odhodlané síly odporu.

Mezinárodní reakce na situaci v Myanmaru je nedostatečná a některé země nadále umožňují juntě páchat zvěrstva, řekl Andrews a vyzval k uvalení zbrojního embarga.

"Myanmar je krachující stát, je v procesu krachu a děje se to před našima očima."

Andrews hovořil před zprávou, která bude příští týden předložena Radě pro lidská práva a která podrobně popisuje, jak lidé, kteří uprchli z Myanmaru, čelí "riziku zatýkání, zadržování, deportace, odsunu na souši i na moři" a také bránění v přístupu k agentuře OSN pro uprchlíky UNHCR.

Myanmar upadl do chaosu v únoru 2021, kdy armáda zadržela vůdkyni země Aun Schan Su Ťij a chopila se moci. Převrat vyvolal rozsáhlou opozici, včetně pokojného hnutí občanské neposlušnosti i ozbrojeného odporu. V posledních dvou letech se konflikt rozhořel a rozšířil se do rozsáhlých oblastí země, včetně kdysi mírumilovných regionů, kde se příslušníci veřejnosti připojili k obranným skupinám, aby se postavili armádě.

Armáda, která podle analýz ztrácí území ve prospěch odporu, přestože má k dispozici lepší výzbroj, stále častěji nasazuje letecké údery, včetně úderů na školy a zdravotnická zařízení, a používá taktiku spálené země ve snaze zastavit odpor.

"Jelikož je pro jejich jednotky stále nebezpečnější operovat na zemi, uchylují se k těmto bojovým letounům, stíhačkám, které shazují bomby na vesnice a dokonce i na střediska IDP [tábory pro vnitřně vysídlené osoby, které byly nuceny uprchnout]," řekl Andrews.

Zpráva zvláštního zpravodaje z loňského roku uvádí, že Rusko, Čína a Srbsko dodávají juntě zbraně. Nedávné vyšetřování organizace Myanmar Witness rovněž zjistilo, že armáda je při svých útocích do značné míry závislá na ruských nebo čínských leteckých prostředcích.

Andrews uvedl, že nedávno hovořil s otcem, jehož dům byl zničen armádou. Otec odvezl svou rodinu do centra pro vysídlené osoby, které bylo následně vybombardováno. Jeho dvě dcery ve věku 12 a 15 let zahynuly.

Podle organizace Myanmar Witness podnikla junta během posledních šesti měsíců roku 2022 letecké útoky v deseti ze čtrnácti správních jednotek země, přičemž k těmto útokům docházelo téměř denně.

Vzhledem ke své závislosti na letadlech z Číny a Ruska se junta po převratu snažila veřejně spojit s oběma zeměmi. Armáda v čele s Min Aung Hlaingem se "lísá k Rusku", uvedl Andrews. "Létá do Moskvy, chválí Putina, samozřejmě hledají a zajišťují zbraně, které používají k páchání těchto krutých zločinů."

Andrews však uvedl, že ostatní země jsou schopny podniknout razantnější strategické kroky, aby juntě zabránily v přístupu ke zdrojům. Zatímco mnohé západní vlády zavedly sankce, je podle něj zapotřebí větší koordinace.

Mělo by být také přijato zbrojní embargo a opatření, která by zabránila přísunu leteckého paliva do armády. Nenavrhl posílat zbraně na podporu odporu, ale spíše opatření, která by zabránila tomu, aby se zbraně nebo zdroje dostaly k juntě.

Andrews také podpořil výzvy, aby Rada bezpečnosti OSN přijala rezoluci, která situaci v Myanmaru předá mezinárodnímu trestnímu soudu.

Země mají morální povinnost udělat "vše, co je možné, aby juntu zbavily prostředků, jejichž prostřednictvím pokračuje v útocích na svůj lid", řekl Andrews. Je také v zájmu mezinárodního společenství, zejména sousedních zemí, aby jednaly, dodal.


"Myanmar je velmi významná země, má 54 milionů obyvatel a nachází se na velmi důležitém místě mezi Indií a Čínou. Již jste viděli dopad nestability, která tam panuje. Tisíce a tisíce lidí každý měsíc utíkají o život přes hranice."

Ve zprávě, která bude 20. března předložena Radě pro lidská práva, zvláštní zpravodaj uvedl, že sousední vlády násilně vracely lidi - včetně vojenských dezertérů a dětí - do Myanmaru navzdory riziku uvěznění, mučení nebo dokonce popravy.

Podle OSN se počet lidí, kteří potřebují humanitární pomoc, prudce zvýšil z 1 milionu před převratem na předpokládaných 17,6 milionu v roce 2023.

"Ekonomika se zhroutila, máte polovinu lidí, kteří nyní žijí v chudobě. Zhroutil se vám vzdělávací systém a miliony dětí nemají možnost se vzdělávat. Zdravotní systém se zhroutil," řekl. "Věci jsou špatné a exponenciálně se zhoršují."

Někteří lidé v Myanmaru sice vítají podporu, které se Ukrajině dostalo, ale zároveň se ptají, proč se mezinárodní reakce na zvěrstva v jejich zemi tak výrazně liší, řekl Andrews. Řekl, že odpověď nezná, a dodal, že některé země zločiny junty nadále umožňují.

"Existuje morální imperativ neotáčet se zády k lidem, kteří projevují mimořádnou odvahu v boji za svou zemi a budoucnost," řekl Andrews.

Zdroj v angličtině ZDE

1
Vytisknout
3365

Diskuse

Obsah vydání | 17. 3. 2023