Proč si Si Ťin-pching buduje tajné zásoby komodit?

26. 7. 2024

V posledních dvou desetiletích Čína spotřebovala obrovské množství surovin. Její populace se rozrostla a zbohatla a vyžaduje více mléčných výrobků, obilí a masa. Její obří průmysl je hladový po energii a kovech. V posledních letech však ekonomika trpí špatným politickým řízením a krizí v sektoru nemovitostí. Čínští představitelé jsou neoblomní v tom, že se chtějí odklonit od odvětví náročných na zdroje. Z logiky věci vyplývá, že apetit země po komoditách by se měl snižovat, a to rychle.

Ve skutečnosti se děje pravý opak. V loňském roce čínský dovoz mnoha základních surovin překonal rekordy a dovoz všech druhů komodit vzrostl v objemovém vyjádření o 16 %. Ty stále rostou a v prvních pěti měsících letošního roku vzrostly o 6 %. Vzhledem k ekonomickým potížím země to neodráží rostoucí spotřebu. Místo toho se zdá, že Čína hromadí materiály rychlým tempem – a to v době, kdy jsou komodity drahé. Zdá se, že politici v Pekingu se obávají nových geopolitických hrozeb, v neposlední řadě toho, že by se nový, jestřábí americký prezident mohl snažit přiškrtit klíčové zásobovací trasy do Číny.

Trumpův obchod

Obavy jsou oprávněné, protože Čína je závislá na zahraničních zdrojích. Přestože je země světovým centrem rafinace mnoha kovů, většinu potřebných surovin dováží, od 70 % bauxitu po 97 % kobaltu. Čína udržuje světla rozsvícená díky dovážené energii. Má hodně uhlí, ale zásoby jiných paliv neodpovídají potřebám, což ji nutí dovážet 40 % zemního plynu a 70 % ropy. Závislost Číny je nejpalčivější na potravinách. V roce 2000 bylo téměř vše, co občané jedli, vyrobeno doma; dnes je to méně než dvě třetiny. Země dováží 85 % ze 125 milionů tun sójových bobů ročně, které používá ke krmení svých 400 milionů prasat. Závislost na zahraničních farmářích je téměř úplná u kávy, palmového oleje a některých mléčných výrobků.

Čína si toho byla vědoma a na konci studené války začala vytvářet "strategické" zásoby obilí a obranných nerostů, které pak na vrcholu svého ekonomického boomu rozšířila o zásoby ropy a průmyslových kovů. Tři nedávné události vedly k tomu, že se začaly dělat větší zásoby. V roce 2018 prezident Donald Trump uvalil cla na čínský vývoz do Ameriky v hodnotě 60 miliard dolarů, čímž donutil Čínu k odvetě uvalením cel na americké sójové boby. Následoval COVID-19, který narušil dodavatelské řetězce a zvýšil náklady na materiál. Válka na Ukrajině pak zvýšila ceny a ukázala vůli Ameriky použít embarga i proti velkým nepřátelům.

Nyní má Trump, který se netají svou touhou Čínu ochromit, slušnou šanci na návrat k moci. Amerika by mohla začít tím, že omezí svůj vlastní vývoz potravin do Číny, který se po Trumpově odchodu z Bílého domu odrazil ode dna, a opřít se o další velké dodavatele, jako jsou Argentina a Brazílie, aby učinili totéž. Mohla by se pokusit ovlivnit země, které prodávají kovy do Číny, včetně Austrálie a Chile. A většina čínského dovozu komodit se přepravuje přes několik úžin a kanálů, které by Amerika mohla pokusit zablokovat pro čínská plavidla, například tím, že by poblíž rozmístila vojenské lodě.

Zdá se, že Čína se připravuje na nepřátelštější prostředí. Její přípravy začínají rozšiřováním infrastruktury potřebné k uskladnění zásob. Na rozdíl od Ameriky, kde jsou strategické rezervy pod kontrolou vlády, v Číně mají zásoby také podobu soukromých nádrží, sil a skladů, ke kterým mají v době krize přístup úředníci v Pekingu.

Od roku 2020 se kapacita čínských skladů ropy zvýšila z 1,7 miliardy na 2 miliardy barelů. Umístění mnoha takových míst je tajné, ale satelitní snímky naznačují, že těch známých od roku 2022 rychle přibylo, říká Emma Li z datové firmy Vortexa. Podobně se mezi lety 2010 a 2020 zvýšila šestinásobně kapacita podzemních plynových jeskyní, a to na 15 miliard metrů krychlových; cílem je dosáhnout do příštího roku 55 miliard m³. Čína také buduje asi tucet nádrží na zkapalněný plyn podél svého pobřeží. Banka JPMorgan Chase předpovídá, že celková kapacita zásobníků plynu dosáhne do roku 2030 85 miliard metrů krychlových.

Čína nyní tato zařízení plní. Dalším znamením rostoucí obezřetnosti je, že státní statistici přestali zveřejňovat údaje o zásobách mnoha komodit. Přesto existují způsoby, jak se přiblížit míře obav. Americké ministerstvo zemědělství předpovídá, že do konce současného vegetačního období budou čínské zásoby pšenice a kukuřice představovat 51 % a 67 % světové zásoby, což je o pět až deset procentních bodů více než v roce 2018. Předpokládá se, že to stačí k pokrytí poptávky nejméně na rok. Zásoby sójových bobů, největšího zemědělského dovozu Číny, se od roku 2018 zdvojnásobily na 39 milionů tun a předpokládá se, že do konce sezóny dosáhnou 42 milionů tun.

Měděné dno

Ještě více zarážející je snaha Číny ukrývat kovy a paliva. Odhadem množství mědi, niklu a různých dalších kovů, které mohla Čína věrohodně spotřebovat, a jejich porovnáním s celkovou nabídkou. Tom Price z banky Panmure Liberum zjistil, že nahromadění zásob v zemi od roku 2018 bylo dostatečné k pokrytí nejméně 35 % až 133 % její roční poptávky v závislosti na komoditě. Na konci jara měla Čína také v zásobnících 25 miliard metrů krychlových plynu, což by stačilo na t5iadvacetidenní spotřebu, což je více než před pěti lety, kdy to bylo 15 dní. Parlsey Ong z JPMorgan Chase očekává, že toto krytí dosáhne do roku 2030 28 dnů.

Zásoby ropy mezitím od začátku roku rostly v průměru o 900 000 barelů denně (b/d), odhaduje poradenská společnost Rapidan Energy. S 1,5 m b/d byla rychlost plnění v červnu nejrychlejší, což naznačuje zrychlení. To pomohlo čínským zásobám přiblížit se 1,3 miliardě barelů, což by stačilo na 115 dní dovozu (pro srovnání, Amerika drží 800 milionů barelů). Zásobárny se budou i nadále rozrůstat. Čína nařídila ropným společnostem, aby do konce března navýšily zásoby o 60 milionů dolarů. Rapidan odhaduje, že zásoby porostou ještě rychleji, přičemž Čína do konce roku 2025 přidá až 700 milionů barelů.

Toto hromadění zásob znepokojuje Američany, a to nejen proto, že by mohlo podnítit inflaci zvýšením cen komodit. Dodávky, které Čína potřebuje, jsou přesně ty, které by potřebovala k přežití vleklého konfliktu, možná v době, kdy zablokuje Tchaj-wan. "Když to porovnáte s čínským vojenským posilováním, začíná to být velmi znepokojující," říká Gabriel Collins, bývalý analytik amerického ministerstva obrany. Prozatím důkazy nasvědčují tomu, že Si Ťin-pchingovo hromadění je spíše obranným opatřením, protože zatím není v rozsahu potřebném k tomu, aby byl v horkém konfliktu v bezpečí. Američtí představitelé musí doufat, že se to v nadcházejících letech nezmění.

Zdroj v angličtině: ZDE